II. Integrální poˇcet funkcí jedné promˇenné II. 1. Základní integraˇcní metody Definice 28. Nechť funkce f je definována na intervalu I. Funkce F se nazývá primitivní k funkci f na I, jestliže platí F (x) = f(x) pro každé x ∈ I. Množina všech primitivních funkcí k funkci f na I se nazývá neurčitý integrál z funkce f a značí se f(x) dx, tj. f(x) dx := {F : F je primitivní funkce k f na I} . Základní vzorce pro integrování (k ∈ R): (f(x) ± g(x)) dx = f(x) dx ± g(x) dx, k · f(x) dx = k · f(x) dx. Integrování elementárních funkcí (a, b, k, C, α, β ∈ R, a > 0, b = 0 jsou dané konstanty a C je integrační konstanta): k dx = kx + C, xn dx = xn+1 n + 1 + C, 1 x dx = ln |x| + C, ex dx = ex +C, ax dx = ax ln a + C, sin x dx = − cos x + C, cos x dx = sin x + C, 1 x2 + 1 dx = arctg x + C, 1 √ 1 − x2 dx = arcsin x + C, 1 cos2 x dx = tg x + C, 1 sin2 x dx = − cotg x + C, f (x) f(x) dx = ln |f(x)| + C. f(x) dx = F(x) + C ⇒ f(αx + β) dx = 1 α F(αx + β) + C. Věta 29 (Integrování per-partes). Nechť funkce u a v mají derivaci na intervalu I. Pak platí u(x) · v (x) dx = u(x) · v(x) − u (x) · v(x) dx, pokud alespoň jeden z uvedených integrálů existuje. 363 364 II. Integrální počet funkcí jedné proměnné u(x) v (x) P(x) · ekx P(x) ekx P(x) · akx P(x) akx P(x) · sin(kx) P(x) sin(kx) P(x) · cos(kx) P(x) cos(kx) u(x) v (x) P(x) · lnn x lnn x P(x) P(x) · logn b x logn b x P(x) P(x) · arcsin(kx) arcsin(kx) P(x) P(x) · arccos(kx) arccos(kx) P(x) P(x) · arctg(kx) arctg(kx) P(x) P(x) · arccotg(kx) arccotg(kx) P(x) Tabulka 1. Jak volit funkce při integrování per-partes (P(x) je polynom, k ∈ R). Věta 30 (Substituční metoda). Nechť funkce f má na otevřeném intervalu J primitivní funkci F, funkce ϕ(x) má derivaci na otevřeném intervalu I a pro libovolné x ∈ I je ϕ(x) ∈ J. Pak má složená funkce f(ϕ) ϕ na intervalu I primitivní funkci a platí f[ϕ(x)] ϕ (x) dx ϕ(x) = u ϕ (x) dx = du = f(u) du = F(u) + C = F[ϕ(x)] + C. c Petr Zemánek & Petr Hasil http://www.math.muni.cz/~xzemane2 II. 1. Základní integrační metody 365 (314) Vypočtěte x dx. Řešení: S využitím základních vzorců obdržíme přímo x dx = x2 2 + C. c Petr Zemánek & Petr Hasil http://user.mendelu.cz/hasil 366 II. Integrální počet funkcí jedné proměnné (315) Vypočtěte 1 x2 dx. Řešení: S využitím základních vzorců obdržíme přímo 1 x2 dx = x−2 dx = x−1 −1 + C = − 1 x + C. c Petr Zemánek & Petr Hasil http://www.math.muni.cz/~xzemane2 II. 1. Základní integrační metody 367 (316) Vypočtěte √ x dx. Řešení: S využitím základních vzorců obdržíme přímo √ x dx = x1/2 dx = x3/2 3/2 + C = 2 3 √ x3 + C. c Petr Zemánek & Petr Hasil http://user.mendelu.cz/hasil 368 II. Integrální počet funkcí jedné proměnné (317) Vypočtěte 1 3 √ x dx. Řešení: S využitím základních vzorců obdržíme přímo 1 3 √ x dx = x−1/3 dx = x2/3 2/3 + C = 3 2 3 √ x2 + C. c Petr Zemánek & Petr Hasil http://www.math.muni.cz/~xzemane2 II. 1. Základní integrační metody 369 (318) Vypočtěte e−x dx. Řešení: S využitím základních vzorců obdržíme přímo e−x dx = − e−x +C. c Petr Zemánek & Petr Hasil http://user.mendelu.cz/hasil 370 II. Integrální počet funkcí jedné proměnné (319) Vypočtěte 1 x2 + 3 dx. Řešení: S