Zápis ze zasedání č. 10 Akademického senátu Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity ze dne 15. dubna 2013 Program: 1. Schválení programu jednání 2. Schválení zápisu z minulého zasedání 3. Projednání a schválení pravidel rozdělování finančních prostředků PřF MU na rok 2013 (představení vedením fakulty, stanovisko ekonomické komise, následná rozprava, hlasování) 4. Projednání a schválení rozdělení finančních prostředků fakulty na rozpočet centralizovaných nákladů a rozpočty jednotlivých ústavů PřF v roce 2013 dle Statutu PřF, čl. 34 odst. 7 (představení vedením fakulty, stanovisko ekonomické komise, následná rozprava, hlasování) 5. Projednání a schválení Výroční zprávy o činnosti PřF za rok 2012 (představení vedením fakulty, následná rozprava, hlasování) 6. Různé Závěry a usnesení: 1. Schválen zápis ze zasedání č. 9. 2. AS PřF projednal a schválil pravidla rozdělování finančních prostředků PřF MU na rok 2013. 3. AS PřF projednal a schválil rozdělení finančních prostředků fakulty na rozpočet centralizovaných nákladů a rozpočty jednotlivých ústavů PřF v roce 2013. 4. AS PřF projednal a schválil Výroční zprávu o činnosti PřF za rok 2012. 5. Akademický senát PřF zvolil za nového člena Vědecké rady PřF MU prof. Viktora Beneše z Matematicko-fyzikální fakulty UK. 6. Akademický senát PřF projednal děkanem předložený návrh na prodloužení funkčního období prof. Svobodovi jako řediteli Ústavu antropologie PřF MU. 7. AS PřF schválil návrh na pokrytí odpisů za letošní rok prostřednictvím Fondu provozních prostředků PřF. 8. Projednán byl návrh na výjezdní zasedání senátu s tím, že se k tématu senát ještě vrátí na příštím zasedání. 9. Příští zasedání se uskuteční 13. května. Průběh jednání 1) Schválení programu jednání Hlasování: 25 senátorů pro návrh programu, žádný proti, nikdo se nezdržel. 2) Schválení zápisu z minulého zasedání Lízal: Připomínky od Evy Majerové jsou zapracovány. Další připomínky, které jsem dostal až dnes, zapracuji po zasedání senátu. Jedná se o formulační záležitosti. O nic zásadního nejde. Hlasování: 24 senátorů pro, žádný proti, 1 se zdržel. 3. Projednání a schválení pravidel rozdělování finančních prostředků PřF MU na rok 2013 (představení vedením fakulty, stanovisko ekonomické komise, následná rozprava, hlasování) Leichmann: V pravidlech došlo z návrhu fakulty k jedné zásadní změně. Jedná se o změnu danění prostředků na centralizované náklady fakulty. Loni se 22 % danil IP (institucionální příspěvek) a PVČ (příspěvek na vzdělávací činnost). Letos navržená změna sníží daň o jedno procento tj. na 21 % u IP, a 18 % se bude danit PVČ. Detaily vám později představí paní profesorka Došlá. Důvod je ten, že finance z IP se ústavům utrácejí hůře než PVČ. IP jde použít pouze na podporu vědecké činnosti a ne výukové činnosti. Ze strany MU i PřF je snaha centralizovat více z IP a dát ústavům větší volnost právě z PVČ. Možnost centralizace je poměrně malá, nedá se tak například zaplatit studijní oddělení. Další změnu navrhl pan doktor Bulant. Schlaghamerský: Dostali jsme formulovanou změnu na papíře: Změna opatření děkana 3/2013, týká se čl. 2 odst. 2 písm. b., kde se mění celý odstavec b. Mikulík: Nemělo by být ve formulaci „... a celkového počtu..?“ Zbořil: Správně asi „poměr na celkovém počtu“ než z celkového počtu. To není podíl jednoho vůči druhému, ale podíl z. Došlá: Bod b popisuje, jak se rozpočtují kredity. Aplikace je stejná jako loni. Pan Bulant pouze navrhl tuto formulaci, protože je jednodušší a je transparentní. Máme soubor, kde je ústav, má kredity, podle koeficientu se spočítá kreditový bod. Tento popis odpovídá algoritmu, jak přesně se to dělí. Bulant: V minulosti, když se rozpočtovalo, tak se počítal skutečně podíl na bodech v daném programu a potom po těch programech. Takže když někdo odučil 10 kreditových bodů a v celém programu bylo všemi body určeno 10, tak dostal 100 % částky programu Nyní už se to tak nedělá, ani loni už se to takto nedělalo. Nyní se vezme prostá suma kreditových bodů a v poměru těch součtu kreditových bodů se to rozdělí na jednotlivé ústavy. Není to průměr z průměrů, ale jen prostý průměr. Odráží to stav, jak to bylo loni, i když ta formulace ještě nebyla. Majerová: Takže ještě pořád figuruje hodnota kredito-student? Že se bere v potaz, kolik studentů si předmět zapíše? V nějaké době se body počítaly podle toho, kolik studentů si předmět zapsalo, násobeno koeficientem. Jestli záleží na tom, kolik osob si předmět zapíše? Bulant: My se bavíme o tom, kolik který ústav odučil kreditových bodů. Majerová: Takže je jedno kolik odučí fyzicky studentů? Vašina: Ne. Kolik chodí studentů na přednášku, má stále váhu. Majerová: Takže je tam stále ta položka počtu studentů? Vašina: Samozřejmě. Schlaghamerský: Byla tu zatím pouze čistě jazyková námitka. Chcete tuto změnu zapracovat do tohoto bodu? Mikulík: Jestli je to totéž jako podíl těch dvou čísel, pak je to jedno. Bulant: Pro každý ústav se spočítá podíl na celkové částce. Schlaghamerský: Takže tedy „Podíl počtu zapsaných kreditů … z celkového počtu zapsaných kreditů vážených koeficientem náročnosti.“ Zemánek: Pokud se ví, jak se to dělá, tak by to v tom starém předpise vůbec nemělo být. Leichmann: My jsme se o tom bavili v užším vedení a my s tímto návrhem souhlasíme, tak jak jej předkládá doktor Bulant. Schlaghamerský: Má k těmto pravidlům ekonomická komise nějaký názor? Vašina: Ekonomická komise tato pravidla doporučuje ke schválení. Komise se na svém jednání zabývala tím, jestli je přínosné měnit danění z 22 % na 21 % nebo by bylo přínosnější alespoň dva roky mít tatáž pravidla. Na tom, co by bylo lepší, se ale komise neshodla. Zemánek: Mě by zajímal názor předsedy ekonomické komise na předposlední článek, předposlední bod, kde se hovoří o mimořádné změně a je tam uvedena výše 3 miliony korun, jestli to vidíte jako dostačující? Je to hranice, kdy je AS PřF informován o tom, že děkanát udělal nějakou změnu. Leichmann: Já k tomu ještě jednou řeknu, že děkanát to může udělat jen tehdy, když dostane nějaké jiné peníze navíc, jelikož peníze jsou předem rozdělené. Tato změna se týká pouze toho, kdyby došlo vnějším zásahem ke změně rozpočtu a PřF získala nějaké další peníze. Jiné změny v rozpočtu není možné provést. Schlaghamerský: Takže o sumě menší 3 milionů bude rozhodovat děkan? Vašina: Pokud se ptáte přímo na můj názor, tak já si myslím, že by tam nějaká hranice být měla. Pokud se zjistí, že změnou zaokrouhlování na RMU jsme byli ošizeni o 50 tisíc, pak nemá smysl se tím na AS PřF vůbec zaobírat. Na druhou stranu, kdyby těch financí bylo mnohem více, pak má určitě smysl se bavit o tomto na AS PřF, podle jakých pravidel se rozdělí. Řekl bych, že 3 miliony jsou rozumná částka. Zemánek: Ale kdyby to přišlo postupně, tak s tím nic nenaděláme. Leichmann: Celkový neinvestiční rozpočet PřF je cca 1,1 mld. Kč, z toho 3 miliony jsou 0,3 %. Zemánek: Nešlo mi o změnu, spíše mě zajímal názor předsedy ekonomické komise a ostatních senátorů, co si o této částce myslí. Schlaghamerský: Hlasujeme o přijetí pravidel rozdělování finančních prostředků na PřF MU v roce 2013 včetně pozměněného bodu b: Hlasování: 22 senátorů pro, žádný proti, 1 senátor se zdržel hlasování. 