Chemické vlastnosti a reaktivita

Alkeny a cykloalkeny jsou hořlavé látky. Jejich spálením vzniká vodní pára a podle dokonalosti spalování oxid uhličitý, v případě dokonalého spalování, nebo oxid uhelnatý, v případě nedokonalého spalování. V případě nedostatku kyslíku mohou vznikat i saze (uhlík).

• Dokonalé spalování ethenu: C₂H₄ + 3 O₂ → 2 CO₂ + 2 H₂O

• Nedokonalé spalování ethenu: C₂H₄ + 2 O₂ → 2 CO + 2 H₂O

• Spalování s nedostatkem kyslíku: C₂H₄ + O₂ → 2 C + 2 H₂O

Uhlíky dvojné vazby jsou v hybridním stavu sp²; atomy uhlíku dvojné vazby a na nich vázané atomy jsou planární částí molekuly alkenu. Dvojná vazba znemožňuje otáčení, takže má-li molekula na rozdílných uhlíkových atomech dvojné vazby různé substituenty, tyto substituenty mohou být orientovány cis nebo trans.

Pokud máme více než dva substituenty, užívá se k popisu stereochemie označení E (z něm. entgegen = proti) a Z (z něm. zusammen = společně), kdy podle priority funkčních skupin určíme jejich polohu. V podstatě jde o rozšíření systému trans a cis.

V molekule se může vyskytovat také více násobných vazeb. Podle jejich polohy rozlišujeme tyto typy:

• kumulované

  H₂C=C=CH₂

• konjugované

  CH₂=CH-CH=CH₂

• izolované - 2 vazby jsou od sebe vzdáleny dál než o jeden uhlík, a tak se vzájemně neovlivňují

  CH₃-CH=CH-CH₂-CH=CH₂

Elektrony π vazby jsou mnohem pohyblivější než elektrony σ vazby a díky tomu dochází u nesymetrické molekuly k polarizaci vazby. Záleží na substituentu, zda elektrony dodává či odebírá. Navíc vazba π má nižší disociační energii než vazba σ, a tudíž je reaktivnější. Toto vše je důvod, proč na dvojné vazbě přednostně dochází k mnoha reakcím.