Psychiatři si dodnes lámou hlavu,
jakou autor nechal v úšklebcích těch soch zprávu.
#A navíc – frenologie od Galla
punc bizarnosti jeho bustám přidala.
#Pochybujete o sochařově duševním stavu?
Je přece důležité neztratit vlastní identitu!!
A zaregistrovaní mají výhodu – papíry na hlavu.
#Vysvětlivky
frenologie (z řečtiny: frén, „rozvaha, mysl, city, smysly, rozum“ [v antice tak byly označovány i orgány, které se pokládaly za centrum těchto funkcí, zejména bránice a srdce, a to proto, že mozek nebyl pokládán za centrum myšlení, ale soudilo se, že hlava ochlazuje tělo] a logos, „věda, nauka“), teorie a disciplína vzniklá na počátku 19. století, jejíž zakladatel rakouský lékař a psycholog Franz Joseph Gall (1758–1828) se pokusil jejím prostřednictvím ustavit materialistický výklad lidského myšlení. Byla založena na domněnce o vztahu mezi morfologií lebky a duševními schopnostmi, vycházející z předpokladu, že v kůře koncového mozku existují centra různých vlastností – například nadání pro matematiku nebo {{výtvarné umění|term_desc/vytvarne-umeni.html|pp}}, smysl pro spravedlnost apod., která se tvarově projevují na mozkovně. Přestože výzkumy a výsledky F. J. Galla a jeho stoupenců byly pochybné, stala se frenologie v průběhu 19. století (zvláště v jeho první polovině) módní záležitostí. Jistě k tomu přispěla její poměrně snadná sdělnost, každý jí bez námahy porozuměl, každý si mohl nahmatat na hlavě hrbolky ukazující vynikající vlastnosti a na druhého stačilo přitom jen pohlédnout a hned bylo zřejmé, s kým „máte tu čest“. Když například kapitán Beaglu Robert Fitzroy uviděl mladičkého Charlese Darwina s jeho kulatou lebkou a bambulkovitým nosem, rázem ho odmítl vzít na svou loď. Byl nadšeným zastáncem frenologické teorie, a tak okamžitě „ocenil“ Darwina jako neschopného člověka mdlého rozumu a Darwinovu strýci, který byl ve společnosti váženým člověkem, dalo hodně práce, než kapitána přiměl, aby své rozhodnutí změnil a Darwina na cestu kolem světa vzal. Podle stoupenců frenologie byly tedy intelektuální schopnosti a psychické a morální vlastnosti člověka spojeny s konkrétními anatomicky lokalizovatelnými oblastmi lidského mozku, jež lze identifikovat na vnějším povrchu lebky. Největšího rozšíření dosáhla frenologie mezi odbornou i laickou veřejností ve Francii, Velké Británii a Spojených státech amerických, kde vznikla řada frenologických společností. Od třicátých let 19. století byla frenologie podrobena stále sílící kritice a postupně byla vytlačena mimo rámec oficiální vědy. Původní Gallovu intuici potvrdil francouzský anatom a antropolog Paul Broca, který v roce 1861 objevil v mozku řečové centrum, základní frenologické teze však byly vyvráceny.
Messerschmidt, Franz Xaver (6. 2. 1736, Wiesensteig, Německo – 19. 8. 1783, Bratislava, Slovensko), rakouský sochař. Záhy po absolvování vídeňské Akademie {{výtvarných umění|term_desc/vytvarne-umeni.html|pp}} získal zakázky císařského dvora a vysoké aristokracie (Císař František I.; Marie Terezie), které tvořil ještě v {{barokním|term_desc/baroko.html|pp}} stylu. V šedesátých letech, po studijních cestách do Říma, Paříže a Londýna, začal tvořit v duchu {{klasicismu|term_desc/klasicismus.html|pp}} (busta lékaře Franze Antona Mesmera). V sedmdesátých letech vytvořil originální soubor více než padesáti portrétních bust a expresivních studií takzvaných „charakterových hlav“. Toto dílo je údajně do určité míry reakcí na paranoidní myšlenky a halucinace, jimiž začal trpět. Později se jeho stav zhoršil natolik, že v roce 1774, když opětovně žádal o funkci vedoucího profesora na vídeňské Akademii výtvarných, kde vyučoval od roku 1769, byl odmítnut. Od roku 1777 žil osaměle v Bratislavě.
#Franz Xaver Messerschmidt, Charakterové hlavy, ukázky z cyklu, který vznikl v sedmdesátých letech 18. století.
Ve své době, také díky frenologii, byly Messerschmidtovy „charakterové hlavy“ populární: například v roce 1816 si nechal zhotovit soubor jejich odlitků Jan I. Josef, kníže z Lichtenštejna (1760–1836) pro svou sbírku na zámku ve Valticích. Jejich originalita je oceňována i dnes: v roce 2005 byla jedna z těchto hlav vydražena v newyorské aukční síni Sotheby’s za téměř pět milionů amerických dolarů.
${img{images/messerschmidt.jpg}{alone}}$