Zápis ze zasedání č. 16 Akademického senátu Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity ze dne 14. dubna 2014 Program: 1) Schválení programu zasedání 2) Schválení zápisu z minulého zasedání 3) Návrh opatření děkana č. 1/2014 Pravidla rozdělování finančních prostředků Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v roce 2014 – představení, diskuse a následné hlasování 4) Rozpočet PřF MU na rok 2014 – představení, diskuse a následné hlasování 5) Návrh rozpočtu centralizovaných nákladů PřF MU na rok 2014 – představení, diskuse a následné hlasování 6) Výroční zpráva o hospodaření fakulty za rok 2013 - představení, diskuse a následné hlasování 7) Výroční zpráva o činnosti fakulty za rok 2013 - představení, diskuse a následné hlasování 8) Změny Opatření děkana Stipendia pro studenty Přírodovědecké fakulty MU - představení, diskuse a následné hlasování 9) Podnět k změně Statutu PřF MU - čl. 11 (4) - ve věci stanovení výše poplatků spojených se studiem 10) Různé Závěry a usnesení: 1) Schválen zápis ze zasedání č. 15. 2) AS PřF MU schválil Opatření děkana č. 1/2014: Pravidla rozdělování finančních prostředků Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v roce 2014. 3) Akademický senát PřF MU schválil rozpočet a návrh rozpočtu centralizovaných nákladů PřF MU na rok 2014. 4) AS PřF MU schválil Výroční zprávu o hospodaření fakulty za rok 2013. 5) Akademický senát PřF MU schválil Výroční zprávu o činnosti fakulty za rok 2013. 6) AS PřF MU schválil změny v Opatření děkana: Stipendia pro studenty Přírodovědecké fakulty MU. 7) Akademický senát PřF MU požádal pana děkana, aby na příštím zasedání navrhnul senátu změnu statutu PřF ve věci stanovení výše poplatků spojených se studiem. Průběh jednání 1) Schválení programu jednání Schlaghamerský: Zahajuji zasedání. V programu je za prvé schválení programu zasedání, za druhé schválení zápisu z minulého zasedání, za třetí návrh opatření děkana č. 1/2014 Pravidla rozdělování finančních prostředků Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v roce 2014 – představení, diskuse a následné hlasování (dle statutu senát pravidla schvaluje), za čtvrté Rozpočet PřF MU na rok 2014 - představení, diskuse a následné hlasování (dle statutu senát schvaluje rozdělení finančních prostředků fakulty), pátý bod Návrh rozpočtu centralizovaných nákladů PřF MU na rok 2014 - představení, diskuse a následné hlasování (dle statutu senát schvaluje výše poměrných částek na pokrytí režijních nákladů fakulty), bod šestý Výroční zpráva o hospodaření fakulty za rok 2013 - představení, diskuse a následné hlasování (dle statutu schvaluje senát), sedmý bod Výroční zpráva o činnosti fakulty za rok 2013 - představení, diskuse a následné hlasování (dle statutu schvaluje senát), osmý bod Změna Opatření děkana Stipendia pro studenty Přírodovědecké fakulty MU - představení, diskuse a následné hlasování (dle statutu schvaluje senát podmínky stipendijních programů fakulty), devátý bod Podnět ke změně Statutu PřF MU - čl. 11 (4) - ve věci stanovení výše poplatků spojených se studiem, desátý bod různé. Má někdo nějakou připomínku k programu? Schlaghamerský: Pokud tomu tak není prosím o hlasování. Hlasování: 23 senátorů pro návrh programu, nikdo proti, žádný ze senátorů se nezdržel. 2) Schválení zápisu z minulého zasedání Schlaghamerský: Má k tomuto zápisu někdo nějakou připomínku? Ne. Hlasování: 22 senátorů pro, 1 se zdržel, 0 proti. 3) Návrh opatření děkana č. 1/2014 Pravidla rozdělování finančních prostředků Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v roce 2014 Leichmann: Nyní shrnu, k jakému pokroku došlo u schvalování rozpočtu na celé Masarykově univerzitě. Jak jsme minulý měsíc schvalovali rámcový rozpočet fakulty, tak ten schválily postupně všechny fakulty. Jediný problém byl v CEITECu, protože má trošku jiný režim. Minulý týden celkový rozpočet univerzity schválil velký akademický senát. Schvalování hlavních etap rozpočtu je završené. Nyní se bude projednávat rozdělení rozpočtu na jednotlivé ústavy, na děkanát a na takzvané zdroje fakulty a o úvod ke změnám bych poprosil pana proděkana. Šimon Hilscher: Pravidla jsou téměř stejná. Ale jsou zde malé změny, které bych prošel. Rozpočet přichází hlavně jako Příspěvek na vzdělávací činnost (PVČ) a Institucionální podpora (IP) a dále za Specifický výzkum. V článku 2 se dělí PVČ (částka za studenty) na 77,5 % na parametr A, 22,5 % na parametr K. V letošním roce se 5 % parametru A vyčleňuje na kooperace, což je mezifakultní výuka a to se rozděluje ústavům, které se podílejí na výuce. Došlo ke zpřesnění informací ohledně dělení IP za body. Došlo ke změnám v procentech za PVČ a za IP. Vloni byly částky 21 % za IP a 18 % za PVČ. Tento poměr je letos 22 : 18. Loňský poměr 1,167 se letos mění na 1,222 tedy o něco málo v neprospěch IP, tato změna je velice malá a je to dáno tím, že IP vzrostlo o 7 % a PVČ nenarostlo. Ještě je zde jedna drobná změna a to v paragrafu článku 4, posledním bodě, se odkazovalo na odstavec, který tam nebyl uvedený, tak ten jsme anulovali. Kašparovský (čte zprávu Ekonomické komise): První bod – představení pravidel rozdělování prostředků na fakultě. Komise se seznámila s pravidly a kladla konkrétně dotazy k jednotlivým bodům pravidel. Zazněl širší dotaz na dlouhodobou strategii v rozpočtu MU jako celku zohledňující cílené snižování odvodů pro vědu a výzkum v činnosti badatelského charakteru univerzity. Komise konstatuje, že pravidla rozumným způsobem navrhují rozdělení prostředků přidělených z Masarykovy univerzity na ústavy a dle možností umožní rozvoj fakulty. Komise pokládá pravidla za dobrá a doporučuje je Akademickému senátu ke schválení, včetně z nich vycházejícího rozpočtu. Komise prošla předložený rozpočet, náklady děkanátu, rozdělení na jednotlivé ústavy. Komise dle svých možností prověřila, že data rozpočtu odpovídají finančnímu stavu ústavů, tak jak je rámcově znám členům komise. V rozpočtu jsou nastaveny počty a vazby dle předložených pravidel pro rozdělování finančních prostředků. Poslední bod se týká hospodaření fakulty. Komise oznamuje, že zpráva je v pořádku. Schlaghamerský: Takže jste slyšeli zprávu Ekonomické komise, ta vás ale ovšem nemá omezit v tom, abyste kladli dotazy a bavili se o pravidlech. Otevírám tedy diskuzi k prvnímu bodu. Zejda: Já mám jen formulační věc. Je zde dvakrát „dále jen PVČ“, takže navrhuji, aby se tam poprvé objevilo v čl. 1 bod 1a ,,příspěvek na vzdělávací činnost (dále jen PVČ)“, dále pak v čl. 2 