Dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové
a další tvůrčí činnosti Přírodovědecké fakulty Masarykovy
univerzity v Brně
Brno, duben 2000
2
ÚVOD ................................................................................................................................. 3
1. STRUČNÁ FORMULACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU FAKULTY............................. 4
1.1. Vzdělávání ...............................................................................................................................................4
1.2. Výzkumná a vývojová činnost.................................................................................................................4
1.3. Hospodaření a organizace ........................................................................................................................5
1.4. Investiční rozvoj a dislokace fakulty........................................................................................................5
2. PRIORITY DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU V ROCE 2000................................................ 5
2.1. Vzdělávání ...............................................................................................................................................5
2.2. Výzkumná a vývojová činnost.................................................................................................................6
2.3. Hospodaření a organizace ........................................................................................................................6
2.4. Investiční rozvoj a dislokace fakulty........................................................................................................6
PŘÍLOHY............................................................................................................................ 7
Příloha A. Analýza současného stavu a východiska.............................................................................................7
A.1. Organizační zajištění výuky a výzkumu ..............................................................................................7
A.2. Informační technologie a informační systém MU ...............................................................................8
A.3. Rozvoj fakulty .....................................................................................................................................8
Příloha B. Naplňování cílů v oblasti vzdělávání.................................................................................................10
B.1. Studijní programy a vzdělávání .........................................................................................................10
B.2. Stavba studijních programů a kreditový systém ................................................................................11
B.3. Organizace studia a výuky.................................................................................................................11
B.4. Bakalářské studijní programy ............................................................................................................12
B.5. Magisterské studijní programy ..........................................................................................................12
B.6. Obory učitelství v rámci magisterských studijních programů ...........................................................13
B.7. Doktorské studijní programy .............................................................................................................14
B.8. Celoživotní vzdělávání ......................................................................................................................15
B.9. Celouniverzitní funkce fakultní výuky ..............................................................................................15
B.10. Zahraniční spolupráce........................................................................................................................16
B.11. Sociální aspekty studia.......................................................................................................................16
B.12. Podpora pro zdravotně postižené.......................................................................................................16
Příloha C. Výzkum, vývoj a zahraniční vztahy ..................................................................................................17
C.1. Významné směry výzkumu ...............................................................................................................17
C.2. Finanční a materiální vybavení..........................................................................................................18
C.3. Zahraniční spolupráce........................................................................................................................18
Příloha D. Fakultní prostředí ..............................................................................................................................20
Příloha E. Analytické tabulky............................................................................................................................21
Projednáno a jednomyslně přijato Vědeckou radou Přírodovědecké fakulty MU na zasedání dne 19.4.2000.
Schváleno Senátem Přírodo vědecké fakulty MU na zasedání dne 25.4.2000.
3
Úvod
,,Dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové a další tvůrčí činnosti" Přírodovědecké
fakulty Masarykovy univerzity v Brně (dále jen Záměr PřF) navazuje na stejnojmenný dokument1
(dále jen
Záměr MU), projednaný ve Vědecké radě MU dne 19. října 1999 a schválený Akademickým senátem MU
dne 8. listopadu 19992
.
Klade si za cíl rozpracovat vizi rozvoje fakulty v souladu s dalšími východisky, zejména s dlouhodobým
záměrem vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké nebo další tvůrčí činnosti pro oblast
vysokých škol, přijatým MŠMT3
a dlouhodobou vládní politikou. Záměr PřF stanoví základní ukazatele pro
výuku a výzkum na Přírodovědecké fakultě MU v dalších letech. Každoročně bude aktualizován a
doplňován.
Dokument odráží skutečnost, že se nacházíme v období rychlých změn podmínek. Zejména nelze některá
rozhodnutí uskutečnit před definitivním vyřešením otázky redislokace fakulty v rámci plánovaného
univerzitního kampusu v Bohunicích (UKB). Úplně nelze vyřešit ani otázky struktury a organizace výuky,
neboť první skutečné akreditace podle zákona č. 111/1998 Sb. proběhnou teprve v nejbližších letech. Záměr
PřF klade proto důraz na analýzu východisek pro další rozvoj fakulty a ve všech klíčových oblastech stanoví
jeho kvalitativní zásady. Formulace základních cílů je shrnuta do stručného výčtu jednotlivých záměrů,
s vymezením priorit pro rok 2000. Podrobnější výklad je pak uveden v přílohách věnovaných obecným
rozvahám (Příloha A), výuce (Příloha B), badatelské činnosti a zahraniční spolupráci (Příloha C) a
souhrnným analytickým podkladům pro činnost fakulty (Příloha E).
Dokument vychází z předpokladu, že budou uskutečněny deklarované cíle vlády a zlepší se tak i celková
úroveň financování Masarykovy univerzity v Brně. Zároveň se pak zprůhlední rozpočtová pravidla MU. Za
takových podmínek lze očekávat postupné výrazné zlepšení finanční situace fakulty. Bohužel tomu tak
zjevně není v roce 2000, kdy dotace MŠMT na hlavní činnost pro celou universitu činí jen přibližně 96%
loňské úrovně, což spolu s nevyhovujícími předpisy pro práci s odpisovými náklady (včetně těch vzniklých
z účelově přidělených investičních prostředků) způsobuje skutečný účetní propad prostředků v rámci dotací
na hlavní činnost o více než 10%. Samozřejmě je následkem nejen případné zbrždění rozvoje university
jako celku. Tíha tohoto propadu dopadá nejvíce na ty fakulty, které jsou nejvýkonnější. Přírodovědecká
fakulta tak má v roce 2000 čelit propadu prostředků získaných na svoji hlavní činnost ve výši asi 15%.
Navíc je třeba vidět, že se jedná o propad oproti rozpočtu loňskému, který v rámci celouniverzitního
přerozdělování dalších více než 10% objemu dotací na hlavní činnost naší fakulty přerozdělil ve prospěch
fakult jiných. Tato neutěšená situace je samozřejmě promítnuta do rozvahy priorit pro kalendářní rok 2000.
1
Dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké nebo další
tvůrčí činnosti Masarykovy univerzity v Brně do roku 2005, http://www.rect.muni.cz/Zamer/
2
Viz §27 odst. 1 písm. h), a §30 odst. 1 písm. a), zákona č. 111/198 Sb.
3
Viz http://www.msmt.cz/cp1250/skupina3/skoly.htm, včetně aktualizace na rok 2000.
4
1. Stručná formulace dlouhodobého záměru fakulty
Prvořadým cílem fakulty je trvalé zabezpečení vysoké kvality její vzdělávací a výzkumné činnosti a další
posílení její profilace jako výzkumné fakulty (Research Faculty). Samozřejmým nástrojem k dosažení tohoto
cíle je především hospodárné využití všech výukových, výzkumných a technických kapacit i finančních
prostředků a efektivní využití možností vedoucích k zajištění finančních prostředků v souladu s hlavním
posláním fakulty.
Přírodovědecká fakulta je fakultou s nejvyšším tvůrčím výkonem v rámci MU a velmi dobrými výsledky
v oblasti vzdělávání. Tato skutečnost ji nejen zavazuje k formulaci náročných cílů ve všech oborech její
působnosti, ale opravňuje ji také k požadavku odpovídajícího finančního zabezpečení její činnosti.
1.1. Vzdělávání
ˇ Rekonstrukce studijních programů v souladu s novou koncepcí bakalářského, magisterského a
doktorského studia, zaměřená na existenci samostatných bakalářských a pokračujících magisterských
programů, na možnosti jejich účelné kombinace a skutečné využití kreditového systému studia.
ˇ Zvýšení možnosti přístupu absolventů magisterských studijních programů ke vzdělávání v doktorských
studijních programech při trvalém udržování jeho tradičně vysoké odborné úrovně.
ˇ Zvýraznění pozice vzdělávání učitelů středních škol a akreditace studijních oborů učitelství na středních
školách v rámci odborných studijních programů, bakalářských i magisterských, se zachováním
specifických rysů vzdělávání učitelů.
ˇ Výrazné rozšíření možností studentů fakulty absolvovat části studijních programů, zejména
magisterských a doktorských, na jiných vysokých školách a dalších institucích v České republice i v
zahraničí.
ˇ Příprava podmínek pro studium zahraničních posluchačů, včetně výuky v angličtině.
ˇ Rozšíření spolupráce se středními školami jihomoravského regionu a vytvoření podmínek pro případný
vznik tzv. ,,fakultních středních škol".
ˇ Příprava ucelené koncepce celoživotního vzdělávání, včetně představy o dalším vzdělávání učitelů
středních škol jako průpravě k eventuelnímu atestačnímu řízení.
ˇ Nabídka a prosazení výuky přírodovědných a matematických disciplin pro jiné fakulty Masarykovy
univerzity, případně i jiné veřejné vysoké školy v Brně.
1.2. Výzkumná a vývojová činnost
ˇ Příprava vzniku a podpora nových výzkumných center a účast na jejich činnosti.
ˇ Podpora projektů řešených v rámci výzkumných záměrů a úspěšná obhajoba jejich výsledků
v oponentních řízeních. Posilování další činnosti úspěšných tvůrčích týmů.
ˇ Průběžné vytváření nových tvůrčích týmů schopných konkurence jak v tematických i průřezových
programech vládní politiky výzkumu a vývoje, tak v obdobných programech zahraničních.
ˇ Výrazné zvýšení podílu na řešení projektů EU, zejména pátého rámcového programu.
ˇ Stanovení průhledných pravidel pro případné krátkodobé financování odborných týmů nebo i
jednotlivých pracovníků formou interních grantů v případech zasluhujících zvláštní pozornost, ve vazbě
na aktuální finanční situaci.
ˇ Výrazné rozšíření možnosti začlenění zahraničních pracovníků do výzkumné činnosti fakultních týmů
v rámci krátkodobých i dlouhodobých pobytů, včetně stáží a pobytů hostujících profesorů, pravidelně
vypisovaných na základě rozpočtového zajištění. V odůvodněných případech mezinárodní otevření
konkurzních řízení k obsazení pracovních míst.
.
5
1.3. Hospodaření a organizace
ˇ Náprava financování fakulty v podmínkách hospodaření MU a dosažení přinejmenším průměrné úrovně
mezd v rámci MU ve všech pracovních kategoriích.
ˇ Prosazování spravedlivého financování výuky napříč univerzitou, s cílem zvýhodnit vznik odborných
center s celouniverzitní působností ve výuce i výzkumu, organizačně začleněných do rámce fakult
s příslušným zaměřením.
ˇ Realizace představy nového pojetí organizační struktury fakulty, vymezujícího postavení sekcí, kateder
a dalších akademických pracovišť, včetně nově ustavených výzkumných center, v souladu s novými
podmínkami v oblasti vzdělávací i výzkumné činnosti.
ˇ Rozšíření doplňkové hospodářské činnosti fakulty při zachování dosavadní převahy činnosti badatelské .
1.4. Investiční rozvoj a dislokace fakulty
ˇ Řešení problematiky výstavby UKB a navazujících přesunů v rámci stávajícího areálu fakulty v úzké
spolupráci s vedením univerzity a dalšími fakultami. Kromě dostatečných prostor pro výukovou i
výzkumnou činnosti ve všech nosných oborech vzniknou i informační centra obou areálů (společné
knihovny, počítačové haly a studovny).
