Zápis ze 7. zasedání Akademického senátu Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity (9. listopadu 2015) Program: 1. Schválení programu jednání. 2. Schválení zápisu z 6. zasedání. 3. Informace o nově akreditovaném navazujícím magisterském studijním oboru Biofyzikální chemie. 4. Informace o nově akreditovaných oborech Proteinové inženýrství a biotechnologie (bakalářský i navazující magisterský stupeň). 5. Výsledky ankety "Studijní oddělení v UKB". 6. Návrh opatření děkana Provozní řád fakulty. 7. Informace o přípravě dlouhodobého záměru MU a PřF. 8. Různé. Závěry a usnesení: 1. AS schválil zápis z 6. zasedání. 2. AS projednal záměr akreditovat navazující magisterský studijní obor Biofyzikální chemie. 3. AS projednal záměr akreditovat bakalářský a navazující magisterský studijní obor Proteinové inženýrství a biotechnologie. 4. AS pověřuje děkana, aby v případě úspěšné akreditace studijních oborů Proteinové inženýrství a biotechnologie akreditační komisí Ministerstva školství, tělovýchovy a mládeže před jejich otevřením inicioval jednání ředitelů Ústavu experimentální biologie a Ústavu biochemie ohledně vyjasnění případných střetů zájmů. 5. AS byl seznámen s výsledky ankety "Studijní oddělení v UKB". 6. AS schválil opatření děkana Provozní řád fakulty. 7. AS byl seznámen se stavem příprav dlouhodobého záměru Přírodovědecké fakulty MU. 8. Příští zasedání AS je plánováno na 7. prosince 2015. Průběh jednání 1. Schválení programu jednání. Hlasování: pro 23 / proti 0 / zdržel se 1 2. Schválení zápisu z 6. zasedání. Schlaghamerský – zaměnit v zápisu chybné označení projednávaného opatření děkana. Hlasování: pro 23 / proti 0 / zdržel se 1 3. Informace o nově akreditovaném navazujícím magisterském studijním oboru Biofyzikální chemie. (Dr. Třísková) Dr. Třísková představila nově akreditovaný navazující magisterský obor Biofyzikální chemie. Informovala o náplni, interdisciplinárním zaměření, personálním zabezpečení. Diskuze: Kudrle – máme obor Biofyzika a Biochemie. V čem se tento obor, Biofyzikální chemie, liší? Třísková – Biofyzikální chemie dává dohromady Biofyziku a Fyzikální chemii, jsou zde přednášky z Elektrochemie i přednášky z Biochemie. Kudrle – budou si studenti umět vybrat? Jak se to od sebe liší? Dívám se na to z pohledu studenta. Jak on si vybere? Lochman – jaké je cílové uplatnění studentů? Konkrétní profese, co jim bude deklarované jako výstup? Třísková – budou mít uplatnění v praxi, v potravinářství, v oborech medicíny i farmacie… Lochman – třeba to uplatnění v medicíně – dokud nejsou zdravotní pracovníci, tak to není možné… Ptám se na praktické hledisko. Jaký rozdíl bude v uplatnění u biofyzika a u biofyzikálního chemika? Třísková – student bude mít uplatnění ve všech oblastech základního výzkumu, vývojových provozních laboratořích, zdravotnictví, farmacie, potravinářství v oblasti výroby a zpracování, nakládání/prodej/likvidace chemických látek. Lochman – spoustu těchto věcí může vykonávat student v dnešní době, aniž by byl v novém oboru … dívám se na to z hlediska praktického, aby studenti nebyli přesaturování plnou řadou oborů… Ale chápu, že je tady návaznost na bakalářský obor. Schlaghamerský – jaké máte očekávání z hlediska zájmu? Je to opravdu natolik svébytný obor, že je potřeba studenty od začátku pěstovat tímto směrem? Třísková –malý zájem je dán tím, že bakalářský obor nemá navazující magisterský. Pokud by tu ta návaznost byla, zájem studentů by byl větší. Buryška – proč se to neakreditovalo zároveň? Leichmann – nejdříve se vytvoří bakalářský obor a pokud se to dobře vyvíjí, tak se pak akredituje i magisterský obor. V dlouhodobém záměru univerzity je nastíněný plán, že bychom měli studovat matematiku, chemii, fyziku, biologii … obory maximálně zužovat a mít co nejmenší množství programů. Z hlediska marketingu a zájmu o studium je ale lepší, když bude co nejširší nabídka oborů. Lochman – počet studentů spíše ubývá, a když oborů bude přibývat, to by pak mohlo vést k „vykrádání“ studentů jiných oborů. Leichmann – tento obor je v rámci Chemie – je to na nich, jak si ty počty studentů rozdělí… Vymazal – nestačilo by pouze přidat do oboru Fyzikální chemie další profilační předměty? Nemusel by vznikat nový obor... Třísková – Fyzikální chemie přešla spíše na Materiálovou chemii. Tímto novým oborem se snažíme udržet prvotní charakter Fyzikální chemie. Buryška – nepovede větší množství oborů k tomu, že se bude nabírat více nekvalitních studentů? Leichmann – ne, nemůžeme nabrat více studentů než je daný limit. Kudrle – toto je příklad málem „trojoboru“ … i ta efektivita učení bude malá, když v těch skupinách bude málo lidí; nebylo by lepší, aby to učil jeden člověk pro víc lidí? Leichmann – toto je věc každého ředitele. Kudrle – kdyby to aspoň někdo zkusil zkoordinovat, kdo kde co učí… v rámci oboru to jde zkoordinovat, to je snadný. Ale mezi velkými skupinami to je těžší. Leichmann – ale toto je chemický obor, je to vnitřní věc Chemie. Zejda – nakolik se tyto směry prolínají? Kolik toho mají společného/rozdílného? Biofyzikální chemie a Biochemie. Třísková – Biofyzikální chemie se snaží prolínat s biologií, jsou tam biochemické přednášky, praktika, fyzikální chemie… Nově tam budou přednášky týkající se nanotechnologií. Zejda – dá se říct, že je to z 1/3 společné? Třísková – dá se říct, že ano. Paruch – ono to vypadá, že se Fyzikální chemie rozšířila. Ale aby vůbec existovala nějaká Fyzikální chemie, o kterou byl skoro nulový zájem, tak se tento obor zatraktivnil tím „Bio“. Časem dojde k náhradě Fyzikální chemie tímto novým oborem. Schlaghamerský – tyto meziobory mají ze všeho něco. Čekal bych ale nějakou domluvu, aby se vytvořilo něco, co je životaschopné. Paruch – otázkou je, kde je hranice, co je chemie a co biochemie. Nebo při výuce, proč si lékaři učí svoji chemii? Kdo to rozhodne? Jde v podstatě o to, jestli v nějaké podobě zachovat Fyzikální chemii. Kovanda – minule jsme tu řešili koeficient propustnosti. Nejde zavádění dost podobných oborů právě proti tomu, čeho chceme dosáhnout? Leichmann – v rámci fakulty to nehraje roli. Chemie má dlouhodobé potíže s uchazeči. Takže beru jakoukoliv snahu od Chemie zatraktivnit svoje obory jako velmi pozitivní, zasluhuje si to podporu. Zejda – bude snaha přesvědčit uchazeče „pojďte dělat tento obor“, aby se to vyplatilo? Leichmann – to je dotaz na pana ředitele ústavu… Paruch – myslím si, že klasická Fyzikální chemie nebude a místo ní bude tento nový obor. Vymazal – je možné jít na tento obor i z jiného bakalářského oboru? Bochníček – je to možné, jen mají ztížené podmínky. Zákon to nezakazuje. Kudrle – to se nedá nadefinovat v rámci akreditace? Bochníček – tam je to ve formě doporučení. Vymazal – je tam jeden anglický předmět … v českých studijních programech by neměly být anglické předměty (mezi povinně volitelnými) … Leichmann – pokud budou chtít studenti mít předmět v angličtině, tak se to nedá zakázat. Kdyby někdo protestoval proti předmětu v angličtině, tak to v té angličtině být nesmí. Schlaghamerský – co tedy smíme a nesmíme? Leichmann – pokud by si studenti přáli mít výuku v češtině, tak ji musí mít v češtině. Když ve skupině jeden student řekne, že nechce mít předmět v angličtině, tak výuka musí být v češtině. Lochman – co když student to bude semestr navštěvovat, dojde ke zkoušce, bude 2× vyhozen… Co když poté podá stížnost? Leichmann – taková věc může nastat. Je to určité riziko. Kdyby nastal takový problém, tak by se řešil individuálně na studijním oddělení. Paruch – měl jsem české i zahraniční studenty. Předmět jsem odučil v obou jazycích – je to víc práce, časově náročnější, ale i přínosné pro studenty. Tento způsob je také řešení. Lochman – jaký je názor akreditační komise, vzhledem k vizi do budoucnosti? Leichmann – toto je poslední věc, kterou bude projednávat. Pokud bude schválený nový VŠ zákon, tak budou probíhat vnitřní akreditace v rámci univerzity. Mělo by to být snazší, i když nebudeme v souladu s dlouhodobým záměrem univerzity. 4. Informace o nově akreditovaných oborech Proteinové inženýrství a biotechnologie (bakalářský i navazující magisterský stupeň). Dr. Štěpánková představila nově akreditované obory Proteinové inženýrství a biotechnologie. Informovala o studijních plánech a náplni nového oboru vč. exkurzí, interdisciplinaritě, personálním zabezpečení, předpokládaných počtech studentů atd. Diskuze: Lochman – jaký bude rozdíl mezi absolventem Mikrobiologie a molekulární biotechnologie s absolventem Proteinového inženýrství a biotechnologie? Štěpánková – v rámci nového oboru by měly být zařazeny nově vznikající předměty. Klademe větší důraz na kompetence pro biotechnologické firmy. Budou tam i předměty zaměřené přímo na komercializaci, transfer technologií a zakládání biotechnologických firem. Lochman – ač kladete důraz na ekonomiku, mně mezi vyučujícími chybí ekonom – někdo s takovým typem vzdělání. Štěpánková – předpokládáme, že tento předmět bude vyučován někým, kdo má zkušenosti s ekonomikou, ač to nebude přímo ekonom. Na druhou stranu, pro studenty by mohlo být srozumitelnější, když jim to bude přednášet někdo, kdo sám má základ z oblasti biochemie, biologie, life sciences, a zároveň tu ekonomii má získanou tou praxí. Než kdyby absolvovali předmět na ESF. Lochman – do jakých biotechnologických aplikací bude student oboru profilován? Štěpánková – vzhledem k interdisciplinaritě bych to neomezovala… Lochman - jak je to srovnatelné s absolventem z VŠCHT? Tam je taky obor Biotechnologie. Štěpánková – spíše směřujeme do oblasti proteinového inženýrství, strukturní biologie… Lochman – ve firmách, do kterých máte plánované exkurze, najdete naše absolventy Biochemie. Jak je odlišený váš případný absolvent od stávajícího biochemika? V čem bude lepší pro tu firmu? Štěpánková – tím, že chceme posílit exkurze, zvané přednášky, vylepšit kontakt mezi studenty a těmi firmami – tím budou lépe připraveni pro vstup do firmy. Lochman – nyní budeme na jednom bojišti bojovat o jednoho