Argumenty pro ÚMS k výuce matematiky pro FI: Navrhovaná změna hrazení je spíše mírnou systémovou úpravou se snahou předcházet diskusím o nastavení platů, následující argumenty mají za cíl odhadnout „spravedlivou“ výši částky: Historie (hrazeno vždy dle údajů minulého roku): 2006: 6.4 úvazku (1.1 prof., 1.7 doc., 0.6 OA, 3.0 ostatní) převedeno 4,538 mil. Kč 2007: 5.95 úvazku (1.1 prof., 1.0 doc., 0.6 OA, 3.25 ostatní) převedeno 3,750 mil. Kč 2008: 7.2 úvazku (0.83 prof., 1.25 doc., 1.92 OA, 3.20 ostatní) převedeno 4,211 mil. Kč 2009: 7.4 úvazku (0.5 prof., 1.75 doc., 1.75 OA, 3.40 ostatní) převedeno 4,320 mil. Kč (podle smlouvy vypočteno 5,110 mil. Kč) 2010: 7.58 úvazku (zatím zkontrolováno pouze rámcově – 0.33 prof., 1.75 doc., 1.75 OA, 3.75 ostatní) návrh FI 3,797 mil. Kč (podle smlouvy a loňských mezd FI vypočteno 5,153 mil. Kč) Obecné argumenty týkající se výukového výkonu: · v rámci PřF je průměr výukového přínosu na 1 akad. zaměstnance cca 1,3 mil. Kč · v rámci FI (podle starších odhadů) je toto číslo cca 2 mil. Kč · přínos výuky matematiky pro FI za rok 2009 činí (při využití rozpočtového modelu na rok 2010 se udává cca 884 Kč na 1 kredit FI, výuka M v roce 2009 – 16935 kr.) 14,966 mil. · Při 7.58 přepočtených úvazcích jde o přínos cca 1,98 mil. Kč/zam., tj. zhruba odpovídající standardu FI. Je třeba brát v úvahu rovněž fakt, že kreditově nejvýznamnější předměty MB101-MB104 jsou kreditovány 6 kredity jako 2/2, ve skutečnosti jsou nyní koncipovány jako 4/2 (tomu by odpovídalo spíše 8 kr.) · v rámci stávajících pravidel MU odvádí FI cca 1/3 svého výukového přínosu na centrální prostředky (přitom je otázka, jestli by se z výuky matematiky mělo odvádět stejně – např. odvod za zaměstnance, či za projektové výnosy FI s touto výukou nijak nesouvisí – není to ale zřejmě tak podstatné, aby se tato otázka otvírala) – tedy za výuku M přijde na FI (cca 597 Kč/kr.) cca 10,1 mil. Kč (po odvodech na MU). · Podle Ekonomických informací RMU činily v roce 2008 provozní náklady FI 38,4 mil. a mzdové náklady 72,4 mil. - rozhodně tedy není možné hovořit o poměru 40:60 ve prospěch provozních nákladů (možná námitka je, že toto je ze všech zdrojů, nikoliv pouze z výuky – pravděpodobné nerovnoměrné hrazení nákladů ze strany FI – provozní zejména z výukových prostředků a mzdové z projektů – by se ovšem nemělo odrážet v argumentaci směrem vně FI) · jako rozumně spravedlivé lze nahlížet dělení celkového kreditového přínosu mezi odvod na MU, zůstatek na FI a hrazení na ÚMS v poměru 1:1:1 – to by znamenalo cca 5 mil. pro každou z těchto částí (podle posledního návrhu FI je to ovšem cca 4,9:6,3:3,75) · pokud bychom tuto výuku vykonávali v rámci PřF, získali bychom cca 48%, tj. 7,2 mil. (oproti situaci na FI navíc s potřebou hradit energie a náklady spojené s provozem potenciálních učeben, ovšem již se zahrnutím dalších mzdových nákladů fakulty jako např. služeb studijního odd., centrální správy budov, odvodů na MU apod.). Samozřejmě s ohledem na tyto faktory, spolu s tím, že FI zajišťuje „akvizici“ studentů a tuto „finančně zajímavou klientelu“ nám „přenechává“, je třeba brát tuto částku jako horní hranici · jako dolní hranici je třeba brát mzdové náklady pracovníků uvolněných pro výuku na FI včetně odvodů na MU a dalších nákladů pro ÚMS – velmi hrubým odhadem jde o cca 2,65 mil. na akad.pracovníky (mzdy převzaté z FI), cca 0,5 mil.za stipendia studentů (uvažováno 2 tis./1 týdenní hodinu). Ostatní náklady ÚMS pro tuto chvíli zanedbávám, protože je neumím neodhadnout (nicméně kolegové z FI odhadovali, že přímé vedlejší náklady je třeba kalkulovat ve stejné výši jako náklady mzdové) · Pokud bychom přijali premisu, že cílem je střední hodnota mezi horním a dolním odhadem, pak bychom se dostali na cca 5,15 mil. Kč. Závěr: Ze všech těchto argumentů mi jako odpovídající částka vychází mírně převyšující 5 mil. Kč.