16
Granit má své odborné jméno z latinského slova
granum = zrno, protože jeho zrnka jsou vždy
viditelná pouhým okem. Jsou to vlastně krystalky
křemene, živců a slíd. Krystalovou strukturu má
připomínat i křížkovaná šrafa, kterou se granity
vyznačují v geologických schématech a mapách.
Protože jsou zrna dosti velká, dají se
jednotlivé minerály dobře rozpoznat. Bílé
a mléčně neprůhledné jsou živce: draselný
ortoklas a sodno-vápenatý plagioklas, ale to už se
od sebe pouhým okem tak snadno nepozná.
Světle šedohnědavý a sklovitě průhledný je
křemen. Poslední okem viditelnou složkou jsou
slídy – tvoří šupinovité krystaly, které se na
rovných štěpných plochách výrazně lesknou.
Stříbřitou barvu má slída světlá (muskovit), hnědá
až černá je slída tmavá (biotit).
Živcové krystaly nejsou všechny stejně
velké. Některé se svou velikostí ztrácejí v zrnité
základní hmotě. Jiné jsou nápadně větší – mají
tabulkovitý tvar a na povrchu kamene vytváří bílé
obdélníky. Takovým zřetelně větším krystalům se
říká vyrostlice. V žulovém magmatu rostly jako
první a při unášení magmatem se natočily do
směru jeho toku rovnoběžně s pevnou boční
stěnou. Magmatické natočení vyrostlic nám tak
naznačuje průběh okraje žulového tělesa, a to i do
hloubky.
Vznik: Žulové magma vzniklo roztavením
usazených hornin během hercynské orogeneze.
Vysoký obsah jílu v původních horninách se
projevil vysokým obsahem hliníku v tavenině
(peraluminický granit) a krystalizací minerálů
andalusitu či sillimanitu.
16 ŽIVCOVÉ VYROSTLICE V ŽULÁCH
mléčně bílý živec
sklovitě průhledný
šedavý křemen
šupinky tmavé
slídy (biotitu)
bílé
obdélníky
jsou
tabulkovité
vyrostlice
živce
granitbezvyrostlicgranitsvyrostlicemi
otevřená
puklina (Q)
s minerální
výplní
na geologických mapách jsou
granity značeny červenou
barvou (magma) a křížkovou
šrafou (krystalová zrna)
EDIAKAR
KAMBRIUM
ORDOVIK
SILUR
DEVON
KARBON
PERM
TRIAS
JURA
KŘÍDA
PALEOGÉN
NEOGÉN
KVARTÉR
0100200300400500600 mil. let
Hornina a minerály: Porfyrický středně zrnitý
biotitický granit s muskovitem označovaný jako typ
Eisgarn, podtyp Číměř (Breiter, 2005), někdy jako
podtyp Řásná (René , 2001); je to hornina vyvřelá,
hlubinná (kyselá). Složení: K-živec, křemen, plagioklas
a slídami (biotitu je výrazně více než muskovitu),
běžný je přimíšený andalusit a sillimanit.
Stáří: Radiometrickou metodou na izotopech Rb
a Sr bylo stanoveno stáří granitu typu Eisgarn
v této části moldanubického plutonu na 303 ±6 mil.
let (Scharbert & Veselá, 1990), což odpovídá
stupni gžel (dříve stephan C) z nejvyššího
karbonu, mladší prvohory (paleozoikum).
alkalické
živce
plagioklas
křemen
granit
diorit
syenit
tonalit
granodiorit
90 1035
20
60
90
80
40
955
95
10
monzonit monzodiorit
alkal.granit
Regionální zařazení: Evropské variscidy:
zóna moldanubická; Český masiv: oblast
moldanubická: centrální moldanubický pluton.
Lokalita odběru: Řásná severozápadně od
Telče, občasně činný lom na lomový kámen
(Kavex – Granit Holding, a.s.) leží asi 1 km
jihozápadně od obce.
Souřadnice: 49° 12,96´ s.š., 15° 22,67´ v.d.