#

Mamma mia!

Papeže Pia II. nachytali s Marxem při kouření opia.

#

Co je na tom k podivení? Byli oba mladí:

chladný Němec s vášnivým Italem se prostě měli rádi.

#

Opium proto brali,

aby své vztahy utužili, a v extázi tvořivě psali.

#

Historia magistra vitae,

však v Piově díle De duobus amantibus historia o tom vztahu všechno zvíte.

#

Marx zas spis Zur Kritik der Hegelschen Rechtsphilosophie o náboženském minimu

z vděčnosti věnoval Eneu Silviu Piccolominimu.

#

Vysvětlivky

historia magistra vitae (z latiny), historie je učitelkou života.

mamma mia! (z italštiny), pro kristapána!; je to možné!

Marx, Karl (5. 5. 1818, Trevír, Německo – 14. 3. 1883, Londýn, Anglie), německý filozof, ekonom a politik. Původně byl stoupencem mladohegelovství, později materialismu. Ve své filozofii rozvíjel takzvaný historický materialismus (ovlivněný evolucionismem) – teorii o střídání společensko-ekonomických řádů (prvobytně-pospolná společnost, otrokářství, feudalismus, kapitalismus, komunismus), založenou na hypotéze antagonismu společenských tříd. V úvodu svého raného spisu Zur Kritik der Hegelschen Rechtsphilosophie (1844, Ke kritice Hegelovy filozofie práva) vyjádřil Marx svůj vztah k náboženství, které považoval za pouhou lidskou iluzi: „Náboženství je vzdychání utlačovaného tvora, srdce nelítostného světa, duch bezduché situace. Je to opium lidstva. Pravé štěstí lidu vyžaduje odstranění náboženství jako iluzorního štěstí.“

Pinturicchio, Bernardino (vlastním jménem Bernardino di Betto Biago, 1454, Perugie, Itálie – 11. 12. 1513, Siena, Itálie), italský {{renesanční|term_desc/renesance.html|pp}} malíř. Byl činný v Perugii, Římě, Orvietu a v Sieně. Maloval závěsné obrazy (Madona s děťátkem; Odysseův návrat; Portrét chlapce; Ukřižování se svatým Jeronýmem a Kryštofem) a fresky, zejména interiérové dekorace (vatikánské komnaty Alessandra VI. Borgii, knihovna Sienského dómu pro papeže Pia II.). Pinturicchiovy výpravné kompozice, do nichž zavedl dokonce motiv grotesky, vystihují rušný dobový život a slavnosti.

Pius II. (vlastním jménem Eneo Silvio [Aeneas Silvius] Piccolomini, 18. 10. 1405, Corsignano, Itálie – 15. 8. 1464, Ancona, Itálie), italský spisovatel, církevní hodnostář a diplomat; od roku 1458 papež Pius II. Ze stoupence konciliarismu se stal tvrdým obhájcem papežské priority v římské církvi. Jako dobrý znalec české otázky byl protivníkem Jiřího z Poděbrad. V roce 1462 prohlásil kompaktáta za zrušená, čímž vyhrotil vztahy mezi římskou kurií a kališníky. Proslul jako humanistická autorita, dokonale ovládající latinu. Je autorem filozofických, náboženských a etických traktátů a geografických a historických děl, například Historia Bohemica (České dějiny), v nichž popsal českou minulost, zvláště husitství. V mládí psal též novely s erotickou tematikou, například De duobus amantibus historia (O dvou milencích).

#

Bernardino Pinturicchio, Papež Pius II. (detail z fresky Kanonizace svaté Kateřiny Sienské), 1508, Sienský dóm, Siena, Itálie.

${img{images/pinturicchio.jpg}{alone}}$