studenta – ať už z Chemie, Biochemie, Biologie, což je nešťastný… Leichmann – vědecká rada (VR) to projednala a schválila. Kdyby se na VR objevil sebemenší rozpor, tak by ta akreditace byla odložena. Na Biologii se otevírá obor, který by mohl konkurovat Biochemii. I pokud ten program bude akreditovaný, pak je otázka, zda ten obor bude fakultou otevřený. Senát mě může požádat formou usnesení, aby došlo znovu k jednání mezi těmito dvěma ústavy. Lochman – převis studentů u Biochemie i Biologie je velký, tady nemám obavu, že by Biochemie přišla o své studenty. Ale mám spíše obavu, aby se tohle neopakovalo někdy jindy u oborů, které nejsou takhle „bohaté“ …Otázkou také zůstává struktura oborů na biologii – vztah Mikrobiologie a molekulární biotechnologie a nově akreditovaných oborů. Baláž – struktura Speciální biologie (dříve Obecné biologie) je dána historicky. Nyní by nebylo žádoucí, aby biotechnologie byla jako další specializace ve Speciální biologii. Kudrle – mám dojem, že bychom jako senát měli něco udělat. Aby se při podávání dalších akreditací lépe zhodnotil případný překryv, abychom si nekonkurovali vnitřně. Leichmann – většinou k té debatě dojde, když se zveřejní program VR a jednotliví zástupci se ozvou. Když je to konfliktní, tak se to z programu VR stáhne. Ta akreditace je ale nyní v běhu. Schlaghamerský – mám dva dotazy. Jeden se týká té 20leté zkušenosti Loschmidtových laboratoří. Tak dlouho tady na fakultě nejsem, ale pamatuji, když se to tu zařizovalo. Za druhé, pevně doufám, že tvůrci znají profil absolventů VŠCHT a že se nad tím zamýšleli, když tento obor vytvářeli… Štěpánková – prezentaci jsem nevytvářela. Předpokládám, že tvůrci mají představu o absolventech VŠCHT. Bohužel, jsem tu v zastoupení a tak hluboký vhled do problematiky nemám. Paruch – mě zaujalo, že Loschmidtovy laboratoře, resp. lidé z LL, neposkytují žádnou akreditovanou výuku. Opravdu to tak je? Tak, jak je to řečeno, tak to neodpovídá realitě… Lochman – asi bych neargumentoval tím, že nový obor má vzniknout pro to, aby naučil studenty kritickému myšlení, jazykovým dovednostem a prezentaci. O to se snažíme snad my všichni... Štěpánková – je mi líto, že jste to takhle pochopil. Jak jsem říkala, bude kladen větší důraz. Nikoliv, že budeme dělat něco, co stávající obory nedělají. Dvorská – Loschmidtovy laboratoře nemohou poskytovat žádnou výuku. Je to výzkumné centrum ÚEB. Loschmidtovy laboratoře nemohou akreditovat jakýkoliv obor. Lochman – tedy jsou pod ÚEB a ten poskytuje akreditovanou výuku. Baláž – jen k tomu „vykrádání si“ studentů … podle dohody je to tak, že to bude bráno z limitu biologů. Leichmann – ano, je to biologický program. Lochman – rád bych, aby oba ředitelé v případě úspěšného proběhnutí akreditace podepsali dobrozdání, že jsou srozuměni, že k takové akreditaci došlo. Leichmann – usnesení však musí být adresováno mě; můžete mě vyzvat abych inicioval jednání mezi řediteli obou dotčených ústavů. Návrh usnesení: * AS pověřuje děkana, aby v případě úspěšné akreditace studijních oborů Proteinové inženýrství a biotechnologie akreditační komisí Ministerstva školství, tělovýchovy a mládeže před jejich otevřením inicioval jednání ředitelů Ústavu experimentální biologie a Ústavu biochemie ohledně vyjasnění případných střetů zájmů. Hlasování: pro 19 / proti 0 / zdržel se 