22
O poměrech na dně dolnoslezského triasového
jezera nás informují mechanoglyfy – struktury
vytvořené během usazování pískovce na jeho
vrstevních plochách. Nápadné vlnky na horní
vrstevní ploše jsou zkamenělé čeřiny, které
vznikly přívalovým proudem vody. Protože hřbety
čeřin jsou obvykle natočeny napříč proudu
a jazykovitě se protahují v jeho směru, lze podle
jejich natočení odhadovat, kterým směrem proud
vody tekl. Různá orientace čeřin tak ukazuje na
změny směru proudění vody.
Na spodní, menší vrstevní ploše jsou zkamenělé
zbytky mnohoúhelníkovitých bahenních
prasklin. Ty obvykle v čistém pískovci nevznikají,
byla-li ale přítomna jílová příměs, mohly se trhliny
při jejím sesycháním vytvořit. Otevřené trhliny byly
dalším přívalem vody zaplněny nově přineseným
pískem, který některé trhliny vyplňuje dodnes.
Usazovaný písek obsahoval hlavně křemenná
zrna. Křemen je vůči zvětrávání stabilní,
a proto je vždy hojnou součástí pískovců. Méně
hojná živcová zrna napovídají, že v triasu bylo
variské pohoří již hluboce denudováno, neboť byly
odkryty horniny s velkým obsahem draselného
živce (ruly a granity). Bylo však stále ještě dost
členité a probíhající eroze byla rychlejší než
zvětrávání, které by živce rozložilo. Nepřítomnost
valounů v hornině ale ukazuje, že krajina byla
zvlněna již jen mírně.
Vznik: Triasové arkózové pískovce jsou nejmladší
molasové sedimenty variského pohoří a vyznačují
přechod od končící etapy gravitačního kolapsu
orogénu k etapě platformního zarovnání.
22 DNO VYSYCHAJÍCÍHO JEZERA
bahenní praskliny
v jílovitém pískovci
vytváří polygonální
síť trhlin
některé trhliny
dosud obsahují
výplň - materiál
následné vrstvy
čeřiny tvoří drobné hřbety,
které jsou obvykle natočeny
kolmo na směr proudění
různé směry čeřin v jednotlivých
vrstvách jsou dokladem
změn směru proudění
obloukovité
(jazykovité)
čeřiny ukazují,
kam voda tekla
EDIAKAR
KAMBRIUM
ORDOVIK
SILUR
DEVON
KARBON
PERM
TRIAS
JURA
KŘÍDA
PALEOGÉN
NEOGÉN
KVARTÉR
0100200300400500600 mil. let
Hornina a minerály: Bělavě šedé, narůžovělé
nebo hnědošedé arkózové pískovce (Valín, 1961)
obsahují oproti běžným pískovcům zrna živců,
převážně draselného. Průměrné složení je 62 %
křemene, 20 % živců a 18 % jílových minerálů
(Valín, 1964). Na lokalitě jsou dobře zachované
sedimentární struktury, jako např. dešťové kapky,
čeřiny, bahenní praskliny nebo šikmé zvrstvení.
Stáří: Bohdašínské souvrství patří nejpravděpodobněji
ke spodnímu triasu. Horniny navazují
na usazeniny svrchního permu, pro zařazení do
triasu svědčí nalezená tříprstá stopa některého
z menších dinosaurů (Zajíc, 1998), pokud by však
patřil do podřádu Theropoda, musely by tyto
sedimenty být dokonce mladší než spodní trias
(Serjeant, 1975; Haubold, 1971).
písek jíl
CaCO3
vápenec
pískovec jílovec
slínovec
opuka
80 2050
20
50
80
80
20
Regionální zařazení: Molasa evropských
variscid; Český masiv: molasové jezerní
(limnické) pánve: vnitrosudetská pánev.
Lokalita odběru: Lhota za Červeným
Kostelcem u Náchoda, činný lom Krákorka na
obkladové desky (Krákorka, a.s.) v těsné
blízkosti osady Devět Křížů.
Souřadnice: 50° 29,50´ s.š., 16° 03,45´ v.d.