#
Hominem quaero – Hledám člověka.
Diogenés na to s lucernou šel…
(Nejspíš byla Tma o polednách.)
Našel člověka, nebo nenašel?
I Phaedrus odpověď oslyšel,
a ani dodnes na ni nikdo nepřišel.
#Vysvětlivky
Diogenés ze Sinópy (kolem 400 př. n. l., Sinópé [dnešní Sinop], Turecko – 323 př. n. l., Korint, Řecko), řecký filozof kynické orientace. Proslul svérázným, zemitým, nicméně logickým uvažováním a jednoduchým způsobem života „hédonistického povaleče“.
Gérôme, Jean-Léon (11. 5. 1824, Vesoul, Francie – 10. 1. 1904, Paříž, Francie), francouzský malíř a sochař; přední představitel {{akademismu|term_desc/akademismus.html|pp}} v {{malířství|term_desc/malirstvi.html|pp}} 19. století. Jeho dílo tvoří převážně mytologické, historické a orientální scény (Anakreón, Bakchos a Kupido; Augustova legie; Fryné před areopagem; Napoleon před sfingou v Egyptě; Pygmalion a Galatea, Smrt Caesara) a portréty.
Hominem quaero (z latiny), Hledám člověka (římský bajkař Phaedrus [15/18 př. n. l. – 50 n. l.], Fabulae Aesopiae [Ezopské bajky]; výrok řeckého kynického filozofa Diogena ze Sinópy, který jej prý pronesl, když za poledne běhal s rozžatou lucernou).
oslyšet, nedbat něčího přání; odmítnout; ignorovat.
Phaedrus (15/18 př. n. l. – 50 n. l.), římský básník. Pod jeho jménem se dochovalo 134 veršovaných bajek s názvem Fabulae Aesopiae (Ezopské bajky; název podle zakladatele tohoto žánru – řeckého vypravěče bajek Aisópa [Ezopa, 6. století př. n. l.]). Některé bajky jsou původní, jiné zpracovávají řecké prozaické předlohy. Phaedrus k nim přidával různé narážky na současnost a zlomyslné nebo pikantní anekdoty. S předstíranou prostoduchostí odkrýval vady a nedostatky společnosti své doby. Jeho jazyk byl prostý, nešroubovaný, a přitom kultivovaný, zbavený všeho zbytečného a svou stručností a náznaky dodnes vyzývá k přemýšlení o předložených tématech – nejčastěji etických, ale i politických a obecně kulturních.
Tma o polednách, český název německého románu Sonnenfinsternis (Zatmění slunce, 1940; anglicky: Darkness at Noon) britského spisovatele maďarského původu Arthura Koestlera (1905–1983). Román pojednává o „odlidšťování člověka“ v době teroru za stalinských prověrek; bývá srovnáván s antiutopií George Orwella Nineteen Eighty-four (1984, 1949).
#Jean-Léon Gérôme, Diogenés, 1860, olej, plátno, 74,5x101 cm, Walters Art Museum, Mount Vernon-Belvedere, Baltimore, Maryland, USA.
${img{images/gerome.jpg}{alone}}$