5 5. Výsledky ankety "Studijní oddělení v UKB". Pan Ondřej Vymazal představil dotazník, který byl poslán studentům z UKB, a informoval AS o jeho výsledcích. Odpovědělo 806 studentů z asi 1 270 dotázaných. Diskuze: Leichmann – stud. odd. si také dělalo statistiku během výuky (bez zkouškového období). Bylo by vhodné, abychom se setkali (děkan, doc. Bochníček, Ing. Korčeková a zástupci SKAS) a pobavili se o možných řešeních. Tvrdoňová – a jak se ta čísla liší? Bochníček – referentky, které mají na starost studenty z UKB, si značily každou návštěvu studenta do příslušného políčka tabulky (dle charakteru návštěvy)… za to období bylo 578 návštěv. Ta čísla nejsou úplně srovnatelná. Leichmann – máme kategorie: potvrzení, přelepka, problémy …atd. Na ty tabulky se pak můžeme podívat a dát si je dohromady… Bochníček – čísla jsou řádově menší, byla sbírána pouze po dobu výuky. Nebyla sbírána během zkouškového období a dvou dnů, kdy byly stud. referentky v kampusu. Ale nemyslím si, že toto by mohlo výsledek až tak změnit… Tvrdoňová – já si myslím, že ano … na začátku semestru, ty dva dny, tam přišlo hodně studentů. Ty čísla by se docela navýšily. Baláž – porovnáváme neporovnatelné… anketa vs. tvrdá data… Vymazal – 792 studentů nám řeklo, že chodí pro stud. potvrzení, tak řádově by to tak mělo být. Ale možná to studenti myslí za celé studium a ne jen za semestr… Smrčka – pane děkane, říkal jste u „přelepky“ jen 60 lidí? Leichmann – celkem jich bylo asi 120. Smrčka – to se mi zdá docela málo… Dvorská/Leichmann – někteří byli pro přelepku v kampusu … Tvrdoňová – to je neporovnatelné. Spousta lidí využilo ty dva dny v kampuse a opravdu jich tam bylo hodně. Leichmann – to se nám podaří dát nějak dohromady, referentky budou schopné odhadnout počet studentů, kteří se zastavili v kampusu. Baláž – souhlasíte s panem děkanem, že utvoříte pracovní skupinu? Tvrdoňová – ano. Baláž – takže za SKAS budou členy pracovní skupiny Míša Tvrdoňová a Ondra Vymazal. Leichmann – Ing. Korčeková se vám ozve. 6. Návrh opatření děkana Provozní řád fakulty. Paní tajemnice informovala senát o přepracovaném čl. 3 Provozního řádu. Pokud jde o návrh na realizaci vjezdu do areálu pomocí čipových karet – stávající závory u vjezdu do areálu dosluhují. Vyžadovalo by to investiční náklady do cca 300 tis. Kč., které by byly zřejmě nutné v budoucím období. Pokud jde o administraci systému - v kampusu, je to přes INET. Takže to by bylo jakési řešení. Musí se to ovšem zařadit do plánu investičních akcí na příští rok., musí nám to povolit pan kvestor a musel by nám na to AS vyčlenit finanční prostředky. Diskuze: Schlaghamerský – při minulé diskuzi zaznělo, že by měla být v provozním řádu naznačena možnost „klouzavého režimu“, aby bylo jasné, že to možné je. Leichmann – když byla porada s řediteli, tak jsem jim to říkal. Ředitelé se vyjádřili, že tak, jak to je, jim to vyhovuje, že „klouzat“ nebudou. Schlaghamerský – jedna věc je, co ředitel stanoví a druhá věc je, co je napsáno v pravidlech. To není totéž. Dvorská – je to tu formulováno tak, že bude seznam. Pokud mi ředitel předá seznam, který v celkovém součtu dodrží povolený limit, tak i to je v pořádku. Ředitel stanoví,které osoby jezdí. Schlaghamerský – kdybych byl ředitelem a četl bych si tento předpis, tak bych usoudil, že mám jmenovat pouze 3 pracovníky … Leichmann – ale ředitelé to vědí, řekl jsem jim to… Dvorská – ředitel dá seznam – na celkový počet míst za ústav. Kudrle – opravdu kdybych to četl já, tak pod seznamem si představím počet jmen … nenapadlo by mě, že by seznam mohl obsahovat i časové údaje. To už pak není seznam, ale harmonogram… Zemánek – na matematice zvažujeme webovou aplikaci, kde si budeme žádat na jednotlivé dny. Dvorská – tímto způsobem to nepůjde. Leichmann – poprosím paní tajemnici, aby poslala všem ředitelům vysvětlení, že ten seznam nemusí být fixní, ale může být „klouzavý“. Baláž – nebyl by možný systém, že by matematika měla 3 místa a jen interně by si žádali, kdo by je obsadil ten den… Leichmann – to by mohlo fungovat, kdybychom měli kartičkový systém. Zatím to nejde. Vymazal – každý ústav by mohl dostat 3 parkovací kartičky, které by si rozdělili a mohli by se obměňovat/střídat… Leichmann – napíšu ředitelům dopis, že ten seznam může mít několik možných variant. Dvorská – nemyslím si, že by tento návrh mohl zabezpečit bezpečný pohyb v areálu… Potom bych nemohla vpustit nikoho na krátkodobé povolení … Leichmann – to by, jako jedna z variant, šlo. Na sekretariátě by měli kartičky, počet míst na ústav by zůstal stejný. Na vrátnici by si pak museli dělat čárky za ústav. Lahoda – proč je parkování jízdních kol pouze ve stojanech k tomu zřízených? Leichmann – několik kol tady bylo ukradených. Kvůli tomu jsou ty stojany na viditelných místech. Je možné si půjčit zámek na vrátnici. Kudrle – bylo by možné přidat do textu slovo „harmonogram“? Leichmann – ano. Mikulík – jak je to s místem na motorky? Leichmann – motorka je soukromé vozidlo. Je třeba mít také povolení. Mikulík – na vrátnici se půjčují zámky. To je nutná podmínka? Dvorská – my to nabízíme jako nadstandard. Mikulík – a není problém si zabezpečit kolo vlastním zámkem? Dvorská – ne, není. Baláž – nyní můžeme projednat pár formálních drobností... Schlaghamerský – bod 2 konec odst. a) – doporučuji napsat „je povolen vjezd, aniž by se vystavovala propustka“ Dvorská – bude opraveno na „je povolen vjezd bez propustky“. Schlaghamerský – bod 2 odst. b) – není zde definováno, co ten krátkodobý vjezd je. Vztahuje se to na ty 2 hodiny? Dvorská – ne, někteří mají povolení delší, na potřebnou dobu. Baláž – a nebylo by lepší „jednorázový“ … Dvorská – ne. Může to být na týden, opakovaně (např. z důvodu prací) … Kudrle – tak „časově omezený“? Baláž – zaměnil bych text „děkan a tajemník fakulty mohou povolovat další výjimky“ za „mohou udělovat další povolení“ Schlaghamerský – bod 1 odst. b) slovo „přihlédne“ Baláž – vynechal bych slova „bez povolení“ Schlaghamerský – co se týká malých a velkých písmen, mělo by to být jednotně… Návrh usnesení: * AS schvaluje opatření děkana Provozní řád fakulty. Hlasování: pro 22 / proti 1 / zdržel se 1 7. Informace o přípravě dlouhodobého záměru MU a PřF. (doc. Leichmann) MU schválila svůj dlouhodobý záměr (DZ). Na základě tohoto záměru bude psát svůj DZ fakulta. Připravený návrh bude poslán ředitelům ústavů a poté bude předložen VR a senátu ke schválení. Diskuze: Paruch – jakým způsobem vznikal univerzitní DZ? Leichmann – byly ustanovené odborné komise, které pracovaly na odborných částech – věda a výzkum, studijní a společenská. Paruch – a ty univerzitní priority, kde jsou Simulační centrum pro celou