ˇ Zajištění nezbytné prostorové kapacity všem pracovištím během výstavby UKB s cílem dosáhnout
alespoň částečné nápravy dosavadního naprosto neuspokojivého stavu některých pracovišť.
ˇ Prosazení dlouhodobě udržitelného hospodaření s odpisy investic v rámci celé MU.
2. Priority dlouhodobého záměru v roce 2000
2.1. Vzdělávání
ˇ Formulace ucelené koncepce bakalářského a magisterského studia zaměřené zejména na možnosti jejich
účelné kombinace. Vyjasnění požadavků na rekonstrukci studijních programů v souladu s touto
koncepcí, zahájení přípravy na akreditační řízení MŠMT a provedení odpovídajících změn vnitřních
předpisů fakulty.
ˇ Stanovení přesných pravidel pro vzdělávání ve studijních oborech učitelství pro střední školy v rámci
magisterských studijních programů odborného studia se zahrnutím všech zákonem stanovených
souvislostí (volba studijních programů i oborů). Vyjasnění možnosti studia oborů učitelství pro střední
školy jakožto studia v dalších magisterských studijních programech u absolventů vysokých škol.
ˇ Dosažení plného využívání možností Informačního systému MU studenty, zaměstnanci i studijním
oddělením děkanátu fakulty, včetně kompletního naplnění Katalogu předmětů v Informačním systému i
v anglické verzi.
ˇ Rozšíření možností zahraničních pobytů studentů fakulty a rozšíření spolupráce s jinými veřejnými
vysokými školami a ústavy Akademie věd ČR.
ˇ Podpora koncepčních přístupů v oblasti dalšího vzdělávání učitelů v rámci celoživotního vzdělávání.
Rozšíření nabídky přírodovědných témat v rámci Univerzity třetího věku.
6
2.2. Výzkumná a vývojová činnost
ˇ Podpora vzniku nových národních výzkumných center a účast na jejich činnosti.
ˇ Podpora tvůrčích kolektivů angažovaných především v rámci výzkumných záměrů a ostatních
grantových projektů, ale i všech dalších, jejichž cíle se shodují s dlouhodobými záměry fakulty.
ˇ Výrazné rozšíření možností pobytu zahraničních tvůrčích pracovníků na fakultě a jejich začlenění do
činnosti výzkumných týmů.
ˇ Podpora pořádání významných vědeckých akcí se zvláštním zřetelem na mezinárodní vědecká setkání.
ˇ Posílení aktivit směřujících k zapojení do projektů pátého rámcového plánu EU.
2.3. Hospodaření a organizace
ˇ Náprava financování fakulty v podmínkách hospodaření MU a dosažení přinejmenším průměrné úrovně
mezd v rámci MU ve všech pracovních kategoriích.
ˇ Prosazení účinného způsobu financování výuky napříč univerzitou, společně s vedením dalších fakult
podporujících takovou představu (v prvé fázi zejména v souvislosti s výukovou činností pracovníků
Přírodovědecké fakulty ve studijních programech Fakulty informatiky MU).
ˇ Realizace představy nového pojetí organizační struktury fakulty, založené na jasném vymezení
postavení a míry autonomie současných sekcí, kateder a dalších akademických pracovišť, včetně nově
ustavených výzkumných center. Statutární zakotvení této představy v předpisech fakulty.
ˇ Podpora dosavadních úspěšně se rozvíjejících oblastí doplňkové hospodářské činnosti fakulty.
2.4. Investiční rozvoj a dislokace fakulty
ˇ Aktivní spolupráce při přípravě výstavby UKB a vytváření perspektiv tohoto projektu.
ˇ Realizace drobnějších investičních akcí v současném areálu fakulty, s ohledem na aktuální vývoj
projektu UKB, a umožnění práce nově vzniklých pracovních skupin (např. vybudování imunologické
laboratoře).
ˇ Stanovení postupu rekonstrukce pavilonu 8, plánované v záměru MU na rok 2001 (přes zjevný nesoulad
s koncepcí projektu UKB).
7
Přílohy
Příloha A. Analýza současného stavu a východiska
A.1. Organizační zajištění výuky a výzkumu
Hlavním posláním fakulty je vzdělávací činnost v rámci akreditovaných studijních programů a výzkumná a
vývojová činnost. V souladu se zákonnou úpravou je výuka akreditována ve studijních programech
členěných na studijní obory. V současnosti však dosud převažuje tradiční pohled akademické obce na výuku,
který preferuje její organizaci (do značné míry) odděleně po studijních oborech. Velmi často je výuka
určitého oboru, případně jeho směru, vázána na jedno pracoviště (katedru). Pracoviště jsou sdružena do
sekcí, jimž je svěřena příprava a zabezpečení konkrétních studijních programů. Výzkumná a vývojová
činnost se rozvíjí v menších tvůrčích týmech, často splývajících s katedrami ve shodě s tradicí, v řadě
případů však již prolínajících všemi fakultními strukturami vzhledem k interdisciplinaritě řešené
problematiky.
Tato organizační struktura vznikla dlouhodobým vývojem, částečně pod vlivem systemizace, vázané
v dobách dřívější centralizované organizace vzdělávací soustavy právě na obory studia, částečně naopak v
důsledku úspěšných projektů získaných v posledním desetiletí v rámci nejrůznějších tuzemských i
zahraničních schémat. Vzhledem k tomu, že Přírodovědecká fakulta MU dosahuje v oblasti vzdělávání a
zejména ve výzkumné činnosti mimořádně dobrých výsledků, je vhodné vycházet při tvorbě koncepce jejího
dalšího rozvoje ze stávající struktury se zavedenými a plně funkčními pracovišti různého typu jako
základními jednotkami.
Potřebnou přestavbu studijních programů, rámcově formulovanou ve čtvrté kapitole záměru MU a
vyplývající již ze znění §4 písm. c), Zákona 111/1998 Sb., lze ovšem daleko účinněji realizovat v kontextu
sekcí. Přibližný popis záměru rekonstrukce studijních programů pro nejbližší akreditaci je uveden
v následující kapitole a bude upřesněn v roce 2001 v souvislosti s přípravou akreditací všech programů
fakulty.
Z nové představy o financování výzkumu a vývoje, která preferuje výrazné posílení institucionálně cíleného
a účelového financování na základě projektů na úkor nespecifikovaných peněžních zdrojů, přirozeně
vyplývá nutnost posouzení šíře pokrytí vědních oborů. Fakulta bude podporovat zejména ty směry, v nichž
jsme dosáhli špičkových výsledků a které skýtají další možnosti vývoje.
Příkladem je vědecká činnost v rámci nedávno vzniklých výzkumných záměrů univerzit a vznik
výzkumných center, jejichž příprava je aktuální v současné době. Tyto aktivity svým rozsahem zpravidla
přesahují dimenze jednotlivých kateder a podobně jako některé samostatné laboratorní celky jsou
obhospodařovány způsobem prakticky shodným s katedrami.
Dalším podstatným hlediskem pro diskusi o vnitřní struktuře fakulty je její okolí v rámci MU. Na celé
univerzitě je pevně zakotveno tradiční fakultní uspořádání, ve kterém pravděpodobně v nejbližší době
nedojde k výraznému posunu. Naší fakultě se tak v podstatě otevírají pouze dvě cesty: buď kopírovat vznik
prakticky jednooborových fakult a ztratit tak dosavadní integritu, nebo se prosadit koncepcí silných sekcí
organizovaných po vědních oborech a pevně začleněných do fakulty, které však budou v rámci univerzity
schopny plnit v celé řadě aspektů roli malých fakult.
Vyvstává tedy nutnost vytvořit organizační rámec pro další rozvoj struktury fakulty, zejména s ohledem na
potřebu přestavby studijních programů, mezifakultní formy výuky a dynamické začleňování nově
vznikajících a autonomně financovaných tvůrčích týmů. Jedním z úkolů vedení fakulty i celé akademické
obce v nastávajícím období tak bude nejen zakotvení vhodné organizační struktury fakulty v jejích
základních předpisech (což pravděpodobně nastane souběžně s projednáváním tohoto záměru), ale zejména
její praktické naplnění, které povede ke zvýšení skutečné autonomie sekcí i jednotlivých pracovišť.
V příloze tohoto dokumentu jsou uvedeny analytické tabulky, obsahující přehledné kvantitativní ukazatele
mapující financování i výkon ve výuce a výzkumu. Jsou vypracovány po sekcích a způsob jejich sestavení je
8
veden snahou analyzovat a zveřejnit přehled podílu zapojení jednotlivých sekcí do činností fakulty a jejich
rozmanitost. Nelze je pokládat za explicitní formu hodnocení.
A.2. Informační technologie a informační systém MU
Zásadní změny v organizaci vzdělávání i výzkumu, které jsou vynucovány novými úpravami obecných
předpisů i schváleným Záměrem MU, jsou nutně provázeny (a do značné míry i umožněny) prudkým
rozvojem informačních technologií. Díky aktivitě svého vedení se Masarykova univerzita rychle dostala na
vysokou úroveň rozvoje univerzitní internetové sítě i jejího začlenění do Brněnské akademické sítě a tím i
do sítě celosvětové. Od roku 1999 je také provozován a dále rozvíjen celouniverzitní administrativní
informační systém, který umožňuje všem členům akademické obce i administrativě sdílený přístup
k agendám personálním, studijním, agendám výzkumu, zahraničních styků, řízení před vědeckými radami,
apod.
Jedním z klíčových úkolů vedení fakulty i fakultních pracovišť bude dosáhnout plného využití možností,
které tento systém dává. Zároveň je třeba úzce spolupracovat s vývojovým týmem informačního systému na
jeho dalším rozvoji tak, aby byly potřeby a zájmy Přírodovědecké fakulty lépe naplněny. Toto je třeba
chápat jako závažný úkol pro všechny vedoucí pracovníky fakulty. Povinnosti pracovníků všech kategorií
v souvislosti se zadáváním údajů do Informačního systému MU i jeho využíváním je třeba jasně a
nekompromisně deklarovat přímo v předpisech fakulty a jejich plnění průběžně kontrolovat.
Zásadním problémem fakulty v této oblasti je nedostatek volně přístupných počítačů pro studenty.
Organizace a správa počítačových sítí na fakultě je dosud svěřena jednotlivým sekcím, zatímco centrální
laboratoř výpočetní techniky je obsazena minimálně a zvládá pouze malou část všech potřebných prací.
Částečné zlepšení lze v nejbližší době očekávat ze třech důvodů:
ˇ rozvoj a lepší organizace provozu sekčních počítačových učeben,
ˇ vybudování počítačové haly pro všechny studenty MU na Komenského náměstí (přibližně 400
pracovních míst, viz Záměr MU),
ˇ rozvod počítačové sítě na všech kolejích MU.
Do vyjasnění perspektivy výstavby univerzitního kampusu MU v Bohunicích nelze počítat se zřízením
počítačové haly Přírodovědecké fakulty v areálu na Kotlářské. Vedení fakulty podá návrh řešení tohoto
problému, včetně harmonogramu, nejpozději při nejbližší aktualizaci Záměru PřF, tj. v roce 2001.
