Byla znásilněna a ponížena,
okolnostmi však nezlomena,
byla to morálně velmi silná žena!
Navíc byla {{malířskou|term_desc/malirstvi.html|pp}} múzou políbena.
#Vysvětlivky
Gentileschi, Artemisia (8. 7. 1593, Řím, Itálie – 1651 nebo 1653, Neapol, Itálie), italská raně {{barokní|term_desc/baroko.html|pp}} malířka; považována za jednoho z nejvýznamnějších umělců 17. století. Byla průkopnicí ženského {{malířství|term_desc/malirstvi.html|pp}} v době, kdy bylo pro ženu těžké prosadit se jako umělkyně. Namalovala řadu obrazů pro členy rodiny Medicejských. Zaměřovala se na silné hrdinky, jež byly v jejích dílech vždy ve středu dění a byla první ženou, která malovala díla s historickou a náboženskou tematikou v době, kdy to bylo považováno za čistě mužskou záležitost a kdy možnosti žen-umělkyň podléhaly značným omezením. Byla dcerou italského umělce Orazia Gentileschiho (1563–asi 1639). V jeho dílně se naučila malovat olejovými barvami přímo na plátno. Byla ovlivněna {{manýristickým|term_desc/manyrismus.html|pp}} stylem svého otce i obrazy Bronzinovými (1503–1572). Navzdory těžkostem, kterými musela projít, dospěla k vlastnímu jedinečnému rukopisu. Jako žena, nemohla i přes své značné nadání studovat na uměleckých školách, její otec proto najal malíře Agostina Tassiho (1578–1644), aby jí dával soukromé hodiny. V roce 1611 Tassi Artemisii znásilnil. Byl zatčen, veřejně souzen a následně na rok uvězněn. Artemisia byla během soudního procesu ponižována i mučena, aby římské soudy měly jistotu, že její obvinění jsou pravdivá. Po traumatech způsobených znásilněním a soudem se Gentileschi provdala za florentského malíře Pierantonia Stiattesiho a odstěhovala se do Florencie. Prožité zkušenosti hluboce ovlivnily její dílo. Gentileschi dokázala překonat překážky, které tehdejší společnost kladla ženám umělkyním, vytvářela působivá a bojovná díla, na kterých vystupují sebevědomé ženy schopné projevit svou sílu a vzdor. Dosáhla evropského věhlasu a stala se první oficiální členkou Accademia del Disegno ve Florencii. Významná díla: Madona s dítětem (asi 1609), Zuzana a starci (1610), Judita se svou služebnou (asi 1612–1613), Judita a Holofernes (1614–1620), Svatá Cecílie (asi 1620), Vlastní podobizna jako alegorie {{malířství|term_desc/malirstvi.html|pp}} (1638–1639).
#Artemisia Gentileshi, Judita a Holofernes, 1614–1620, olej, plátno, 199x162,5 cm, Galleria degli Uffizi, Florencie, Itálie.
Časté téma {{výtvarného umění|term_desc/vytvarne-umeni.html|pp}} ztvárnila malířka obzvláště působivě, neboť své pojetí zřejmě založila i na vlastním trýznivém prožitku z mládí a potřebě vyrovnat se s ním demonstrativním zničením násilníka. Obraz je inspirován Caravaggiovým znázorněním tohoto motivu, přičemž u autorky je nápadné velmi {{realistické|term_desc/realismus.html|pp}} pojetí aktu popravy – podřezávání mečem, krev stékající po prostěradle, modřina na Juditině ruce, hrůza ve tváři Holoferna a úsilí Judity a její služebné udržet nespícího Holoferna jako ovci na porážce.
${img{images/gentileschi.jpg}{alone}}$