Mějme posloupnost náhodných veličin $X_1, X_2, \dots$ s následujícími distribučními funkcemi $F_1(x_1), F_2(x_2),\dots$ a náhodnou veličinu $X$ s distribuční funkcí $F(x)$.Nechť jsou všechny tyto veličiny definované na stejném pravděpodobnostním prostoru ($\Omega, \mathcal{A}, P$). Posloupnost náhodných veličin $\{X_n\}_{n=1}^\infty$ konverguje k náhodné veličině $X$
v každém bodě spojitosti funkce $F(x)$.
Mezi uvedenými typy konvergence platí
V následující části se budeme blíže zabývat skutečností, že za určitých podmínek se ~ empirické charakteristiky přibližují k teoretickým charakteristikám. Musíme si však uvědomit, že přibližování empirických hodnot k teoretickým nemá charakter matematické konvergence, ale konvergence podle pravděpodobnosti.
Ověříme konvergenci podle pravděpodobnosti ke konstantě: Pokud posloupnost náhodných veličin $X_1, X_2, \dots$ splňuje předpoklady $\displaystyle \lim_{n \rightarrow \infty} E(X_n)=c$ a $\displaystyle \lim_{n \rightarrow \infty} D(X_n)=0$, pak posloupnost $X_1, X_2, \dots$ konverguje podle pravděpodobnosti k číslu $c$. Značíme
\begin{align} X_n \xrightarrow[n \rightarrow \infty]{P} c. \tag{2.4} \end{align}Centrum interaktivních a multimediálních studijních opor pro inovaci výuky a efektivní učení | CZ.1.07/2.2.00/28.0041