4. Projednání a schválení rozdělení finančních prostředků fakulty na rozpočet centralizovaných nákladů a rozpočty jednotlivých ústavů PřF v roce 2013 dle Statutu PřF, čl. 34 odst. 7 (představení vedením fakulty, stanovisko ekonomické komise, následná rozprava, hlasování) Došlá: Jak bylo řečeno, pravidla zůstala stejná až na zmíněnou změnu ohledně danění. Aplikace zůstala také stejná. Výrazně se změnil systém přípravy. Do loňského roku se počítalo na základě podkladů z jednotlivých ústavů. Já jsem k tomu přistoupila revolučně, protože jsem usoudila, že moje kapacity jsou velmi omezené a také z důvodu kontroly dat. Takže jsem tuto agendu koncipovala stejně jako ostatní agendy děkanátu, tj. s maximální podporou administrativy děkanátu. Data zpracovávala paní inženýrka Korčeková, odpovědná za podklady pro studium, paní inženýrka Křížová, která komunikovala s řediteli, jak rozdělovali RIV body, a pan inženýr Hladík, který do toho vstoupil nejvíce a připravoval jednotlivé ekonomické tabulky a podklady. Já a paní tajemnice jsme měly metodickou funkci. Podle pravidel, která byla, jsou příslušná data zpracovány. Zároveň jsme prováděly proces křížové kontroly hlavních dat. Tato podstatná změna není v tabulce vidět, ale považuji za důležité, abyste toto věděli. Data, která nám vstupují do rozpočtu, jsou příspěvek na vzdělávací činnost, specifický výzkum a IP. Vůči loňskému roku máme nárůst. To jsou peníze, které budeme rozpočtovat na 13 ústavů. Naopak podle právě schválených pravidel budeme z těchto peněz jednotlivým ústavům brát tak, že potřebujeme do centralizovaných prostředků odvést 140 milionů a 100 milionů na pokrytí centrálních nákladů. Takže tři základní body jsou: dotace, IP a odebrání těch 240 milionů. Skutečná částka, která se rozpočtuje mezi 13 ústavů, je 330 milionů. Oproti roku 2007 je to skoro trojnásobek. Tabulka „Obory a realizace“ je udělaná nově, protože proběhly akreditace a změnily se i obory. Toto je tedy uděláno s řediteli ústavů a garanty oborů. Tabulka pro příspěvek na vzdělávací činnost je na listu „Studenti po oborech“, kde jsou počty studentů na oborech. Je zde uveden počet studentů v jednotlivých programech. Pak zde máme celkový počet studentů v jednotlivých typech studia, bakaláři a magistři jsou v jedné množině a v druhé doktorští studenti. Další list obsahuje rozdělení peněz podle kreditů. Rozlišujeme 3 typy kreditů: kredity v bakalářském a magisterském studiu, kredity cizí, kdy ústavy učí studenty ostatních fakult, letos bylo nově stanoveno, že tyto kredity jsou s váhou 1; a nakonec jsou to neurčené kredity, kam spadá kooperovaná aktivita. Já už jsem ředitele ústavů informovala, aby se snažili tyto kredity omezit například tím, že bude v ISu kromě ústavu i konkrétní pracoviště. Další věc je výuka, to jsou absolventi. Tyto podklady opět zpracovávala paní inženýrka Korčeková pomocí ISu a u studií mezi více ústavy řešila doladění s garanty oborů. List „Ekonomické a personální podklady“ obsahuje investiční prostředky, neinvestiční prostředky. Toto je rozepsáno po ústavech, aby bylo možné přesně kontrolovat změny, pod které jsou patřičné projekty zařazeny a v jakém jsou režimu. Například projekty s plným odvodem jsou všechny GAČR granty, které se daní dle univerzitního pravidla, tj. 18 %. Projekty se speciálním odvodem, to jsou speciální zakázky OSN. Specifický výzkum je opět plná daň a u smluvního výzkumu se daní jen třetina peněz. Tato data jsou zpracována na základě tabulky, která obsahuje kódy jednotlivých činností a jejich danění. Podle této tabulky potom nabíhají jednotlivé daně. OPVK projekty jsou vedeny samostatně, ale tam je daněna také plná částka. Stejným způsobem je nakládáno s VaVpI projekty. A pak jsou zde výnosy pro vědu a výzkum, parametr K, opět podle univerzitního pravidla. Jsou zde velmi podrobně rozepsány všechny peníze, které daný ústav má, a to je rozepsáno, aby bylo vidět, jak se co daní. Dále zde máme plochy, letos proběhla aktualizace na RECETOXu a NCBR, jinak asi nic podstatného. Pak máme úvazky, o ty se postaralo personální oddělení. Pak jsou zde údaje jak vychází rozložení odvodů pro univerzitní daň, jak jednotlivé ústavy přispívají. Ve výpočtu Podílů jsou spočteny podíly jednotlivých ústavů na vzdělávací činnosti. RIV body, tj. IP, jsou v první tabulce, vidíte jejich součet podle jednotlivých ústavů. S RIV body zacházíme velice přesně a vedeme je ve speciálním sešitu. Považuji za vhodné vysvětlit jak to má PřF vůči CEITECu. Máme zaměstnance, kteří mají úvazek na obou pracovištích zároveň. V lednu proběhla dohoda mezi řediteli jednotlivých ústavů, jak se budou rozpočtovat RIV body těchto pracovníků. Nejde totiž jen o průnik fakulta-CEITEC, ale jde také o zájmy mezi jednotlivými ústavy. Někteří pracovníci jsou dokonce na třech – dva ústavy a ještě CEITEC. Takže tato kapitola je velmi složitá. Ředitelé se domluvili v únoru a data po jednotlivých ústavech dostal každý ředitel zvlášť. Ukázka jak probíhá evidence RIV bodů na CEITECu: Nejdříve máme seznam všech pracovníků PřF, kteří mají nějaký úvazek na CEITECu, jejich celkový počet RIV bodů a v jakém poměru budou body rozděleny na konkrétní pracoviště, které si v naší aplikaci vybereme. Celkem je těch bodů připsaných na CEITEC 19.586. A pak je v tabulce, kterou mají všichni ředitelé, vidět, že CEITEC disponuje tímto číslem. Tyto