A.3. Rozvoj fakulty
Nejdůležitějším parametrem kvality jakéhokoliv pracoviště je úroveň jeho pracovníků. Klíčovým
momentem pro rozvoj Přírodovědecké fakulty je proto péče o kvalifikační růst vlastních pracovníků i snaha
o získání vysoce kvalifikovaných pracovníků nových. Jednou z možných cest k dosažení druhého z obou
cílů je mezinárodní otevřenost vybraných konkursních řízení. V souvislosti s přestavbou organizační
struktury fakulty je nutné i posílit zodpovědnost za dlouhodobou personální politiku na všech úrovních
vedení, zejména na úrovni sekcí. V současnosti není uspokojivě řešen zdánlivý rozpor mezi rozhodnutím
vedení MU o uzavíraní pracovních smluv na relativně krátké doby u všech pracovníků a úmyslem fakulty
podložit zájem o dlouhodobou spolupráci s kvalitními pracovníky odpovídající pracovní smlouvou. Vedení
fakulty připraví návrh řešení tohoto problému, (např. formou interních pravidel pro prodlužování smluv bez
výběrových řízení) před příští aktualizací Záměru PřF MU.
Neméně důležité je vybavení pracovišť a s ním související zisk investičních i neinvestičních prostředků.
Celá Masarykova univerzita prochází v posledním desetiletí bouřlivým rozvojem spojeným s rozsáhlou
stavební investiční činností. Většina jejích fakult sídlí v rekonstruovaných či nově postavených objektech.
V rámci MU je přirozeným způsobem uplatňován princip solidárnosti, spočívající v tom, že fakulty, kde
právě neprobíhá aktivní výstavba, zaujímají vstřícné stanovisko k centrálnímu financování rozsáhlých
projektů. Je nanejvýš pravděpodobné, že v nejbližší době bude moci z výhod tohoto principu těžit ve větším
rozsahu poprvé i Přírodovědecká fakulta MU. Slibný postup v přípravě projektu univerzitního kampusu
v Bohunicích je rozhodně základem oprávněného optimismu.
9
Dosavadní rozbory ukazují, že financování Přírodovědecké fakulty je dlouhodobě udržováno pod úrovní,
která by v průměru odpovídala jejímu výkonu ve všech oblastech její činnosti. Pracovní podmínky podstatné
části tvůrčích kolektivů fakulty jsou dokonce hluboko pod únosnou úrovní. Tuto skutečnost nelze přičítat
nedostatečnému výkonu v přepočtu na pracovníky. Jedná se evidentně o systémový problém financování
Masarykovy univerzity jako celku i problém vnitřního rozdělování finančních prostředků. Patrně bychom
obtížně hledali jinou vysokou školu nebo jinou fakultu MU, kde docenti nemají vlastní pracovnu, asistenti se
tísní ve třech i čtyřech v jedné místnosti a doktorandi nemají ani provizorní pracovní místo. Při mimořádné
skromnosti jak v oblasti prostorových nároků, tak v ostatních základních parametrech, jako je například
spotřeba materiálu, zaostává Přírodovědecká fakulta MU za srovnatelnými fakultami mateřské univerzity i
v průměrných platech v řadě kategorií zaměstnanců.
Stavební záměr UKB počítá s dislokačním rozdělením fakulty na skupinu chemických a biologických oborů,
situovanou v novém kampusu, a skupinu oborů ostatních, které setrvají v současném areálu fakulty. Jde však
o optimální řešení douhodobých problémů fakulty z hlediska nejlepšího efektu investovaných finančních
prostředků a jejich návratnosti: Zůstane zachován historický areál Přírodovědecké fakulty a obory, jejichž
pracoviště v něm budou nadále umístěna, získají nejen důstojné pracovní podmínky, ale i možnost dalšího
rozvoje. Technologicky nejnáročnější obory, chemické a biologické, se pak budou moci situovat do pozic
moderních výzkumných a vzdělávacích center, jejichž celouniverzitní význam bude výrazně přesahovat
samotnou fakultu. Jejich prostorové a personální prolnutí s Lékařskou fakultou MU navíc slibuje značné
komparativní výhody MU pro budoucí rozvoj.
Je proto v bytostném zájmu Přírodovědecké fakulty, aby podporovala realizaci téměř zahájeného projektu a
aktivně přispěla k jeho projektové přípravě. V této snaze je třeba rovněž spatřovat jeden z významných
úkolů pro všechny vedoucí pracovníky fakulty.
10
Příloha B. Naplňování cílů v oblasti vzdělávání
B.1. Studijní programy a vzdělávání
Záměr MU v oblasti studijní problematiky stojí na dvou základních požadavcích: ,,otevřený přístup na
vysokou školu" a ,,diverzifikace studijní nabídky". Jako prostředky k jejich naplnění jsou deklarovány
třístupňový systém vzdělávání (bakalářské studium, magisterské studium, doktorské studium) a volný
kreditový systém založený na Evropském systému převodu kreditů (ECTS). Vzájemné vztahy studijních
programů uvnitř jednotlivých stupňů i mezi nimi pak musí být samozřejmě formulovány tak, aby studentovi
umožňovaly průběžně upřesňovat zaměření jeho studia nebo dokonce měnit volbu studijního programu.
Taková formulace záměru je vedena snahou o naplnění tzv. Boloňské deklarace o dvoustupňovém systému
studia, doplněném o doktorský stupeň. Její výklad je dosud předmětem živých diskusí. Zúžená interpretace
(nešťastně naznačená zněním zákona), která vnímá bakalářské studijní programy jako úzce profilované,
profesně orientované a pouze rozšiřující středoškolské vzdělání, zatímco za skutečné vysokoškolské
vzdělávání považuje výhradně studium magisterské, je pro fakultu nepřijatelná. Naopak, v obecně
zaměřeném bakalářském studiu přírodovědných oborů je třeba spatřovat perspektivní způsob rozšíření
přístupu studenta ke vzdělání s možností pokračovat v navazujícím magisterském studiu ať již na fakultě,
nebo na kterékoli vysoké škole v České republice či v zahraničí (na řadě prestižních univerzit i přímo
v pětiletém doktorském studiu). Vzhledem k rychle se snižujícím systemizačním požadavkům
zaměstnavatelů je třeba počítat s tím, že absolvent dvou obecných bakalářských oborů (např. kombinace
ekonomie či právo s přírodovědným oborem) bude žádaným a kvalifikovaným pracovníkem.
Současně je třeba respektovat tradiční společenský rámec, ve kterém fakulta své studijní programy nabízí a
uskutečňuje. Okamžité striktní rozdělení magisterského studia na dvě úrovně, spojené s rozvolněním
bakalářského stupně tak, jak je obvyklé na anglosaských universitách, by bylo v našich podmínkách
s vysokou pravděpodobností doprovázeno snížením nároků na absolvování prvního (bakalářského) stupně
studia. To by nejen negativně ovlivnilo průměrnou úroveň absolventů, ale zejména by nebyla naplněna
očekávání nejlepších přijatých absolventů středních škol, kteří již nyní občas kritizují současné požadavky
studia, které jim údajně neumožňují vyniknout ve srovnání s prokazatelně slabšími kolegy v rámci
standardních kritérií. Navíc je takové rozdělení těžko myslitelné v dosavadní koncepci víceoborového studia
učitelství.
Východiskem je modulární stavba pětiletých magisterských studijních programů, zahrnujících dva stupně
studia. První stupeň, korespondující do značné míry s bakalářským studijním programem, či některým jeho
oborem, by přitom měl být obsahově i přiměřeně vysokou náročností koncipován tak, aby přirozeným
způsobem vyústil v navazující druhý stupeň pětiletého studia. Oba stupně mohou souběžně existovat i
samostatně, zejména stupeň bakalářský (patrně s poněkud ulehčeným průchodem). Takové pojetí obecně
koncipovaného oboru bakalářského programu jako prvního stupně v magisterských programech a jejich
oborech umožní i zvýšení skutečných nároků na studenty magisterských programů, a naplní tak představy
studentů, kteří již od vstupu na fakultu směřují k absolvování magisterského programu a doktorskému
studiu, pravděpodobně dokonce výrazněji než dosud.
Je proto účelné, aby vedle profesně orientovaných oborů bakalářských programů byly akreditovány také
obory zaměřené obecně, s nároky formulovanými poněkud mírněji než odpovídá prvnímu stupni
magisterského programu, a to zejména ve vstupní fázi studia. Tento typ studia naopak usnadní přístup ke
vzdělání studentům, kteří nesměřují k profesionální kariéře vědeckého pracovníka nebo studentům, jejichž
odborný zájem není dosud vyhraněn.
V řadě oborů samostatných bakalářských programů, zejména obecně zaměřených, je přitom možné omezit či
časově oddálit finančně a organizačně náročné experimentální předměty. Teoretické předměty pak mohou
mít podobný obsah jako v klasickém magisterském programu, snad s menší hloubkou rozpracování a
zdůrazněním některých praktických aplikací.
Zvláštním, na Přírodovědecké fakultě však tradičním, typem vzdělávání, zasluhujícím mimořádnou
pozornost, je vzdělávání budoucích učitelů středních škol. Je třeba, aby studijní obory učitelství získaly
v rámci (výhradně magisterských) odborných studijních programů přesvědčivé a rovnoprávné postavení
11
s jejich ostatními obory. Na druhé straně je však účelné docílit výrazného překryvu tohoto magisterského
studia (kombinovaného ze dvou oborů učitelství v rámci různých studijních programů) s obecnými
bakalářskými programy. Takový překryv usnadní studentům či absolventům odborného magisterského
programu cestu k případnému absolvování jednoho z oborů učitelství. Studentům víceoborového učitelského
studia naopak umožní snadný zisk odborného bakalářského vzdělání alespoň v jednom z obou oborů.
B.2. Stavba studijních programů a kreditový systém
Akreditované studijní programy obsahují především
ˇ specifikaci profilu absolventa,
ˇ formulaci požadavků státní závěrečné zkoušky a požadavků na kvalitu bakalářské nebo diplomové
práce,
ˇ další požadavky kvalitativní a kvantitativní povahy, upravující absolvování povinných, povinně
volitelných a volitelných předmětů (poměry jejich zastoupení, obsah a rozsah),
ˇ pravidla pro tvorbu studijních plánů.
Podmínky pro absolvování studijních programů podle studijních plánů, jakož i kvantitativní ukazatele
vymezující formulaci pravidel pro sestavování studijních plánů, jsou formulovány ve Statutu Přírodovědecké
fakulty a navazujících vnitřních předpisech fakulty4
a jejich plnění je hodnoceno prostřednictvím
kreditového systému založeného na Evropském systému převodu kreditů (ECTS).
Úloha kreditového systému je nezastupitelná zejména z hlediska prostupnosti studijních programů. Může
však být fakticky naplněna pouze při vhodně koncipované nabídce studijních předmětů a její vazbě na různé
studijní programy či obory. Obě extrémní možnosti, přílišná unifikace či přehnaná specializace, jsou
nežádoucí.
