Ptám se J. K. Tyla, známého buditele,
která mu stele, a s kterou že uléhá do postele?
#Odbyl mě, prý je to takové mladé tele,
které ho furt budí písní „Kde domov můj“,
údajně českou hymnou, která vlastenci velí „Stůj!“,
a tak mu kazí pověst národního buditele.
# #Vysvětlivky
Tyl, Josef Kajetán (4. 2. 1808, Kutná Hora – 11. 7. 1856, Plzeň), český národně obrozenecký prozaik, básník, dramatik, překladatel a kritik, redaktor, novinář, dramaturg českých her, organizátor divadelního života a kočovný herec. I přes tuto šíři zájmů a činností, k nimž se dále řadí například práce vojenského účetního, žil celý svůj život v nouzi a nedostatku. Členitý byl také Tylův soukromý život. V roce 1839 se oženil s herečkou Magdalénou Forchheimovou-Skalnou. Později žil (v jedné domácnosti) současně také s její mladší sestrou Annou, rovněž herečkou, s níž měl šest dětí. Dramata jeho soukromého života se mu však nestala námětem tvorby. Kulturně organizátorskou, novinářskou i uměleckou tvůrčí aktivitu podřídil kolektivním národně obrozeneckým ideálům a cílům. Tyto názorové pozice mu také zabránily pochopit a přijmout nadnárodní individualistický {{romantismus|term_desc/romantismus.html|pp}} a dílo jeho vrstevníka Karla Hynka Máchy (1810–1836). Vrcholem Tylovy tvůrčí činnosti se stala dramatická tvorba. Ve svých hrách dokázal upozornit na rozpory reality; řešení, která nabízel, byla v duchu dobové poetiky idylická a schematická. Tyto postupy jsou účinné při zpracování pohádkových námětů, u vážných námětů však dnes již působí nedůvěryhodně. Tyl se prosadil zejména jako autor didaktických, mravoučných dramat. Vcelku úspěšně se mu dařilo typizovat českou národní povahu. O oblibě a populárnosti Tylových divadelních her svědčí i fakt, že jeden z jeho písňových textů, Kde domov můj, zhudebněný Františkem Škroupem, nejen zlidověl, nýbrž se stal – po politické emancipaci v roce 1918 – národní hymnou. Tato píseň byla původně součástí hry ze současnosti nazvané Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka (1834). Do skupiny Tylových didaktických, mravoučných her patří také Strakonický dudák aneb Hody divých žen (1847).
Vilímek, Jan (1. 1. 1860, Žamberk – 5. 3. 1938, Vídeň, Rakousko), český malíř, grafik a ilustrátor. Ve své tvorbě se zaměřil zejména na portréty významných českých i zahraničních osobností z oblasti kultury, filozofie, vědy, politiky a vojenství, které publikoval v časopisech Humoristické listy a Světozor. Mnohé z těchto portrétů (Karel Havlíček Borovský, Josef Dobrovský; Karel Jaromír Erben; Jan Hus; Alois Jirásek; Karel Kovařovic; Eliška Krásnohorská; Vojtěch Náprstek; Božena Němcová; Jan Neruda; František Palacký; Ladislav Quis; Josef Ressel; Magdalena Dobromila Rettigová; Josef Václav Sládek; František Škroup; Jan Žižka) byly souhrnně uveřejněny v knize České album, kterou vydal jeho strýc Josef Richard Vilímek starší (1835–1911), významný publicista, nakladatel a knihkupec.
#Jan Vilímek, Josef Kajetán Tyl, České album, sbírka podobizen předních českých velikánů, mužů i žen práce, kteří život svůj zasvětili povznesení národa svého.
${img{images/vilimek.jpg}{alone}}$