19
V devonu se na místě dnešního barrandienu
vytvořil korálový útes. Kolem útesu bylo moře
hluboké několik desítek metrů, ale samotný útes
sahal těsně pod hladinu a někdy se dokonce
vynořil v podobě ostrova, stejně jako dnešní atoly.
Podmořské stěny útesu byly strmé a na jejich úpatí
se hromadila suť tvořená schránkami korálů, lilijic,
brachiopodů aj. Materiál útesu i přilehlé suti dnes
vytváří bělošedé koněpruské vápence.
Během dočasného vynoření koněpruské
vápence krasověly, vlivem gravitace celé těleso
útesu pukalo a rozjíždělo se. Do otevřených
rozsedlin napadal při následném zatopení mladší
suchomastský vápenec výrazně červené barvy,
nejprve jemný kalový, později hrubší s četnými
úlomky schránek. Protože se tento napadaný
vápencový detrit rychle zpevňoval a trhliny se
zároveň stále rozevíraly, jednotlivé výplně se
vzájemně protínají. Podle stratigrafických dokladů
jsou doloženy nejméně čtyři etapy takového
vyplňování trhlin (Chlupáč, 1996).
Vyplněné trhliny jsou zvláštním druhem
těles sedimentů označovaným jako neptunické
žíly. Název připomíná názor geologů-neptunistů
z počátku 19. století, kteří si takto vysvětlovali
vznik všech žil, i magmatických. Za neptunickými
žilami nemusíme jezdit až k Berounu, ale najdeme
je i v okolí Brna v Moravském krasu, tady však
nebývají tak nápadně červené.
Zajímavost: Koněpruské vápence jsou jedněmi
z nejčistších vápenců u nás. Patří do pražského
souvrství, jehož masivní vápence jsou bohaté na
jeskyně. Také většina velkých lomů v Českém
krasu těží právě vápence pražského souvrství.
19 VÁPENCOVÁ NEPTUNICKÁ ŽÍLA
náznaky horizontální stratifikace
v bioklastickém typu suchomastského
vápence
světle šedý bioklastický vápenec
koněpruský tvoří hlavní masu
útesu
růžový biomikritický (vlevo) a
červený bioklastický (vpravo)
typ suchomastského vápence
úlomky vápenců ze
stěny neptunické žíly
východní stěna Císařského lomu dobře
ilustrující vztah útesových vápenců
koněpruských (K) a mladších vápenců
suchomastských (S), které tvoří
neptunické žíly
K
S
K
S
EDIAKAR
KAMBRIUM
ORDOVIK
SILUR
DEVON
KARBON
PERM
TRIAS
JURA
KŘÍDA
PALEOGÉN
NEOGÉN
KVARTÉR
0100200300400500600 mil. let
Horniny a minerály: Bílé koněpruské vápence
jsou chemicky velmi čisté, vysokoprocentní
s obsahy CaCO kolem 97–98 %, malými podíly3
MgO kolem 1 % a méně, ostatních nečistot jako
Fe O , Al O a nerozpustného zbytku křemene,2 3 2 3
živce a slíd obsahují pod 1 % (Svoboda et al.,
1957). Koněpruskými vápenci korálovými s množstvím
úlomků lilijic proniká neptunická žíla druhé
generace tvořená červeným suchomastským
vápencem, který je navíc zbarven hematitem.
Stáří: Výskyt tentakulita Nowakia acuaria
v koněpruských vápencích je přiřazuje ke stupni
prag (Chlupáč, 1992), výplň neptunické žíly na
balvanu odpovídá suchomastským vápencům,
a tedy stupni dalej (Chlupáč & Oliver, 1989), obojí
z devonu, starších prvohory (asi 400–410 mil. let).
písek jíl
CaCO3
vápenec
pískovec jílovec
slínovec
opuka
80 2050
20
50
80
80
20
Regionální zařazení: Evropské variscidy:
zóna armorická; Český masiv: oblast
středočeská: barrandien, pražská pánev
(synforma).
Lokalita odběru: Vzorek v geoparku je přímo
z neptunické žíly označené a popsané na
obrázku č. 13 v článku Chlupáče (1996).
Pochází z 3. etáže činného velkolomu Čertovy
schody-východ na cemetářskou surovinu
(Vápenka Čertovy schody, a.s.). Lom leží asi
1 km jižně od obce Koněprusy v Českém krasu
jižně od Berouna.
Souřadnice: 49° 54,71´ s.š., 14° 04,22´ v.d.