body jsou pak postoupeny RMU, který vyčlení částku odpovídající těmto bodům zvlášť, a proto tyto finance vůbec nevstupují do provozního rozpočtu. Spočítala jsem podle přidělených financí, že jeden RIV bod je 2.748 korun. Takto jak jsem zmínila, vedeme RIV body. A to je tak asi vše a spíš zodpovím vaše dotazy. Leichmann: Pro doplnění, tento rozpočet se nejdříve projednává v malém kolegiu, poté jsou s ním seznámeni ředitelé všech ústavů a ti s těmito závěry souhlasí. Tento rozpočet, tak jak ho dnes máte před sebou, už byl předjednán s řediteli ústavů. Pravidla, která zde máme, následují metodiku MŠMT a MU je kopíruje také. Jelikož se postupně přesouvá důraz na parametr kvality, dochází k tomu, že PřF je na MU nejvýkonnější i z hlediska pedagogického ve finančním vyjádření. Dříve jsme bývali až na čtvrtém místě, ale v současné době máme o 20 milionů více než ostatní fakulty. Tato pravidla, i přesto že jsou poměrně drsná vůči jednotlivým ústavům, protože do desítek korun stanovují pedagogický, vědecký a projektový výkon, vedou k tomu, že jsou relativně přehledná a ředitelé ústavů pak vědí, kolik které oddělení produkuje RIV bodů, výuky a podobně. To vše pak umožňuje efektivní řízení ústavu v souladu s univerzitními pravidly. Tato opatření jsou pro nás prorůstová. Přestože celkový rozpočet MU za poslední tři roky poklesl, tak rozpočet PřF je jediný v rámci MU, který výrazně rostl. Schlaghamerský: K rozdělování bodů pracovníků CEITECu: jedná se vždy o lidi, kteří mají úvazek na obou pracovištích? Leichmann: Ano. Schlaghamerský: A CEITECu se počítá jejich vědecký výkon a nám výuka, že? Leichmann: Ano. V principu to takto je, ale celý vědecký výkon se jim nemusí počítat, to závisí na dohodě. Pokud má ten člověk například 10 % na CEITECu, tak se mu nepočítá celý. Vždy jde o dohodu mezi ředitelem ústavu a CEITECu, kolik si navzájem pustí. Někdy je to tak, že když má 50 na 50, tak se počítá celý vědecký CEITECu a celý pedagogický PřF, ale je to závislé na konkrétní dohodě. Někde je to přesně podle úvazků, jinde je to třeba jinak. Globálně je to pouze o té dohodě. Schlaghamerský: Takže ta dohoda je uzavřena na každého pracovníka zvlášť? Leichmann: Ne, je uzavírána s celým ústavem, kde je seznam pracovníků včetně přesného vyjádření rozdělení položek za výuku a výkon. Tuto dohodu má každý ústav, kterého se to týká, navíc se každý rok obnovuje. Musí s tím souhlasit ten pracovník a posléze mu to odsouhlasí i ředitel ústavu. Podle toho se pak nedělí jen IP, ale i náklady. Takže plochy, kde sedí pracovníci CEITECu jsou účtovány CEITECu, provozní náklady nehradí fakulta, hradí je CEITEC. Takže stejně, jak se odvádějí výkony, tak jdou za pracovníkem i náklady. Došlá: Také se řešil problém, jak přidělit RIV body konkrétním publikacím. Dívala jsem se, jaká je situace na PřF. Situace se dotýká 5 ústavů, které jsou v průniku s CEITECem, což zahrnuje přibližně 150 akademických pracovníků. Z toho asi 100 má podle dohody všechny body na CEITEC a zbytek to má v nějakém poměru rozdělené. Schlaghamerský: To co pak napíší na svůj článek, o tom pak nerozhoduje? Leichmann: To je složitější. Jestli afiliaci na článek napíší nebo ne sice nerozhoduje, ale aby se publikace dala považovat za výstup CEITECu, tak tam musí být uveden. Pokud někdo publikuje pod hlavičkou PřF MU, ale bez CEITECu, mohou se peníze přičíst i CEITECu, ale nebude se to počítat jako indikátor. Tady je tabulka, kde je napsáno, jak se rozdělí body a u toho afiliace nehraje roli. Došlá: Uvědomte si, že předkládané RIV body v tabulce jsou hodnocení za rok 2011. Takže zde máme publikace publikované v letech 2006-2010, které teď samozřejmě vůbec neexistují, tady nám nabíhá úplně nová koncepce tak jako když jsme v roce 2006 tvořili ústavy a začínali jsme úplně od začátku, tak něco podobného v mnohem větším měřítku a mnohem složitější se teď děje v CEITECu. Takže to pravidlo, všechny body na CEITEC, řádově těch 100 lidí, probíhá podle historie jejich vědeckého potenciálu. Jsou to tedy publikace za roky 2006-2010, které vstupují do letošního rozpočtu. Pokud tedy loni vznikly první publikace pod CEITECem, tak budou v rozpočtu se zpožděním 3 let. Buryška: ICRC je na tom úplně stejně, nebo je to jinak? Leichmann: Ne, ICRC se do toho vůbec nepočítá, vůbec do toho nevstupuje, protože není uzavřená dohoda mezi ICRC a MU. Bude rozhodovat afiliace, protože z hlediska MU je jedno, jestli to přijde na PřF nebo na CEITEC. Zatímco na ICRC bude muset být rozdílná dedikace. ICRC má jiné IČO jako nemocnice a vůbec se v tomto nezohledňuje. Vašina: Zákon říká, že to patří instituci, kde to vzniklo. Takže to patří MU a i kdyby se autoři přestěhovali pryč, tak to zůstane MU. Ještě jsem se chtěl zeptat na smluvní výzkum. Zmiňovali jste, že se daní pouze třetinou. Dvorská: Je akorát menší. Daň je pořád rovná. Základ pro výpočet smluvního výzkumu je 0,33. Vašina: My když vyplňujeme rozpočty našich smluvních výzkumů, tak máme stále režii 20 %, tak kam zmizí těch 13%? Dvorská: To s tím nesouvisí. Leichmann: Těch 20 % se vám příští rok vrátí do fondu. Určitě tam ty peníze zůstanou. Řezáč: Jak se u RIV bodů dojde ke konkrétnímu číslu na konkrétního člověka? Například má publikaci, nejlépe několik spoluautorů z různých fakult a ústavů. Tak jak se to konkrétně spočítá? Leichmann: Toto členění dělá už přímo MŠMT, které ty body člení na jednotlivé univerzity. MU dostane cca 0,5 miliardy na IP, ale to už je přímo rozdělené, co přijde autorovi od nás a co autorovi z Univerzity Karlovy. Řezáč: Ale já jsem myslel přímo už v rámci MU. Jak se to rozdělí, jsou-li dva autoři z různých ústavů. Leichmann: Na úrovni MU to mezi fakulty rozděluje univerzita. Vlastně už přímo z MŠMT to jde rozdělené na fakulty. Dvorská: Ráda bych dodala, že formulář, který vyplňujete v ISu a uvádíte tam spoluautory, je standardizovaný a udělaný tak, aby bylo možné autory a jejich spoluautorství identifikovat. Čili přes IS se to pak dále přenáší do aplikace rady vlády. Pak se vše softwarově zpracovává a je v databázích rozděleno. Pak jde vše v RIVu i ISu dohledat, jak je to pro jednoho konkrétního člověka. A proto je to standardizované. Pravidla pro vyplňování jsou právě taková, aby to bylo možné členit. Řezáč: Takže v ISu se dá specifikovat přínos autora a