#
<p>Gianlorenzo
Bernini</p>
<p>ukázal
v Únosu Proserpiny,</p>
<p>jak
byl Hádes proti své vášni bezbranný.</p>
#
<p>Vysvětlivky</p>
<p><b>Bernini</b>,
Giovanni Lorenzo (7. 12. 1598, Neapol, Itálie – 28. 11. 1680, Řím,
Itálie), italský sochař, malíř a architekt; jeden z&nbsp;tvůrců
{{baroka|term_desc/baroko.html|pp}}. Berniniho postavení dobře ilustruje historka: Když ho
modenský vévoda Francesco d’Este požádal, aby vytvořil jeho
portrét v&nbsp;mramoru, dostalo se mu souhlasné odpovědi. Umělec
bude vévodu portrétovat, dobu a honorář si stanoví později.
Vévoda čekal rád, Bernini byl už v&nbsp;té době vyhledávaným
a slavným sochařem. Proslavil se již v&nbsp;dětství: v&nbsp;deseti
letech vytesal v&nbsp;mramoru hlavu biskupa Santonina. Bernini
vytvořil sochy pro zahradní vily a dekorace interiéru chrámu sv.
Petra, sochy na Andělském mostě a římských fontánách. Dospěl
k&nbsp;dokonalému sepětí architektury se {{sochařstvím|term_desc/socharstvi.html|pp}} (kolonáda
na náměstí před chrámem sv. Petra, kostel San Andrea al
Quirinale, paláce Barberini a Chigi aj.). V&nbsp;roce 1665 na
pozvání francouzského krále Ludvíka XIV. navrhl plán přestavby
Louvru, ale projekt se neuskutečnil. Dále vytvořil řadu
znamenitých portrétních bust významných osobností a jezdeckou
sochu Ludvíka XIV.</p>
<p><b>Proserpina</b>
(Persefoné), dcera Dia a&nbsp;Démétry, unesená bohem Hádem. Po
jeho boku se stala vládkyní podsvětí. Na žádost své matky
trávila v&nbsp;podzemí pouze jednu třetinu roku (vegetační klid)
a&nbsp;na další dvě třetiny se vracela k&nbsp;matce na zem.</p>
#
<p>Giovanni
Lorenzo Bernini, <em>Únos Proserpiny</em>,
1621–1622, carrarský mramor, výška 255 cm, Galleria Borghese,
Řím, Itálie.</p>
<p>V&nbsp;tomto
a dalších sousoších (zejména ve <em>Vidění
sv. Terezie</em>, 1645–1652, mramor,
výška 350 cm, kostel Santa Maria della Vittoria, Řím) dosáhl
Bernini dramatického až mystického výrazu a extatického
vytržení.</p>${img{images/bernini.jpg}{alone}}$