Prvky neon až xenon, nazývané spolu s heliem a radonem skupinovým názvem vzácnými plyny, objevil W. Ramsay (1895, první informace o jejich existenci měl už H. Cavendish, 1785). Byl inspirován fyzikem lordem Rayleighem (v roce 1904 dostali lord Rayleigh i W. Ramsay za své práce Nobelovy ceny za fyziku a chemii), který zjistil významnou diferenci mezi hustotou dusíku získaného ze vzduchu a připraveného termickým rozkladem dusitanu amonného (v prvním případě byla hustota o 0,5 % větší). Do roku 1898 všechny čtyři prvky izoloval a charakterizoval a periodický systém tak doplnil o novou skupinu. Helium bylo objeveno nejprve mimo Zemi ve slunečním spektru (1868; podle Slunce dostalo jméno) a teprve později (1881) ve vulkanických plynech Vesuvu. Radioaktivní radon poprvé studovali E. Rutherford a F. Soddy (1902, byl nazýván i radiová emanace, niton, aktinon a thoron podle toho, z jaké rozpadové řady pocházel).