12
V siluru žila zvláštní skupina hlavonožců,
předchůdců dnešních chobotnic a sépií. Podle
schránek tvaru rovného rohu byli pojmenováni
latinským názvem Orthoceras (ortho = latinsky
rovný; keras = řecky roh), počeštěně píšeme
ortoceři. V Českém krasu jejich schránky vytvořily
zvláštní vrstvy esteticky pěkně vypadajících
hlavonožcových (ortocerových) vápenců.
To, co je na těchto zkamenělinách
zajímavé, jsou přepážky rozdělující schránku na
jednotlivé komůrky, které jsou všechny spojené
centrální trubicí. Komůrky sloužily ortocerům jako
hydrostatický orgán k regulaci jejich vztlaku
a tím i hloubky ponoru. Když živočich pomocí
centrální trubice napumpoval do komůrek
kapalinu, klesala vodou zatěžkaná schránka
i s ním do hloubky, naopak po zaplnění komůrek
plynem došlo k výstupu nahoru blíže hladině.
Z dnešních živočichů to dovede ještě loděnka
(Nautilus) a ... člověk se svými ponorkami, když
ovládá jejich balastní nádrže.
Ortoceři nebyli jen poklidně se vznášejícími
pravěkými ponorkami, ale patřili k obávaným
dravcům své doby. Měli velké oči, kterými pátrali
po kořisti, a chapadla, kterými svou kořist lapali.
Uměli i aktivně plavat. Rychlosti plavby dosahovali
rychlým vystřikováním proudu vody, reaktivní silou
se pak prudce vystřelili opačným směrem.
Na horní straně levého kamene jsou zvláštní
bíle zbarvené schodovité plochy s rýhovaným
povrchem. Jedná se o drobné zlomy-ohlazy, kdy
sousední vrstvy po sobě prokluzovaly a ve vytvořených
trhlinách narostl bílý kalcit. Linii prokluzu
určují drobné rýhy a směr pohybu udává tvar
schůdků (poznáte to po přejetí plochy rukou).
12 SILURŠTÍ HLAVONOŽCI
sifonální trubice
propojovala komůrky
plynové komůrky jsou dnes
vyplněné bílým kalcitem,
obloukovité přepážky jsou
zbarveny tmavě
ortocer měl velké oči
a chapadla k lovu kořisti
kalcitem vyplněné komůrky
lépe odolávají zvětrávání
než původní schránka
částečné vyplnění
plynových komůrek
okolním sedimentem
vedlo k vytvoření
tzv. geologických libel
EDIAKAR
KAMBRIUM
ORDOVIK
SILUR
DEVON
KARBON
PERM
TRIAS
JURA
KŘÍDA
PALEOGÉN
NEOGÉN
KVARTÉR
0100200300400500600 mil. let
Hornina a minerály: Bioklastický vápenec
s hlavonožci (Chlupáč et al., 1992), patří mezi
horniny usazené, biogenní. Převažuje v něm bílý
kalcit, šedé zbarvení dáno obsahem organického
uhlíku, oxidované narůžovělé partie jsou zabarvené
hematitem. Na původní lokalitě se vrstvy
vápence střídají s vrstvami břidlice.
Stáří: Paleontologické nálezy trilobita Encrinuraspis
beaumonti ve vápencích s hlavonožci v lomu
Kosov řadí stáří této horniny do spodní části
stupně ludlow (Kříž, 1992), což odpovídá
absolutnímu stáří zhruba 426 mil. let. Toto stáří
ortocerových vápenců odpovídá do silurskému
útvaru starších prvohor.
písek jíl
CaCO3
vápenec
pískovec jílovec
slínovec
opuka
80 2050
20
50
80
80
20
Regionální zařazení: Evropské variscidy:
zóna armorická; Český masiv: oblast středočeská
(bohemikum): barrandien, pražská
pánev (synforma).
Lokalit odběru: Jarov, asi 2 km jižně od centra
Berouna, dnes omezeně činný lom (Velkolom
Čertovy schody, a.s.) leží na severozápadním
úbočí vrchu Velký Kosov (451 m n.m.) u zmíněné
obce. Na obrázku je část stěny lomu
s vrstvou ortocerového vápence.
Souřadnice: : 49° 56,32´ s.š., 14° 03,27´ v.d.