Adice probíhá pomocí amoniaku popř. primárních aminů. Vznikají nestabilní geminální aminoalkoholy (hemiaminaly). Ke stabilizaci dochází pomocí dehydratace, při které potom vznikají stabilní struktury, nenasycené produkty aldiminů a ketiminů. Tato reakce probíhá v kyselém prostředí.
Při reakci formaldehydu s amoniakem dochází ke stabilizaci vzniklého aminoalkoholu intermolekulární cyklizační reakcí, při které vzniká látka zvaná urotropin připomínající strukturu adamantanu.
Podobně probíhá i reakce acetaldehydu s amoniakem - poskytuje cyklický trimer.
Stejným způsobem jako byla popsána adice primárních aminů, probíhá reakce dalších dusíkatých nukleofilů jako jsou hydroxylamin, hydrazin, semikarbazid, substituované hydraziny apod. Tato reakce probíhá ve dvou krocích - v prvním dochází k adici na karbonylovou skupinu a ve druhém nastává eliminace vody, přičemž vzniká sloučenina se skupinou -C=N. Tato reakce je opět katalyzovaná kyselinami nebo bází a jsou vratné.
U ketoximů může docházet k tzv. Beckmanově přesmyku (Ernst Otto Beckmann (1853 - 1923)). Přesmyk je vyvolán silnou kyselinou (HCl, H2SO4) na ketoxim za vzniku amidu karboxylové kyseliny. Reakce je zahájena protonizací hydroxylové skupiny a následnou eliminací vody. Dochází k přesmyku.
Beckmannův přesmyk je důležitý i v průmyslových reakcích. Dochází k výrobě kaprolaktamu, což je důležitá složka pro další syntézy polyamidů.
Adice hydrazinu na karbonylovou skupinu probíhá v bazickém prostředí.
Tato reakce byla objevena v roce 1911 Ludwigem Wolffem (1857 - 1919) v Německu a Nikolajem M. Kižněrem (1867 - 1935) v Rusku nezávisle na sobě. Vedle cesty k přípravě samotných hydrazonů, využívají se hydrazony k redukci aldehydů a ketonů až na alkany. Při této reakci tedy vzniká meziprodukt hydrazon, pak dochází postupně k migraci dvojné vazby (jeden ze slabě kyselých atomů vodíku ve skupině NH2 se bází odštěpí jako proton) a vznikne anion. Hnací silou dalšího kroku je odštěpení molekuly dusíku N2, která je termodynamicky velmi stabilní.
Semikarbazony se používají na čištění kapalných aldehydů a ketonů. Jsou to krystalické látky s ostrým bodem tání.
Reakcí karbonylové skupiny se sekundárním aminem nemůže dojít ke stabilizaci odštěpením vody za vzniku vazby C=N, ale odštěpuje se vodík z uhlíkového atomu v sousedství a vzniká sloučenina s vazbou C=C, která je v konjugaci s volným elektronovým párem, který je na dusíku, a vznikají tzv. enaminy (-en + amin = nenasycený amin). Tyto látky jsou velmi reaktivní a mají charakter nukleofilního činidla s místem reakce na atomu C. Nejčastěji se připravují za využití cyklických sekundárních bází jako pyrrolidin, piperidin apod.
Enamin lze alkylovat na β-uhlíku za vzniku imoniových solí, které se snadno hydrolyzují ve slabě kyselém prostředí. Vede to k přípravě téměř čistého monoalkylderivátu.