Je proto nerozumné klást zásadní požadavek společných základních předmětů pro všechny studijní programy
téhož širšího vědního oboru (společná úvodní přednáška z fyziky, matematiky či chemie pro všechny
studenty bakalářských a učitelských i odborných magisterských programů spadajících do oblasti těchto
vědních disciplin). Současně je však třeba umožnit souběh (ve vymezeném smyslu alternativních) předmětů
s podobným obsahem, avšak například rozdílnou hloubkou rozpracování, rozdílnými požadavky a
samozřejmě odpovídajícím kreditovým ohodnocením. Cíle je možné dosáhnout i skutečně společnými
přednáškami, ale různými přiřazenými praktiky a odlišnými požadavky ke zkouškám.
Je také nutné stanovit přiměřené omezení časového rozsahu povinné týdenní výuky vyžadující přímou účast
studentů. Za vhodný rozsah je možné považovat 15 - 24 hodin přímé výuky týdně (bez tělesné přípravy a
jazyků), v souběhu s prací na diplomové práci i méně. Pravidla pro tvorbu studijního plánu pak musí být
taková, aby při tomto rozsahu zapsané výuky získali studenti v průměru 30 kreditů za semestr.
Úplné a bezchybné zadání údajů o všech předmětech ve Katalogu předmětů Informačního systému, včetně
citlivého zvážení podmínek pro absolvování předmětů či povinných návazností předmětů následujících je
pak zárukou možnosti takřka optimálního naplňování studijního plánu a samozřejmě nezbytnou podmínkou
pro získání co nejkvalitnější informace.
B.3. Organizace studia a výuky
Základní jednotkou zodpovědnou za přípravu akreditace a realizaci studijního programu je některá ze sekcí
fakulty. Každý studijní obor daného studijního programu je spravován určeným garantem, který na přípravě
akreditace spolupracuje. Průběžně kontroluje nabídku předmětů v jednotlivých semestrech a iniciuje její
úpravu tak, aby studentům umožňovala naplnit pravidla pro sestavování studijních plánů a absolvování jeho
jednotlivých částí ve standardní době předepsané pro studijní program. Spolupracuje při tom s vedoucími
pracovišť, která jsou pověřena výukou v oblastech určených pro daný obor. Garantem je zpravidla docent
nebo profesor příslušného oboru. Činnosti spojené s funkcí garanta představují významnou a prestižní část
jeho práce. Garanti oborů daného studijního programu mohou tvořit odborné grémium, které je určující pro
přípravu a realizaci programu na sekci.
4
Náležitosti studia a tvorby studijních programů, Studijní a zkušební řád
12
Každé pracoviště fakulty je pověřeno pokrytím jisté oblasti výuky. Ve spolupráci s vedením sekcí a garanty
jednotlivých studijního oborů je povinno zajistit naplnění potřeb výuky napříč celou fakultou, případně i
mimo ni. Tato činnost patří k základním povinnostem vedoucího každého pracoviště.
Studenti jsou přijímáni ke studiu do studijního programu. Z organizačních důvodů je možné evidovat zájem
jednotlivých studentů o konkrétní obor studia už během přijímacího řízení (a považovat tento údaj za
důležitou součást tohoto řízení), samotné přijímací zkoušky by však měly být shodné dokonce i pro blízké
programy. Takto připravené přijímací řízení bude umožňovat případnou snadnou změnu studijního
programu během studia na MU.
Vedle oborů studia orientovaných na badatelskou činnost by měl každý program nabízet i obecněji zaměřené
vzdělání s dostatečným zastoupením i jiných přírodovědných oborů. Této představě by měla odpovídat i
skladba státní zkoušky. Každá sekce fakulty by také měla koncipovat a realizovat všeobecný, nejlépe
dvousemestrový, blok přednášek pro zájemce z řad studentů jiných bakalářských i magisterských programů
(viz předmět Panoráma fyziky I, II, vyučovaný na sekci fyzika), který by mohl být volitelně povinný
v úvodu studia jiných oborů.
B.4. Bakalářské studijní programy
Jedním ze závažných úkolů při přípravě akreditace studijních programů Přírodovědecké fakulty, plánované
na rok 2002, je rekonstrukce stávajících a případná tvorba nových bakalářských studijních programů.
Fakulta počítá s realizací bakalářských programů s obory trojího typu:
ˇ obecné obory bakalářských studijních programů (na fakultě prozatím nezastoupené), zaměřené na
poskytnutí obecného vzdělání v příslušném vědním oboru, s možností pokračování ve studiu
v navazujícím magisterském programu téhož nebo příbuzného vědního oboru (bakalář fyziky může,
pravděpodobně za cenu prodloužení celkové doby studia, pokračovat například v navazujícím
magisterském programu matematiky),
ˇ obory bakalářských studijních programů (na fakultě prozatím výjimečně zastoupené), zaměřené na
poskytnutí obecného vzdělání v příslušném vědním oboru, s velmi pravděpodobným předpokladem
pokračování ve studiu v navazujícím magisterském programu většinou téhož vědního oboru; tyto obory
budou koncipovány shodně s prvním stupněm příslušného oboru magisterského studijního programu,
ˇ profesně zaměřené obory bakalářských studijních programů (na fakultě běžné), jejichž absolventi jsou
většinou specializováni v některém z prakticky zaměřených oborů, pokračování v magisterském studiu
je možné, i když méně pravděpodobné.
V bakalářských programech všech typů mohou být kromě maturantů samozřejmě zapsáni i studenti
magisterských studijních programů. Další zajímavou možností jsou kombinované i prezenční formy studia
bakalářských programů jako alternativa k celoživotnímu vzdělávání při rozšiřování kvalifikace.
B.5. Magisterské studijní programy
Magisterské studium je bezesporu základním pilířem univerzitního vzdělávání. Je proto nosnou činností
Přírodovědecké fakulty nejen v současné situaci, do jisté míry stále ještě ovlivňované historickými aspekty,
ale i v dlouhodobé perspektivě. I přes plánovaný intenzivní rozvoj programů jiného typu, které získaly ve
struktuře vysokoškolského vzdělávání své pevné místo teprve v posledním desetiletí, je třeba trvale pokládat
magisterské studijní programy za těžiště výukové činnosti vysokých škol univerzitního typu a jejich fakult, a
tedy i fakulty přírodovědecké. Na Přírodovědecké fakultě MU je toto vzdělávání organizováno převážně
tradiční formou pětiletého studia pro absolventy středních škol.
Přírodovědecká fakulta bude podporovat snadnou mobilitu studentů, rozmanitost nabídky studijních
programů a umožnění vývoje studijních cílů posluchačů v průběhu jejich studia na MU. Nejde o pokus
zpochybnit dospělost a vyzrálost studentů v okamžiku ukončení jejich středoškolského vzdělání, a tedy ani
schopnost většiny z nich rozhodnout již v té době o svém budoucím profesionálním zaměření, nýbrž o
respektování celosvětového trendu aktivního přístupu lidí ke vzdělání po celý jejich život.
Je třeba také předjímat vývoj zejména v oblasti organizace vzdělávání a při rekonstrukci studijních programů
v rámci přípravy na nejbližší akreditaci počítat i s případnou zákonnou úpravou spočívající v rozdělení
studia na bakalářský a pokračující magisterský stupeň. Je proto třeba, aby se standardní součástí dosavadních
13
magisterských studijních programů měl stát požadavek vhodného způsobu ukončení jejich první fáze, která
již nyní může hrát roli budoucího bakalářského stupně ve dvoustupňovém studiu. Takovým požadavkem
může být přiměřeně koncipovaná zkouška, při níž uchazeč prokáže nikoli pouhou soubornou znalost
problematiky různých disciplin, ale především vědomí jejich souvislostí, schopnost jejich syntézy při diskusi
o nepříliš rozsáhlé části jejich obsahu a schopnost aplikace poznatků v praktických situacích. Může jít
například o jistou analogii státní závěrečné zkoušky v bakalářském studiu. Jinou možností, jak formulovat
předchozí požadavek, je výčet několika pokročilejších disciplin, jejichž absolvováním bude postup do další
etapy studia podmíněn. Úspěšnost takového kroku je vhodné považovat za nutnou podmínku, na jejíž
splnění je bezprostředně vázáno zadání diplomové práce, představující přirozené rozhraní první a druhé fáze
magisterského studia.
Celková konstrukce magisterských studijních programů tak umožní snadný přechod na výhradně
dvoustupňový systém, pro který prozatím neexistuje tradiční zázemí. V současné situaci je samozřejmě třeba
zavést jej ve vědních oborech, z jejichž povahy vyplývá účelnost dvoustupňového uspořádání. Nelze jej však
násilně prosazovat v oborech učitelství, kde bude podrobně zvážen v souvislosti s nadcházejícími
akreditacemi.
Při tvorbě navazujících magisterských programů je nutné vycházet z požadavku, aby u uchazečů o jejich
absolvování nebyla příliš přeceňována historie jejich předchozího studia. Absolvent bakalářského programu
z kterékoliv univerzity by tedy měl mít prakticky stejné podmínky pokračovat ve studiu magisterském jako
absolvent naší fakulty a musí mít možnost, za cenu přijatelného prodloužení doby studia, studovat
v kterémkoli oboru dostatečně příbuzného navazujícího magisterského programu. Ze zákona je možné
přijímat posluchače pouze prostřednictvím přijímacího řízení (byť §49, odst. 3 zákona č. 111/1998 Sb.
umožňuje i řízení velmi jednoduché). Případné přijímací zkoušky nesmí klást nepřiměřené požadavky na
aktuální odborné znalosti uchazečů. Za vhodnou pojistku způsobilosti přijatých studentů lze naopak
považovat povinnost splnění podobného (nebo dokonce identického) požadavku předepsaného pro ukončení
prvního stupně pětiletého magisterského studia v odpovídajícím programu či oboru, a to během vymezené
doby (například do konce prvního roku navazujícího studia). Takový přístup umožní pokračovat v
navazujícím studiu širší skupině absolventů bakalářských programů než doposud, byť za cenu výraznějšího
prodloužení celkové doby jejich studia. Současně však povede k zanechání studia u těch, jejichž
předpoklady nebudou odpovídat nárokům studijního programu.
B.6. Obory učitelství v rámci magisterských studijních programů
Specifickým problémem je koncepce studijních oborů učitelství pro střední školy v rámci magisterských
studijních programů v jednotlivých vědních oborech a jejich začlenění do vzdělávací struktury. Nesporný
význam studijních oborů učitelství pro rozvoj fakulty, jako jedné z klíčových oblastí její vzdělávací činnosti
v současnosti i perspektivě, je zčásti určován historickými a společenskými hledisky. Vyplývá však také ze
současného stavu a kvalifikovaného odhadu rozvoje středního školství v jihomoravském regionu.
Studijní obory učitelství je nutné logicky začlenit do rámce studijních programů příslušných vědních
disciplin a obecně pro ně lze přijmout tytéž zásady, jako pro ostatní pětileté magisterské programy. Mají
však řadu typických znaků magisterského studia, u něhož se ryze administrativní zavádění dvoustupňové
struktury zatím jeví z obsahového hlediska nepřirozené. Další specifické rysy spočívají v částečně odlišné
skladbě výuky a způsobu jejího vedení v porovnání se studijními programy čistě odborných zaměření a
zejména v realizaci studia učitelství jako víceoborového.
