34
Ryolit je hornina magmatická výlevná. Zatímco
jeho jemná hmota rychle ztuhla na povrchu, větší
vyrostlice krystalovaly pomalu ještě v nitru Země.
Vyrostlice živců jsou žlutavé a neprůhledné.
Práškovitý vzhled je dán přítomností jílového
minerálu, který vznikl druhotně zvětráváním.
Vyrostlice křemene jsou šedé, průhledné jako
sklo a velmi tvrdé. Žernovy (mlýnská kola)
z Žernosek se díky tomu samy ostřily používáním,
neboť při mletí jejich křemenné "zuby" z měkké
hmoty stále více a více vystupovaly.
Barvu ryolitu dává železo v různé formě,
kterou určují kyslík a voda. Pokud se do lávy při
jejím výlevu dostalo málo kyslíku, zůstalo železo
dvojmocné a ryolit je světlý, bílý. Bylo-li kyslíku
naopak mnoho, zbarvila se ryolitová láva do
růžova v důsledku přítomnosti minerálu hematitu
(krevel) s železem trojmocným.
Při zvětrávání se železo vlivem podzemní
vody uvolňovalo v rozpustné dvojmocné podobě
a na linii styku s oxidačním prostředím povrchové
vody se vysráželo v trojmocné formě jako minerál
limonit. Dosud tak trochu záhadným procesem
však na styku vzniká ne jeden, ale postupně celá
řada nápadně rovnoběžných limonitových pásků
označovaných jako Liesengangovo páskování.
Vznik: Na konci hlavních procesů hercynské
orogeneze se začaly spodní části ztlustlé
kontinentální kůry tavit a začalo docházet ke
gravitačnímu kolapsu variského pohoří. Při tom se
vytvořila velká trhlina, kterou vyteklo kyselé
magma na povrch. Deprese na jihozápadní straně
pak byla vyplněna komplexem lávových a pyroklastických
proudů (ignimbritů).
34 BAREVNÉ PROMĚNY RYOLITU
na rozhraní oxidační a redukční
zóny se vytvořil systém limonitových
pruhů - Liesengangovo páskování
růžovou barvu ryolitu
III
způsobuje hematit (s Fe ),
odbarvené pásky jsou
II
redukované (Fe )
v jemnozrnné základní hmotě
jsou uloženy hrubší vyrostlice:
• mléčně zakalené jsou
vyrostlice živce
• sklovitě průhledné jsou
vyrostlice křemene
EDIAKAR
KAMBRIUM
ORDOVIK
SILUR
DEVON
KARBON
PERM
TRIAS
JURA
KŘÍDA
PALEOGÉN
NEOGÉN
KVARTÉR
0100200300400500600 mil. let
Hornina a minerály: Podle chemické analýzy se
jedná o ryolit (ve staré literatuře označovaný jako
křemenný porfyr), mezi vyrostlicemi převládá
křemen, dále jsou přítomny živce (Hejtman, 1957).
Zbarvení je dáno příměsí hematitu.
Stáří: Radiometrickým datováním spodního
lávového proudu ryolitu (tzv. schönfeldského
bazálního ryolitu) metodou K-Ar byl určen počátek
výlevu ryolitů vázaných na stejnou přívodní dráhu
na 300 ±11 mil. let (Müller et al., 2005); z datování
altenbergského porfyrického mikrogranitu, který
by měl být také součástí této struktury, metodou
Ar-Ar však vychází stáří 308 ±1 mil. let (Breiter et
al., 2001); v obou případech se jedná o nejvyšší
karbon, mladší prvohory (paleozoikum).
1
3
5
7
9
11
13
15
37 41 45 49 53 57 61 65 69 73 77
bazalt
andezit dacit
ryolit
fonolit
Na O2
+ K O2
SiO2SiO2
trachyt
bazanit
Regionální zařazení: Molasa evropských
variscid; Český masiv: molasové jezerní
(limnické) pánve a vulkanity: krušnohorské
pánve: teplický porfyr.
Lokalita odběru: Malé Žernoseky u Lovosic,
činný lom na kamenivo, dlažbu a obkladové
desky (Kamenolom Kubo, s.r.o.) je situován asi
500 m na sever od obce.
Souřadnice: 50° 32,48´ s.š., 14° 03,02´ v.d.