Dojmu prestiže se pochybné časopisy snaží dosáhnout i uváděním různých citačních metrik, které nemají nic společného s impakt faktorem, CiteScore, SNIP a SJR z JCR a Scopusu. Nejčastěji se jedná o metriky spojující nějaké přídavné jméno s termínem Impact Factor (např. Global Impact Factor, General Impact Factor, IBI Factor aj.). Problémem těchto metrik je jejich netransparentnost, kdy buď není zveřejněna jejich metoda, nebo je jejich metoda založena na – třebas jen částečně – subjektivním hodnocení časopisu.
V praxi to znamená, že pokud se v časopise setkáme s jinou metrikou než s impakt faktorem, CiteScore, SNIP a SJR z JCR a Scopusu, je třeba pokusit se na internetu zjistit o metrice více. V kapitole o citačních metrikách v JCR a Scopusu byl uveden příklad časopisu Vitamins & Minerals s metrikou Journal Impact Factor včetně vysvětlení její metody operující s citačními údaji Google Scholar Citations. Vzhledem k tomu, že tato aplikace při sledování citovanosti nerozlišuje, je-li publikace citována řádně vydanými publikacemi nebo i nejrůznějšími dalšími dokumenty jako např. prezentace, pracovní verze textu apod., lze pak citační údaje považovat za diskutabilní a v důsledku toho i samotnou metriku jako irelevantní.
Jako další příklad pochybné citační metriky lze uvést např. IBI Factor proklamovaný kupříkladu časopisem Indian Journal of Advanced Nursing, o které jsme se již zmínili v části o citačních metrikách v JCR a Scopusu.
Při hledání na internetu lze k této metrice dohledat popis její metody výpočtu (viz níže ukázka), kterou však shledáváme jako diskutabilní.
Metoda výpočtu IBI Factoru spočívá v tom, že se časopis nejdříve bodově hodnotí naplnění kritérií rozdělených do sekcí A až E. Výsledný IBI Factor se následně vypočítá podle vzorce:
IBI Factor lze považovat za pochybnou metriku z několika důvodů:
Je otázkou, zda li je skutečně personálně únosné každoročně hodnotit výše uvedeným způsobem téměř 5 000 časopisů.
Metrika je netransparentní. Kupříkladu již v první sekci A není jasné, proč se součet článků má násobit právě hodnotou 10 a proč vůbec se má počet letošních článků dělit počtem loňských článků. U dalších sekcí není jasné, jestli časopis získá 10 bodů jen při dodržení všech kritérií, nebo jestli se body v rámci dané sekce dělí počtem kritérií a tyto dílčí body časopis získá za dodržení příslušného kritéria (např. když časopis ze sekce B se čtyřmi kritérií dodrží jedno kritérium, dostane 0 bodů, nebo 2,5 bodu?).
Kritéria jsou diskutabilní. Kupříkladu, jestliže neexistuje žádný zákon či norma nařizující, že časopis má být týdeník, měsíčník atd., je v sekci B irelevantní kritérium hodnotící počet vydaných čísel v předchozím roce. Stejně tak časopisy nemají povinnost mít webovou stránku, a tedy v sekci C jsou irelevantní kritéria 2, 3, 5, 6, 8.
Tímto způsobem by bylo možno rozporovat i kritéria v dalších sekcí, ale pro účel tohoto materiálu výše uvedené poznámky postačují k demonstraci toho, jak je třeba jiné metriky než ty z JCR a Scopusu prověřovat.