dohledat jeho RIV body? Dvorská: Dostanete se ale pouze na sebe, ne na ty ostatní. Bulant: IS nedovoluje tam dát dvě fakulty. To je asi nějaké rozhodnutí MU. Kašparovský: To je asi ještě více shora. Bulant: Univerzita Karlova má některé publikace vykazované dvěma fakultám, ale nevím, jestli to není jen u nich nějaké nastavení. Kašparovský: Tam ale hrozí duplikovaný záznam. Bulant: Ano, ten poskytovatel je instituce, v našem případě MU. V principu nic nebrání tomu, aby se to u nás nějak přepočítalo, aby se pak daly nějaké podíly. Dneska to nejde a systém jak se to přepočítává na lidi je poměrný na počet autorů a jejich příspěvek a pak se to vykazuje na ústav. Systém nemá nijak spojenou publikaci s identifikátorem člověka. Řezáč: Já to zmiňuji proto, že RIV body budou čím dál důležitější a abychom to nedělali nepřesně. Kašparovský: Ono se dá hrát i na člověko-body a je tam statistika po lidech. Došlá: Loni se mi stalo, že jsem se na RIVu podívala pod svým jménem kolik mám za které publikace bodů. Když máte zahraniční spoluautory, tak se metodika mění, někdy vám to odečtou, ale celkově to tam vidíte, jak to máte. A přesto, když jsem se podívala do RIVu, jak mi byly loňské publikace ohodnoceny, tak jsem si všimla, že jedna publikace nešla nám, ale na LF. S paní tajemnicí jsme pak řešili, že se pak podařilo PřF tyto peníze získat. Já osobně v tom vidím problém, protože chceme, aby nedocházelo k chybám v RIV bodech. Takže když přijdeme o jednu publikaci, tak se to může odrazit. Na delší jednání by bylo asi jakým způsobem dělat kontroly. Kašparovský: Dívala jste se do RIVu nebo do ISu? Došlá: Přímo do RIVu. Schlaghamerský: Teď jsme se dostali od tématu, k něčemu co nás zajímá mnohem víc, ale co teď nemůžeme řešit. Mikulík: Dalo by se dohledat, o kolik peněz přišla PřF tím, že jsou tam duplicity a chyby? Leichmann: Ano, to je zvláštní věc, která se vyhodnocovala, myslím u paní inženýrky Raškové. Ta chybovost je v podstatě zanedbatelná. V minulých letech byla poměrně velká, protože se tam objevovaly sborníky, které tam nepatřily. Protože se metodika zjednodušuje a nyní jsou tam už jen publikace s impact factorem, tak tam už chyby nevznikají. Chybovost je nyní velmi malá. Dvorská: Když se domlouvala oprava těchto bodů, tak se ukázalo, že LF má více chyb v náš prospěch než my v její. Je to o kvalitě záznamu a v loňském roce se nám podařilo většinu opravit a chyby eliminovat. Měli jsme školení pro zadávání do RIVu. Mimo to PřF je jediná fakulta MU, která vykázala nárůst vědeckého výkonu za loňský rok. Mikulík: Při srovnání s loňským rokem došlo k poklesu režií asi o 7 milionů, máme k tomu nějaké vysvětlení? Dvorská: Skončily výzkumné záměry, které měly nastavené 20% fixní režie. Jakmile se proplatily prvotní náklady na režie na děkanátu, tak se nyní mohly brát ústavům. A když se nyní výzkumné záměry nahradily IP, kde u většiny ústavů je IP vyšší než původní výzkumné záměry, tak se jedná o účelový zdroj, který je celý účelový a i když se do něj nějaké režie proúčtují, tak to není vidět v položce vrácení režií. Je to dáno záměnnou finančních zdrojů, ke které tam došlo. Když se podíváte do tabulek, které obdrželi ředitelé, je vidět, že se mění poměr mezi účelovými a neúčelovými zdroji. Takže účelových zdrojů jako kdyby bylo méně i když projekty rostly, protože výzkumné záměry byly velké a tam se to skrylo, což se pak projeví i na režiích. Buryška: Jak je to s nárůstem PřF celkově? V rozpočtu píšete relativně, že je to asi 10 %. U NCBR jsem si všiml, že narostlo o 82 %, jak je to možné? Leichmann: Do NCBR přešla jedna celá skupina z ústavu experimentální biologie. Konkrétně jde o skupinu profesora Fajkuse, a jelikož NCBR je malé, tak se ten nárůst projevil výrazně. A jelikož experimentální biologie je velká a vzrostl jí výkon, tak se to neprojevilo vůbec. Došlá: Aplikaci už znáte a právě ten poslední řádek říká relativní nárůst v procentech. Všechny ústavy s výjimkou jediného, a to je RECETOX, rostly. Pokles RECETOXu je mimo jiné způsoben jejich vlastním pravidlem, že se daní vše plnou měrou. Tento ústav je jiný a má jinou politiku vnitřního řízení. Vašina: Jak je to s náklady a režiemi na VaVpI? Dvorská: Režie na VaVpI jsou specifické oproti ostatním režiím. Když zpracováváme nějaký projekt a vyúčtováváme režie, tak ty režie k datu účetní uzávěrky máme fyzicky na PřF. U režií na VaVpI je to jinak, tam se musí požadovat v žádosti na platbu, která chodí zároveň s monitorovací zprávou, a podmínkou pro proplacení těchto režií je zpráva auditora, který se vyjádří k tomu, jak se režie proúčtovaly. Další podmínka řídícího orgánu je povinnost mít certifikovanou metodiku k výpočtu společných provozních nákladů. To bylo v loňském roce splněno, takže letos byly tyto náklady proúčtovány. Ale žádný z těchto projektů ještě neobdržel souhlas poskytovatele, že je vše v pořádku, takže tyto režie zatím fyzicky na PřF nejsou. Až přijdou, tak je ústavy dodatečně obdrží do svého rozpočtu. Tyto režie máme vedeny zvlášť, protože ostatní režie máme a mohli jsme je tedy ústavům vrátit. Do doby než řídící orgán vysloví souhlas, to jsou jen fiktivní peníze. Kašparovský: Jak je to s fondem provozních prostředků, neměl by se nějak eliminovat? Leichmann: Celá MU má jeden svůj rozpočet na fondu. A začíná to být poměrně riskantní a pan rektor navrhuje ty fondy spotřebovat. Takže až budeme jednat s řediteli ústavů, tak nejlepší možnost bude výměna části peněz za investice a proinvestovat to. Schlaghamerský: To je ale nová informace, protože jsme se o tom na senátu bavili už minule a bylo řečeno něco jiného. Leichmann: Ano, je to otázka, jak dlouho tyto fondy budeme moci mít než to začne Ministerstvu financí vadit, protože tyto fondy mají všechny univerzity, které mají OPVK. A protože se přechází na systém státní pokladny, tak na tyto peníze je nyní dobře vidět. Riziko je, že pokud Ministerstvo financí rozhodne ze dne na den, tak o ty peníze v těch fondech přijdeme. Pokud nám to budou avizovat dopředu, tak se s tím dá něco dělat a někam investovat. Fond svojí výškou už však začíná představovat problém a my to zatím zdůvodňujeme tím, že příští rok skončí OPVK a tím se celkový rozpočet fakulty sníží o 100 milionů, takže určitá rozumné výše fondu ústavu umožní udržet pracovníky do