Akreditace jednotlivých oborů učitelství pro střední školy v rámci magisterských studijních programů
odborných zaměření jednak zvýší úroveň odborného vzdělání budoucích učitelů, zejména však automaticky
zajistí prostupnost mezi obory učitelství a obory odborných zaměření v rámci téhož studijního programu5
.
Obsahové sblížení studia v oborech učitelství magisterských studijních programů a studia v odpovídajících
obecně zaměřených bakalářských oborech (viz odst. B.4) umožní realizovat další zajímavou možnost
,,kombinovaného" vzdělání: studium víceoborového učitelství v navazujících magisterských programech po
absolvování vhodných obecně zaměřených oborů programů bakalářských.
5
Viz. §4 Zákona o VŠ
14
Není pochopitelně účelné zbytečně rozdělovat předměty na ,,učitelské" a ,,odborné". Je však nutné, aby na
každé sekci existoval kolektiv pracovníků, který se bude rozvojem oborů učitelství systematicky zabývat.
K obsahovým specifikům studijních oborů učitelství patří poměrně rozsáhlé výukové bloky pedagogických a
didaktických disciplin, k nimž kromě standardních pedagogicko-psychologických předmětů patří také tzv.
oborové didaktiky a souvislá pedagogická praxe studentů na středních školách. Vedení fakulty bude sledovat
vývoj myšlenky zřizování tzv. ,,fakultních gymnázií" zmíněné i ve Statutu MU (tj. institucionální spolupráce
s některými středními školami na podobné úrovni jako je tomu u fakultních nemocnic). Při rekonstrukci
studijních oborů učitelství před jejich nejbližšími akreditacemi bude diskutována i tato otázka.
Prozatím není jasná možnost řešení problematiky někdejšího doplňujícího resp. rozšiřujícího studia
(eventuelně jejich souběhu), které umožňovalo absolventům odborných studijních programů získat doklad o
pedagogické způsobilosti, resp. umožnilo absolventům oborů učitelství rozšíření spektra aprobačních
předmětů. Oba typy tohoto studia měly na Přírodovědecké fakultě MU své studenty. V současné době nemá
žádná z obou možností zákonnou oporu ekvivalentní někdejším vyhláškám MŠMT o doplňujícím a
rozšiřujícím studiu. Otázku vzdělávání tohoto typu je proto třeba v nejbližší době vyřešit v rámci stávající
zákonné úpravy.
B.7. Doktorské studijní programy
Doktorské studijní programy jsou nejvyšší a profilující formou studia na fakultách ,,výzkumného typu",
k nimž Přírodovědecká fakulta MU rozhodně patří. Jsou jednoznačně zaměřeny na kvalitu. Plánované
zvýšení počtu studentů v doktorských programech na cílových 450 musí být proto doprovázeno vysokou
kvalitou výuky. Na rozdíl od programů bakalářských a magisterských, v nichž je zodpovědnost za výuku
svěřena sekcím, odpovídá za kvalitu vedení doktoranda jeho školitel, za příslušný studijní program a
hodnocení všech jeho studentů pak oborová rada.
Fakulta bude podporovat zahraniční stáže studentů doktorských programů nejen v jejich tradiční formě, ale i
v podobě tzv. ,,dvojího vedení", při níž je část studia i zpracování disertační práce skutečně absolvována na
zahraničním pracovišti, pod vedením oficiálně stanoveného konzultanta.
Fakulta má značný potenciál i pro získání řady zahraničních studentů doktorských programů. Ve spolupráci
s oborovými radami je proto třeba vytvářet podmínky pro studium zahraničních studentů v doktorských
programech akreditovaných na Přírodovědecké fakultě MU. K těmto podmínkám patří i vedení výuky
v cizích jazycích (nejčastěji angličtina).
K výraznému zvýšení kvality studia přispěje prohloubení smluvně podložené spolupráce s ústavy AVČR a
jinými výzkumnými pracovišti v ČR, které umožní realizaci kombinované formy doktorského studia.
Nezanedbatelným problémem je vyjasnění personálního postavení studentů doktorských studijních
programů, kteří jsou zapsáni v prezenční formě studia a působí na fakultě. Přestože se formálně jedná o
studenty, je jejich faktické postavení mnohem bližší zaměstnaneckému a na naší fakultě prakticky zcela
převzali roli asistentů. Je proto třeba zajistit jim odpovídající pracovní podmínky: místa v pracovnách,
přiměřenou možnost přístupu do areálu fakulty i k technice a posunout jejich pracovně - právní pozici
v tomto smyslu.
Následující tabulka obsahuje přehled oborů akreditovaných doktorských programů na PřF MU:
Vědní obor Předseda oborové rady
Algebra Prof. Rosický
Geometrie Prof. Kolář
Matematická analýza Doc. Bartušek
Obecné otázky matematiky a informatiky Doc. Fuchs
Fyzika pevných látek Prof. Humlíček
Fyzika plazmatu Prof. Janča
Mechanické vlastnosti pevných látek Doc. Navrátil
Teoretická fyzika a astrofyzika Prof. Litzman
Vlnová a částicová optika Prof. Schmidt (Prof. Lenc)
Obecné otázky fyziky Prof. Schmidt (Doc. Musilová)
15
Biofyzika Prof. Vetterl
Analytická chemie Prof. Havel
Anorganická chemie Doc. Toužín
Organická chemie Prof. Kratochvíl
Fyzikální chemie Prof. Vřešťál
Biochemie Prof. Kučera
Chemie životního prostředí Prof. Holoubek
Makromolekulární chemie Prof. Potáček
Anatomie a fyziologie rostlin Prof. Gloser
Botanika Doc. Unar
Fyziologie a vývojová biologie živočichů Prof. Šimek
Imunologie Doc. Marek
Zoologie Prof. Gaisler
Hydrobiologie Prof. Kubíček
Parazitologie Prof. Baruš (Dr. Gelnar)
Ekologie Prof. Rozkošný
Genetika Prof. Relichová
Buněčná a molekulární biologie Prof. Rosypal
Mikrobiologie Doc. Němec
Antropologie Prof. Malina
Geologické vědy se zaměřeními Prof. Přichystal
Fyzická geografie Prof. Brázil
Kartografie, geoinformatika a DPZ Doc. Konečný
Regionální geografie a regionální rozvoj Dr. Toušek
B.8. Celoživotní vzdělávání
Fakulta považuje možnost celoživotního vzdělávání za velmi perspektivní a hodlá v budoucnosti programy
celoživotního vzdělávání koncipovat a realizovat. Značné zkušenosti byly již získány při uskutečňování
poměrně široké nabídky vzdělávacích kursů pro učitele středních škol v rámci plánovaných atestačních
řízení, jejichž koncepce však nebyla kompetentními orgány dosud předložena. V případě skutečného
zavedení atestačního řazení pro učitele je fakulta okamžitě připravena stávající kurzy modernizovat a
realizovat.
Důležitou součástí celoživotního vzdělávání je i program Univerzita třetího věku. S formulací ucelené
koncepce celoživotního vzdělávání na Přírodovědecké fakultě MU je však třeba vyčkat na jeho lepší
zákonné začlenění do systému vzdělávání. Dílčí kroky v této oblast budou samozřejmě podrobně
specifikovány v pozdějších aktualizacích Záměru PřF MU.
B.9. Celouniverzitní funkce fakultní výuky
Jednotlivé sekce Přírodovědecké fakulty MU mohou poskytovat, a v řadě případů skutečně poskytují,
kvalitní výuku i mimo mateřskou fakultu. Pokud se jiné fakulty MU rozhodnou nabízet některé
přírodovědné předměty svým studentům jako integrální součást jejich studijních programů, jistě je nemohou
kvalitně pokrýt několika málo odborníky z vlastního malého pracoviště. Skutečným uspokojivým řešením,
přesahujícím rámec nepříliš podstatné servisní výuky, je jedině vytvoření silných seskupení podobných
sekcím naší fakulty. Budovat takové organizační jednotky paralelně na několika fakultách MU je
neekonomické a věcně neoprávněné. Na Přírodovědecké fakultě MU již taková silná pracoviště existují a
v principu mohou již v současnosti vyhovět požadavkům ostatních fakult MU.
Již dnes existuje velmi dobrá spolupráce v oblasti výuky mezi PřF MU a Fakultou informatiky MU, lze
očekávat rozvoj spolupráce s Lékařskou fakultou MU, některé studijní obory jsou realizovány společně
s Pedagogickou fakultou MU a Ekonomicko - správní fakultou MU.
Nezbytným krokem k dosažení celouniverzitní působnosti pracovišť naší fakulty v oblasti výuky je
vybudování odpovídající organizační struktury a kapacitní zabezpečení všech sekcí způsobem, který by
umožnil naplnění požadavků na výuku přírodovědných předmětů v celounivezitním měřítku.
16
Jedním z klíčových úkolů vedení Přírodovědecké fakulty MU je dosáhnout shody s ostatními
zainteresovanými a zavést celouniverzitní systém financování takto prováděné výuky. Je přitom třeba vidět
tři úrovně, pro které bude třeba najít různé nástroje financování:
ˇ výuka předmětů vypisovaných jinou fakultou jako integrální součást jejího studijního programu
(například výuka matematických předmětů pro Fakultu informatiky MU),
ˇ studijní programy akreditované společně dvěma fakultami,
ˇ předměty vypisované fakultou pro vlastní studenty navštěvované navíc studenty jiných fakult.
V některých vědních oblastech bude pravděpodobně účelné vybudovat i skutečné celouniverzitní ústavy
(podle §34 Zákona 111/1998 Sb.). V každém takovém případě je nutné jasně stanovit, jakou oblast výuky,
opět v celouniverzitním měřítku, takový ústav pokryje.
B.10. Zahraniční spolupráce
Těžištěm zahraniční spolupráce v oblasti vzdělávání jsou studijní pobyty. Fakulta má zájem na výrazném
rozšíření dosavadního počtu pobytů našich studentů v zahraničí, i zahraničních studentů u nás. Je vhodné
uvědomit si dvojí účel těchto pobytů:
ˇ Pro vynikající studenty jde o možnost studia ve spolupracujících centrech, tj. o podstatné rozšíření
možností pro jejich rychlý odborný růst.
ˇ Obecně je vhodný (a neméně podstatný) spíše kulturně - sociální pohled na migraci studentů. Pobyty by
měly tedy být dostupné pro všechny standardně studující posluchače.
Většina nabízených programů (Sokrates, apod.) vyhovuje svými podmínkami daleko lépe druhé skupině
zájemců. V naší akademické obci však tradičně převládá spíše prvý pohled.
V každém případě je bezpodmínečně nutné vypisovat přednášky vedené v cizím jazyce jako součást nabídky
ve všech studijních programech, zpravidla mimo jejich povinné části. Tato nabídka umožní připravit naše
studenty na pobyt v zahraničí, zejména však přispěje ke zvýšení zájmu cizinců o studium na naší fakultě.
