39
V Krušných horách, Krkonoších, Orlických
horách, na Králickém Sněžníku, na Kutnohorsku a
ve Žďárských vrchách – tam všude najdeme
zvláštní hrubě porfyrické alkalickoživcové granity
(žuly), které utuhly na konci kambria. Tvoří je
alkalické živce (ortoklas a albit), křemen a biotit.
Nápadná je i přítomnost velkých živcových
vyrostlic, které dosahují velikosti až 10 cm.
Tyto granity byly během hercynského
vrásnění zčásti nebo úplně přeměněny v ortorulu.
Tehdy minerální asociaci doplnila ještě metamorfně
vzniklá světlá slída (muskovit) dobře
patrná na plochách foliace.
Postup přeměny granitu v rulu lze rozdělit
do tří stádií. Nejméně přeměněný je metagranit,
který má dobře pozorovatelné a stále ještě
hranaté vyrostlice živce ortoklasu. Mikroskopicky
jsou však již rozpadlé na malá zrnka, takže se
jejich stavba více než původnímu krystalu podobá
slisované kostce cukru. Vyšším stádiem přeměny
je okatá rula. Její velké živce si ještě podržely
přibližný tvar vyrostlic, avšak jsou zaoblené
a připomínají tak jakási velká oka, která jsou
obtékána vytaženými zrny základní hmoty.
Posledním stádiem se spíše tušenými než jistými
znaky původního granitu je plástevnatá rula.
V tomto stádiu jsou již všechna zrna včetně
vyrostlic rozmázlá v monominerální agregáty,
které tvoří víceméně průběžné ploché "plástve"
(páskování).
Zajímavost: Na Kutnohorsku, v okolí Doubravčan,
ale i jinde se extrémním protažením minerálů
tohoto granitu vytvořila tzv. stébelnatá rula.
39 PŘEMĚNA ŽULY V RULU
směr nárůstu deformace
metagranit s hranatými
vyrostlicemi
okatá rula s eliptickými
pozůstatky vyrostlic
plástevnatá rula se zbytky
vyrostlic vytaženými do pásků
EDIAKAR
KAMBRIUM
ORDOVIK
SILUR
DEVON
KARBON
PERM
TRIAS
JURA
KŘÍDA
PALEOGÉN
NEOGÉN
KVARTÉR
0100200300400500600 mil. let
Hornina a minerály: Hrubě porfyrický hrubozrnný
alkalickoživcový biotitický metagranit, který s postupem
deformace přechází do okaté ortoruly až
se z něj stane ortorula plástevnatá. Minerální
složení: albit, draselný živec, křemen a biotit, k nim
přistupuje muskovit vzniklý retrográdní metamorfózou
(Melichar, red., 2009).
Stáří: Granity intrudovaly do okolních hornin na
konci kambria (starší prvohory) v období před 512
miliony lety (Wendt et al., 2001); stáří bylo určeno
radiometricky na minerálu zirkonu. K metamorfní
přeměně na metagranit a muskovitizaci došlo
během hercynské orogeneze, zřejmě ve spodním
karbonu.
alkalické
živce
plagioklas
křemen
granit
diorit
syenit
tonalit
granodiorit
90 1035
20
60
90
80
40
955
95
10
monzonit monzodiorit
alkal.granit
Regionální zařazení: Evropské variscidy:
zóna sasko-durynská; Český masiv: oblast
kutnohorsko-svratecká: svratecké krystalinikum
(sněžnická ortorula).
Lokalita: Sněžné ve Žďárských vrchách,
odebrané balvany pochází z hromadnice pod
svahem Vysokého kopce nad osadou Podlesí
severně od obce.
Souřadnice: 49° 39,89´ s.š., 16° 06,65´ v.d.
Obrázek: Málo deformované metagranity tvoří
skalisko „Sluneční skála“ na Vysokém kopci.