Bez zábran spřádal plán,
jak se zmocnit ňader dam.
„Prsa na jiný způsob“ modeloval,
svůj um na jejich detailech vypiloval.
#Vysvětlivky
Nepraš, Karel (2. 4. 1932, Praha – 5. 4. 2002, Praha), český sochař, grafik pedagog (profesor Akademie {{výtvarných umění|term_desc/vytvarne-umeni.html|pp}} v Praze). Byl členem skupiny Šmidrů. Vynikl nejprve jako kreslíř a ilustrátor tíhnoucí k černému humoru a k novátorskému zachycení erotické a sexuální tematiky (spolu s Janem Steklíkem [narozen 1938] vedl Křižovnickou školu čistého humoru bez vtipu). Jak lze zaznamenat v perokresbách z cyklu Ňadrovky, neunikla těmto vlastnostem umělcova naturelu ani erotická oblast. Tlumočí je zde především ostrá, nemilosrdně vedená linie, která sleduje obrys, ale která se až s {{naturalistickou|term_desc/naturalismus.html|pp}} zálibností zastavuje u významově exponovaného detailu, aby ozřejmila sarkastickou pointu díla. V {{sochařství|term_desc/socharstvi.html|pp}} rozvinul absurdní grotesknost, inspiroval se {{manýrismem|term_desc/manyrismus.html|pp}}, {{symbolismem|term_desc/symbolismus.html|pp}} a {{expresionismem|term_desc/expresionismus.html|pp}}, sblížil se s {{pop-artem|term_desc/pop-art.html|pp}} a novou figurací. Dospěl k expresivní deformaci figur a k analytickému pohledu na člověka. Své fantaskní figurace často vytvářel z běžných prefabrikovaných předmětů a barevných laků (Hlava Sigma; Moroa Šviháček; Sněhurka a sedm trpaslíků; Velký dialog; Zámek). V roce 1999 v rámci projektu „Bronz ’98“ ({{renesance|term_desc/renesance.html|pp}} bronzové {{plastiky|term_desc/plastika.html|pp}} v městském prostředí) vytvořil monumentální bronzovou {{plastiku|term_desc/plastika.html|pp}} (Bez názvu), jež byla instalována na nádvoří Fakulty informatiky Masarykovy univerzity v Brně.
prs (mamma), útvar na hrudníku; u dospělé ženy je prs (ňadro) uložen na přední stěně hrudníku ve výši 3.–6. žebra. Jeho tvar se mění v různých obdobích života ženy, hlavně ale v souvislosti s počtem těhotenství a porodů. Velikost prsu závisí na mnoha faktorech, z nichž nejdůležitější je výživa a etnická příslušnost. Prs je tvořen dvěma hlavními složkami: vlastní mléčnou žlázou (glandula mammaria) a tukovou tkání. Mléčná žláza se skládá z 15–20 laloků, její funkce se plně rozvíjí až během těhotenství. Žlázové laloky jsou uloženy v tuhém vazivu a tvoří terčovité těleso se silně rozbrázděným povrchem, jehož nerovnosti vyrovnává vrstva tukové tkáně. Z každého laloku žlázy vystupuje mlékovod (ductus lactifer), který ústí na vrcholu prsní bradavky. Prsní bradavka může lehce prominovat, může být ale také lehce vkleslá. Za chladu, při mechanickém dráždění (tření, při kojení) a při pohlavním vzrušení se stává rigidní a zvedá se nad okolí, je tedy erektilní. Prsa patří mezi nejsmyslnější místa ženského těla. Tento symbol ženskosti a sexuality, původně určený především k tvorbě mateřského mléka, dostal časem zcela jiný rozměr - sexuální. Prsa jsou totiž velmi citlivá na dotek, řadí se mezi nejcitlivější erotogenní zóny vůbec. Mléčná žláza u muže je rudimentární, tukový polštář je velmi malý. Mužská prsní bradavka má, na rozdíl od ženského prsu, stálou polohu a to ve 4. mezižebří.
#Karel Nepraš, Prsa na jiný způsob, 1996–1997, porcelán, štětky, zářivky, 120x97 cm.
${img{images/nepras.jpg}{alone}}$