bod 1 a v čl. 2 bod 4, aby se to škrtlo. Paruch: Já bych se zeptal k článku číslo 4, bod 6a. Co jsou ta pracoviště s celofakultním významem? Dvorská: To jsou v podstatě tři pracoviště Přírodovědecké fakulty: Knihovna, Botanická zahrada, Ústav fyziky Země. Schlaghamerský: To označení „celofakultní význam“ to je z něčeho, nebo to jen tak někoho napadlo? Dvorská: Podle statutu se jmenují jiná pracoviště PřF a v pravidlech to přetrvává. Kašparovský: Navrhuji to změnit. Schlaghamerský: Takže „zlepšování fakultních pracovišť“, „s fakultním významem“ – to by šlo pryč. Dvorská: Možná když nad tím tak přemýšlím, je to obecnější pojem, než jiná pracoviště, protože je to taky třeba děkanát a ten není samostatná organizační jednotka. Děkanát je organizační jednotka, která se nazývá pracoviště, takže abychom z toho nevyloučili ten děkanát. Kašparovský: Mně tam trošku vadí to slovo význam. Dvorská: Celkem se bráním tomu měnit to, protože potom život přináší různé situace a pak si třeba zavřeme cestu nebo bychom museli něco měnit a mohlo by to pak být problematické. Kašparovský: Ty pravidla jsou vždy pro daný rok, takže tady si uzavíráme cestu jen pro daný rok. Dvorská: Je pravda, že kdybychom nechali jen „fakultních pracovišť“, tak tam evokujeme jakákoliv jiná fakultní pracoviště třeba včetně oddělení ústavů. Schlaghamerský: Kdyby tam bylo „centrálně financovaných fakultních pracovišť“, bylo by to správně? Leichmann: Ne, protože Ústav fyziky Země není centrálně financovaný. Kašparovský: Ještě jiný návrh „děkanát a jiná pracoviště“. Leichmann: Ano, to je asi nejrozumnější. Dvorská: Takže „vybavení děkanátu a jiných pracovišť dle statutu“. Schlaghamerský: Pokud nejsou další připomínky, nechám o těchto pravidlech hlasovat. Hlasování: 22 senátorů pro, 1 se zdržel, 0 proti. 4) Rozpočet PřF MU na rok 2014 Leichmann: Tento rozpočet byl před 14 dny projednáván řediteli ústavů, kdy každý ředitel ústavů dostal velký rozpočet a k tomu rozpočet svého ústavu, aby se na něj mohl podívat a eventuelně si tam zkontrolovat správnost výpočtů, počty studentů apod. Ředitelé toho využili, na rozpočet se podívali. Byl řediteli projednáván a nebyly zde nalezeny zásadní chyby. V tomto rozpočtu mohou být jen chyby vzniklé výpočtem, nebo špatnou aplikací pravidel. Bylo to tedy několikrát kontrolováno, aby k tomu nedošlo. Šimon Hilscher: Rozpočet se rozděluje na ústavy, zejména tedy peníze za body. PVČ (peníze za studenty) ve dvou kategoriích (za parametr K a parametr A), pak se rozděluje PVČ za kooperace, dále je zhodnocen specifický výzkum, který přichází z ministerstva jako další položka. Peníze za body se dělí na ústavy přesně tak, jak jednotlivé ústavy body generují. Je to tak i na univerzitní úrovni, přičemž u nás dochází k tomu, že některé ústavy posílají část svých bodů na CEITEC, tím pádem o tyto body přicházejí. Toto bylo třeba v rozpočtu zohlednit. Došlo dokonce k tomu, že rektorát měl o nějakých 700 bodů méně ve své databázi, které mají přejít na CEITEC, než ve skutečnosti naši zaměstnanci deklarovali. Došlo potom tedy k tomu, že jsme nějaké peníze CEITECu dlužili. Na druhou stranu CEITEC díky těm bodům, které získal od nás navíc, dostal z parametru K nějaké peníze a ty je dohodnuto, že nám vrátí a tím vznikl dluh CEITECu vůči nám. Ta částka, kterou my dlužíme CEITECu byla asi 1,7 milionu a částku kterou nám dluží CEITEC za parametr K je asi 6,7 mil a tedy 5 milionu dluží CEITEC nám, které se rozdělí těm ústavům, které převádějí body na CEITEC v poměru, v jakém se o jednotlivé body zasloužily. To je jakési vyrovnání s CEITECem, které v tom rozpočtu není. Je to mimorozpočtové vyrovnání. Ústavům se přidělují ty body, které sami získají. Vzniká tam nějakých pár bodů, které nejsou přiděleny nebo patří třeba ústavu fyziky Země nebo děkanátu a tyto body, tedy ta částka, která z nich vzniká (to je asi 3,3 milionu), se dá do snížení centrálních nákladů. Potom výpočet parametru K je 22,5 dle procent z PVČ, to je zase algoritmická záležitost, jakým způsobem se to aplikuje z našich pravidel. Parametr K na studenty a ty příslušné body se dělí přes všechny body, které ústavy generovaly, včetně těch, které generovaly ústavy jako děkanát, Ústav fyziky Země, takže peníze na studenty z těchto ústavů nejdou a všechny peníze se dělí přímo na ústavy, které studenty mají. Z PVČ jde 5 % na kooperace, což je asi 13 milionu, a naše fakulta získala z univerzitní úrovně asi 14 milionu na kooperace a tedy rozdělujeme na kooperace o něco míň, než jsme dostali z univerzity. Tato částka „kooperace“ je v rozpočtu nově. V jednom z těch řádků PVČ jde vidět, že největší část spolkne ústav matematiky a statistiky, to je tím, že vlastně kooperujeme s Fakultou informatiky, ale nejenom s ní, a ostatní ústavy tam mají pak nějaké menší částky. Pak z toho vyplývá nějaké vyrovnání s Fakultou informatiky, kdy je, v rámci našeho rozpočtu po zdanění, v rozpočtu vidět kolonka vyrovnání s FI. Částka, na které se dohodl ředitel ústavu s panem děkanem z FI, byla vyrovnána za tu výuku. To je ve zdaněných nákladech započteno. Dále jsou v rozpočtu nově zavedeny výpočty ohledně skutečných daní. Daně byly v loňském roce zobrazeny přibližně, to nebyly skutečné daně, které ústavy platí, protože tam nebyla vypočtena přesně ta skutečná daň. Skutečné zdanění nebylo 21 na IP a 18 na PVČ, ale 20,47 a 17,8. Tyto skutečné daně jsou nyní vypočteny na tom původním zisku a celá daň z IP je 22,06 a skutečná daň z PVČ je 18,05. Když ta dvě čísla podělíme, dostaneme stejný poměr 22:18, jako kdyby tam bylo 11: 9. Když jsou vypočítávány odvody, tak daň z PVČ a daň z IP v těch jednotlivých řádcích jsou skutečné daně, které ty ústavy zaplatily. Tyto daně byly vypočteny dle skutečného podílu na těch daních z jednotlivých projektů, které ústavy mají, takže ty daně se započítávaly jednotlivým ústavům, jak se na nich podílejí. Poklesy a nárůsty jsou nejvíce vidět ve variabilitě přidělování peněz za IP. U RECETOXu je velký pokles v daních, tím že byly odpuštěny daně za některé velké projekty. Pro srovnání loňské zdanění, tedy loňská rovná daň byla 18,9 % a letošní je 19,55 %. Je to dáno nárůstem centrálních nákladů, ale zvýšení není tak moc velké. Paruch: Jestli tomu dobře rozumím, tak tady v těch kalkulacích nefigurují individuální granty, například. Leichmann: Figurují. Ty jsou tam započítány, v tabulce se sice neobjeví, ale ty granty se objeví v celkové sumě, z které si rektorát vybírá svou daň. První odvod se děje na úrovni rektorátu