Zásadní rozšíření výuky o předměty vyučované v cizím jazyce je třeba realizovat prakticky okamžitě.
B.11. Sociální aspekty studia
Problém organizace a přidělování kolejí bude v nejbližší době řešen v rámci celé univerzity. Vedení fakulty
se však bude o tyto otázky aktivně zajímat a prosazovat zájmy našich studentů. Totéž se týká i oblasti
stravování, kde je třeba souběžně se sledováním úrovně provozu menz uvažovat o možnostech zlepšení
služeb fakultní kantýny, jejíž provoz a sortiment je třeba rozšířit. Snahou vedení fakulty bude docílit stavu,
který umožní studentům čerpat v kantýně dotace na stravu.
Z fakultních zdrojů je třeba rozpočtově vyčlenit částku, kterou děkan bude moci použít na podporu
studijních i badatelských aktivit studentů.
B.12. Podpora pro zdravotně postižené
Fakultní obec si je vědoma celouniverzitní aktivity směřující k vytváření co nejlepších podmínek pro
vzdělávání zdravotně postižených studentů. Tuto aktivitu hodlá vedení fakulty podporovat. Je však třeba
očekávat, že experimentální studijní programy akreditované na naší fakultě nebudou pravděpodobně ve
středu zájmu těchto studentů.
17
Příloha C. Výzkum, vývoj a zahraniční vztahy
C.1. Významné směry výzkumu
Převážná většina úspěšné badatelské práce byla vždy založena na autonomii odborných skupin i
jednotlivců. Již z toho plyne rozmanitost cílů i potřeb tvůrčích týmů. Záměrem fakulty je podporovat
institucionálně zejména ty kolektivy, které podávají výrazný tvůrčí výkon. Akademická svoboda bádání
zaručuje značnou míru pracovní volnosti, není ji však možné interpretovat jako nárok na rovnou finanční
podporu všem. Fakulta však hodlá poskytnout dostupnou podporu všem badatelům.
Fakulta pokryje především orientovaný výzkum, který nejlépe stimuluje harmonický rozvoj jednotlivých
přírodních věd, s návazností na pregraduální dvoustupňovou výuku a umožňuje kontinuitu vědeckých škol.
Menší část výzkumné kapacity bude směřovat do neorientovaného a nespecifického výzkumu, propojeného
v oblasti výukové spíše s doktorským studiem. Jednotlivé sekce zformulují výzkumné záměry, popřípadě
navrhnou úpravu a doplnění stávajících, a budou k nim směrovat zadání diplomových prací, doktorských
disertací a výběrová řízení na pracovníky.
Výzkumné úsilí bude orientováno zvláště na socioekonomické směry Evropské unie, z nichž převážná
většina spadá do oblasti zájmu přírodních věd. V aplikovaném výzkumu budou rozvíjeny především činnosti
směřující k orgánům státní správy. Zvláště pak geografické a geologické systémy (ty by měly postupně
splývat), biologická a chemická environmentalistika a statistické metody.
Výzkumné záměry Přírodovědecké fakulty MU v Brně
Číslo projektu: J07/98: 143100001
Řešitel: Doc. RNDr. Miroslav Bartušek, DrSc., katedra matematické analýzy
Název: Funkcionálně diferenciální rovnice a matematicko-statistické modely
Číslo projektu: J07/98: 143100002
Řešitel: Prof. RNDr. Josef Humlíček, CSc., katedra fyziky pevné fáze
Název: Fyzikální vlastnosti nových materiálů a vrstevnatých struktur
Číslo projektu: J07/98: 143100003
Řešitel: Prof. RNDr. Jan Janča, DrSc., katedra fyzikální elektroniky, Plazmochemická laboratoř
Název: Studium plazmochemických reakcí v neizotermickém nízkoteplotním plazmatu a jeho
interakce s povrchem pevných látek
Číslo projektu: J07/98: 143100004
Řešitel: Doc. RNDr. Jiří Kalvoda, CSc., katedra geologie a paleontologie
Název: Geologické procesy a jejich environmentální vyústění - styk variscid a alpid
Číslo projektu: J07/98: 143100005
Řešitel: Prof. RNDr. Jaroslav Koča, DrSc., Laboratoř struktury a dynamiky biomolekul
Název: Strukturně - funkční vztahy biomolekul a jejich role v metabolismu
Číslo projektu: J07/98: 143100006
Řešitel: Prof. RNDr. Michal Lenc, PhD, katedra teoretické fyziky a astrofyziky
Název: Kvantová teorie pole, teorie strun, kvantová teorie gravitace
Číslo projektu: J07/98: 143100007
Řešitel: Prof. RNDr. Pavel Prošek, CSc., katedra geografie
Název: Ekologie pobřežní antarktické vegetační oázy
Číslo projektu: J07/98: 143100008
Řešitel: Prof. RNDr. Jiřina Relichová, CSc., katedra genetiky a molekulární biologie
Název: Genomy a jejich funkce
Číslo projektu: J07/98: 143100009
Řešitel: Prof. RNDr. Jiří Rosický, DrSc., katedra algebry a geometrie
Název: Matematické struktury algebry a geometrie
18
Číslo projektu: J07/98: 143100010
Řešitel: Prof. RNDr. Jaromír Vaňhara, CSc., katedra zoologie a ekologie
Název: Interdisciplinární záměr - Časoprostorová dynamika biodiverzity v ekosystémech střední
Evropy
Číslo projektu: J07/98: 143100011
Řešitel: Prof. RNDr. Zdirad Žák, CSc., katedra anorganické chemie
Název: Struktura a vazebné poměry, vlastnosti a analýza syntetických a přírodních molekulových
ansamblů
C.2. Finanční a materiální vybavení
Politika vlády bude v příštích letech zjevně výrazně posilovat kompetitivní způsob získávání finančních
prostředků na úkor nespecifikovaných finančních toků. Je nutné počítat s tím, že i financování formou
nespecifikovaného tvůrčího výkonu bude omezováno. Je účelné odlišit tři základně rozdílné způsoby
financování tvůrčích kolektivů:
ˇ účelové financování projektu - veškeré poskytnuté zdroje musí být užity ke svému účelu, režijní
příspěvek fakultě je zcela minimální (např. granty GAČR, GAAV, částečně nově vznikající výzkumná
centra, atd.),
ˇ institucionální financování projektu - jde o část rozpočtu fakulty, která musí být používána v kontextu
jiných zdrojů, zejména s ohledem na výukové povinnosti a celkové mzdové i režijní náklady fakulty
(např. výzkumné záměry, atd.),
ˇ výzkum financovaný nespecifikovanými fakultními zdroji - plně podřízené možnostem a organizační
struktuře fakulty.
V prvých dvou případech je nutné oddělené účtování a tvůrčí tým, ať už institucionalizovaný formou
samostatného pracoviště či nikoliv, je autonomní skupinou s přiměřenou rozhodovací pravomocí. Třetí
případ zahrnuje i finančně nenáročné a zcela nezávislé badatelské činnosti jednotlivců.
C.3. Zahraniční spolupráce
Spolupráce jednotlivců i kolektivů s podobně zaměřenými kolektivy na jiných pracovištích je základním
předpokladem úspěšné vědecké práce. Fakulta musí poskytovat maximální možnou podporu aktivnímu i
pasivnímu cestování, vždy však s ohledem na přednostní zabezpečení výuky. Úplné uvolnění z výukových
povinností přichází v úvahu pouze v rámci tzv. tvůrčího volna akademických pracovníků (viz. §76 zákona o
VŠ) nebo při mimořádných okolnostech. ,,Možnost přiznání tvůrčího volna", v zákoně nejasně
specifikovanou, však na druhé straně hodláme vnímat podobně jako právo na dovolenou. To znamená, že
pracovník má nárok na tvůrčí volno jednou v období sedmi let, o jeho načasování však musí diskutovat
s vedoucími pracovníky. Tvůrčí volno je samozřejmě možné strávit i na vlastním pracovišti.
Je nutné pokračovat v nabízení krátkodobých pobytů hostujících profesorů u nás a tyto možnosti, zejména
s pomocí výzkumných záměrů a center, rozšiřovat. V řadě případů bude jistě i vhodné přijímat zahraniční
pracovníky do trvalého pracovního poměru. Je vhodné přednostně využívat zavedené zahraniční spolupráce
institucí pro vysílání doktorských studentů na zahraniční pobyty.
Přehled významných spolupracujících zahraničních vědeckých institucí:
Sekce Matematika: Mississippi Va11ey State University, USA; Carolo-Wilhelmina Technical University,
Brunswick, Germany; University of Vienna, Austria; University of Tbilisi, Georgia; University of Florence,
Italy; Science University of Tokyo, Japan; National Water Institute Burlington, Canada.
Sekce Fyzika: University of Aarhus, Denmark; Johannes Kepler University of Linz, Austria; University
Paris-Sud Orsay , France; University of Orleans, France; University of Vienna, Austria; Max-Planck
Institute of Stuttgart, Germany; Fraunhofer Institute of Jena, Germany; Institut Lane-Langevin of Grenoble,
France; Technical University of Munich, Germany; Univerzita Komenského, Bratislava; University of
Greifswald, Germany.
Sekce Chemie: University of Technology , Vienna, Austria; University of Florence, Italy; University of
Barcelona, Spain; University of Claude Bernard, Lyon, France; Georg August University of Gottingen,
Germany; Johannes Kepler University Linz, Austria; University of Jyvaskyla, Finland; University of
19
Lancaster, United Kingdom; GSF Institute for Ecological Chemistry of Oberschleissheim, Germany,
University of Lund, Sweden.
Sekce Biologie: University of Vienna, Austria; Limnologische Station, Lunz am See, Austria; University of
Antwerp, Belgium; University of Regensburg, Germany; Max-Planck-lnstitute for Plant Breeding, Cologne,
Germany; Research Institute and Nature Museum, Senckenberg, Frankfurt am Main, Germany; University
of Tuebingen, Germany; Utrecht University, Netherlands; Institute of Environmental Analysis, Firenze,
Italy; Zoological Institute, AS, St. Petersburg, Russia; Comenius University, Slovak Republic; Umea
University, Sweden; BIOREM, D.G., Switzerland; University of Oxford, UK; Lancaster University , UK;
Stanford University, Califonia, USA; Vertebrate Museum, Shippensburg University, Pennsylvania, USA;
Michigan State University, East Lansing, USA.
Sekce Vědy o Zemi: University of Wroclaw, Poland; University ofVienna, Austria; University of Salzburg,
Austria; University of Durham, UK; Geological Survey of Austria; Royal Institute of Natural Sciences of
Belgium, Brussels, Belgium; US Geological Survey , Reston, USA; University of Bratislava, Slovakia;
University of Manitoba, Canada.
Mezinárodní spolupráce se uskutečňuje na základě společných projektů v rámci programů EU a dalších
zahraničních programů:
Sekce Matematika: program Leonardo da Vinci, University of Terst, Italy.
Sekce Fyzika: program COPERNICUS, MESA Twente, the Netherlands; program NATO (Science for
Peace), Technical University of Munich, Germany.