doby, než bude nový program. Rozumná výše je zdůvodnitelná, ale rozhodně by už letos nemělo docházet k dalšímu růstu FPP, ale spíše k jeho poklesu. Ale nikoho do toho nelze nutit. Kašparovský: My o ten fond nepřijdeme, ale z ministerstva nám o to pošlou menší peníze. Ovšem fondy nejsou po ústavech homogenní a pak na tom ti, kteří fond o nějaké výši mají, budou lépe, protože si ten případný výpadek peněz uhradí z fondu oproti těm, kteří ho nemají a ty peníze nedostanou. Schlaghamerský: Máme nyní s tímto fondem nějaké konkrétní záměry? Leichmann: O jednom bude informovat paní tajemnice v bodě Různé. A další využití je na jednání s řediteli, protože fakulta má na fondu asi 30 milionů a o části jeho využití bude informovat paní tajemnice. Většina fondu je na ústavech, které si musí zvážit riziko a podle toho rozhodnout. Schlaghamerský: Prosím ještě o vyjádření ekonomickou komisi. Vašina: Ekonomická komise doporučuje schválení. Schlaghamerský: Hlasujeme tedy o rozdělení finančních prostředků fakulty na rozpočet centralizovaných nákladů a rozpočty jednotlivých ústavů PřF v roce 2013: Hlasování: 23 senátorů pro, žádný proti, nikdo se nezdržel hlasování. Schlaghamerský: Ještě bych zmínil, že jsme se vůbec nebavili o centrálních nákladech děkanátu. Leichmann: O centrálních nákladech děkanátu jsem informoval ekonomickou komisi s tím, že zůstávají v podstatě stejné. Oproti loňskému roku došlo na děkanátě k navýšení mzdových prostředků a to proto, že v minulém roce pan rektor po dohodě s odbory upravil tabulkové mzdy, které asi o 7 % vzrostly. V loňském roce se to na děkanátě provedlo nulovou variantou, to znamená, že vzrostl tarif a kleslo osobní ohodnocení. Navržené zvýšení mzdových prostředků o 1,5 milionů je způsobeno tím, že by se pracovníkům zpátky vrátilo to osobní ohodnocení na původní stav, aby mohlo dojít ke skutečnému navýšení jejich platu. To jsem navrhoval proto, protože v posledních dvou letech platy na děkanátě klesly asi o 7 až 10 %, zatímco na ústavech mzdové náklady ve srovnatelných kategoriích (ekonom, sekretářka apod.) vzrostly. A protože považuji personální stabilitu děkanátu za podstatnou věc vzhledem k získaným zkušenostem, tak jsem proto souhlasil s tímto navýšením, protože v minulosti z děkanátu odcházeli lidé poté, co se tu u nás zaučili, na jinou fakultu, kde měl tabulkově stejný plat za podstatně menší práci. Na rektorátě dochází k velké fluktuaci pracovníků, kteří odcházejí často dříve než získají zkušenosti a pak vznikají pokyny a doporučení, která nemají smysl. Takže z těchto důvodů jsme se s paní tajemnicí dohodl, že jsme do centrálních nákladů toto promítli. Ale protože se zároveň snížili některé jiné výdaje, například za odvoz odpadků a další, tak v podstatě zůstává rozpočet centralizovaných nákladů stejný, pouze se změnila jeho struktura. Schlaghamerský: Pamatuji diskuse kolem nákladů děkanátů, ale zdá se, že v poslední době nejsou nějaké významné stížnosti na práci děkanátu, takže už to asi nebudí tyto diskuse. Leichmann: Ještě doplním, jak říkala paní profesorka Došlá, tak v roce 2006 byly náklady děkanátu 92 milionů, takže za těch 7 let vzrostly jen o 7 milionů korun, přestože vzrostly ceny energií, odvozu odpadu apod. Mzdové náklady děkanátu jsou asi 27 milionů a většina jsou centralizované náklady za topení, odvoz odpadů apod. 5. Projednání a schválení Výroční zprávy o činnosti PřF za rok 2012 (představení vedením fakulty, následná rozprava, hlasování) Dvorská: Obdrželi jste výroční zprávu o činnosti PřF MU za rok 2012. Zpráva kopíruje doporučenou rámcovou osnovu výroční zprávy o činnosti veřejné vysoké školy za rok 2012. Byla Vám předložena dodatečně, protože ministerstvo tu strukturu zveřejnilo až těsně před minulým jednáním akademického senátu a nestihla jsem to už přepracovat. Současně se ozval i rektorát, kterému jsme předávali naše údaje za fakultu do univerzitní zprávy, kde se nám vyplatila už ta požadovaná struktura, ve které jsme to vypracovali. Snažila jsem se moc neobtěžovat ústavy a jejich ředitele a čerpala jsem z podkladů, které na děkanátě máme a čeho jsme schopni se dopátrat. Svoji strukturou se tedy ta letošní zpráva zcela liší od těch předchozích. Nejpodstatnější změnou je tabulková část, kde jsou data o univerzitě, ministerstvo také vytvořilo mnohem podrobnější tabulku pro zahraniční mobility, kdy je neděli jen na evropské a mimoevropské, ale až na jednotlivé státy, což Mgr. Burešovi způsobilo hodně práce. V pátek jsem ještě od něj dostala některé další upřesněné informace o Erasmus pobytech, na které čekal z rektorátu, takže jsou tyto aktualizované údaje k nahlédnutí u mě, ale v té předložené zprávě to hlavní je. Stejnou výroční zprávu bude vydávat univerzita, což vidíte v těch tabulkách, kde jsou vyplněny pouze údaje za naši fakultu. Nyní mají výroční zprávy mnohem větší význam, než tomu bylo v minulosti, protože díky jednotné struktuře to ministerstvu umožňuje porovnat jednotlivé veřejné vysoké školy mezi sebou a umožňuje to je strukturovaněji hodnotit. Ministerstvo tyto údaje pak používá pro přidělování finančních prostředků a tyto podklady spolu s tzv. Institucionálním rozvojovým plánem budou mít do budoucna stále větší význam. Zatím nejsme schopni nějakého meziročního srovnání, protože v minulosti tato data v této struktuře nebyla, takže pokud ministerstvo strukturu nezmění, tak to srovnání pak bude možné udělat příští rok. Problémy při sestavování v původní struktuře nastaly u akademických a odborných pracovníků, protože my těch akademiků v porovnání k pražským vysokým školám nemáme tolik, u nás vědu dělají i neakademici, ale ministerstvo na to mělo jen jednu kolonku, kterou však pro letošní rok změnilo a už jsou trochu lépe vidět počty těch, kteří se zabývají vědou. Dala bych spíše prostor vašim dotazům. Leichmann: Ještě bych to doplnil. U těch zpráv dochází k velmi významné změně. Dříve zpráva sice vyplývala ze zákona, ale vysoká škola si ji mohla napsat jak chtěla, ve své vlastní struktuře a většinou to škole sloužilo jako propagační materiál. Díky různorodosti struktur nebylo možné srovnání a nebylo jasné, co ta která škola dělá. Nyní je struktura ministerstvem vyloženě nařízená a je díky tomu zřejmé, co dělá Masarykova univerzita, co dělá Palackého univerzita a co Karlova. Ty