a ten spočítá hrubý výdělek fakulty, to znamená všechny peníze, které projdou fakultou, od toho se něco odečte a z toho se pak vypočítává rovná daň, kterou platí všechny fakulty ve stejné výši 15,9 % a v tom se objevují i ty individuální granty. Objeví se jen v této částce, protože fakulta odvede z toho 36 milionu rektorátu a tuto daň rozpočítá na jednotlivé ústavy přesně v té výši, v jaké je odvod způsoben. V té celkové výši se tedy objevují i ty individuální granty. Paruch: Takže kdybych chtěl, řekněme, celkový obrat jednotlivých ústavů, tak tato čísla vy máte k dispozici. Dvorská: Ano a má je k dispozici i ředitel za svůj ústav. Paruch: Jsou někde veřejně k dispozici? Dvorská: Myslím, že k dispozici nejsou, protože ústav je tam rozpitvaný až na úroveň těch grantů. Paruch: Já se ptám hlavně proto, že tady z té tabulky by se mohlo zdát, že na to, abychom vygenerovali nějaké body z RIVu, tak stačí tady ty RIVové body k tomu, aby se generovaly ty výsledky, ale evidentně tomu tak není. Teď by mě zajímalo, kolik na ty ústavy je potřeba „extra peněz“ z individuálních grantů k tomu, aby se ty body mohly generovat. Leichmann: To bylo v tabulce, která byla na minulém senátu, kde byla suma prostředků z projektu, což bylo asi 240 milionů. To jsou projekty, které přijdou ten rok na fakultu. Čili na fakultu přijde 206 milionů IP, 240 milionů z individuálních projektů a přes 100 milionů z OPVK, čili na tento obrat nestačí institucionální podpora. Dvorská: Samozřejmě jsou tam ještě daně rektorátu a daně za správu fakultě, pokud se jedná o institucionální podporu, a pokud se to sečte, tak je to skoro 40 % daní. Takže teoreticky, kdyby to nebylo potřeba spravovat, tak by ten poměr byl samozřejmě jiný. Paruch: Jsou tyto čísla k dispozici pro ústavy? Leichmann: Jsou k dispozici pro jednotlivé ústavy. Jsou k dispozici čísla, což je tato tabulka (pro všechny) a každý ředitel ústavu má údaje o svém ústavu, ekonomická komise se mohla podívat i na ústavy ostatní. Je ale dohoda s řediteli ústavů, že každý má svůj. Není tam nic extra tajné, ale je taková dohoda, že jednotlivé ústavy se starají o své věci a nestarají se o chod jiných ústavů. Když byste ale na tom trval, můžete se podívat na to, jak se daří jiným ústavům. Každopádně jiný materiál se ale nikde nešíří, ten je zde uložený na děkanátě. Dvorská: Pokud se jedná o tu tvorbu materiálů, ekonomických a personálních podkladů, tak přichází z rektorátu, které zakázky se danily a dopočítávají se na zakázky pro jednotlivé ústavy, pokud se dělí, tak podle poměru v jakém to je v tabulkách. Schlaghamerský: Petr Vašina jako bývalý předseda ekonomické komise zastával názor, že bychom jako členové senátu měli mít k dispozici vše, pro vedení fakulty jsou to ale dosti citlivé údaje a v minulém roce jsme se domluvili, že bude mít možnost nahlédnout do všeho ekonomická komise a že nám stačí rozpočet jako takový a nepotřebujeme vidět do těch „vnitřností“. Když jsem to rozesílal, tak jsem také upozorňoval na to, že pokud by se to valné většině nelíbilo, tak můžeme samozřejmě o tom diskutovat. Já na jedné straně tedy chápu jejich obavy, že jakmile je to v elektronické podobě na příliš mnoha počítačích, tak se to může někam zatoulat. Takže taková je situace a buď řekneme, že nám to tak stačí a já osobně to tak pociťuji, anebo, pokud by převládal jiný názor, tak se o tom musíme dál bavit. Lízal: Mohli bychom si nechat možnost, že by se dalo nahlédnout na vyžádání senátu. Kašparovský: Zájemci se mohou kdykoli přijít podívat a to nejen z ekonomické komise, ale jakýkoliv senátor. Jen to volné šíření je vždy riskantní, jelikož to jsou opravdu vysoce citlivá data. Univerzity si tají své rozpočty, protože to je jakýmsi způsobem to, co by každý rád věděl, jak to funguje jinde. Jsou to jakési soubory na té vládní úrovni, je tam soubor o tom, kdo má víc na pracovníka a to je to, co se z toho dá vyčíst a to, co se musí tajit. Schlaghamerský: Nechávám tedy hlasovat o rozpočtu Přírodovědecké fakulty, tak jak nám byl představen. Hlasování: 23 senátorů pro, nikdo se nezdržel, 0 proti. 5) Návrh rozpočtu centralizovaných nákladů PřF MU na rok 2014 Dvorská: Já jsem při návrhu rozpočtu centralizovaných nákladů vycházela ze skutečnosti za rok 2013 a podklady o skutečných centralizovaných nákladech za rok 2013 jsem poskytla v porovnávacích tabulkách ekonomické komisi Akademického senátu. Dostali tři tabulky, kde byl jednak plán 2013, skutečnost 2013, potom rozpočet 2014 oproti skutečnosti 2013, aby bylo vidět, jakým způsobem se to změnilo. Dostali jste tedy nyní jen tabulku centralizovaných nákladů na rok 2014. Centralizované náklady v plánované výši se zvýšily o více než 6 milionů korun, přičemž skutečnost 2013 byla 90 milionů, čili tam se oproti předpokladům o 9 milionů ušetřilo. V čem je problém a v čem jsme tedy nuceni plánovat skoro o 15 milionů víc, než byla skutečnosti z roku 2013? Jedna věc, která tam je, je navýšení rozpočtu správy Univerzitního kampusu Bohunice - před koncem roku byla kolaudace čtyř nových pavilonů a v prosinci 2013 a v lednu 2014 tam probíhalo stěhování zaměstnanců z Řečkovic a z Kotlářské. Nový semestr už začal pro Ústav experimentální biologie (ten už tam částečně byl) a pro Ústav botaniky a zoologie a plus pro Českou sbírku mikroorganismů kompletně v Kampusu. I pro Ing. Brančíka je to dost obtížné predikovat rozpočet pro tyto čtyři nové pavilony, protože ty pavilony jsou stále v náběhu, odstraňují se různé nedostatky, musí se to nějakým způsobem zregulovat, takže to není tak úplně jednoduché. Nicméně pan Brančík s tím má zkušenosti a my každý měsíc po účetní závěrce si sledujeme, jakým způsobem se asi trefuje do predikovaných nákladů. Rozpočet, který on navrhl těch 29 milionů 663 tisíc korun je jeho návrh, který já jsem akceptovala v rozpočtu centralizovaných nákladů a který je tedy o 6 milionů vyšší, než byl rozpočet správy Univerzitního kampusu Bohunice v minulém roce. Pokud vezmeme skutečnost 2013, tak rozpočtováno bylo 23 milionů a nakonec ta skutečnost byla něco přes 18 milionů, takže i správa Univerzitního kampusu Bohunice velice ušetřila, ale já se tam opravdu neodvažuji návrh pana Ing. Brančíka jakkoliv ponížit, protože je tam příliš mnoho neznámých. Bude výborné, když se zase ušetří, ale bylo by asi velice problematické zase ten rozpočet naopak překročit a vůbec to zdůvodnit, že jsme nepočítali s částkou, kterou nám navrhl pan Ing. Brančík. Pan prof. Hilscher mluvil o těch odvodech, o tom zvýšení, ono