LF a na druhou stranu tam je rozšíření RECETOXU… Leichmann – to se týká investic – to je kvůli VVV. Realizované projekty budou jen ty, které najdou oporu v těchto věcech. Paruch – tam ale budou určitě i jiné aktivity, není to vůči nim diskriminační? Leichmann – toto jsou aktivity, které v té době byly známy. Paruch – takže, když se vynoří nová, nebo ta, co si jí nikdo nepovšimnul? Leichmann – v době, kdy se DZ podával, tak ty známé aktivity se tam objevily. Dával jsem k tomu poznámky za fakultu. Každý rok se připravuje aktualizace DZ. Pokud někdo bude chtít podat projekt do VVV, tak se to musí dopředu objevit v aktualizaci DZ. Paruch – bylo to tvořeno z úrovně ředitelů jednotlivých ústavů? Leichmann – ne, to dělala univerzita. Byly 3 nebo 4 pracovní skupiny. Za každou fakultu byl v každé skupině jeden zástupce. Záměr byl několikrát projednáván na senátu (pozn.: senátu MU), byl veřejný a bylo možné o něm diskutovat. Vymazal – na DZ MU spolupracovali i studenti. Bylo by možné do části o vzdělávání v DZ PřF nějak zapojit studenty? Leichmann – ano. Připravíme návrh. Když řeknete, komu ze senátu se má návrh zaslat, tak je to možné. Kudrle – pro mě je překvapení, že po 20 letech univerzita zjistila, že existují žebříčky…co se tedy stalo? Leichmann - žebříčky se od té doby staly běžnějšími. Pověst VŠ je zásadní a cíl to je reálný – díky CEITECu, CETOCOENu, CEPLANTu a CESEBu. Vymazal – tato věc byla na univerzitě dříve negativně vnímána – že by se MU měla posunout v žebříčcích, které jsou zpochybnitelné. Pan rektor ale naznal, že ty věci, které se hodnotí, jsou rozumné. Leichmann – PřF i LF s tímto relativně souhlasí. Ostatní věci, které tam jsou napsány, … budeme doufat, že je to psané s ohledem na financování VŠ. Paruch – co se stane, když se nepodaří posunout v žebříčcích? Leichmann – to je možné. Náš cíl je se posunout do 500 pozice. Záleží, kolik čínských škol se objeví … to je konkurence. Schlaghamerský – některé žebříčky kladou důraz na počet zahraničních studentů. Těžko můžeme konkurovat vysokým školám, které běžně učí v angličtině. Leichmann – jsou asi 4 hlavní žebříčky, které používají nejrůznější parametry. Mezi parametry patří i přepočítávané výsledky vědy a výzkumu. Podstatný parametr je počet studentů na učitele – a ten my máme, v rámci MU, nejlepší. 8. Různé. · doc. Zejda – občas by měla proběhnout kontrola - v zápise byly uvedeny nějaké úkoly, tak bychom měli zkontrolovat, zda byly provedeny. Zatím se tak nestalo. Baláž/Zejda – na minulém senátu jsme žádali o vyjmutí Disciplinární komise ze stránky AS a u doc. Gelnara doplnit, že je statutárním zástupcem děkana. Dvorska – zařídím. · doc. Zejda – Centrum zahraniční spolupráce (CZS) – snažil jsem se dohledat, jaké máme smlouvy o spolupráci se zahraničními pracovišti nebo univerzitami. Je to nedohledatelné. Mám i jiné zkušenosti s CZS – negativní, v tom smyslu, že mají velmi omezené hodiny, kdy je člověk může zastihnout. Zpravidla jsou nezastižitelní. Fungují jen na mailu. Když s nimi člověk potřebuje něco zkonzultovat, tak je velmi obtížné se dopídit toho, kdo by s vámi mohl mluvit. Vymazal – můžete nám tohle poslat na velký senát jako podnět? Zejda – ano, pošlu. Jejich webové stránky jsou velmi nepřehledné. Schlaghamerský – existuje interní systém, do kterého se dá nalogovat. Není to řešení pro