Vellem nescire litteras!
Uměl psát, ten milovník {{umění|term_desc/umeni.html|pp}} a krás,
proto se z něho stal všemi nenáviděný ras.
#Vysvětlivky
Nero, Claudius Caesar Augustus Germanicus (rodným jménem Lucius Domitius Ahenobarbus; 37–68), římský císař vládnoucí v letech 54–68. Správu říše ponechal nejprve svým spolupracovníkům, později se řízení státu ujal sám. Byl příznivcem {{umění|term_desc/umeni.html|pp}}, dal zbudovat četná divadla a podporoval konání různých her a uměleckých soutěží. Jeho vláda se však stále více vyznačovala tyranií a extravagancí, jež byly spjaty s nařízením mnoha poprav nebo sebevražd, jichž nebyli ušetřeni ani jeho nejbližší příbuzní a spolupracovníci. Svůj život ukončil sebevraždou, když se proti němu vzbouřili místodržitelé v několika provinciích a pretoriánská garda mu vypověděla poslušnost.
ras (pravděpodobně z němčiny, nejasno však, z kterého slova; domněnky: der Racker, „katův holomek“, nebo prostě jen „holomek, darebák“ [pohodného považovali nejspíš za nehodného]; der Rasen, „trávník, drn“ [pod drn zahrabával]), 1. osoba pečující o odstraňování zdechlin, utrácení nemocných zvířat apod., pohodný; 2. (hovorově expresivně) kdo nemá žádné ohledy (například: ten zubař je ale ras; šéf je na podřízené jako ras).
Siemiradzki, Henryk (24. 10. 1843, Peczenihy, Ukrajina – 23. 8. 1902, Strzałków, Polsko), polský malíř; vůdčí představitel akademického {{malířství|term_desc/malirstvi.html|pp}} v Polsku. Je autorem kompozic (nezřídka monumentálních rozměrů) mytologických, náboženských a historických, ale i obrazů ze soudobého života a portrétů (Amor a Psýché, Cikánka, Kristus a Samaritánka, Nymfa, Portrét otce, Portrét umělcovy matky, Římská selanka, Talisman, Tanec mezi meči)
Vellem nescire litteras (z latiny), Chtěl bych neumět psát (výrok, který připisuje římský historik Gaius Suetonius Tranquillus [kolem 70–140] císaři Neronovi, když prý měl v počátcích své vlády podepsat rozsudek trestu smrti).
#Henryk Siemiradzki, Neronovy pochodně, 1876, olej, plátno, 385x704 cm, Muzeum Narodowe w Krakowie, Krakov, Polsko.
Obraz zachycuje scénu z roku 64, kdy v Římě vypukl požár; císař Nero obvinil ze žhářství křesťany, z nichž pak učinil „živoucí pochodně“. Je však možné, že požár byl založen na popud samotného císaře kvůli získání pozemků pro megalomanský projekt Domus Aurea („Zlatý dům“) – palácový komplex, který se údajně rozprostíral na ploše 120 ha. Podle soudobých pramenů se vyznačovalo nové Neronovo sídlo nevídaným luxusem (včetně otočné jídelny), ale také nevkusem a neřestí. Po císařově smrti byla jeho socha (vysoká přes 30 metrů) odstraněna a umělé jezero zasypáno (na jeho místě později vyrostlo Koloseum).
${img{images/siemiradzki.jpg}{alone}}$