parametry jsou tam jasně definované a velmi pravděpodobně se to v krátké době stane, pokud s tím bude souhlasit ministerstvo financí, základem pro kontraktové financování. Každá univerzita si vlastně napíše plán, co chce dělat, a ministerstvo pak v té zprávě pokládá otázky, na které musí univerzita odpovědět a tak se zjistí, zda ten kontrakt plní nebo neplní. Ten kontrakt možná bude opravdu na tři roky, možná nebude úplný, možná to bude 60, 70 nebo 80 % kontraktu a zbytek budou peníze přidělované. A proto se ta zpráva tak výrazně mění, nyní se ze zprávy stává vážná věc, která bude mít vliv na soutěž o peníze. Není to už věc tvůrčí činnosti, ale odpovídá se na konkrétní body, které ministerstvu umožní zjisti, jak je která univerzita dobrá. Myslím, že pro velké univerzity je to v pořádku a bude to pak základ pro to dělení na univerzity výzkumné a nevýzkumné. Proto i univerzita po nás chce zprávu v této struktuře, aby mohla sepsat zprávu za celou univerzitu, podle které ji pak bude ministerstvo hodnotit. Schlaghamerský: Myslím, že je to přínos, když to není jen zpráva pro zprávu. Často tak vypadají zprávy různých podniků, které jsou líbivé a lesklé, ale když v nich chci něco dohledat, tak je to problematické. Osobně mi ta zpráva přišla poměrně obsažná a člověk se o univerzitě, fakultě poměrně dost dozví. Pro nás to tak objevné není, protože v tom žijeme. Máte k tomu někdo věcné připomínky nebo dotazy? Zemánek: Ta zpráva je jen pro potřeby ministerstva nebo to bude kompletně dostupné? Dvorská: Ano, mělo by to být veřejně dostupné za celou univerzitu. MU si sice od fakult vyžádala podklady pro kompletní zprávu, kterou musí udělat podle té doporučené rámcové osnovy ministerstva, nicméně univerzita neukládá fakultám, aby měly zprávu ve stejné struktuře, protože zákon říká, že fakulta má mít výroční zprávu o hospodaření fakulty a její činnosti, ale nic dalšího není uvedeno, kdežto pro univerzity je to ošetřeno tou rámcovou strukturou, aby se to dalo porovnávat. Takže bude možnost srovnat jednotlivé veřejné vysoké školy a z těch tabulek je pak možné si vytáhnout například přírodovědecké fakulty, ale jen z těch, kde je to rozepsáno, například v těch tabulkách o výjezdech jsou jen souborná čísla, není to tam za jednotlivé fakulty. A pokud ta fakulta nebude postupovat jako my, že udělá zprávu v té ministerské struktuře, tak ta data nezjistíte, pokud nejsou v těch univerzitních tabulkách. Majerová: Mám drobnost, která se týká údajů k ústřední knihovně, kde je uveden počet svazků a v závorce je uvedeno „tisíce“, ale to by pak bylo obrovské číslo. Dvorská: Ano, omlouvám se, to je překlep a děkuji za upozornění. Seidenglanz: Taky jsem si všimnul drobnosti v tabulce 7.5., kde je věkový průměr nově jmenovaných docentů a profesorů 41 a 52 a pak je tam průměr 93, tak to asi bude taky špatně. Dvorská: Ano, děkuji za upozornění, je skvělé, že jste si to tak podrobně prostudovali. Zemánek: Tabulka 6.2 studenti navazujícího magisterského studia, tak je tam uvedeno 4,4, v jakých je to hodnotách? Dvorská: To jsou procenta studentů z jiných škol, je to číslo, které ukazuje prostupnost. Teď si uvědomuji, že údaj o tom, že to má být v procentech je v té rámcové osnově a je to v té textové části uvedeno, takže já to tam raději někde do té tabulky doplním, aby to bylo vidět. Majerová: Se studentskou komorou jsme projednávali výroční zprávu a určitě je v této struktuře daleko příjemnější než bývala dříve a lze se z ní dozvědět spoustu zajímavých informací. Na straně 9 až 11 jsou zkopírovány body z našeho dlouhodobého záměru, který jsme schvalovali v roce 2011 a tehdy jsme otevřeli debatu, že jsou to jen velmi obecné body a vedla se tehdy dlouhá debata o tom, jakým způsobem chceme těchto bodů dosáhnout. Tehdy nám to nebylo zodpovězeno s tím, že uvedení přesných kritérií pak může být nevýhodou a proto nechcete stanovovat nějaké indikátory. Nyní to jsou dva roky od schválení záměru a jsme tedy téměř v polovině toho plnění, takže bychom rádi jako studentská komora vyzvali vedení fakulty, zda by mohlo nějakým způsobem zpracovat informace o tom, jaké kroky podnikalo a podniká k tomu, aby byl záměr naplněn. Například je uvedeno, že fakulta bude hledat způsoby na zvýšení atraktivity doktorských studijních programů jak pro tuzemské, tak zahraniční studenty, takže nás jako studentskou komoru zajímá, jaké ty cesty a způsoby byly podniknuty. Dále že se budou podporovat mezinárodní vědecké konference, kdy na naší fakultě se takové konference konají, jsou to například studentské vědecké konference, tak jakým způsobem je fakulta podporuje, jestli prostorově nebo finančně, prostě je tu spousta zajímavých bodů. Leichmann: Tak nás už k tomu donutil vlastně rektorát, který už někdy před třemi měsíci vyžádal kvantifikaci této zprávy, takže když mi to připomenete e-mailem, tak Vám to pošlu. Všechny fakulty musely ke všem bodům dodat, jak tento dlouhodobý záměr plní, protože univerzita zase musí dodat ministerstvu, jak plní svůj záměr. Schlaghamerský: Budete to posílat jen kolegyni Majerové a nebo to přednesete celému senátu? Majerová: Tak chtěla to celá studentská komora, ale myslím, že senát nebude mít nic proti tomu, když si to bude moci přečíst kdokoliv z nás. Schlaghamerský: Takže se ptám, dáme to do materiálů senátu a nebo se to rozešle jen na vyžádání jednotlivcům? Zejda: Do materiálů, kde si to každý zájemce najde. Schlaghamerský: Dobře, takže to dáme do materiálů. Majerová: Navrhovala bych taky na příští jednání zařadit jako bod, kdy by mohla proběhnout diskuze o plnění záměru. Schlaghamerský: Ano, beru na vědomí a poznamenám si jako navržený bod. Dvorská: Jen bych chtěla říct, že tak jak máme zkušenosti i s dlouhodobým záměrem univerzity a vůbec v souvislosti s tím, co se děje v rámci přípravy na kontraktové financování a hodnocení vysokých škol, tak bych chtěla varovat před tou kvantifikací těch indikátorů, protože to sice vypadá hezky a zní to dobře, když je máte, ale je to problém, když je nesplníte a splnění některých indikátorů přitom vůbec nezáleží na vás, když například nedostanete finance. Takže je potřeba dobře a rozumně zvolit jednotlivé indikátory. Myslím, že náš dlouhodobý záměr je v tomto ohledu dobrý a až na praktických příkladech můžeme dokládat, jak jsme jej plnili, protože ta kvantifikace je obtížná a přesvědčujeme se o tom čím dál tím více. Schlaghamerský: Děkuji, ale tuto diskuzi si necháme až to budeme projednávat jako bod na příštím zasedání. To, co bylo řečeno, má určitě svoji platnost, ale to neznamená, že senát nemůže být informován o tom, kam se fakulta posunula a o tom právě můžeme tu diskuzi vést. Budeme tedy hlasovat o Výroční zprávě o činnosti PřF za rok 2012. Hlasování: 22 senátorů pro, žádný proti, 1 se zdržel hlasování. 