studenty. Naše fakulta tento seznam smluv Erasmus má. Pane děkane, existují ještě program Družba, který dříve fungoval? Leichmann – už asi neexistuje. Nádeníčková – když jdete za koordinátorem, tak se dozvíte, že můžete jet, kam chcete – kde vás vezmou. Takže záleží na studentovi, kam chce vyjet. Zejda – mně primárně nejde o Erasmus, to vím, že funguje. Jde mi o ty spolupráce. Setkal jsem se při pobytu v zahraničí, že mi partneři řekli, že by mi rádi zaplatili pobyt, ale potřebovali by k tomu nějakou obecnou smlouvu o spolupráci… Lochman – CZS nás vnímá jako partnera, který uzavírá velké množství smluv s nízkým plněním (Erasmus). Co se týká ostatních smluv, tam není příliš velká vůle. Zejda – kdo to tedy spravuje? Fakulta, rektorát…? Leichmann – to má na starosti určitě CZS, pokud se na to zeptá velký senát … CZS se neustále chlubí, jak dobře funguje, ale určitě by mu pomohlo, kdyby na něj zazněl nějaký ohlas. Hlas z velkého senátu by mohli brát vážněji. Lochman – nám tvrdí, že jsme jediná fakulta, se kterou mají problém. Zejda – sepíši nějaký podnět, který předám „velkému“ senátu. Leichmann – možná by bylo lepší, kdyby to předal senát senátu… Baláž – dáme to na příští zasedání. Zejda – dobře, připravím podnět. · doc. Schlaghamerský – v UKB, možná i na Kotlářské a jiných fakultách obchází pracoviště lidé, kteří nabízí a prodávají slevu na představení Národního divadla Brno. Mě by zajímalo, jestli mají k tomuto povolení univerzity? Leichmann/Dvorská – ne, mají zákaz. Platí tu zákaz podomního prodeje. · doc. Kudrle – nedávno dorazil mail od paní Pakostové, který byl rozeslán naší sekretářkou všem na ústavu. Ohledně nějakého energetického fóra. Leichmann – tato firma se oficiálně obrátila na univerzitu. Byl jsem požádán paní prorektorkou, abychom to přeposlali. Dvorská – v poslední době je velký tlak na různé umísťování propagačních materiálů atd. Tomuto se bráním. Míním toto téma otevřít na poradě tajemníků, aby k tomu MU zaujala nějaký postoj. · Dr. Kašparovský – pokud máte nějaký problém, který přesahuje fakultu a bylo by vhodné, aby se řešil na velkém senátu, tak když v dostatečném předstihu zkontaktujete mě nebo někoho z mých kolegů, rádi se toho ujmeme. Prezence Zaměstnanecká komora: RNDr. Milan Baláž, Ph.D., doc. RNDr. Vít Gloser, Ph.D., prof. RNDr. Jiří Kalvoda, CSc., Mgr. Jan Koláček, Ph.D., Mgr. David Kruml, Ph.D., doc. Mgr. Vít Kudrle, Ph.D., Mgr. Jan Lochman, Ph.D., doc. RNDr. Petr Mikulík, Ph.D., Mgr. Ondřej Mulíček, Ph.D., Mgr. Kamil Paruch, PhD., Mgr. Daniel Seidenglanz, Ph.D., doc. Dipl. Biol. Jiří Schlaghamerský, Ph.D., doc. RNDr. Miloslav Zejda, Ph.D., Mgr. Petr Zemánek, Ph.D. Omluven: doc. RNDr. Omar Šerý, Ph.D. Studentská komora: Mgr. Tomáš Buryška, Mgr. Irena Honsnejmanová, Bc. Ondřej Kovanda (do 16:55), Bc. Marek Lahoda, Bc. Natálie Nádeníčková, Bc. Filip Smrčka, Bc. Lucie Šimoníková, Mgr. Michaela Tvrdoňová, Ondřej Vymazal. Omluveni: RNDr. Miroslav Krepl, Bc. Petr Holík, Bc. Simona Sváčková. Hosté: RNDr. Mgr. Daniela Dvorská, doc. RNDr. Jaromír Leichmann, Dr., doc. RNDr. Zdeněk Bochníček, Dr., Iva Klímová, Mgr. Tomáš Kašparovský, Ph.D., RNDr. Pavel Lízal, Ph.D., RNDr. Mgr. Iveta Třísková, Ph.D., Mgr. Veronika Štěpánková, Ph.D. Zasedání řídil: RNDr. Milan Baláž, Ph.D. Zapsala: Iva Klímová Ověřovatelé zápisu: Ondřej Vymazal, Miloslav Zejda