to není jen těch 6 milionů, tam se zvýšily i částky na energie pro jednotlivé ústavy právě proto, že jsou v kampusu nové pavilony, které jsou energeticky náročnější, než byly stávající pracoviště v Řečkovicích nebo na Kotlářské, taky se to velice obtížně predikuje, protože částky se rozpočítávají na podlahovou plochu jednotlivých ústavů, takže to taky není úplně jednoduché a my jsme si to na ekonomické komisi podrobně vysvětlovali. Pokud jde o centralizované náklady a další náklady děkanátu, já jsem tam vycházela opravdu z té skutečnosti roku 2013, musela jsem reagovat na změny, kdy třeba se nám velmi zvýšily částky za poštovné, což ne vždy můžeme ovlivnit. Dále tam byl náklad, který jsme také nemohli ovlivnit, a to jsou výdaje za zdravotně postižené zaměstnance, jelikož pokud my jich nezaměstnáme dostatečný počet a nemáme náhradní plnění, tak musíme platit odvod Úřadu práce. Vznikl tam problém s novým pravidlem, které se začalo aplikovat v novém roce, to znamená, že firma, která zaměstnává zdravotně postižené, může dát doklad o náhradním plnění pouze jedné organizaci, teď už to prostě jinak nejde. Takže částka, která se platí z centralizovaných nákladů a platí se za celou fakultu, tak ta částka byla 362 tisíc Kč s tím, že to na konci roku vypadalo na částku vyšší než milion, ale nakonec to na rektorátě nějak spočítali a rozpočítali na fakulty, takže to vyšlo takto. Na tento výdaj se musíme připravit, protože těžko to můžeme ovlivnit. Jsou tam nějaké výdaje na stěhování, které tam minulý rok vůbec nebyly, je potřeba si uvědomit, že musíme ještě vyklidit do 30. 6. areál v Řečkovicích, musí se provést všechny administrativní záležitosti s majetkem plus majetek nabídnout, případně fyzická likvidace, musí se vyklidit budova po České sbírce mikroorganismů, která bude předána univerzitě, protože už jej fakulta nějakým způsobem nevyužije. Jedna věc tam ještě je a to je snížení mzdových nákladů v Ústřední knihovně, kdy dvě zaměstnankyně z Ústřední knihovny přešly do knihovny Univerzitního kampusu Bohunice, protože celý knihovní fond byl přemístěn do Univerzitního kampusu Bohunice, čili to, co bylo za zaměstnankyně v Ústřední knihovně, tak se přesunulo do rozpočtu správy Univerzitního kampusu Bohunice. To je vše o způsobu, jakým jsem tvořila rozpočet centralizovaných nákladů, který byl poté podkladem pro centralizované odvody v celkovém rozpočtu fakulty, v celkovém rozdělení finančních prostředků na jednotlivé ústavy. Ještě bych ráda řekla, že to, co není rozpočtováno ani tady, ani v rozpočtu centralizovaných nákladů, tak jsou odpisy ve výši asi 6 milionu Kč, na které bychom použili stejně jako loni centralizovaný Fond provozních prostředků. My nejsme schopni tyto odpisy alokovat na jednotlivé ústavy, protože je to komplikované: odpisy dotační, něco se týká budov, něco se týká přístrojů a zkoušeli jsme to s panem Ing. Hladíkem nějak udělat tak, abychom vyjádřili podíl jednotlivých ústavů na této tvorbě, ale nejsme to schopni za současných rozpočtových pravidel univerzity v případě multizdrojového financování, a hlavně těch dotačních odpisů, nějak korektně udělat. Takže za použití toho centralizovaného Fondu provozních prostředků to má v tomto případě své opodstatnění. Leichmann: Já k tomu jen dodám, že se peníze z jedné kolonky přesunou do druhé. Ony z fakulty neodejdou. Ony se akorát z jednoho fondu přesunou do druhého. Zůstávají tady a jsou používány, když je potřeba vyměňovat provozní prostředky za investice nebo provádět nákup investic, tak jsou na to použity. Je to jen účetní operace. Schlaghamerský: Je to psáno na rok 2014, ale ve všech kolonkách je plán 2013. Dvorská: Ano, to se omlouvám, opravím to. Lízal: U kolonky oddělení informačních a komunikačních technologií, řádek 31, tím se myslí co? Dvorská: To je Oddělení informačních a komunikačních technologií, které se stará o počítače na děkanátě (to je pro zhruba 60 zaměstnanců), v Botanické zahradě, v Ústřední knihovně a v Centru jazykového vzdělávání, starají se také o velkou posluchárnu a další posluchárny, kde je nějaká výpočetní technika. Z těch prostředků, které tam jsou, tak letos bude v souvislosti s koncem podpory Windows XP také pořizován nový software, nové počítače, protože na ty staré ten nový systém nejde nainstalovat. Vždy byla tato částka rozpočtována s ohledem na to, abychom dokázali udržet nějaký standard, takže jsou tyto finanční prostředky a jejich použití zvlášť. Buryška: Kdyby se náhodou podařilo ty prostředky na Kampusu ušetřit, kam by se pak teda přesunuly? Dvorská: Ty peníze končí v centralizovaném Fondu provozních prostředků, o jehož použití rozhoduje senát. To je těch 9 milionu Kč, loni jsme měli asi 40 milionu Kč, takže celkem máme teď cca 50 milionu Kč. Paruch: Ta položka číslo 7, energie nerozúčtovaná ústavům, znamená, že tam je nějaká energie, která je rozúčtovaná? Dvorská: Ano, když se podíváte do rozpočtu. Leichmann: Tam je částka bez energií a je po započtení energií ústavů. Paruch: A celkem je to těch 38 %? Dvorská: 38 plus 13 je těch 51. Loni tam byla nižší částka pro ústavy a stejná částka pro děkanát. Je potřeba si uvědomit, že tím způsobem, jakým jsou energie rozúčtovány, tak děkanát má daleko menší spotřebu energie, než je těch 13 milionu, tam to slouží jako nárazník a pokud se to rozpočítává na ty ústavy, tak se to děje v poměru těch 13 plus ta celková částka na ústavy, takže nám tam loni vyšlo 10 milionů, ale reálně pracoviště spotřebovala ani ne polovinu. Tímto způsobem se to prostě přepočítává. Paruch: Platí to tak, že si každý ústav platí tu svoji energii? Dvorská: Ne. Leichmann: Tam je to složitější, protože když se stavěl kampus, tak vznikla dohoda. Na Kotlářské jsou provozní náklady na metr čtvereční asi 500 Kč. Náklady v kampusu jsou asi 1500 Kč a u některých pavilonů asi 2500 Kč. To není dané jen špatnými izolacemi, ale je to dané i technikou, jelikož geografové nepotřebují digestoře a podobně. Takže v tom rozpočtu ty energie nerozúčtované ústavům slouží jako určité vyrovnání těch cen za metry čtvereční v kampusu a na Kotlářské, čili jinými slovy na Kotlářské se platí víc, než je 500 Kč za metr čtvereční a naopak v kampusu v Bohunicích o něco méně než je 1500 Kč, aby se ty rozdíly nějakým způsobem srovnaly, protože ústavy, které odešly do kampusu nemůžou za to, že mají provozně náročnější budovy. To slouží k jakémusi dorovnání. Schlaghamerský: Co se týká těch přístrojů, to se počítá zvlášť, nebo to je v tom? Leichmann: V tom je nyní