Le surmâle
má dnes namále…
#Neodvratná je krize maskulinity,
drcená „něžnou nožkou“ femininity.
#Vysvětlivky
Bonnard, Pierre (3. 10. 1867, Fontenay-aux-Roses, Francie – 23. 1. 1947, Le Cannet, Francie), francouzský malíř, grafik a ilustrátor; spoluzakladatel umělecké skupiny Nabis. Studoval na Akademii Julian a École nationale supérieure des beaux-arts v Paříži. Osobitým způsobem spojil {{fauvismus|term_desc/fauvismus.html|pp}} a {{impresionismus|term_desc/impresionismus.html|pp}} a ovlivněn japonským {{dřevořezem|term_desc/drevorez.html|pp}} zachycoval témata a motivy v jemné barevnosti, s převládající červenou a žlutou. Maloval prosluněné interiéry či zahradní scenérie (Krasojezdkyně; Méditerranée [triptych]; Rozhovor; Snídaně; Večerní Paříž; Zimní den), v nichž se objevovali jeho přátelé a členové rodiny, mezi nimi nejčastěji jeho manželka; tu občas zachytil i v intimních situacích. Typickou pro něj byla „neurčitá kresba“. Vynikl též jako portrétista, ilustrátor, autor plakátů a scénograf. Jeho dílo ovlivnilo malbu meziválečné Evropy.
femininita (z latiny: femininum, „ženský rod“ [gramaticky]), ženskost; soubor charakteristik týkajících se vzhledu, chování, životního stylu atd., které jsou v určité společnosti spojovány s ženami; ženská genderová role.
Jarry, Alfred (8. 9. 1873, Laval, Francie – 1. 11. 1907, Paříž, Francie), francouzský dramatik a prozaik, bohém a mystifikátor. Nedožil se sice vysokého věku (jeho život zkrátila pohlavní choroba), ale hluboce zapůsobil na vývoj {{moderního|term_desc/moderna.html|pp}} {{umění|term_desc/umeni.html|pp}}. Stal se jedním z nemnoha autorů, k nimž se spontánně a bez výhrad hlásila antitradicionalisticky orientovaná avantgarda: za svého předchůdce jej označili {{dadaisté|term_desc/dadaismus.html|pp}}, {{surrealisté|term_desc/surrealismus.html|pp}} i {{poetisté|term_desc/poetismus.html|pp}}. Avantgardisté oceňovali jeho důsledné odmítání uměleckých a společenských konvencí i jeho nespoutanou obrazotvornost a hravost. Jako vývojově perspektivní vnímali také jeho úsilí zrušit anebo propojit hranice mezi životem a {{uměním|term_desc/umeni.html|pp}}. Jarry se stal inspirátorem {{dadaistického|term_desc/dadaismus.html|pp}} „patafyzického“ hnutí, které parodovalo výkony vědy a činnost vědeckých společností (český Jára da Cimrman je lyrickým pokračovatelem těchto aktivit). Z časového odstupu se Jarryho tvorba jeví také jako jeden z pilířů absurdního dramatu a absurdní literatury. Už v patnácti letech napsal světoznámou divadelní hru Ubu roi (Král Ubu, premiéra 1896). Tato scénická groteska, která má několik pokračování, je parodií námětů a schémat rytířských historických dramat a romantické literatury. Ubu se stal symbolem maloměšťácké neomalenosti, hrubosti, hamižnosti, hlouposti a zbabělosti. Jarry zde vytvořil svébytnou podobu černého humoru, v jehož základu se ocitá nadsázka, konfrontace a disproporce. Na principu parodie je založen také Jarryho román Le surmâle (Nadsamec, 1902). V tomto románu je „nadsamcem“ na první pohled neduživý, tajemný Ondřej Marcueil, jenž předvádí nadlidské výkony extrémně fyzicky a psychicky vyvinutého jedince, předchůdce dnešního supermana. Svou nadřazenost před okolím skrývá a nadlidských výkonů se dopouští inkognito. Marcueil se stává například iniciátorem sázky, která má rozhodnout, zda muž může „klasickým“ způsobem obšťastnit ženu více než sedmdesátkrát během čtyřiadvaceti hodin (což, pochopitelně, dokázal).
maskulinita (z latiny: masculinum, „mužský rod“ [gramaticky]), mužskost; soubor charakteristik týkajících se vzhledu, chování, životního stylu atd., které jsou v určité společnosti spojovány s muži; mužská genderová role. V poslední době dochází zvláště v euroamerické civilizaci k rozšiřování škály oceňovaných maskulinních charakteristik o atributy dříve považované za výhradně femininní (tzv. noví muži; u nás například mladší Dienstbier).
#Pierre Bonnard, Nadsamec, 1902, ilustrace v knize Alfreda Jarryho Le surmâle z roku 1902.
${img{images/bonnard.jpg}{alone}}$