porovnat průběh reakcí oxidace ethanolu s použitím různě koncentrovaného činidla
Sodík reaguje s alkoholy za vzniku alkoholátu sodného a volného vodíku, který z reakční směsi odchází v podobě bublinek. Alkoholy s různě dlouhým a členitým uhlovodíkovým zbytkem budou reagovat s odlišnou reakční rychlostí.
ethanol – F (hořlavý)
koncentrovaná kyselina sírová – (C – žíravý)
manganistan draselný – O (oxidující), Xi (dráždivý), N (nebezpečný pro životní prostředí)
Připravíme si dvě zkumavky. Do první nalijeme roztok manganistanu a ponecháme zkumavku jako kontrolní. Do druhé zkumavky odměříme 5 ml roztoku manganistanu draselného a po malých dávkách přidáme koncentrovanou kyselinu sírovou. K reakční směsi poté přidáme 4 ml ethanolu a roztok ve zkumavce řádně promícháme.
Roztok manganistanu má sytě fialovou barvu. Po přidání ethanolu k reakční směsi se zkumavka začne postupně odbarvovat. Při reakci dochází k oxidaci alkoholu na aldehyd a dále až na karboxylovou kyselinu. Manganistan draselný se naopak redukuje z oxidačního čísla manganu VII na manganaté sloučeniny. Pro ty je typické bezbarvé, či slabě růžové zbarvení. Průběžný vznik produktů tak způsobí odbarvení roztoku.
Do zkumavky nalijeme 2 ml koncentrované kyseliny sírové, kterou převrstvíme 2 ml ethanolu. Do zkumavky přisypeme malé množství manganistanu draselného.
Mezi kyselinou sírovou a ethanolem můžeme při pečlivém pozorování odlišit nepatrné rozhraní. Přidaný manganistan propadává ethanolem na hranici kyselého prostředí kyseliny sírové, kde začne reagovat a vzniká kyselina manganistá rozkládající se na oxid manganistý a vodu. Oxid manganistý se dále redukuje na oxid manganičitý a kyslík, který po chvíli začne prudce oxidovat ethanol. Ten tak zoxiduje na oxid uhličitý a vodu. Tento jev můžeme pozorovat jako jiskření na mezifázi.
Rozdílná koncentrace oxidačního činidla se projeví v rozdílné prudkosti reakce.