#
<p>Ariadnin
příběh, jímavě melodramatický,</p>
<p>kde
platí Homo proponit, Deus disponit,</p>
<p>to
je ten spletitý, věčný labyrint lidský,</p>
<p>z&nbsp;jehož
sítě člověka nevyvede ani Ariadnina nit.</p>
#
<p>Vysvětlivky</p>
<p><b>Ariadné</b>,
v&nbsp;řecké mytologii dcera krétského krále Mínoa; pomohla
Théseovi (synu athénského krále Aigea), aby nezabloudil
v&nbsp;labyrintu, kde měl zabít obludu – lidožrouta Mínótaura.
Dala mu klubko nití, které Théseus upevnil na začátku labyrintu,
po niti se zas vrátil a z&nbsp;nebezpečí vyvázl živý. Ariadné
prchla s&nbsp;Théseem, ten ji však zradil – vysadil ji spící na
ostrově Naxu a opustil ji. Zoufalou Ariadnu si vzal za manželku bůh
Dionýsos, který se do ní zamiloval. Po smrti vzal Zeus Ariadnu
jako hvězdu na nebe. Příběh se stal námětem {{výtvarného umění
i|term_desc/vytvarne-umeni.html|pp}} hudby (například melodram <em>Ariadna
na Naxu</em> českého skladatele Jiřího
Antonína Bendy [1722–1795]).</p>
<p><b>Homo
proponit, Deus disponit</b> (z latiny),
Člověk míní, Pánbůh mění; Člověk zamýšlí, Bůh určuje.</p>
<p><b>Mařatka</b>,
Josef (21. 5. 1874, Praha – 20. 4. 1937, Praha), český sochař;
jeden ze zakladatelů {{moderního|term_desc/moderna.html|pp}} českého {{sochařství|term_desc/socharstvi.html|pp}}. Od
{{klasicistního|term_desc/klasicismus.html|pp}} idealizačního pojetí přešel k&nbsp;žánrovému
{{realismu|term_desc/realismus.html|pp}} a pod vlivem pařížského studijního pobytu a práce
v&nbsp;ateliéru Augusta Rodina v&nbsp;letech 1900–1904 a díky
přijetí české {{barokní|term_desc/baroko.html|pp}} tradice rozvinul smysl pro modelovaný
tvar, světelné hodnoty a pohyb {{plastiky|term_desc/plastika.html|pp}}. Mařatka pracoval i na
oficiálních zakázkách, z nichž vyniká nacisty zničený pomník
<em>Praha svým vítězným synům</em>
(1929–1932) v Praze pod Emauzy. Vytvořil řadu vynikajících
portrétů předních osobností české kultury (Antonína Dvořáka,
Hany Kvapilové, Antonína Slavíčka a dalších).</p>
#
<p>Josef
Mařatka, <em>Opuštěná Ariadna</em>,
1903, bronz, výška 30,5 cm, Národní galerie v&nbsp;Praze.</p>
<p>Zoufalství,
žal a bolest zhrzené Ariadny vyjádřil sochař dynamickým
obloukem skloněného ženského aktu obepínajícího &bdquo;prázdný
prostor&ldquo;; předznamenal tak linii vedoucí k&nbsp;modernímu
{{symbolismu|term_desc/symbolismus.html|pp}}.</p>${img{images/maratka.jpg}{alone}}$