započteno teplo, plyn, elektrická energie a voda. Od příštího roku se bude započítávat pouze už jen topení, protože některá velká centra si pořídila obrovské množství přístrojů, které spotřebovávají obrovské množství energie, takže elektrická energie od příštího roku nebude rozdělována podle tohoto solidárního principu, ale bude se přímo účtovat ústavům bez jakýchkoliv úlev. Na poradě s řediteli zazněl také problém s klimatizacemi, protože některé přístroje potřebují pro svůj chod klimatizace, takže to se ještě bude řešit, ale to bude jen malá částka. Každopádně náklady na teplo budou stále rozdělovány solidárně, ale náklady na elektrickou energii budou už účtovány výhradně ústavům. Schlaghamerský: Ta míra solidarity v tom rozdělování, jak jste říkal, není vlastně tak absolutní. Tady se platí trošku víc, tady trošku míň, ústavy v kampusu platí pořád víc. Ví se tedy o kolik víc? Leichmann: Ten rozdíl by se vyrovnat nedal. Když se vezme nejdražší pavilon, který má náklady 2,5 tisíce Kč za metr čtvereční, tak tam je skutečně obtížné říct, co je tím, že je to jiná konstrukce s jinou tepelnou kapacitou a co je tím, že tam mají spoustu klimatizací, skleník, mrazáky a podobné věci. Já si myslím, že tady tu částku nikdo nikdy nepočítal, kolik je potom jen na to teplo. Od příštího roku to ale bude jasné, energie se přímo započítají po pavilonech. Kolik to vychází na topení, to nevím, protože to jsou rozdílné faktury, ale asi by se to zjistit dalo. Dvorská: To teplo my víme taky za každý pavilon v kampusu. Kašparovský: Víme kolik spotřebovává to chlazení, protože máme centrální zdroj chladu a ten má jednotný příkon, takže teoreticky jsme schopni to spočítat na pavilon. Je to tam rozdělené na dvě skupiny. Skupina centrálních klimatizací a skupina speciálních klimatizací. U těch speciální klimatizací je to složitější, ale centrální klimatizace jde poměrně dobře spočítat. To je rozdíl mezi Kotlářskou a kampusem, zde jsou devadesátky zdi, takže vy si to tady chladit nemusíte a vydrží to od jara až do podzimu. Leichmann: Ano, to řešení té klimatizace je technický problém, který se do toho příštího rozpočtu musí nějakým způsobem dořešit, ale dohoda je, že předmětem solidarity bude tepelná energie, ale elektrická ne. Schlaghamerský: Pokud nejsou žádné další dotazy tak budeme hlasovat. Kdo je pro schválení nákladů centralizovaného rozpočtu fakulty? Hlasování: 23 senátorů pro, nikdo se nezdržel, nikdo nebyl proti. Leichmann: Já bych k tomu rozpočtu ještě něco řekl. V tom rozpočtu se, jak říkala paní tajemnice, neobjevila položka centralizovaný chod provozních prostředků. To jsou peníze, které jsou ušetřeny na centrálním zdroji, ty jsou v rozpočtu jednotlivých ústavů. Čili na úrovni fakulty je v tom Fondu provozních prostředků asi 50 milionu Kč. Uvažujeme o takovémto využití: 6 milionu budou odpisy, přibližně 20 milionu bychom rádi schovali zase do příštího roku, protože nevíme, jestli se nám příští rok přes energie tento Fond provozních prostředků vygeneruje a u zbytku je zatím několik možností, jak to využít. Pan rektor deklaroval, že by velkou část svého Fondu povozních prostředků univerzity (asi 400 milionu Kč) rád rozpustil na podporu vědy, kterou ovšem podmiňoval spoluúčastí fakult. Takže pokud by opravdu vypsal pan rektor jakýsi program, v rámci kterého on bude svůj Fond provozních prostředků rozpouštět a vyžadoval by jeho spolufinancování, tak by se na fakultě spolufinancoval právě z našeho Fondu provozních prostředků, a tím by se vlastně fond ještě zvětšil. V případě, že nic takového nebude, nebo to spolufinancování se bude muset dělat z nějakých jiných prostředků, tak by se ten fond podle podobného klíče, jakým se rozděloval rozpočet, rozdělil na ústavy. Takže z 24 milionů, nebo co z toho zbude, tak by se rozpouštěl na ústavy asi v průběhu září. Příští týden máme poradu s rektorem, kde on snad představí své záměry, jak využít ty fondy na univerzitě. Univerzita má asi 1,5 miliardy Kč, což je obrovské množství a má obavy z toho, že by jednou Ministerstvo školství nemuselo dát vůbec žádnou dotaci, protože již fakticky jedna celá dotace je v těch různých fondech nashromážděná. Takže rektor je chce rozpouštět a podle toho se potom bude jednat o rozpouštění i fondu našeho. V případě, že by se opravdu dával ústavům, tak to ředitelům ústavu budeme muset sdělit dostatečně dlouho dopředu, protože u velkých ústavů to mohou být až 3 miliony Kč, u některých menších 1 milion Kč a to by koncem roku měly problém utratit, takže my doufáme, že až budeme vědět, jak by se to rozdělovalo, tak by to pak schvaloval senát. Ještě jsme dostali 2,5 milionů zvláštních peněz, z takzvaných rozvojových projektů z rektorátu. Univerzita kromě toho, že dostává dotaci na výuku, dostává ještě rozvojové projekty. Všechny ostatní univerzity tyto rozvojové projekty přepouštějí na fakulty. Masarykova univerzita to centralizuje a platí z toho zejména UVT a ještě některé další aktivity. Celkově letos 12 milionů Kč rozdělila na fakulty a nám z toho připadlo asi 2,5 milionů Kč. Zatím nevíme, jakým způsobem budeme moci ty peníze využít. Uvažujeme ale o tom, že jejich část použijeme na předfinancování přípravy nových operačních programů. Připravuje se operační program VVV a už s tím začínají být poměrně značné náklady. Zatím to má na starosti pan proděkan Gelnar, ale přestává to sám zvládat, takže bude k tomu potřebovat nějaký tým lidí. Pokud to bude možné, tak bychom ty lidi, kteří se na tom budou podílet, platili z těchto rozvojových peněz. K tomu nám ale rektorát musí sdělit, jakým způsobem tyto peníze můžeme účtovat. Zda to jsou peníze provozní, které můžeme utratit za cokoliv, nebo jestli podléhají nějakému zvláštnímu režimu. Jsou tady ještě dvě položky, celkem tedy 53 milionu Kč, které nejsou předmětem rozpočtu a o kterých se v průběhu roku budeme muset rozhodnout. Paruch: Čili jinými slovy neexistuje jiný mechanismus, jak tyto peníze ušetřit, investovat a případně zhodnotit. Leichmann: Existuje. Ty peníze se dají investovat a většina ústavů to i tak dělá. Peníze ve Fondu provozních prostředků ústavu se dají vyměnit na investiční peníze, to není problém. Tyto centralizované prostředky by se taky daly vyměnit za investice, ale v případě, že je rozdělíme na ústavy, tak je věcí ústavů, jak je využijí. Ale nedovedu si představit, že bychom za ně na děkanátě koupili všeobecně prospěšnou investici za 50 milionů. Paruch: Měl jsem spíše na mysli investovat v peněžním slova smyslu. Leichmann: