Úvod

Nedílnou součástí působení vědeckého pracovníka ve vědecko-výzkumné instituci je nejen publikování svých vlastních výsledků výzkumu, ale i jejich vykazování za účelem hodnocení výzkumu a vývoje. Při tomto hodnocení jsou aplikovány matematicko-statistické metody pro kvantitativní hodnocení vědeckých výsledků, kdy autoři spolu se záznamy svých publikací uvádějí i metrické údaje o citovanosti jejich publikací z databází Journal Citation Reports (JCR a Scopus).

V databázi JCR jsou impakt faktor a Article Influence Score (AIS) klíčovými metrikami pro bibliometrickou analýzu prováděnou Radou pro vědu výzkum a inovace (RVVI) od roku 2017.

Pro hodnocení kvality publikační činnosti konkrétního autora je pak v obou databázích vypočítáván Hirschův index neboli h-index.

Impakt faktor – definice

IImpakt faktor je nástrojem kvantitativního hodnocení vědeckých výsledků, kterým se vypočítává, jak byly články konkrétního časopisu vydané v předchozích dvou letech průměrně citovány časopisy indexovanými v JCR (Obr. 1). Výsledná hodnota je zjistitelná v JCR.

Limity impakt faktoru

• Impakt faktor je metrikou pro hodnocení časopisů, nikoli však časopiseckých článků a autorů.

• Kvůli různým publikačním zvyklostem a citačnímu potenciálu v jednotlivých oborech není vhodné srovnávat hodnoty impakt faktoru časopisů z různých vědních disciplín.

• Výše impakt faktoru může být ovlivněna jazykem časopisu, protože vzhledem k dominanci angličtiny ve vědecké komunikaci lze u textů psaných jinak než anglicky očekávat nižší čtenost, a tedy i citovanost.

• Výše impakt faktoru může být ovlivněna i typem publikovaných článků (např. review, research article, case reports aj.), protože některé tituly se mohou specializovat na publikace mívající obecně nižší či vyšší citační ohlasy. Na příkladu vybraných titulů Nature existujících ve variantě otevřené různým studiím a variantě zaměřené na reviews můžeme vidět, že zaměřené na reviews mají průměrně 1,8krát vyšší impakt faktor.

  Tab. 2 – Vybraná data o časopisech řady Nature (zdroj: Scopus, JCR)

  Název	Článků v roce 2018	Z toho review (%)	IF 2018
  Nature Genetics	273	2,56	25,455
  Nature Chemistry	222	1,35	23,193
  Nature Immunology	262	13,74	23,53
  Nature Materials	261	3,83	38,887
  Nature Microbiology	221	11,31	14,633
  Nature Neuroscience	253	12,25	21,126
  Nature Reviews Genetics	118	44,92	43,704
  Nature Reviews Chemistry	66	50	30,628
  Nature Reviews Immunology	152	32,89	44,019
  Nature Reviews Materials	99	43,43	74,449
  Nature Reviews Microbiology	176	28,98	34,648
  Nature Reviews Neuroscience	145	35,86	33,162

• Výši impakt faktoru může ovlivnit množství článků zpřístupněných v režimu Open Access, protože čtenáři k nim mají neomezený přístup, čímž publikace mají větší citační potenciál než ty zpoplatněné či nezveřejněné.

• Impakt faktor je vypočten na základě údajů z posledních dvou let, což nemusí být dostačující, když v některých oborech bývají citační ohlasy s větším zpožděním. Proto je při hodnocení vhodné přihlížet i k 5letému impakt faktoru vypočteném podle údajů z posledních pěti let.

• Výše impakt faktoru může být mnohdy ovlivněna malým počtem vysoce citovaných článků, tj. ve skutečnosti velké procento publikací v časopise má málo citačních ohlasů (obr. 2 a 3).

Article Influence Score (AIS)

AIS je citační metrika v JCR, která je v současnosti součástí hodnocení RVVI a stanovuje průměrný vliv článku během pěti let od jeho vydání. Hodnota vyšší než 1,00 znamená, že každý článek v časopise má nadprůměrný vliv, zatímco hodnota nižší než 1,00 indikuje podprůměrný vliv.

Vzorec pro výpočet AIS je následující:

SCImago Journal Rank (SJR)

SJR je sofistikovaná metrika, jejíž hlavní princip je podobný Google Page Ranku (číslo přiřazené Googlem každému URL vyjadřující věrohodnost nebo důležitost webové stránky) a zohledňuje obor časopisu a váhu citací (tj. ne všechny citace jsou stejně hodnotné).

Výpočet SJR se provádí níže uvedeným algoritmem, který zjišťuje, kolikrát byl časopis citován jinými časopisy a jakou váhu tyto jednotlivé citace mají. Váha těchto citací se odvozuje od prestiže časopisu, z něhož pocházejí. Tato prestiž je rovněž vypočtena v uvedeném algoritmu a odvíjí se také od toho, kolikrát byl konkrétní časopis citován. Výsledný indikátor tedy podává informaci o prestiži konkrétního časopisu na základě vzájemně provázaných informací o citovanosti všech časopisů ve Scopusu). Tím je tak umožněno srovnávání časopisů i ze zcela odlišných vědních oborů.

Tato metrika je klíčová v bibliometrické analýze prováděné RVVI jako jeden z nástrojů hodnocení vědeckých organizací v Česku.

