6 Žhavé magma v sobě obsahuje rozpuštěné plyny. Když se vylévá na povrch Země, plyny se z něho uvolňují a unikají v podobě bublin. Lávový proud bývá bublinami hojně naplněn, zejména ve své horní části. Kusy neogenního šedočerného napěněného bazanitu pocházejí z lokality Smrčí u Semil (b). Když se při vychládání utuhlé lávy bubliny zaplní různými nerosty (třeba bílým kalcitem), označujeme je jako mandle a horninu nazýváme mandlovec. Mandle vzorků z Bezděčína (a) mají při okraji jeden nebo více zelených lemů tvořených minerálem chloritem, který vznikl rozkladem původní horniny působením horkých roztoků. Pokud horninou kolovaly roztoky s obsahem kyseliny křemičité, byly bubliny vyplněny tvrdým vrstevnatým chalcedonem tvořícím polodrahokam achát. Velké množství různých achátů obsahují právě podkrkonošské mandlovce – andezitobazalty, postaru označované jako "melafyry" . Zajímavý je i tvar lávových bublin či mandlí – jejich protažení totiž ukazuje na míru tečení lávy při jejím závěrečném tuhnutí. V nepohybující se lávě si bubliny udržely kulovitý tvar, naopak po zatuhnutí tekoucí lávy můžeme najít bubliny výrazně protáhlé. Srovnat bychom to mohli třeba s tvary bublin v pečivu, které se protáhly při hnětení těsta. Vznik: Mandlovce vznikly jako lávové proudy během vulkanismu spojeného s gravitačním kolapsem variského pohoří („molasové“ stádium). 6 ACHÁTY V LÁVOVÝCH BUBLINÁCH b a a napěněná láva s kulovitými bublinami z povrchu lávového proudu mandle jsou bubliny vyplněné různými minerály bílý kalcit šedý achát zelený chlorit protažené mandle (původně bubliny) svědčí o tom, že se láva pohybovala ještě těsně před utuhnutím posloupnost vrstviček minerálů (achát-chlorit- -achát-chlorit-kalcit) svědčí o opakovaných změnách složení pronikajících roztoků EDIAKAR KAMBRIUM ORDOVIK SILUR DEVON KARBON PERM TRIAS JURA KŘÍDA PALEOGÉN NEOGÉN KVARTÉR 0100200300400500600 mil. let Minerály a horniny: (a) Z tmavé zkladní hmoty vystupují světlé vyrostlice živců, v mandlích zelený chlorit a bezbarvý opál (achát) a kalcit. Melafyr (česky mandlovec) z Podkrkonoší patří podle chemického složení k bazaltoandezitům až trachyandezitům s přechody k bazaltům (Schovánková, 1985) Stáří: (a) Radiometrické datování podle izotopů Sr a Nd dává stáří 290 mil. let (Ulrych et al., 2006), což odpovídá i stratigrafické pozici ve spodním permu z mladších prvohor (Pešek, 2001). Vzorek (b) je bazanit neogenního stáří, podrobný popis je u č. 28. 1 3 5 7 9 11 13 15 37 41 45 49 53 57 61 65 69 73 77 bazalt andezit dacit ryolit fonolit Na O2 + K O2 SiO2SiO2 trachyt bazanit ab a b Regionální zařazení: (a) Molasa evropských variscid; Český masiv: molasové jezerní (limnické) pánve a vulkanity: podkrkonošská pánev. (b) Platformní pokryv Českého masivu: třetihorní neovulkanity. Lokalita odběru: (a) Bezděčín jižně od Jablonce nad Nisou, činný lom (Eurovia Kamenolomy, a.s.) ležící asi 1 km východně od obce. Zdejší horniny jsou západním pokračováním pruhu známých mandlovců od Kozákova. Souřadnice: 50° 39,55´ s.š., 15° 08,86´ v.d. (b) Lom Smrčí, viz č. 28. a b