VEDCI DOBY LEDOVÉ
iflBB
"Tí
V době ledové zasáhl velký kontinentální ledovec jen severní okraje našeho území, konkrétně severočeské výběžky, Žulovsko a Ostravsko. Tento ledovec sem přitekl i s úlomky a balvany hornin, které posbíral na své cestě. Přinesený materiál uložil ve formě morén nebo zanechal jednotlivé kusy rozmístěné po krajině v podobě eratických (bludných) balvanů. Eratické, neboli bludné balvany, jsou balvany, které svým složením neodpovídají skalnímu podloží, na kterém leží, jako tomu bývá obvykle, ale jsou zpravidla zcela
jiné (angl. erratic = nevyzpytatelný, bloudící, a to od errare = chybovat, mýlit se, bloudit). V tomto případě byly přineseny ledovcem.
Z hornin přinesených ledovcem jsou velmi zajímavé severské žuly, které mají nápadnou červenou barvu a stáří přesahující miliardu let. Naše vystavené kameny byly posbírány již v 19. století, pravděpodobně v údolí potoka Porubky u Svinova, který je dnes součástí města Ostravy (a). Sem zasáhl ledovec během sálského zalednění zhruba před 160 tisíci lety.
Pustou zmrzlou krajinu v předpolí ledovce bičovaly prudké vichry. Vanoucí vítr unášel drobná písková zrnka a tak působil jako brusný papír, který vyhlazoval náběhovou stranu kamenů ležících na povrchu země. V důsledku sezónních větrů různých směrů se na kamenech postupem času vytvořily různě natočené zarovnané plochy, na jejichž styku jsou výrazné hrany, které daly těmto kamenům název hrance. Jeden z nej-větších hranců na našem území, tzv. trojhran, nalezl Bohuslav Klíma ve Velké Kraši-Hukovicích nažulovsku (b).
častým typem hornin bludných balvanů jsou různé druhy růžových a červených skandinávských žul proterozoického stáří
sbírce dvanácti eratických balvanů vévodí velký blok o rozměrech 130 * 90 * 65 cm vážící 13,7 q
,4l
hrany na styku dvou eolicky (tj. větrem) formovaných ploch jsou typickým - znakem hranců
b
troj h ran
křemen
skandinávské žuly
alkalické živce
plagioklas
Horniny a minerály: Vzorky eratických balvanů reprezentují různé typy archaických žul ze Skandinávie (Vodička, 1954), s typickými růžově až červeně zbarvenými živci, šedým až modrošedým křemenem a biotitem. Samotný sediment je klastický písek až štěrk. Podle valounových analýz z Hlučínska a Opavska ledovcové sedimenty obsahují křemen, dále zmíněné skandinávské žuly, pískovce, silicity polského
žuly
KAMBRIUM SILUR
KARBON
ledovcové uloženiny
písek
mezozoika a v menší míře i kulmské horniny (Růžička, 1980).
Stáří: Ledovcové sedimenty Ostravska vzniky během prvního sálského zalednění v pleistocénu, tj. asi před 160 000 lety (Macoun etal., 1965; Nývlt et al., 2011), stáří glacifluviálních sedimentů zHukovic s hrancem rovněž odpovídá sálskému zalednění (Klíma, 1948).
TRIAS
KRIDA
NEOGEN
600 mil. let	500 400	300	200	100_ol
EDIAKAR	ORDOVIK DEVON	PERM	DURA	PALEOGÉN KVARTÉR
Regionální zařazení: Kvartér akumulačních oblastí: ledovcové uloženiny.
Lokality: (a) Skupina eratických balvanů je v areálu PřF MU umístěna již desítky let. Popis podal již v roce 1954 Vodička: „Na nádvoří geologického ústavu brněnské univerzity je skupina dvanácti bludných balvanů, většinou z růžové skandinávské žuly, z nichž největší měří 130 x 90 x 65 cm a váží 13,7 q a nese nápis SVINOV 1882. Kameny pocházejí pravděpodobně z údolí potoka Porubky uSvinova."
Souřadnice: -49° 49' s.š., ~18° 12' v.d.
(b) Trojhranný hranec nalezl při výzkumech vHukovicích (dnes část obce Velká Kraš) mladý asistent PřF MU a pozdější archeolog B. Klíma (1948): „studoval jsem menší štěrkovnu západně nádraží v Hukovicích a zjistil zde celou řadu hranců, ... Mezi všemi vyniká svou velikostí obrovský trojhran, který díky svým rozměrům (65 x 40 x 32 cm) je pravděpodobně největším známým h rancem v republice (obr. 1)."
Souřadnice: -50° 21,7' s.š., ~17° 07,4' v.d.
V knihovně PřF MU byl nalezen rukou psaný text u zmíněného obr. 1: „Jest umístěn v parku před budovou geolog, ústavu M. univ", který s osobním svědectvím prof. R. Musila dokládá původ kamene.y