6) Různé Leichmann: Mám tady žádost o doplnění Vědecké rady, protože prof. Maslovský z UK z Vědecké rady odstoupil z důvodu velkého množství dalších povinností. Ředitele Ústavu matematiky jsem proto požádal, aby navrhl nového člena. Výsledkem je návrh profesora doktora Viktora Beneše z Katedry pravděpodobnosti a matematické statistiky Matematicko-fyzikální fakulty UK. Poslal mi s návrhem seznam svých publikací od roku 1999, kterých je 47. Je to tedy návrh Ústavu matematiky a prof. Rosického. Dovolil jsem si k tomu vytisknout hlasovací lístky a prosil bych vás o odhlasování. Majerová: Je nutné hlasovat už dnes? Schlaghamerský: Záleží na senátu, pokud se rozhodneme, že dnes hlasovat nebudeme, tak volba proběhne příště. Majerová: Těch informací máme málo a to jen jako nic neříkající číslo počtu publikací. Jméno jsme asi všichni slyšeli poprvé v životě. Zemánek: Je stejně otázka, zda dokážeme všichni ohodnotit kvalitu. Zejda: Myslím, že když to navrhl vedoucí ústavu, takže musel určitě zvážit všechny faktory. Schlaghamerský: Takže se dohodněme, jestli o tom chceme dnes hlasovat. Leichmann: Ještě bych doplnil, že získat někoho externího do Vědecké rady je vždycky dost problematické, protože to znamená, že musí 4 až 6-krát do roka přijet. Pokud externisté nejezdí, tak se pak rada lehko stává neusnášeníschopnou. Takže většinou je navržený kandidát dobře vybraný právě i s ohledem na to a určitě je vybírán někdo, kdo je v daném oboru kapacitou a je jeho přínosem. Takže prosím, pokud by se o novém členu mohlo hlasovat co nejdříve, přestože další Vědecká rada bude až 29. 5. Je však slušné, aby se člověk o svém jmenování dozvěděl v nějakém předstihu. Majerová: A kdy tedy ten předešlý člen odstoupil, jak dlouho se už o nutnosti doplnění ví? Protože teď najednou rozhodujeme v rychlosti bez nějakých dalších podkladů, které bychom dostali před jednáním senátu. Leichmann: Bývalý člen odstoupil před dvěma měsíci, ale dlouho trvá, než se podaří sehnat někoho nového a to se podařilo až v posledních dnech. Schlaghamerský: Dobře, takže pokud někdo má výhrady, tak má teď možnost navrhnout, že dnes o tom nebudeme hlasovat. Já osobně odklad nenavrhuji, ale pokud má kdokoliv jiný názor, tak ať odklad navrhne, jinak budeme hlasovat. Žádný návrh tedy nepadnul, budeme tak hlasovat o doplnění nového člena Vědecké rady naší fakulty, kterým byl navržen profesor Beneš. Tajné hlasování: 22 senátorů pro, žádný proti, 1 hlas je neplatný. Leichmann: Nyní mám ještě jednu personální věc, kterou senát jenom projednává a to je jmenování ředitele ústavu. Před třemi lety jsem jmenoval prof. Svobodu ředitelem Ústavu antropologie na dobu tří let, protože tehdy konkurzní komise doporučila více kandidátů a byla tam menší kontroverze, tak mi komise doporučila jmenovat pouze na dobu tří let a po uplynutí této doby vyhodnotit a zvážit, zda je potřeba po třech letech vypsat nový konkurz a nebo tu smlouvu o rok prodloužit na tu standardní dobu funkce ředitele. Protože se profesor Svoboda ve své funkci osvědčil, je jeden z mála, kterému vyšel článek v Nature, zabezpečil pro Ústav antropologie operační program a nyní podává velký evropský projekt na výzkum hominidů v Ethiopii, tak si myslím, že je zárukou dobrého fungování ústavu a proto bych mu smlouvu prodloužil o rok, což bude mít i technickou výhodu, protože pak všechny konkurzy na ředitele ústavů budou probíhat ve stejnou dobu. Schlaghamerský: My to jenom projednáváme, takže se ptám, zda má k tomu někdo nějaký komentář nebo připomínky? Pokud ne, tak jsme to tedy projednali. Leichmann: A ještě mám jeden bod, o kterém bude detailněji informovat paní tajemnice a jedná se o odpisy, které musí fakulta platit z investičních prostředků. Za minulý rok jsme to projednávali až na podzim. Odpisy za letošní rok jsou už jasné dnes, tak vás paní tajemnice seznámí s tím, že ty odpisy bychom navrhovali uhradit z toho centralizovaného fondu provozních prostředků. Dvorská: Veřejné vysoké školy ze zákona účtují dvojí druh odpisů. Jedny odpisy jsou tzv. dotační, to jsou ty, které dostanete v účelových finančních prostředcích a pokud je fakulta utratí v rámci toho projektu, tak se jí nepromítají v následujícím roce a nepromítají se do nákladů. Kdežto u nedotačních odpisů, to jsou akce realizované z FRIMu, se musí univerzita chovat jako každá jiná účetní jednotka, takže se udělá odpisový plán a každý rok určitou částku musíte dát do nákladů, aby se ty odpisy pokryly. Jsou dvě možnosti, jak s těmi odpisy nakládat. Buď je můžeme centralizovat a hradit je tedy z centralizovaných prostředků fakulty a nebo na to využít Fond provozních prostředků (FPP). Asi by bylo spravedlivější nedotační odpisy alokovat na jednotlivé ústavy tak, jak se podílejí na jejich generování, ale to se nám nedaří, protože do toho vstupují budovy, které mají různé stáří a velikost a tím bychom znevýhodňovali kampus a odpisy v kampusu se centralizují taky tak, jako se centralizuje celý kampus, takže navrhujeme to řešení, které jsme uplatnili už loni. Výška těch odpisů se vlivem toho, že máme účelové finanční prostředky na investice, snižuje. Zatímco minulý rok jsme žádali o 7 milionů 600 tisíc, tak letos žádáme o 5 milionů 800 tisíc, což je odhad na základě loňského roku a je tam předpoklad, že se to bude dále snižovat. Jinak pokud jde o fakultní FPP, tak ten se zase obnovil a je v něm stejně, jako bylo loni, takže tam zase zůstane těch 24 milionů jako rezerva pro nějaké použití, o kterém samozřejmě rozhodne akademický senát. Leichmann: Ještě zmíním, že ty peníze v podstatě nezmizí, pouze se převedou z jednoho fondu do jiného, kde půjdou využít jako investice. Dvorská: Ano, ale polovinu si z toho bere rektorát, takže z tohoto důvodu je to i obtížné právě alokovat na ty jednotlivé ústavy a přestože jsme