CiteScore

CiteScore je metrika vypočítávána podobnou metodou jako impakt faktor s tím rozdílem, že se započítávají citace na články vydané v předchozích třech letech, nikoli dvou jako u impakt faktoru.

Source Normalized Impact per Paper (SNIP)

SNIP je citační metrika, jejímž autorem je Henk F. Moed, před úmrtím působící v Centre for Science and Technology Studies v nizozemském Leidenu. Metrika vyjadřuje poměr průměrného počtu citací na článek daného časopisu a citačního potenciálu oboru:

RIP je hodnota vypočtená obdobným způsobem jako impakt faktor s tím rozdílem, že se pracuje s údaji za tři roky, nikoli dva:

DCP je zkratka pro citační potenciál časopisu ve svém vědním oboru. Jeho hodnota se vypočítává podílem citačního potenciálu časopisu v databázi a mediánem časopisu v témže oboru. Zjišťování těchto údajů je vysoce náročně a prováděné s pomocí výpočetní techniky.

Citační potenciál časopisu se vypočítává tak, že se shromáždí články, které v roce 2016 citovaly články vydané v analyzovaném časopisu v letech 2013-2015. U takto shromážděných článků se pak zjišťuje, kolik bibliografických citací z let 2013-2015 je v jejich seznamech literatury. Průměrný počet takových citací se dělí výše zmíněným počtem článků, které v roce 2016 citovaly analyzovaný časopis, čímž se zjistit výše citačního potenciálu.

V případě mediánu je míněna střední hodnota citačního potenciálu v dané oborové části databáze.

H-index

Hirschův index (h-index) byl navržen fyzikem Jorge E. Hirschem z University of California a je ukazatelem hodnotícím primárně publikační aktivitu jednotlivých autorů, ale lze jej vypočítat i pro časopis. Výše h-indexu pro téhož autora se může v různých databázích lišit z důvodu jejich odlišného obsahu.

Podle základní definice h-index je roven počtu článků, jejichž citovanost je rovna či vyšší než počet článků. V praxi to znamená, že v seznamu článků autora seřazených podle citovanosti od nejvyšší hodnoty po nejnižší je h-index roven pořadovému číslu článku, jehož četnost citovanosti je rovna nebo vyšší než pořadové číslo článku (obr. 6).

Seznam literatury

1. Callaway E. Beat it, impact factor! Publishing elite turns against controversial metric. Nature. 2016;535(7611):210-211. doi:10.1038/nature.2016.20224. Accessed April 16, 2019.

2. Colledge L, de Moya‐Anegón F, Guerrero‐Bote V, López‐Illescas C, El Aisati M, Moed H. SJR and SNIP: two new journal metrics in Elsevier’s Scopus. Serials: The Journal for the Serials Community. 2010;23(3):215-221. doi:10.1629/23215. Accessed February 6, 2019.

3. Grzybowski A. Impact factor – benefits and limitations. Acta Ophthalmologica. 2015;93(3):201-202. doi:10.1111/aos.12579. Accessed March 3, 2019.

4. Kreiner G. The Slavery of the h-index—Measuring the Unmeasurable. Frontiers in Human Neuroscience. 2016;10. doi:10.3389/fnhum.2016.00556. Accessed March 20, 2019

5. Kurmis AP. Understanding the limitations of the journal impact factor. J Bone Joint Surg Am. 2003;85-A(12):2449-2454. Accessed March 20, 2019.

6. Schreiber M. An empirical investigation of theg-index for 26 physicists in comparison with theh-index, theA-index, and theR-index. Journal of the American Society for Information Science and Technology. 2008;59(9):1513-1522. doi:10.1002/asi.20856. Accessed April 11, 2019.

7. Tregoning J. How will you judge me if not by impact factor?Nature. 2018;558(7710):345-345. doi:10.1038/d41586-018-05467-5. Accessed April 11, 2019.

8. Van Noorden R. Controversial impact factor gets a heavyweight rival. Nature. 2016;540(7633):325-326. doi:10.1038/nature.2016.21131. Accessed March 19, 2019.

9. Vanclay JK. Bias in the journal impact factor. Scientometrics. 2009;78(1):3-12. doi:10.1007/s11192-008-1778-4. Accessed February 12, 2019.

10. Description of Scimago Journal Rank Indicator. https://clarivate.com/essays/impact-factor/. Published 2007. Accessed March 17, 2019.

11. Clarivate Analytics. The Clarivate Analytics Impact Factor. https://clarivate.com/essays/impact-factor/. Accessed February 27, 2019

12. CWTS Journal Indicators – Methodology. http://www.journalindicators.com/methodology. Accessed February 6, 2019.

13. How are CiteScore metrics used in Scopus? – Scopus: Access and use Support Center. https://service.elsevier.com/app/answers/detail/a_id/14880/supporthub/scopus/. Accessed March 18, 2019.

14. InCites Help. Journal Impact Factor. http://help.incites.clarivate.com/inCites2Live/indicatorsGroup/aboutHandbook/usingCitationIndicatorsWisely/jif.html. Accessed March 3, 2019.

15. InCites Journal Citation Reports Help. Article Influence Score. http://help.incites.clarivate.com/incitesLiveJCR/glossaryAZgroup/g4/7790-TRS.html. Accessed April 3, 2019.

16. SNIP. Elsevier. https://journalinsights.elsevier.com/journals/0301-0104/snip. Accessed April 16, 2019.