AMENNÉ VARHAN I po svém utuhnutí mají lávy značně vysokou teplotu a ty čedičové bývají obzvláště horké. Při chladnutí se láva vlivem své tepelné roztažnosti smršťuje. A stejně, jako se bahno na dně staré louže sesychá a trhá za vzniku mnohoúhelníků bahenních prasklin, tak i chladnoucí láva praská do pěti- až sedmibokých sloupců. Sloupce omezují pukliny, které v lávovém tělese začínají "růst" na jeho kraji. Směrem dovnitř však nepostupují plynule, nýbrž ve skocích, což se projevuje vznikem příčných pruhů. Ty jsou dobře zřetelné, protože jednotlivé přírůstky na sebe přesně nenavazují. Tvar spojovacích oblouků pak ukazuje, kterým směrem láva chladla. Protože sloupce rostou od kraje lávového tělesa do jeho středu, jsou orientovány vždy kolmo ke stěně tohoto tělesa. Podle orientace sloupců tak můžeme určit, zda se jedná o vodorovně uložený lávový proud s vertikálními sloupci nebo naopak o vertikální žílu rozpukanou do sloupců vodorovných. V lávových proudech se obvykle vytvářejí tři různá sloupořadí: spodní kolonáda ze sloupců tlustých a krátkých (teplo je odváděno vedením do země), svrchní kolonáda se sloupci delšími a tenčími (chlazení vzduchem) a uprostřed ležící entablatura se sloupci silně pokřivenými. Zajímavost: Ve filmové pohádce Pyšná princezna (1952) se pod kamennými varhanami Panské skály ukrýval utíkající král Miroslav s princeznou Krasomilou před pátrajícími jezdci. puklina omezující sloupec postupuje ve skocích, takže povrch pukliny je ^ příčně páskovaný nový přírůstkový pás se připojuje ke staršímu zaobleně - to umožňuje rozpoznat jejich vzájemné stáří a tím i směr růstu pukliny a chladnutí lávy smery chladnutí pozitiv >C/) "O CO c/) E CL horní kolonáda (chladne shora) entablatura dolní kolonáda (chladne zdola) puklinová stavba lávového proudu Ni,: ••;,•€ 15 Na20 + K20 fonolit trachyt bazanit bazalt andezit dacit 37 41 45 49 53 57 61 65 69 73 77 Horniny a minerály: (a) Olivinický bazalt (Šantrůček etal., 1968) je tvořený olivínem, pyro-xenem (augitem), plagioklasem, někdy přistupuje i magnetit, amfibol nebo biotit (Hejtman, 1957); (b) olivinický bazalt až bazanit (mikrofoto nahoře, popis je u č. 28); (c) - zřejmě nefelinický bazanit tvořený olivínem, pyroxenem (augitem), foidy (nefelinem, sodalitem), plagioklasem (andezi-nem), magnetitem a apatitem (Ulrych etal., 2013). KAMBRIUM SILUR KARBON Stáří: (a) Olivinické čediče pronikly skrz křídové horniny v třetihorách, a to buď během první (36,1 až 25,5 mil. let) nebo třetí (kolem 44 mil.let) fáze vulkanické aktivity v oháreckém riftu (Cajz et al., 1999); (c) bazaltoidy od Meziny byly datovány metodou K-Ar na pliocén-pleistocénní stáří 1,94 ±0,22 mil. let (Šibrava & Havlíček, 1980). Nově bylo určeno stáří podstatně mladší 0,808 ±0,11 mil.let(Pécskayeřa/.,2009). TRIAS KRIDA NEOGEN 600 mil. let EDIAKAR 500 400 ORDOVIK DEVON 300 200 PERM DURA 100 PALEOGEN KVARTÉR Regionální zařazení: Evropské kenozoické vulkanity v předpolí Alp; Český masiv: (a, b, c) třetihorní neovulkanity: (a) vulkanity ohárec-kého riftu, (c) vulkanity severní Moravy a Slezska. Lokality: (a) Kamenický Šenov: starý sběr z ChPP Panská skála východně od obce. ► Souřadnice: 50° 46,16' s.š., 14° 29,09' v.d. (b) Lom Smrčí, viz č. 28. (c) Vzorek ze starých sběrů bez určení, snad z lokality „Lávový proud" u Meziny (část návrší Venušina sopka) nedaleko od Bruntálu. Souřadnice: 49° 57,22' s.š., 17° 29,37' v.d.