Tak to v žádném případě nemůžeme.Univerzita sice má malý zisk za úroky v bance, kde jsou rozpočtové peníze uloženy, ale představa, že by se za ně koupili nějaké akcie, to není možné. A nakonec i známe případy, např. Praha 1 apod., a vždy na tom ty instituce prodělaly. Dvorská: Pro univerzity je obrovskou výhodou už jen to, že můžeme podle Zákona o vysokých školách ušetřené peníze uložit do Fondu provozních prostředků a mají sloužit vysokým školám pro překlenutí výkyvů v rozpočtu mezi jednotlivými roky. V tom je naše výhoda a je i otázka, jak to bude v budoucnu, zda tyto fondy budeme moci nadále plnit nebo budeme muset vracet do státního rozpočtu. Na druhou stranu pak máme omezení v tom, že univerzita se svými finančními prostředky nemůže volně nakládat a musí je použít výhradně na vzdělávací činnost a institucionální rozvoj výzkumné organizace. Paruch: Tento režim platí i pro peníze, které bychom získali od sponzorů? Leichmann: Ano, jakmile se ty peníze dostanou na vysokou školu, tak jsou veřejné, přestože přijdou od kohokoliv. Schlaghamerský: Jednou se tu mluvilo s ohledem na tu částku, která je ve Fondu provozních prostředků univerzity, o možnosti nákupu pozemků. To je možné? Leichmann: O tom mluvil pan rektor pro případ, kdy by hrozilo, že tyto fondy budou univerzitám odebrány. Pak by bylo lepší si koupit pozemky nebo domy, protože ty se hůře odebírají.Takže to byla jen taková nouzová úvaha pro případnou situaci, pokud by se náhodou změnou zákona o takovém odebrání peněz uvažovalo. Schlaghamerský: A bylo by to tedy zákonně přípustné? Leichmann: Bylo, protože bychom koupili budovu, kterou bychom mohli využívat k výuce. Kašparovský: Ono ani nejde o to, že by nám ty peníze někdo vzal, to se prakticky nedá, ale dostali bychom o to méně v rozpočtu na daný rok. Dvorská: Zažila jsem to v roce 1998: odvod z fondů příspěvkové organizace okresního úřadu, kdy Ministerstvo financí nařídilo odvod z fondu, přestože tam byly prostředky nachystány pro nákup přístroje. 6) Výroční zpráva o hospodaření fakulty za rok 2013 Leichmann: Zpráva o hospodaření vychází z toho, že jak univerzita, tak fakulta jsou kontrolovány jak Ministerstvem financí, tak Ministerstvem školství. Nemůže se tedy v podstatě stát, že by univerzita nehospodařila podle pravidel, protože by za to byla okamžitě postižena. Tato zpráva tedy pouze popisuje situaci, ale kromě kriminálního jednání a vědomého porušení předpisů o hospodaření univerzita a fakulta nemohou hospodařit špatně, nemůžou se dostat do ztráty apod., takže ta zpráva slouží jen jako popis, jakým způsobem byly finanční prostředky využity. Dvorská: Doplnila bych k tomu, že jsem v loňském roce navrhla, abychom Zprávu o hospodaření i Zprávu o činnosti dávali ve formátu, ve kterém ji předkládá univerzita Ministerstvu školství. V tomto formátu je zpráva i letos. Jsou tam převážně údaje, které ministerstvo vyžaduje. Výhodou je, že tak jak jsou ty tabulky koncipovány, tak dávají dobrý přehled o tom, jak na tom fakulta celkově je a umožňuje to po více letech i srovnání vývoje. Už i letos se tam dají vysledovat nějaké tendence, například ve vývoji počtu studentů, ve vývoji projektových zdrojů, ve vývoji evropských projektů apod. Vedení fakulty s těmito daty pracuje a slouží nám například i k odhadům dalšího vývoje, například i s ohledem na končící evropské projekty. Lze tam vysledovat vývoj v účelových prostředcích, institucionální podpoře a lze tam najít a vyčíst i mnoho dalšího. Ty první tři tabulky odpovídají tomu, co předkládá každá komerční organizace, tedy rozvaha, výkaz zisku a ztráty, jsou to prostě tvrdá účetní data. Celkové “cashflow” nesledujeme, to sleduje univerzita na běžném účtu, my to sledujeme jen za jednotlivé malé projekty a to se do zprávy nedává. V textové části jsem okomentovala některé věci, ale myslím si, že ty tabulky jsou mnohem zajímavější a informativnější. Leichmann: Tato zpráva vzniká podle předepsaných parametrů, ke kterým se musíme vyjádřit. Dvorská: Pokud byste chtěli porovnání naší fakulty s ostatními fakultami, tak tak můžete učinit ve zprávě univerzity, která ji musí do 30. 6. zveřejnit. V poslední části jsou zajímavé údaje o stipendiích, jednotlivých fondech. Leichmann: Ještě doplním, že tato zpráva se nedá považovat za nějakou finanční uzávěrku, tu jste naopak viděli minule v souvislosti s návrhem rozpočtu, kde byl vidět plán a skutečnost v příjmech a výdajích. Tam byl vidět hospodářský výsledek a čerpání peněz v jednodušší struktuře. Tady je to rozepsáno podle požadavků Ministerstva financí. Dvorská: Ještě bych dál okomentovala některé věci. Tabulka 11 je fond odměn – když se na minulém zasedání hlasovalo o rozdělení hospodářského výsledku do fondů, tak se už několik let po sobě do fondu odměn nic nedávalo. Nicméně malá částka tam nakonec byla čerpána, protože jsme od CTT dostali odměny pro původce patentů a to, co se z fondu čerpalo, tak byly náhrady za dovolenou. Fond odměn z fakultního hospodářského výsledku ale neplníme. Schlaghamerský: Když se podívám na tabulku č. 2 „Výkaz zisku a ztrát“, tak to je výsledovka. Takže to nakonec je zpráva o vyúčtování, nebo ne? Leichmann: Ano, ale tady to vyúčtování je méně podrobné, podrobnější je v té rozpočtové tabulce. Zejda: V budovách jsem nenašel Kraví horu. Ta tam není z nějakého konkrétního důvodu? Dvorská: Ne, to jsem jen opomenula tam přidat. Zemánek: Doporučoval bych text ještě jednou projít, je tam příliš mnoho chyb a překlepů. Dvorská: Určitě mi prosím nálezy předejte a já to dám ještě určitě někomu dalšímu přečíst. Zemánek: Mám dotaz k tabulce 9. U stipendií mě nesedí součty. Dvorská: Ty součty jsem už jednou upravovala, ale stále to tam nějak dělá potíže, takže se na to znovu podívám a opravím. Zemánek: Co jsou „pohledávky za zaměstnanci“, tabulka 1? Je tu asi milion k 31. 