Sekce Chemie: program COST, University of Surrey, UK; program COST 518; program COST Action P3;
2 projekty v programu TEMPUS; program BARRANDE, University of Bourgogne, France; program
BARRANDE, ECPM Strasbourg, France; 2 projekty v rámci programu EU/INCO COPERNICUS; program
CEEPUS, STU Bratislava, Technical University Graz, Austria; program SOCRATES: University of Vienna,
Austria, UCB Lyon, France, University of Barcelona, Spain.
Sekce biologie: program TEMPUS-PHARE; program SOCRATES: University of Coimbra, Portugal,
University of Madrid, Spain, University of Göttingen, Germany, University of Bordeaux, France, University
of Florence, Italy; program BARRANDE, ENS Lyon, France; program FOGARTY, Stanford University,
USA; program INCO-COPERNICUS, program ESFR, program NATO; program KONTAKT (Japan);
program MONBUSHO, University of Tokyo, Japan.
Sekce Vědy o Zemi: 2 projekty DG III v rámci programu INCO-COPERNICUS; projekt CREDO
v programu PHARE; 2 projekty v programu CEEPUS: University of Salzburg, Austria, University of
Ljubljana, Slovenia; projekt IGCP; program SOCRATES: university of Bristol, UK, Technical University
Freiberg, Germany.
20
Příloha D. Fakultní prostředí
Fakulta bude podporovat zlepšování pracovního a kulturního zázemí všech svých studentů a pracovníků.
K těmto aktivitám patří např. pravidelná obměna fakultní galerie, pořádání ,,koncertů na schodech",
zahradních slavností, činnost PřF klubu. V souvislosti s UKB a následnými úpravami areálu na Kotlářské
bude vybudováno důstojné prostředí PřF klubu v novém informačním centru fakulty.
Fakulta bude pokračovat v informování široké veřejnosti prostřednictvím médií, bude vydávat ročenku
zachycující nejvýznamnější výsledky práce fakulty v klasické i elektronické podobě a bude pokračovat
v řadě Folia historica zachycující historii jednotlivých pracovišť.
Vedení fakulty bude podporovat rozšíření spolkové činnosti studentů, zejména případné založení Spolku
posluchačů přírodních věd.
21
Příloha E. Analytické tabulky
V následujících tabulkách jsou uvedeny základní údaje o výkonu a spotřebě jednotlivých sekcí. Jejich
prezentace není motivována snahou hodnotit nebo dokonce poměřovat jednotlivé sekce, nýbrž záměrem
připravit sekcím kvantitativní podklady pro jejich práci.
V tabulkách 1a, b, jsou uvedeny tzv. efektivní počty studentů jednotlivých sekcí. Řádky odpovídají
jednotlivým studijním programům, sloupce sekcím nebo jiným fakultám. V příslušných políčcích je pak údaj
o počtu studentů daného programu, jejichž výuku zabezpečuje příslušná část MU. Údaj je získán jako počet
studentů vztažený ke kreditovému ohodnocení výuky zajišťované danou sekcí či fakultou. Touto formou
výpočtu jsou tedy znevýhodněny obory, které vedou studenty k zapisování velkého množství předmětů
s malým kreditovým oceněním. Z tabulky je patrné, že výuka mezi sekcemi je, až na výjimky, prakticky
zanedbatelná. Při naplnění záměrů čtvrté části tohoto dokumentu však razantně naroste.
Tabulka 1a
STUDIJNÍ PROGRAM Sekce
mateřské
fakulty
2. fakulta
mezifakultního studia
M F Ch B VoZ FI ESF FF
Mgr. Matematika M 271,0 1,0 0,0 0,0 0,0 9,0 1,0 0
Mgr. Aplik. matematika M 60,0 0,0 0,0 0,0 0,0 7,0 41,0 0
Mgr. Fyzika F 13,7 114,0 3,7 1,4 0,0 0,0 0,0 0
Mgr. Chemie Ch 0,0 3,0 290,0 106,0 6,0 0,0 0,0 0
Mgr. Biologie B 13,0 4,0 51,0 334,0 14,0 0,0 0,0 0
Mgr. Geografie VoZ 2,0 0,0 0,0 0,0 164,0 0,0 0,0 0
Mgr. Geologie VoZ 0,0 0,0 2,0 0,0 115,4 0,0 0,0 0
Mgr. Celkem Sekce 359,7 122,0 346,7 441,4 299,4 16,0 42,0 0
Bc. Matematika M 7,0 0,0 0,0 0,0 0,0 2,0 0 0,0
Bc. Aplikovaná fyzika F 0,0 11,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0 0,0
Bc. Biologie B 1,0 1,0 14,0 28,0 1,0 0,0 0 0,0
Bc. Geografie VoZ 7,0 0,0 0,0 0,0 15,0 0,0 0 0,0
Bc. Geologie VoZ 0,0 0,0 0,4 0,0 26,6 0,0 0 5,6
Bc. Celkem 15,0 12,0 14,4 28,0 42,6 2,0 0 5,6
M/Bc Celkem PřF 374,7 134,0 361,1 469,4 342,0
Tabulka 1 b
STUDIJNÍ PROGRAM Mateřská
fakulta
M F Ch B VoZ
Matematické inženýrství FSVUT 19,0 0,0 0 0 0
Odborná informatika FI 201,6 0,0 0 0 0
Optometrie LF 0,0 3,3 0 0 0
Fyzikální inženýrství FSVUT 0,0 9,0 0 0 0
CELKEM jiné fakulty 220,6 12,3 0 0 0
22
Tabulka 2. uvádí přehled úvazků akademických pracovníků a učitelů na jednotlivých sekcích. Ve sloupci E
je uveden počet dohod uzavřených s externímu učiteli, ve sloupci F pak příslušný objem přepočtených
úvazků.
Tabulky 3 a, b udávají průměrné počty odučených hodin na pracovníka. Ve všech dvojicích sloupců J1, J2,
až P1, P2 je vždy první údaj celkový za všechny vyučující včetně doktorandů, ve druhém pak část připadající
na doktorské studenty. Sloupec Q udává část pokrytou externisty, sloupec R udává počet diplomových prací,
které nejsou do hodin výuky zahrnuty. Sloupec S pak udává skutečnou hodinovou týdenní zátěž připadající
na jeden učitelský úvazek, sloupec T hodinovou týdenní zátěž připadající na jeden učitelský úvazek po
odečtení příspěvku externistů. Označení ,,*" u příslušných sekcí znamená, že počet hodin je uveden včetně
terénních cvičení. Údaje ve sloupcích P1, P2, S1, S2, S a T v Tabulce 3 b jsou vypočteny s použitím údajů
v Tabulkách 2 a 3 a podle vztahů:
P1 = L1 + O1 P2 = L2 + O2 S1 = P1/(2I) S2 = P2/(2I) S = S1 - S2 T = (P1 - P2 -Q)/(2D)
Tabulka 2
SEKCE Kmenoví pracovníci Kmenové úvazky Externí učitelé Celkem
celkem z toho celkem z toho počet počet počet počet
učitelé učitelé učitelů úvazků učitelů úvazků
A B C D E F H I
M 43 43 39,00 39,00 3 0,035 46 39,0
F 43 42 34,00 33,00 8 0,071 50 33,1
Ch 68 67 57,85 57,35 16 0,253 83 57,6
B* 59 56 54,30 51,80 35 0,493 91 52,3
VoZ* 38 38 36,20 36,20 28 0,259 66 36,5
Tabulka 3 a
Počet hodin týdně - podzimní semestr Počet hodin týdně - jarní semestr
PřF Jiné fakulty Celkem PřF Jiné fakulty Celkem
SEKCE
J1 J2 K1 K2 L1 L2 M1 M2 N1 N2 O1 O2
Matematika 361 73 231 44 592 117 324 62 162 35 486 97
Fyzika 384 28 35 6 419 34 379 16 10 0 389 16
Chemie 608 0 0 0 608 0 608 0 0 0 608 0
Biologie* 787 0 0 0 787 0 769 0 0 0 769 0
Vědy o Zemi* 441 41 0 0 441 41 494 47 0 0 494 47
Tabulka 3 b
Počet hodin týdně Týdenní Počet Počet hodin týdně Týdenní Průměr.
v akademickém hodiny diplom. na 1 úvazek učitele hodinová týd.úvaz.
roce 1999/2000 ext. učit. prací zátěž učit kmen.uč.
SEKCE
P1 P2 Q R S1 S2 S T
Matematika 1078 214 2,8 88 13,8 2,7 11,1 11,0
Fyzika 808 50 5,6 35 12,2 0,8 11,4 11,4
Chemie 1216 0 20,0 95 10,6 0 10,4 10,4
Biologie* 1556 0 39,0 199 14,9 0 14,6 14,6
Vědy o Zemi* 935 88 20,5 31 11,6 1,2 11,4 11,4
23
Tabulka 4 a poskytuje přehled o počtu studentů doktorských studijních programů v akademických letech
1994/95 až 1999/2000 v jednotlivých programech (po sekcích). Sloupec P dává prezenční, K kombinovanou
formu studia a C celkový počet. V akademickém roce 94/95 je Chemie životního prostředí vedena pod
Vědami o Zemi, v dalších letech už pod chemií. Z tabulky je patrný obrovský podíl této činnosti na práci
jednotlivých sekcí a značný nárůst počtu doktorských studentů během posledních let. Očekáváme, že již
byly v podstatě dosaženy stabilní stavy a pozornost je třeba věnovat zejména kvalitě a úspěšnosti studia.
Tabulka 4 b obsahuje údaje o počtu studentů DSP, kteří zanechali studia (sloupec Z) a kteří v daném
kalendářním roce absolvovali (A).
Tabulka 4 a
Akademický rok
Studijní 1994/95 1995/96 1996/97
program P K C P K C P K C
Matematika 8 17 25 15 14 29 22 15 37
Fyzika 19 20 39 27 16 43 33 17 50
Chemie 30 14 44 40 22 62 47 26 73
Biologie 25 45 70 34 44 78 49 43 92
Vědy o Zemi 24 36 60 20 34 54 23 49 72
Celkem 106 132 238 136 130 266 174 150 324
Tabulka 4 a, pokrač.
Akademický rok
Studijní 1997/98 1998/99 1999/00
program P K C P K C P K C
Matematika 32 14 46 27 12 39 23 19 42
Fyzika 42 18 60 38 16 54 38 23 61
Chemie 61 23 84 49 12 61 60 19 79
Biologie 61 50 111 59 60 119 66 60 126
Vědy o Zemi 28 64 92 39 49 88 41 66 107
Celkem 224 169 393 212 149 361 228 187 415
Tabulka 4 b
Kalendářní rok
Studijní 1994 1995 1996 1997 1998 1999
program Z A Z A Z A Z A Z A Z A
Matematika 5 3 1 6 2 4 2 2 3 3 6 5
Fyzika 3 3 3 7 0 4 3 6 5 5 0 9
Chemie 2 4 6 5 4 6 9 6 2 10 6 19
Biologie 7 11 8 11 1 11 9 10 15 17 6 11
Vědy o Zemi 2 2 4 3 5 3 5 2 14 4 5 3
Celkem 19 23 22 32 12 28 28 26 39 39 23 47
24
Tabulka 5. Čistá užitná plocha (včetně laboratoří a poslucháren) na 1 pracovníka po sekcích, čistá užitná
plocha na 1 pracovníka včetně studentů doktorského studijního programu po sekcích.
