„Wir schaffen das,“ napadlo jednu už ne zrovna nejmladší fešandu,
někteří myslí, že s pečlivostí Němcům vlastní uřízla si kšandu.
#Jiní se domnívají, že kdysi v Berlíně, ještě za mlada,
přilnula k hnutí dada, které teď revitalizuje v podobě neodada.
#Jde na to ale pěkně zhurta,
soudí se, že překoná i Merz-Bau Schwitterse Kurta.
#Vysvětlivky
{{dadaismus|term_desc/dadaismus.html|pp}} (z francouzské dětské řeči: dada, „koníček“), originální mezinárodní avantgardní umělecké hnutí, charakterizované spíše společnými názory na {{umění|term_desc/umeni.html|pp}} a život než jednotným programem. Vznikl v roce 1916 v Curychu, zakladateli byli francouzsky píšící Rumun Tristan Tzara (1896–1963), německý výtvarník a spisovatel Hugo Ball (1896–1927) a Hans (nebo Jean) Arp (1887–1966), básník a výtvarník zaměnitelné národnosti (pocházel z Alsaska-Lotrinska). Náhodně zvolené označení hnutí (dada, „koníček“) symbolicky vyjadřuje protest proti válečnému násilí, vzpouru proti společenské morálce a kulturním hodnotám, nejen akademickým. {{Dadaismus|term_desc/dadaismus.html|pp}} staví proti rozumu nerozum, proti řádu anarchii, proti {{umění|term_desc/umeni.html|pp}} antiumění, čímž cílevědomě provokuje měšťáka. {{Dadaisté|term_desc/dadaismus.html|pp}} překračovali a rušili ustálené hranice mezi uměleckými žánry i mezi {{uměním|term_desc/umeni.html|pp}} a životem a vytvářeli originální, zcela nové postupy. Tak zavedli například {{koláž|term_desc/kolaz.html|pp}}, {{frotáž|term_desc/frotaz.html|pp}}, {{asambláž|term_desc/asamblaz.html|pp}}, simultánní básně, automatické texty aj. Paralelně se {{dadaismus|term_desc/dadaismus.html|pp}} rozvíjel v New Yorku a v německých městech Berlíně, Hannoveru a Kolíně nad Rýnem a od roku 1920 se soustředil do Paříže.
kšanda (z německého Schande, „hanba, ostuda“), 1. šle; 2. hanba, ostuda. V českých úslovích a slovních spojeních se vyskytují oba významy: „uříznout si kšandu“ (ztrapnit se, zostudit se); „je to napínavé jako kšandy“ (vzrušující, ale i nudné pocity); „vytahovat se jako kšandy“ (přehnaně se chlubit).
Merz-Bau (z němčiny), novotvar vytvořený Kurtem Schwittersem ze slova Merz označujícího užití nepotřebných věci nebo odpadků pro nové dílo a slova Bau – stavba.
Schwitters, Kurt (20. 6. 1887, Hannover, Německo – 8. 1. 1948, Kendal, Cumbria, Anglie), německý malíř, grafik, sochař a básník; všestranný umělec, významný představitel německého {{dadaismu|term_desc/dadaismus.html|pp}}. Své avantgardní umělecké názory propagoval na výstavách, přednáškách, v časopisech, byl členem skupiny Abstraction-Création. V letech 1923–1932 vydával dadaisticko-{{konstruktivistický|term_desc/konstruktivismus.html|pp}} časopis Merz.
„Wir schaffen das“ (z němčiny), „Dokážeme to“ (výrok německé kancléřky Angely Merkelové pronesený 31. 8. 2015 v souvislosti s „migrační krizí“).
#Kurt Schwitters, Merz-Bau, 1924–1937, nepotřebné věci a odpadky, detail, Hannover, Německo.
Od roku 1924 pracoval Schwitters na proslulé stavbě Merz-Bau – obrovském sloupu z nepotřebných věcí a odpadků, k němuž během deseti let lepil nové části, až sloup do sebe pojmul tři poschodí jeho domu v Hannoveru; kvůli tomu si vysloužil přezdívku „archeolog současnosti“. („Čím byl pro řecké bohy nektar a ambrózie, tím bylo pro Schwitterse lepidlo,“ prohlásil Hans Arp.) Dům byl roku 1943 vybombardován, Schwitters se pak ještě dvakrát pokoušel o Merz-Bau, v obou případech však dílo zůstalo nedokončeno. Snad až umělcova činorodá krajanka Mer… jeho Merz-Bau dokončí, a to nejen v celoněmeckém měřítku, ale i v jí poslepované Evropě.
${img{images/schwitters.jpg}{alone}}$