12. Dvorská: Jsou to například nevyúčtované platby z platebních karet, kdy sekretářka něco zaplatila z platební karty, takže než je jí to vyúčtováno, tak je to vedeno jako pohledávka za zaměstnancem. Víc by Vám řekl inženýr Hladík. Paruch: V závěru 7c je věta “V oblasti činnosti fakulty dále motivovat zaměstnance k vysokému vědeckému výkonu.” Tak bych se chtěl zeptat, zda existuje nějaký soubor opatření, kterými té motivace lze dosáhnout. Leichmann: To je věcí každého ředitele, jakým způsobem s tímto naloží. Každý ředitel má svůj koncept, jak jednotlivé pracovníky odměňuje. Předpokládá se, že když ústav dostane celou institucionální podporu, tak že s ní naloží tak, aby se nejenom recyklovala, ale aby i vzrostla, takže pravděpodobně zaplatí ty lidi, kteří tu podporu znovu vygenerují. Dvorská: Pokud by to mělo být řízeno z centra, pak by se muselo z ústavů centralizovat více finančních prostředků. Leichmann: Některé fakulty to i tak dělají, že určitou část motivační složky rozděluje děkan, ale u nás je to věcí ústavů, které lépe dokáží posoudit příspěvek jednotlivých lidí. Zemánek: Měl bych dotaz na tu budovu na Tvrdého 14, u které se píše, že se nepředpokládá její další využití. Co se s ní tedy bude dít? Leichmann: Ta budova je rektorátu a ten si ji převezme podobně jako kdysi budovu na Komenského náměstí. Z hlediska fakulty její využití nepředpokládáme, univerzita si to posoudí sama, jak s ní naloží. Dvorská: Ta budova je navíc ve velmi špatném stavu, takže její využití pro fakultu by bylo problematické. Byly tady snahy ze strany ESF, abychom vystěhovali antropology z Vinařské, ale to jsme odmítli s tím, že i my tu máme jiná pracoviště, například IBA. Hlasování: 22 senátorů pro, 1 se zdržel, žádný nebyl proti 7) Výroční zpráva o činnosti fakulty za rok 2013 Dvorská: Záměr je podobný jako u Výroční zprávy o hospodaření. Předkládáme výroční zprávu o činnosti ve stejném formátu, v jakém jej ministerstvo požaduje po všech veřejných vysokých školách. Máme tak pak srovnatelná data pro fakultu v časovém sledu a i tak, abychom mohli porovnat naše data s ostatními fakultami. Obě ty zprávy jsou dost komplementární a teprve až obě dohromady podávají obraz o fakultě jako celku. Opět v příštím roce, kdy to budou tři roky, kdy zprávu takto připravujeme, bude z ní možné ledacos vyčíst a vysledovat nějaké tendence. Je tam jinak o něco více těch komentářů, jsou tam odkazy na dlouhodobý záměr fakulty. Nejvíce vypovídajcí jsou tam tabulky. Majerová: V tabulce o doktorských studentech je napsáno, že v roce 2012 neúspěšně ukončilo 69 a v roce 2013 jen 7 studentů. Jsou to obě správné informace a pokud ano, tak v čem je příčina takového rozdílu? Leichmann: Ta čísla bude potřeba ověřit. Tohle je v kompetenci oborových rad, není to v kompetenci děkanátu, takže zkusíme ověřit na Oddělení pro vědu a výzkum u inženýrky Raškové, zda ta čísla sedí, zda tam nemá být místo 7 spíše 70, což by bylo více normální, protože obvykle více než polovina studentů DSP studium neukončí. Schlaghamerský: Je někde vysvětlené, co znamená zkratka KKO? Dvorská: To je odkaz na číselník Ministerstva školství pro jednotlivé obory. Zejda: Jedna z příloh jsou seznamy Orgánů. V případě našeho senátu je za rok 2013 uvedena jako předsedkyně Studentské komory (SK) Eva Majerová, která však v prosinci 2013 rezignovala, takže asi by tam měla být zaznamenaná i tato změna. Dvorská: Vycházela jsem z fakultních stránek senátu. Lízal: Ty seznamy na webových stránkách opravdu nejsou aktuální. Schlaghamerský: Ano, tak to je na mě, to musíme nechat ověřit a aktualizovat. Zejda: 9. prosince proběhl senát, kde tehdejší předsedkyně SK rezignovala a zvolena byla Tereza Warchilová. Dvorská: Byla to rezignace k 9.12. nebo k 31.12.? Zejda: To není ze zápisu jasné. Warchilová: Brala jsem to s tím, že je to od nového roku, takže by to mělo být k tomu 31.12.2013 a ve zprávě by to tak bylo správně. Schlaghamerský: Takže tím pádem nemusíme nic měnit. Kašparovský: Záleží, kdy byla Studenskou komorou zvolena. Majerová: Zvolena byla před zasedáním 9.12. Dvorská: Dobře, tak v tom případě to opravím. Zejda: Ani v této zprávě není uvedeno pracoviště Kraví Hora. Dvorská: Ano, opravím. Schlaghamerský: V textové části se uvádí, že v tabulce 5.1 má být poměr studentů z bakalářských studentů, kteří byli zapsáni na navazující magisterské studium. Tam jsem však žádný poměr nenašel. Dvorská: On ten poměr jakoby vyplývá z těch čísel v tabulce. Schlaghamerský: To je vaše formulace a nebo z ministerstva? Leichmann: Ta formulace a tabulka je z ministerstva. My jsme pouze doplnili čísla. Schlaghamerský: Takže i to, že je někdo zapsán “na studium” místo “do studia” je taky ministerská formulace? Dvorská: Ano, to není naše formulace. Schlaghamerský: Totéž bod c) “Současný systém hodnocení zaměstnanců a absolventů ze strany...” chybí ze strany koho. A dále “...považuje vedení fakulty s malou vypovídací hodnotou” – to je taky podivná formulace. Dvorská: Tohle jsou naše formulace, takže přeformulujeme. Schlaghamerský: A dále jsou tam některé další chyby jako velikost písmen apod. Majerová: V textu je správná zkratka pro Jihomoravské centrum mezinárodní mobility (JCMM), ale rozepsáno je jako Jihomoravské centrum pro zahraniční mobilitu. Dvorská: Ano, to je překlep. Schlaghamerský: Navrhuji tyto jazykové záležitosti zaslat paní tajemnici a ona zváží jejich opravu. Schlaghamerský: Na straně 4 je uvedeno “písemná přijímací zkouška obsahuje” a jako první bod je uvedeno TSP a potom odborný test “pokud je součástí přijímací zkoušky”. To mi připadne divné – něco obsahuje, pokud je to jeho součástí? Lízal: Myslím, že takto to máme i v brožurce “Informace o přijímacím řízení”. Schlaghamerský: Dotaz k bodu 8, z tabulky to vypadá, že vůbec nevyplácíme žádná stipendia na základě tíživé sociální situace. Dvorská: To je rektorátní kompetence, my je opravdu nevyplácíme. Zemánek: V tabulce 12 mě zaujal nepoměr mezi počty přijatých a vyslaných studentů v rámci Erasmus Mundus. Máme nějakou analýzu, proč to tak je, jaký je důvod? Leichmann: Mundus je z velké části pro přijíždějící studenty a je mimo standardní Erasmus, slouží například pro země mimo EU a těch sem daleko více jezdí než vyjíždí. Hlasování: 23 senátorů pro, nikdo se nezdržel, nikdo nehlasoval proti 8) Změna Opatření děkana Stipendia pro studenty Přírodovědecké fakulty MU. Dvorská: Poslala jsem vám tuto změnu s komentářem. Je to novela velice důležitého opatření, jak jste viděli ze Zprávy o hospodaření, tak vyplácíme velký objem stipendií, zejména ze specifického výzkumu, ale i z jiných zdrojů. Skončili projekty FRVŠ, které byly organizovány přímo z ministerstva, byla na to zvláštní kolonka ve stipendiích, takže v našem opatření jsme to neřešili, i když jsme je vypláceli. Nicméně se to teď změnilo, z finančních prostředků, které byly přidělovány centrálně, byl zřízen Fond rozvoje MU a nyní ty bývalé projekty FRVŠ jdou z tohoto fondu. Problém, který tam vzniknul, je ten, že ty projekty nejsou úplně výzkumné – například mají být na inovaci předmětů. Studenti v rámci toho mají dostat stipendia například za demonstrace při výuce nebo za psaní sylabu