#

Závist sester se jí vkrádá do duše,

olivovově zelená na ni padá

ve zlé předtuše…

#

Vysvětlivky

Burne-Jones, sir Edward Coley (28. 8. 1833, Birmingham, Anglie – 17. 6. 1898, Londýn, Anglie), anglický malíř, kreslíř a návrhář uměleckých řemesel; významný představitel hnutí {{preraffaelistů|term_desc/preraffaelismus.html|pp}}. Ovlivnil pozdější {{symbolismus|term_desc/symbolismus.html|pp}}, stal se průkopníkem {{secese|term_desc/secese.html|pp}} (art nouveau), v českém {{umění|term_desc/umeni.html|pp}} inspiroval zejména malíře Maxe Švabinského (1873–1962). Burne-Jones ztvárnil zejména mytologické a literární náměty, věnoval se i portrétu a karikatuře. Charakteristickým rysem jeho maleb, u nichž převládá tlumené olivově zelené a šedofialové ladění, jsou křehké dívčí postavy se zasněným výrazem (například Svatba Psýché, cyklus obrazů o Perseovi). Uplatnil se též jako návrhář vitráží, gobelínů, nábytku aj. a ilustrátor knih, mezi nimiž vyniká proslulé vydání Canterburských povídek (Canterbury Tales, 1386–1400; 1897) Geoffreyho Chaucera.

Psýché (z řečtiny: psýché, „duše; motýl“), podle báje zpracované římským spisovatelem Apuleiem (narozen asi v roce 125) byla Psýché jednou ze tří královských dcer. Zalíbila se bohu lásky Amorovi (latinský název řeckého boha Eróta) a stala se jeho ženou. Amor ji však navštěvoval jen za tmy, protože ho Psýché nesměla spatřit. Zlá rada závistivých sester přiměla Psýchu k porušení zákazu, za což byla zavržena a teprve po dlouhém strádání vzata na milost a povznesena mezi bohy. Báje je zřejmě odrazem víry Řeků, že psýché („duše“) se utrpením mravně očišťuje a zušlechťuje.

#

Edward Coley Burne-Jones, Svatba Psýché, 1895, olej, plátno, Musées Royaux des Beaux-Arts de Belgique, Brusel, Belgie.

Obraz je typickým příkladem pojetí {{preraffaelistů|term_desc/preraffaelismus.html|pp}}, usilujících ve {{výtvarném umění|term_desc/vytvarne-umeni.html|pp}} o návrat k ušlechtilé prostotě italských předrenesančních a raně {{renesančních|term_desc/renesance.html|pp}} mistrů (tedy před Raffaelem), k odklonu od {{realismu|term_desc/realismus.html|pp}} a přírody k dekorativní malbě a abstraktnímu idylismu a k sjednocení výtvarné a literární symboliky. Je i příkladem charakteristického Burne-Jonesova stylu.

${img{images/burne-jones.jpg}{alone}}$