pomocí úpravy můžeme využít jeden ze základních vzorců, tj. 1 x2 + 3 dx = 1 3 1 x2 3 + 1 dx = 1 3 1 x√ 3 2 + 1 dx = 1 √ 3 arctg x √ 3 + C. c Petr Zemánek & Petr Hasil http://www.math.muni.cz/~xzemane2 II. 1. Základní integrační metody 371 (320) Vypočtěte 1 √ 4 − x2 dx. Řešení: S pomocí úpravy můžeme využít jeden ze základních vzorců, tj. 1 √ 4 − x2 dx = 1 2 1 − x2 4 dx = 1 2 1 1 − x 2 2 dx = arcsin x 2 + C. c Petr Zemánek & Petr Hasil http://user.mendelu.cz/hasil 372 II. Integrální počet funkcí jedné proměnné (321) Vypočtěte 3x2 + 1 x3 + x + 2 dx. Řešení: S využitím základních vzorců obdržíme přímo 3x2 + 1 x3 + x + 2 dx = ln x3 + x + 2 + C. c Petr Zemánek & Petr Hasil http://www.math.muni.cz/~xzemane2 II. 1. Základní integrační metody 373 (322) Vypočtěte 2 cos2 x − 3 sin 5x + 2 cos x 2 + 3x − 7 2x + 4 3 − x − 2 3x + 2 + 2 e 2x 3 dx. Řešení: Aplikací základních vzorců získáme 2 cos2 x − 3 sin 5x + 2 cos x 2 + 3x − 7 2x + 4 3 − x − 2 3x + 2 + 2 e 2x 3 dx = = 2 tg x + 3 5 cos 5x + 4 sin x 2 + 3x ln 3 + 7 2x ln 2 − 4 ln |3 − x| − 2 3 ln |3x + 2| + 3 e 2x 3 +C. c Petr Zemánek & Petr Hasil http://user.mendelu.cz/hasil 374 II. Integrální počet funkcí jedné proměnné (323) Vypočtěte tg2 (au) du, a = 0. Řešení: Postupným upravováním obdržíme tg2 (au) du = sin2 (au) cos2 (au) du = 1 − cos2 (au) cos2 (au) du = 1 cos2 (au) du − 1 du = = 1 a tg (au) − u + C. c Petr Zemánek & Petr Hasil http://www.math.muni.cz/~xzemane2 II. 1. Základní integrační metody 375 (324) Vypočtěte tg (bs) ds, b = 0. Řešení: Ze základních vzorců získáme tg (bs) ds = sin (bs) cos (bs) ds = − 1 b ln |cos (bs)| + C. c Petr Zemánek & Petr Hasil http://user.mendelu.cz/hasil 376 II. Integrální počet funkcí jedné proměnné (325) Vypočtěte x cos2 x dx. Řešení: S využitím metody per-partes dostaneme x cos2 x dx  u = x u = 1 v = tg x v = 1 cos2 x  = x tg x − tg x dx = = x tg x − sin x cos x dx = x tg x + ln |cos x| + C. c Petr Zemánek & Petr Hasil http://www.math.muni.cz/~xzemane2 II. 1. Základní integrační metody 377 (326) Vypočtěte x ln x dx. Řešení: Metodou per-partes získáme x ln x dx  u = ln x u = 1 x v = x2 2 v = x  = x2 2 ln x − x 2 dx = x2 2 ln x − x2 4 + C. c Petr Zemánek & Petr Hasil http://user.mendelu.cz/hasil 378 II. Integrální počet funkcí jedné proměnné (327) Vypočtěte (2x − 1) ln x dx. Řešení: Metodou per-partes získáme (2x − 1) ln x dx  u = ln x u = 1 x v = x2 − x v = 2x − 1  = = (x2 − x) ln x − 1 x (x2 − x) dx = (x2 − x) ln x − (x − 1) dx = = (x2 − x) ln x − x2 2 + x + C. c Petr Zemánek & Petr Hasil http://www.math.muni.cz/~xzemane2 II. 1. Základní integrační metody 379 (328) Vypočtěte (x2 + 1) e−x dx. Řešení: S opakovaným využitím metody per-partes dostaneme (x2 + 1) e−x dx  u = x2 + 1 u = 2x v = − e−x v = e−x  = = −(x2 + 1) e−x + 2x e−x dx  u = 2x u = x v = − e−x v = e−x  = = −(x2 + 1) e−x −2x e−x + 2 e−x dx = = −(x2 + 1) e−x −2x e−x + − 2 e−x +C = − e−x (x2 + 2x + 3) + C. c Petr Zemánek & Petr Hasil http://user.mendelu.cz/hasil 380 II. Integrální počet funkcí jedné proměnné (329) Vypočtěte x2 e−3x dx. Řešení: Metodou per-partes získáme x2 e−3x dx  u = x2 u = 2x v = −1 3 e−3x v = e−3x  = = − 1 3 x2 e−3x + 2 3 