apod. Takže v tom vidíme problém, protože naše stipendijní programy máme postaveny tak, že ani na jeden z nich se to nedalo z terminologických důvodů aplikovat. Takže, abychom to mohli vyplácet, tak jsme společně se studijním oddělením navrhli tuto novelu a navrhli jsme ji poněkud obecněji, že se jedná o projekty, které nelze jednoznačně označit za výzkumné a i ty zdroje financování jsou navrženy obecně. Prosím tímto senát o schválení změny, která reaguje na novou situaci. Hlasování: 23 senátorů pro, nikdo se nezdržel, nikdo nehlasoval proti 9) Podnět ke změně Statutu PřF MU - čl. 11 (4) - ve věci stanovení výše poplatků spojených se studiem Majerová: Návrh je reakcí na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu v červenci minulého roku, se kterým je spojeno i to, že nyní senát MU převzal do svých kompetencí vyměřování poplatků, respektive odsouhlasení přílohy č. 6 statutu MU, ve kterém se stanovuje výše poplatků podle toho, jak ji navrhuje senátu rektor. Nyní zůstává ve všech fakultních statutech relikt, kde je napsáno, že senát fakulty hlasuje o poplatcích. Navrhuji proto, abychom tuto část ze statutu PřF vyškrtnuli, protože je to nyní zbytečné a navrhuji dvě možnosti, které by nám mohl pan děkan navrhnout, abychom je schválili. Buď přímo vyškrtnout ustanovení o poplatcích, kterými se vůbec nebudeme zabývat a nebo druhou možností by bylo, že by i nadále senát projednával rozumnou výši poplatků, ale s tím, že by ji neschvaloval, ale po projednání by to šlo jako doporučení do senátu MU tak, abychom měli nějakým způsobem zakotveno to, že i nadále má senát alespoň nějakou pravomoc říct, jaká výše poplatků by se mu líbila. S tím, že samozřejmě pan rektor není povinen se tím řídit. S tím nic neuděláme, nicméně si myslím, že možnost vyjádřit se je vhodná. Můžeme tedy diskutovat, která ze dvou navrhovaných možností je nejpřijatelnější. Leichmann: Poprosím našeho právníka, aby nějak zformuloval tu druhou možnost s tím, že senát se k tomu bude vyjadřovat a prostřednictvím svých zástupců v senátu MU bude informovat rektora. Na příštím zasedání bych to pak předložil ke schválení. Majerová: Senát fakulty by se měl ale vyjádřit, zda o tuto možnost má vůbec zájem, aby to právník nezpracovával zbytečně. Leichmann: Já myslím, že ten návrh je rozumný. Příští týden máme kolegium rektora a předpokládám, že pan rektor nám k tomu ještě něco řekne, ale doposud vždy stál o to, aby se to na fakultách projednalo. Předpokládám, že pokud bude proti jeho návrhu poplatků velký odpor, tak bude pak vycházet z návrhů fakult, protože výši poplatku může stanovit různé pro různé fakulty, nemusí být jednotná pro celou MU. Majerová: Mohli bychom taky využít návrhu na změnu statutu, že pokud bychom v něm chtěli něco změnit, tak bychom to mohli nyní udělat a až pak poslat ke schválení senátu MU. Schlaghamerský: To by stálo za úvahu do příště promyslet, zda tam ještě není něco dalšího k diskuzi o změně. Takže tímto tedy jako senát žádáme pana děkana, aby návrh projednal s fakultním právníkem a předložil návrh na změnu statutu na příštím zasedání. 10) Různé Schlaghamerský: Na příštím zasedání se budou projednávat důležité body. Jednak informace o přijímacím řízení a dále musíme projednat a nachystat volbu nového senátu. Také navrhuji po volbě udělat opět výjezdní zasedání, kde bychom předali zkušenosti nově nastupujícím senátorům, navíc je mezi námi řada těch, kteří už nemohou kandidovat, protože jsou tu podruhé v řadě, takže nových členů bude určitě více. Zemánek: Minule se tu debatovalo o ÚVT a zazněl návrh na pozvání pana prorektora Janyšky, aby nám objasnil práci tohoto ústavu. Takže pokud by byl na příštím zasedání na to prostor, tak bychom ho asi mohli pozvat a nebo to už nechat až na ten další senát? Lízal, Majerová a další: Nechejme to už na nový senát. Schlaghamerský: Vyplňoval jsem grantovou přihlášku a opět jsme řešili to, že při vyplňování formulářů má člověk strach, aby ho pak nevyřadili ze soutěže kvůli nějaké nedoplněné čárce apod. Zajímalo by mě, jakou máte osobně zkušenost. Situace, kdy těsně před termínem odevzdání je nové školení pracovníků děkanátu, kde jim teprve sdělí několik upřesňujících informací k zadávací dokumentaci, která je téměř nesrozumitelná, je naprosto nevyhovující. Reakcí agentury na dotazy jsou pak odpovědi obsahující stejné formulace z této dokumentace a nic víc k tomu neřeknou. Neměli bychom se k tomu tedy ozvat? Leichmann: Na GAČR jezdí z univerzity i fakulty pravidelně delegace pro informace, jak se má správně postupovat. Předsednictvo GAČRu jmenuje Rada vlády pro výzkum a inovace a tím je to dané. Dokud předsednictvo nikdo neodvolá, tak bude dělat, co uzná za vhodné. Schlaghamerský: Tak pak je otázka zda by se univerzity a fakulty neměly ozvat? Leichmann: Ale to děláme v podstatě neustále, včetně konference rektorů. Kašparovský: Zrovna mi přišlo usnesení ČKR, kde se vyjadřuje velmi ostře. I na předsednictvu RVŠ ve středu budou z GAČRu vysvětlovat situaci a prezentovat, co s tím hodlají dělat. Je to nyní intenzivně řešeno i na vládní úrovni. Ale my v tom opravdu mnoho neuděláme, je to věc vlády, která jmenuje předsednictvo. Ale určitě v této věci nemlčíme a je nás slyšet. Leichmann: My jsme se jako děkani přírodovědeckých fakult vyjadřovali k termínu odevzdávání závěrečných zpráv, kdy to k 15. není možné zvládnout, protože není hotová uzávěrka. GAČR slíbil termín posunout. Schlaghamerský: Příští zasedání se uskuteční 19. 5. 2014. Prezence: Přítomno bylo 23 senátorů. Komora akademických pracovníků: Doc. RNDr. Vít Gloser, Ph.D.; prof. RNDr. Jiří Kalvoda, CSc.; Mgr. Tomáš Kašparovský, Ph.D.; doc. Mgr. Michal Kunc, Ph.D.; RNDr. Pavel Lízal, Ph.D.; doc. RNDr. Petr Mikulík, Ph.D.; Mgr. Ondřej Mulíček, Ph.D.; Mgr. Kamil Paruch, Ph.D.; Mgr. Daniel Seidenglanz, Ph.D.; Dipl-Biol. Jiří Schlaghamerský, Ph.D.; doc. RNDr. Petr Zbořil, CSc.; Doc. RNDr. Miloslav Zejda, Ph.D.; Mgr. Petr Zemánek, Ph.D.; Komora studentů: Mgr. Tomáš Buryška; Bc. Ludmila Daňková; Mgr. Vojtěch Didi; Mgr. Pavel Dvořák; Mgr. Eva Majerová; Mgr. Vendula Roblová; RNDr. Ondřej Šerý; Bc. Lucie Šimoníková; Bc. Michaela Tvrdoňová; Mgr. Tereza Warchilová Omluveni: Mgr. Martin Řezáč, Ph.D; doc. Mgr. Petr Vašina, Ph.D.; Mgr. Lucie Kozáková; Mgr. Miroslav Krepl Hosté: prof. RNDr. Roman Šimon Hilscher, DSc.; doc. RNDr. Jaromír Leichmann, Dr.; RNDr. Mgr. Daniela Dvorská Zasedání řídil: Dipl.-Biol. Jiří Schlaghamerský, Ph.D. Zapsali: RNDr. Pavel Lízal, Ph.D. Bc. Michaela Tvrdoňová