9 V křídě byla severní polovina našeho území pod mořem. To bylo poměrně mělké, protože zaplavilo převážně rovinatou krajinu. V moři se usazoval vápnitý pískovec s glaukonitem. Tento pískovec je na povrchu drsný, neboť se z něj odrolují křemenná písková zrna. Mezi pískovými zrny je kalcitový tmel, ale také malé množství jílového minerálu kaolinitu. Nápadným a docela zajímavým minerálem je glaukonit. Ten se vytváří jen v mořském prostředí, takže s jistotou víme, že tento pískovec vznikal na dně moře. Čerstvý glaukonit má zelenou barvu způsobenou dvojmocným železem. Při zvětrávání nejprve zčerná a následně "zrezne" v důsledku oxidace železa a přeměny na limonit (hnědel). Při zvětrávání se limonit druhotně vysrážel i na puklinách. V teplém křídovém moři žili korýši rodu Protocallianassa. Z nich se v pískovci dochovala prakticky jen klepeta, protože byla nejodolnějšími částmi krunýře korýšů. Mořský proud zřejmě oddělil klepeta od krunýřů a nahromadil je v místech, kde je dnes hromadně nacházíme. Nepřehlédnutelná přítomnost klepet v tomto pískovci se projevila i na jeho odborném názvu. Říká se mu "kalianasový pískovec" a tvoří nejvyšší část jizerského souvrství. Vznik: Pískovce vznikly usazením písku na mořském dně. Podle paleontologických nálezů zde v období svrchního turonu, kdy probíhala mořská transgrese, byla přílivová zóna teplého moře s hloubkou do 100 m (Mlynářová, 2012). 9 RACI Z KŘÍDOVÉHO MOŘE klepeta byla nejpevnější částí krunýře, proto se zachovala rekonstrukce korýše Protocallianassa černozelená zrna glaukonitu dokládají mořské prostředí, světlá zrna jsou křemenná EDIAKAR KAMBRIUM ORDOVIK SILUR DEVON KARBON PERM TRIAS JURA KŘÍDA PALEOGÉN NEOGÉN KVARTÉR 0100200300400500600 mil. let Hornina a minerály: Vápnitý pískovec s jehlicemi hub a mikrofosiliemi, křemenná zrna v hornině jsou tmelena kalcitem, infračervenou spektroskopií byly určeny tyto minerály: křemen, kalcit, kaolinit (Mlynářová, 2012). Makroskopicky i mikroskopicky je pozorovatelný zelený glaukonit. Stáří a fosilie: Lokalita patří do nejvyšších částí jizerského souvrství, stáří je doloženo paleontologicky do stupně turon (Štaffen, 2009), svrchní křída, druhohory. Mlynářová (2012) zde popsala hojný výskyt klepet desetinožce druhu Protocallianassa antiqua (ROEMER, 1841), který byl typický pro mělké části svrchnokřídových moří, a dále schránky mlžů: kyjovky druhu Pinna creatacea (SCHLOTHEIM, 1813), která žila v hloubkách do 100 m, a ústřice druhu Rhynchostreon suborbiculatum (LAMARCK, 1801). písek jíl CaCO3 vápenec pískovec jílovec slínovec opuka 80 2050 20 50 80 80 20 Regionální zařazení: Platformní pokryv epivariské platformy; Český masiv: platformní pokryv Českého masivu: česká křídová pánev. Lokalita odběru: Benátky jižně od Litomyšle, činný lom na tzv. „opukový“ kámen (Profistav Litomyšl, a.s.) leží na východní straně obce. Souřadnice: 49° 51,20´ s.š., 16° 19,71´ v.d.