Sekce Čistá užitná Celkový Čistá užitná Celkový Čistá užitná
plocha fyzický plocha/prac. počet plocha/prac.
(m2
) počet (m2
/prac.) pracovníků (m2
/prac.)
pracovníků včetně DSP včetně DSP
MATEMATIKA 1191 59 20,2 82 14,5
FYZIKA 2163 73 29,6 111 19,5
CHEMIE 5678 114 49,8 174 32,6
BIOLOGIE 4653 118 39,4 184 25,3
VĚDY O ZEMI 2242 57 39,3 98 22,9
FAKULTA celkem 15927 421 37,8 649 37,8
Tabulka 6. Finanční prostředky získané v roce 1998 ze státního rozpočtu v roli nositele nebo spolunositele
projektu v tis. Kč.
Sekce 1998 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI* Celkem
GAČR 1414 1790 3806 4304 871
GAČR spoluřeš. 211
Spoluřeš., granty 121
Kontakt 30 285
Prezentace 140 310 94
FRVŠ 119 1085 955 1194
Lab. VS ,,250" 2526 3825 6569
4FP (OK) 660
Infra 89
AKTION 116 89
Grant MŽP ČR 260
IGA AV ČR 132
IGA MZ ČR 154 318
Granty MZ ČR
Celkem granty 1673 6207 9773 12821 992 31466
*bez Ústavu fyziky Země
Tabulka 7. Ostatní finanční prostředky získané v roce 1998 v tis. Kč.
Sekce 1998 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI* Celkem
Mimorozp.přísp. 39
Dary 45 134 410
Zahran. granty 188 455 1335 222 86
Doplňková čin. 6 21 261 1715 2396
Celkem 240 476 1730 1937 2931 7314
*bez Ústavu fyziky Země
25
Tabulka 8. Finanční prostředky získané v roce 1999 ze státního rozpočtu v roli nositele nebo spolunositele
projektu v tis. Kč.
Sekce 1999 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI* Celkem
GAČR 1428 2338 3609 5404 1875
TEMPUS 2575
Kontakt 60 330 698 55
Prezentace 140 26
Výzk. záměry 3411 1479 3056 4995 4236
FRVŠ 427 765 359 1097 130
Lab. VS ,,250" 3026 3589 7788
Granty ostatní 65 13
Infra 114
CEEPUS 30 27
Grant MŽP ČR 40 200
IGA MZ ČR 313
Granty MZ ČR 27
Součet bez
výzk. záměru
2055 6524 8452 17403 2114 36548
Součet včetně
výzk. záměru
5466 8003 11508 22398 6350 53725
*bez Ústavu fyziky Země
Tabulka 9. Ostatní finanční prostředky získané v roce 1999 v tis. Kč.
Sekce 1999 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI* Celkem
Mimorozp.přísp. 44 111 21 176
Dary 34 2 29 4
Zahran. granty 151 113 85 556
Doplňková čin. 106 417 3689 2677 3565
Součet 335 643 3803 2702 6960 14443
*bez Ústavu fyziky Země
Tabulka 10. Fyzické počty profesorů, docentů a pedagogických pracovníků celkem, údaje únor 2000.
Sekce MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI Celkem
Profesoři 5 8 11 9 6 39
Docenti 16 17 20 18 11 82
Pedagog. celk. 40 39 59 49 34 221
Tabulka 11. Podíl počtu absolventů doktorských studijních programů (DSP) v období od 1.11.1998 do
31.10.1999 na celkovém přepočteném počtu studentů k 31.10. 1999. Mgr. (1-5) je celkový přepočtený počet
studentů magisterského studia v 1. až 5. ročníku, Celkem DSP znamená celkový počet studentů DSP ve
všech ročnících studia.
Sekce 1999 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI Celkem
Absolventi DSP 4 7 19 12 5 47
Mgr. (1-5) 493 150 324 578 397 1942
Celkem DSP 39 54 61 119 88 361
Mgr. (1-5)+DSP 532 204 385 697 485 2303
Podíl abs. DSP 0,0075 0,0343 0,0494 0,0172 0,0103 0,0204
26
Tabulka 12 a. Výnosy sekcí (v tis. Kč) vypočtené jako součet finančních prostředků za tvůrčí výkon,
z grantů a výzkumných záměrů, z doplňkové činnosti a vzdělávací činnosti. Hodnota tvůrčího výkonu je
vypočtena pomocí standardního algoritmu s použitím údajů o přírodovědecké fakultě a koeficientů
stanovených MŠMT. Hodnota příspěvku na vzdělávací činnost je vypočtena s vyžitím koeficientů
stanovených MŠMT. Hodnoty v tabulce nezahrnují výnosy z výuky pro ostatní fakulty.
Sekce 1999 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI* Celkem
Tvůrčí výkon 3983 13603 19472 32294 4339 73692
Granty+výzk. zám. 5466 8004 11508 22398 6350 53725
Doplňková činnost 106 417 3689 2677 3565 10454
Vzdělávací činnost 22365 10279 26880 30822 16036 106381
Celkem výnosy 31920 32302 61550 88192 30290 244252
*bez Ústavu fyziky Země
Tabulka 12 b. Výnosy sekcí (v tis. Kč) vypočtené jako součet finančních prostředků za tvůrčí výkon, z
výzkumných záměrů, z grantů VS (,,250") a vzdělávací činnosti. Hodnota tvůrčího výkonu je vypočtena
pomocí standardního algoritmu s použitím údajů o přírodovědecké fakultě a koeficientů stanovených
MŠMT. Hodnota příspěvku na vzdělávací činnost je vypočtena s vyžitím koeficientů stanovených MŠMT.
Hodnoty v tabulce nezahrnují výnosy z výuky pro ostatní fakulty.
Sekce 1999 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI* Celkem
Tvůrčí výkon 3983 13603 19472 32294 4339 73692
Výzkumné záměry 3411 1479 3056 4995 4236 17177
Granty VS (,,250") 3029 3589 7788 14406
Vzdělávací činnost 22365 10279 26880 30822 16036 106381
Celkem výnosy 29759 28390 52997 75899 24611 211656
27
Graf 1. Výnosy sekcí (v tis. Kč) vypočtené jako součet finančních prostředků za tvůrčí výkon, z grantů a
výzkumných záměrů, z doplňkové činnosti a vzdělávací činnosti. Hodnota tvůrčího výkonu je vypočtena
pomocí standardního algoritmu s použitím údajů o přírodovědecké fakultě a koeficientů stanovených
MŠMT. Hodnota příspěvku na vzdělávací činnost je vypočtena s vyžitím koeficientů stanovených MŠMT.
Hodnoty v tabulce nezahrnují výnosy z výuky pro ostatní fakulty. M- matematika, F- fyzika, Ch - chemie, B
- biologie, VoZ - Vědy o Zemi (bez financí Ústavu fyziky Země), VČ - výuková činnost, DČ - doplňková
činnost, GZ - granty a výzkumné záměry, TV - tvůrčí výkon.
Výnosy sekcí (tis. Kč)
0
20000
40000
60000
80000
100000
M F Ch B VoZ
Sekce
tis.Kč
VČ TV GZ DČ
28
Tabulka 13 a obsahuje přehled nákladů na jednotlivé sekce (M, F, Ch, B, VoZ), Českou sbírku
mikroorganismů (CCM) a botanickou zahradu (BZ) a dále ostatní náklady (Ostatní), které zahrnují náklady
na děkanát, dílny, knihovnu a náklady, které jsou účtovány na děkanát.
Legenda: NM,VZ - náklady včetně mezd a výzkumných záměrů, nP - průměrný přepočtený počet pracovníků,
NM,VZ/nP - náklady na jednoho pracovníka, NM,VZ,VS - náklady včetně mezd, výzkumných záměrů a projektů
VS (= laboratoří ,,250"), nP,VS - průměrný počet přepočtených pracovníků včetně projektů VS, NM,VZ,VS/nP,VS
- náklady včetně mezd, výzkumných záměrů a projektů VS, přepočtené na jednoho pracovníka, MR,VZ -
rozpočtové mzdy včetně výzkumných záměrů, MR,VZ,VS - mzdy včetně výzkumných záměrů a projektů VS.
Tabulka 13 b obsahuje přehled nákladů na jednotlivé sekce (M, F, Ch, B, VoZ). Tyto náklady jsou
navýšeny o náklady CCM, BZ a ostatní náklady (Ostatní). Navýšení je rozděleno mezi jednotlivé sekce
proporcionálně podle průměrného přepočteného počtu pracovníků sekcí.
Legenda: NM,VZ,O - náklady včetně mezd, výzkumných záměrů a navýšení (CCM+BZ+Ostatní), NM,VZ,O/nP
- náklady na jednoho pracovníka, NM,VZ,VS,O - náklady včetně mezd, výzkumných záměrů, projektů VS a
navýšení (CCM+BZ+Ostatní), NM,VZ,VS,O/nP,VS - náklady včetně mezd, výzkumných záměrů, projektů VS a
navýšení (CCM+BZ+Ostatní), přepočtené na jednoho pracovníka.
Tabulka 13 a, náklady (údaje v tis. Kč)
Sekce 1999 M F Ch B VoZ* CCM+BZ Ostatní
NM,VZ 12261 13267 21482 19465 13803 3611 64158
nP 51.03 63.43 104.77 91.27 51.72 23.65 48.1
NM,VZ/nP 240 209 205 213 267 153 286
NM,VZ,VS 12261 16296 25071 27253 13803 3611 64158
nP,VS 51.03 72.08 114.03 107.18 51.72 23.65 48.1
NM,VZ,VS/nP,VS 240 226 220 254 267 153 286
MR,VZ 9399 11261 17203 15107 9237 2849 7265
MR,VZ/nP 184 178 164 166 179 120 151
MR,VZ,VS 9399 12827 18938 18806 9237 2849 7265
MR,VZ,VS/nP,VS 184 178 166 175 179 120 151
Tabulka 13 b, náklady (údaje v tis. Kč)
Sekce 1999 M F Ch B VoZ*
NM,VZ,O 21808 25134 41084 36541 23479
nP 51.03 63.43 104.77 91.27 51.72
NM,VZ,O/nP 427 396 392 400 454
NM,VZ,VS,O 20993 25601 40994 37805 22653
nP,VS 51.03 72.08 114.03 107.18 51.72
NM,VZ,VS,O/nP,VS 411 355 360 353 438
*bez Ústavu fyziky Země
Tabulka 14 a, výnosy (údaje v tis. Kč) z Tabulky 12 a na pracovníka.
Sekce 1999 M F Ch B VoZ*
Výnosy (a) 31920 32302 61550 88192 30209
Výnosy/ nP,VS 625 448 540 823 584
Tabulka 14 b, výnosy (údaje v tis. Kč) z Tabulky 12 b na pracovníka.
Sekce 1999 M F Ch B VoZ*
Výnosy (b) 29759 28390 52997 75899 24611
Výnosy/ nP,VS 583 394 465 708 476