#
<p>Láska
k jedné jediné slečně</p>
<p>snad
jen v kameni může trvat věčně.</p>
#
<p>Básník
lásky Publius Ovidius Naso nás tedy vodí za nos:</p>
<p>&bdquo;Tabida
consumit ferrum lapidemque vetustas; … scripta ferunt annos.&ldquo;</p>
#
<p>Vysvětlivky</p>
<p><b>Ligeti</b>,
Miklós (19. 5. 1871, Budapešť, Maďarsko – 10. 12. 1944,
Budapešť, Maďarsko), maďarský sochař. Absolvoval vídeňskou
Akademii {{výtvarných umění|term_desc/vytvarne-umeni.html|pp}}, ve studiích pokračoval v Paříži u
Denise Puecha a Augusta Rodina. V jeho díle se prolnulo tvarosloví
{{realismu|term_desc/realismus.html|pp}} a {{impresionismu|term_desc/impresionismus.html|pp}}, které uplatnil v monumentálních i
portrétních realizacích věnovaných zejména významným postavám
rakousko-uherské monarchie <em>(Alžběta
Bavorská; Bedřich Rakousko-Těšínský; Eduard von Böhm-Ermolli;
Evžen Rakousko-Těšínský; Korunní princ Rudolf; Císař Karel
I.; Polní maršál Alexander von Krobatin)</em>.
K jeho nejvýznamnějším dílům patří bronzová <em>{{Plastika|term_desc/plastika.html|pp}} Anonyma</em> (1903), oslavující
neznámého královského notáře, autora latinské kroniky <em>Gesta
Hungarorum</em> (&bdquo;Činy Uhrů&ldquo;),
která vznikla ve 12. století.</p>
<p><b>Ovidius</b>,
Publius Ovidius Naso (20. 3. 43 př. n. l., Sulmo, Itálie – 17
nebo 18 n. l., Tomis [dnešní Constanţa], Rumunsko), římský
básník; proslul zejména svou milostnou poezií. Ovidiova erotická
poezie vyvrcholila těsně před změnou letopočtu,
kdy jako čtyřicetiletý vydal přitažlivou, ale i&nbsp;kontroverzní
básnickou sbírku <em>Ars amatoria</em>
({{Umění|term_desc/umeni.html|pp}} milovat) a&nbsp;poté i&nbsp;<em>Remedia
amoris</em> (Léky proti lásce).</p>
<p><b>Tabida
consumit ferrum lapidemque vetustas; … scripta ferunt annos</b>
(z latiny), Zhoubný zub času hlodá železo i kámen tvrdý; …
napsané slovo však nikdy nezchvátí čas (Ovidius, <em>Epistulae
ex Ponto</em> [Listy z Pontu]).</p>
#
<p>Auguste
Rodin, <em>Polibek</em>,
1882, mramor, výška 181,5 cm.</p>#
<p>Miklós
Ligeti, <em>Polibek</em>,
1901, mramor, délka 62 cm.</p>
<p>Ligeti
jako by jen převedl slavné sousoší <em>Polibek</em>
(1882) svého učitele Augusta Rodina z polohy vsedě do polohy
vleže. Je to pochopitelné: po dvě desetiletí trvajícím polibku
musela být dvojice milenců unavena.</p>${img{images/ligeti.jpg}{alone}}$