x e−3x dx  u = x u = 1 v = −1 3 e−3x v = e−3x  = = − 1 3 x2 e−3x − 2 9 x e−3x + 2 9 e−3x dx = − 1 3 e−3x x2 + 2 3 x + 2 9 + C. c Petr Zemánek & Petr Hasil http://www.math.muni.cz/~xzemane2 II. 1. Základní integrační metody 381 (330) Vypočtěte ex sin x dx. Řešení: Po dvojnásobném použití metody per-partes dostaneme ex sin x dx  u = ex u = ex v = − cos x v = sin x  = = − ex cos x + ex cos x dx  u = ex u = ex v = sin x v = cos x  = = − ex cos x + ex sin x − ex sin x dx, což znamená, že jsme ve výsledku obdrželi stejný integrál jako v zadání pouze s opačným znaménkem, tj. ex sin x dx = 1 2 ex (sin x − cos x) + C. c Petr Zemánek & Petr Hasil http://user.mendelu.cz/hasil 382 II. Integrální počet funkcí jedné proměnné (331) Vypočtěte cos2 x dx. Řešení: S využitím metody per-partes obdržíme cos2 x dx  u = cos x u = − sin x v = sin x v = cos x  = = cos x · sin x + sin2 x dx = cos x · sin x + 1 − cos2 x dx = = cos x · sin x + 1 − cos2 x dx = cos x · sin x + x − cos2 x dx. Odtud plyne cos2 x dx = 1 2 (sin x · cos x + x) + C. c Petr Zemánek & Petr Hasil http://www.math.muni.cz/~xzemane2 II. 1. Základní integrační metody 383 (332) Vypočtěte arctg x dx. Řešení: Metodou per-partes obdržíme arctg x dx  u = arctg x u = 1 1+x2 v = x v = 1  = = x arctg x − x 1 + x2 dx = x arctg x + 1 2 ln x2 + 1 + C. c Petr Zemánek & Petr Hasil http://user.mendelu.cz/hasil 384 II. Integrální počet funkcí jedné proměnné (333) Vypočtěte ln x dx. Řešení: Metodou per-partes obdržíme ln x dx  u = ln x u = 1 x v = x v = 1  = x ln x − 1 dx = x ln x − x + C. c Petr Zemánek & Petr Hasil http://www.math.muni.cz/~xzemane2 II. 1. Základní integrační metody 385 (334) Vypočtěte ln x x dx. Řešení: Tento příklad je možné řešit jak substitucí, tak i per-partes. Per-partes: I = ln x x dx  u = 1 x u = ln x v = ln x v = 1 x  = = ln2 x − ln x x dx = ln2 x − I ⇒ I = ln2 x − I ⇒ 2I = ln2 x ⇒ I = ln2 x 2 + C. Substitucí: ln x x dx  t = ln x dt = 1 x dx  = tdt = t2 2 + C = ln2 x 2 + C. c Petr Zemánek & Petr Hasil http://user.mendelu.cz/hasil 386 II. Integrální počet funkcí jedné proměnné (335) Vypočtěte (4 − 7x)10 dx. Řešení: Substituční metodou obdržíme (4 − 7x)10 dx  t = 4 − 7x dt = −7 dx  = − 1 7 t10 dt = − 1 7 t11 11 + C = − 1 77 (4 − 7x)11 + C. c Petr Zemánek & Petr Hasil http://www.math.muni.cz/~xzemane2 II. 1. Základní integrační metody 387 (336) Vypočtěte √ 2x − 5 dx. Řešení: Použitím substituční metody získáme √ 2x − 5 dx  t = 2x − 5 dt = 2 dx  = 1 2 √ t dt = 1 2 t3/2 3 2 + C = 1 3 (2x − 5)3 + C. c Petr Zemánek & Petr Hasil http://user.mendelu.cz/hasil 388 II. Integrální počet funkcí jedné proměnné (337) Vypočtěte cos x (2 + sin x)2 dx. Řešení: Substituční metodou obdržíme cos x (2 + sin x)2 dx  t = 2 + sin x dt = cos x dx  = dt t2 = − 1 t + C = − 1 2 + sin x + C. c Petr Zemánek & Petr Hasil http://www.math.muni.cz/~xzemane2 II. 1. Základní integrační metody 389 (338) Vypočtěte (1 + ln x)4 x dx. Řešení: Substituční metodou dostaneme (1 + ln x)4 x dx  t = ln x dt = 1 x dx  = (1 + t)4 dt = (1 + t)5 5 + C = (1 + ln x)5 5 + C. c Petr Zemánek & Petr Hasil http://user.mendelu.cz/hasil 390 II. Integrální počet funkcí jedné proměnné (339) Vypočtěte sin x · cos5 x dx. Řešení: Substituční metodou obdržíme sin x · cos5 x dx  u = cos x du = − sin x dx  = − u5 du = − u6 6 + C = − cos6 x 6 + C. c Petr Zemánek & Petr Hasil http://www.math.muni.cz/~xzemane2 II. 1. Základní integrační metody 391 (340) Vypočtěte x e−x2 dx. Řešení: Substituční metodou získáme x e−x2 dx  t = −x2 dt = −2x dx  = − 1 2 et dt = − 1 2 et +C = − 1 2 e−x2 +C. c Petr Zemánek & Petr Hasil http://user.mendelu.cz/hasil 392 II. Integrální počet funkcí jedné proměnné (341) Vypočtěte cos x 1 + sin2 x dx. Řešení: S pomocí substituční metody získáme cos x 1 + sin2 x dx  t = sin x dt = cos dx  = dt √ 1 + t2  u = t + √ 1 + t2 du = 1 + 2t 2 √ 1+t2 dt = √ 1+t2+t√ 1+t2 dt du t+ √ 1+t2 = dt√ 1+t2  = = du u = ln |u| + C = ln t + 1 + t2 + C = ln sin x + 1 + sin2 x + C. c Petr Zemánek & Petr Hasil http://www.math.muni.cz/~xzemane2 II. 1. Základní integrační metody 393 (342) Vypočtěte x3 e−x2 dx. Řešení: Kombinace substituce a metody per-partes dává x3 e−x2 dx  t = −x2 dt = −2x dx  = − 1 2 (−t) et dt = = 1 2 t et dt  u = t u = 1 v = et v = et  = 1 2 t et − 1 2 et dt = = 1 2 t et − 1 2 et +C = − 1 2 e−x2 (x2 + 1) + C. c Petr Zemánek & Petr Hasil http://user.mendelu.cz/hasil 394 II. Integrální počet funkcí jedné proměnné (343) Vypočtěte e √ x dx. Řešení: Kombinace substituce a metody per-partes dává e √ x dx  t = √ x t2 = x 2t dt = dx  = 2 t et dt  u = t u = 1 v = et v = et  = = 2t et −2 et dt = 2t et −2 et +C = 2 e √ x ( √ x − 1) + C. c Petr Zemánek & Petr Hasil http://www.math.muni.cz/~xzemane2 II. 1. Základní integrační metody 395 (344) Vypočtěte x arcsin x2 dx. Řešení: Kombinace substituce a metody per-partes dává x arcsin x2 dx  t = x2 dt = 2x dx  = 1 2 arcsin t dt  u = arcsin t u = 1√ 1−t2 v = t v = 1  = = 1 2 t arcsin t − 1 2 t √ 1 − t2 dt  w = 1 − t2 dw = −2t dt  = 1 2 t arcsin t + 1 4 dw √ w = = 1 2 t arcsin t + 1 4 w1/2 1 2 + C = 1 2 x2 arcsin x2 + 1 2 1 − x4 + C. c Petr Zemánek & Petr Hasil http://user.mendelu.cz/hasil 396 II. Integrální počet funkcí jedné proměnné (345) Vypočtěte pomocí per-partes i substituční metodou 1 − x2 dx. Řešení: Tento příklad lze řešit dvěma způsoby. Metodou per-partes obdržíme 1 − x2 dx  u = √ 1 − x2 u = −2x 2 √ 1−x2 v = x v = 1  = = x 1 − x2 + x2 √ 1 − x2 dx = x 1 − x2 − 1 − x2 + 1 √ 1 − x2 dx = = x 1 − x2 − 1 − x2 √ 1 − x2 − 1 √ 1 − x2 dx = = x 1 − x2 − 1 − x2 dx + 1 √ 1 − x2 dx = = x 1 − x2 + arcsin x − 1 − x2 dx, tj. 1 − x2 dx = 1 2 x 1 − x2 + arcsin x + C. Vhodnou substitucí dostaneme tentýž výsledek, tj. 1 − x2 dx  x = sin t dx = cos t dt  = 1 − sin2 t cos t dt = = cos2 dt Př. (331) = 1 2 sin t cos t + t 2 + C = 1 2 sin t 1 − sin2 t + arcsin x 2 + C = = 1 2 x 1 − x2 + 1 2 arcsin x + C. c Petr Zemánek & Petr Hasil http://www.math.muni.cz/~xzemane2 II. 1. Základní integrační metody 397 (346) Vypočtěte max{1, x2 } dx. Řešení: Pro |x| ≤ 1 platí max{1, x2 } dx = 1 dx = x + C. Je-li |x| > 1, platí max{1, x2 } dx = x2 dx = x3 3 + C. Protože výsledná funkce musí být spojitá, platí max{1, x2 } dx =    x3 3 − 2 3 + C pro x < −1, x + C pro |x| ≤ 1, x3 3 + 2 3 + C pro x > 1. c Petr Zemánek & Petr Hasil http://user.mendelu.cz/hasil