se o to pokoušeli, tak se to nepodařilo, FPP je na to nejlepší řešení. Ale z těch 50 % nám to teče do FRIMu. Leichmann: Umožní to pak FPP ústavů vyměnit za investiční prostředky, které se tímto vygenerují. Ty peníze se v podstatě vracejí, protože když si rektorát z toho něco vezme, tak z toho zase platí odpisy budov v kampusu. Dvorská: Takže bych senát poprosila o souhlas s využitím FPP na tento účel. Jinak se omlouvám, že jsem to neposlala i s rozpočtem a že jste to tak dostali až dnes. Hlasování: 22 senátorů pro, žádný proti, 1 se zdržel hlasování. Schlaghamerský: Ještě bych doplnil, že by bylo vhodné dostávat podklady k takovým bodům v předstihu a byly zařazeny jako bod programu, nikoliv jako Různé. Lízal: Tak já bych měl jeden méně závažný bod. Když jsme měli první výjezdní zasedání, tak jsme se usnesli, že bychom to měli alespoň v polovině funkčního období senátu zopakovat, opět třeba zase s nějakým školením, které by senátorům pomohlo v té druhé polovině období. Takže se jen ptám, jaký je na to dnes názor senátu, protože už jsme za půlkou funkčního období a zda ještě stále něco takového figuruje v našich představách nebo už ne. Schlaghamerský: Ano, takové úvahy jsem nedávno také vyslechl, bavili jsme se už o tom myslím se senátorkou Majerovou, která možná vyjádřila ochotu se toho nějak ujmout? Majerová: Tak asi bych to zvládla. Schlaghamerský: Dobře a kolega Lízal s tím určitě taky rád pomůže. A jak to vidíte časově? Majerová: Bylo by dobré, kdyby se k tomu senát a hlavně zaměstnanecká komora nějak vyjádřila, jestli ta vůle tady je a má cenu to organizovat a dále vybírat nějaká témata, která bychom mohli řešit. Schlaghamerský: Dodám k tomu, že idea je dobrá, ale nezažívám tady žádné bouřlivé diskuze, které by ve mně vyvolaly pocit, že je tu potřeba něco významně řešit. Takže bych byl nerad, aby se to zorganizovalo a pak právě ze zaměstnanecké komory nakonec nikdo nepřijde, to by byla škoda. Takže bych v tomto ohledu žádal o aktivní přístup i v tom smyslu, že pokud by v některé komoře převážil názor, že je to zbytečné jak konáním, tak časem, tak aby byl tento názor vyřčen, aby snaha nevyšla vniveč. Zvažme tedy, zda to bude přínosné, i když samozřejmě nikdy není na škodu se sejít i někde jinde a v jiné atmosféře, to jistě přínosné být může. Pak je tu otázka, kdy by se to konalo, v létě, kdy jsou dovolené nebo na podzim. Možná si to nechme projít hlavou do příště a příště se o tom krátce můžeme pobavit. Lízal: Takže asi by přicházel v úvahu zářijový termín, jako to bylo minule. Vašina: Myslím si, že to má smysl pouze tehdy, pokud tam bude nějaký zajímavý program. Například, že bychom si vzali ten dlouhodobý záměr, o kterém tu byla řeč a podívali se na to, co se udělalo pro to, aby byl naplněn. Mohlo by to být zajímavé, protože když se mě přátelé ptají, co děláme na fakultě zajímavého a nového, tak to dokážu říct jen za fyziku. Takže pokud bych se dozvěděl, co super dělají na Biologii nebo Geologii ve formě 10-minutových přednášek, tak to by mi celkem pomohlo. Schlaghamerský: Dobře, takže se o tom příště ještě pobavíme, i když já osobně asi příští zasedání nebudu přítomen, takže mne zastoupí kolega Kašparovský. Řezáč: Můžu ještě jednu věc, kdy bych se vrátil k rozpočtu? Letos proti loňsku byla změna v přístupu k dokumentům ohledně navrženého rozpočtu. Letos vznikla dohoda, že přístup k detailním informacím ohledně rozpočtu dostane jen ekonomická komise. Leichmann: Ano, už jsem to vysvětloval i ekonomické komisi. Problém je v tom, že ta data, která se postupně konstruují, tak jsou už příliš detailní. Vedení fakulty ta kompletní data nedalo ani vedením ústavů, dostali na požádání pouze data pro svůj ústav. Je totiž nežádoucí, aby se ředitelé navzájem dívali, co a jak dělá ten nebo onen. Daleko zásadnější problém však je, že pokud by se ta kompletní excelovská tabulka dostala mimo fakultu, tak fakultě způsobí obrovské problémy, protože to může někdo zneužít proti naší fakultě. A taky jsem to nechtěl šířit elektronicky, aby se to nějak nedostalo na jinou fakultu, často se jedná i o dost důvěrná data jednotlivých ústavů. Proto to dostala jen ekonomická komise, kterou jsem požádal, aby to zůstalo jen v rámci ekonomické komise. Řezáč: To chápu, jen by mě zajímalo, jaký je rozdíl v riziku šíření mezi běžným senátorem a senátorem z ekonomické komise. Leichmann: Senátorů v ekonomické komisi je málo, takže riziko úniku je mnohem menší a je předpoklad, že tomu budou více rozumět. Řezáč: Je varianta, že na vyžádání běžného senátora je možné se k údajům dostat, je to možné? Leichmann: Ano, každý kdo si požádá se může přijít podívat do počítače tady v zasedačce nebo tabulky má v počítači taky paní tajemnice nebo inženýrka Křížová. Ta data nejsou tajná, jen jsem nechtěl, aby byla příliš veřejná. Řezáč: Aha, protože já jsem měl zájem se na ta data podívat, ale nedostal jsem se k nim. Vašina. K tomu, jaký je rozdíl mezi senátorem a členem ekonomické komise: je ten, že hlasováním senátu se stal členem ekonomické komise, aby předjednával senátu ekonomické záležitosti a pokud má mít k údajům přístup jen omezený počet lidí, tak jsou k tomu senátoři z ekonomické komise senátu vlastně zvoleni. Schlaghamerský: Další zasedání AS PřF MU se uskuteční 13. 5. 2013. Prezence: Přítomno bylo 23 senátorů. Komora akademických pracovníků: Doc. RNDr. Vít Gloser, Ph.D.; prof. RNDr. Jiří Kalvoda, CSc.; Mgr. Tomáš Kašparovský, Ph.D.; doc. Mgr. Michal Kunc, Ph.D.; RNDr. Pavel Lízal, Ph.D.; doc. RNDr. Petr Mikulík, Ph.D.; Mgr. Ondřej Mulíček, Ph.D.; Mgr. Martin Řezáč, Ph.D; Mgr. Daniel Seidenglanz, Ph.D.; Dipl-Biol. Jiří Schlaghamerský, Ph.D.; doc. Mgr. Petr Vašina, Ph.D.; doc. RNDr. Petr Zbořil, CSc.; RNDr. Miloslav Zejda, Ph.D.; Mgr. Petr Zemánek, Ph.D.; Komora studentů: Bc. Tomáš Buryška; Bc. Ludmila Daňková; Mgr. Vojtěch Didi; Bc. Miroslav Krepl; Mgr. Eva Majerová; Mgr. Pavel Souček; Mgr. Ondřej Šerý; Lucie Šimoníková; Mgr. Tereza Warchilová Hosté: Mgr. Michal Bulant, Ph.D., prof. RNDr. Zuzana Došlá, DSc., RNDr. Mgr. Daniela Dvorská; doc. RNDr. Jaromír Leichmann, Dr. Omluveni: Mgr. Kamil Paruch, Ph.D.; Mgr. Pavel Dvořák; Bc. Iva Petráňová; Mgr.Vendula Roblová Zasedání řídil: Dipl.-Biol. Jiří Schlaghamerský, Ph.D. Zapsali: Bc. Tomáš Buryška RNDr. Pavel Lízal, Ph.D.