RNINY ZEMSKÉHO PLA
Zemský plášť je standardně překryt zemskou kůrou a nevystupuje na povrch, takže jej nelze přímo pozorovat ani studovat. Jak tedy víme, že je tvořen převážně kremičitany hořčíku a železa? Plášťové horniny totiž přece jen na povrchu Země najít můžeme, protože sem bývají dopraveny vulkanickými nebo tektonickými procesy.
Příkladem první možnosti jsou nodule peridotitu (Iherzolitu) tvořené prudce zchlazeným materiálem zemského pláště, který byl společně s čedičovou lávou vyvržen z nitra Země při
sopečné erupci. Barvu nodulím dodává převažující žlutozelený olivín (forsterit), dále trávově zelený klinopyroxen (diopsid), hnědavě šedý ortopyroxen (enstatit) a černohnědý spinel. Zajímavé jsou červíkovité srůsty (symplektity) spinelu s pyroxeny dokládající, že původně byl přítomen i granát, který však při předchozím pozvolném poklesu tlaku reagoval s olivínem za vzniku uvedených srůstů.
Druhou možností je tektonické vytažení kousků pláště při vzniku pásemného pohoří, což je proces mnohem pomalejší (miliony let). V tomto případě plášťový materiál vychládá jen zvolna. Během cesty nahoru navíc "lapá" vodu ze svého okolí a hydratuje se za vzniku minerálů serpentinu či azbestu, až se nakonec úplně přemění v hadec (serpentinit).
Vznik: V nejmladších třetihorách zaplnil čedičový lávový proud údolí řeky paleo-Jizery nejméně dvakrát. Na lokalitě je mimořádná hojnost olivínových nodulí, které představují xenolity hornin svrchního pláště, odkud čedičové magma pochází.
hnědošedý ortopyroxen |_
plášťový materiál může být vynesen černohnědý spinel na povrch během příkrovových pohybů
při vzniku pásemných pohoří
červíkovité srůsty spinelu a pyroxenů (symplektit) na místě původního granátu
Iherozolitové nodule byly vyneseny na povrch při efuzi čedičového magmatu; v takovém případě materiál pláště je prudce zchlazen a zachovává si původní stavbu
500 1000 1500
teplota (°C)
Hornina a minerály: Olivinický bazalt až bazanit má porfyrickou strukturu s vyrostlicemi olivínu a pyroxenu, matrixtvoří pyroxen (augit), plagioklas (labradorit), olivín, nefelin, magnetit a sklovitá fáze (Řeháček, 1991; Shrbený, 1986). Olivínové nodule odpovídají Iherzolitu (peridotitu se spinelem, viz text). Mikrofoto ukazuje symplektit spinelu a pyroxenu po původním granátu.
Stáří: Radiometrické datování bazanitu z lomu Smrčí metodou K-Ar poskytlo stáří v intervalu 3,54-6,69 mil. let (Šibrava & Havlíček, 1980); porovnáním s paleomagnetickými daty se ukazuje, že vulkanická aktivita s jistotou probíhala vjednom z období normální polarity v zóně C3, tj. před 4,2-5,2 mil.let (Cajz etal., 2009), to odpovídá mladšímu neogénu (pliocénu), třetihory.
KAMBRIUM
SILUR
KARBON
TRIAS
KRIDA
NEOGEN
EDIAKAR ORDOVIK    DEVON PERM JURA PALEOGÉN KVARTÉR
Lokalita odběru: Smrčí jižně od Železného Brodu severozápadně od Semil, činný kamenolom na drcený a stavební kámen (CEMEX Czech Republic, s.r.o.) leží mezi obcemi Smrčí a Proseč. Na obrázku je detail stěnys olivínovými nodulemi. ►
Souřadnice: 50° 37,36' s.š., 15° 16,73' v.d.