Tvorba soupisu literatury

Citační styl ISO 690 používá tři citační metody – author-date, citation-sequence a footnotes (průběžné poznámky). Níže uvedené příklady jsou s drobnými úpravami převzaty z publikace Biodegradation and Bioremediation (Singh a Ward 2004, s. 107–108) a pro názornost je v nich zvýrazněn černou barvou původní text, modrou parafráze a červenou doslovný citát.

Styl ISO 690 nespecifikuje, jakým slovem se soupis literaturu uvozuje. Níže použité "Soupis literatury" je proto jen ukázkou, jak lze soupis uvodit, a v praxi je tak třeba postupovat podle zvyklostí instituce/vydavatele, pro kterého je text psán.

Author-date (tzv. Harvard style)

Při citování metodou author-date má citace v textu podobu příjmení a roku vydání v kulatých závorkách, např. (Roberts 1985), a soupis literatury je řazen abecedně podle příjmení prvního autora, přičemž v bibliografické citaci je rok vydání umístěn po autorovi. Pokud ve větě zazní příjmení citovaného autora, uvede se pouze rok (viz níže v příkladu první věta a citace Jamese Kecka). V případě citování více děl naráz se citace uvedou v jedné dvojici kulatých závorek odděleny středníkem, např. (Roberts 1985; Sleigh 1985). Má-li dílo dva či tři autory, je příjmení posledního spojenou spojkou a, např. (Roberts a Sleigh 1985) nebo (Roberts, Franklin a Sleigh 1985). V případě 4 a více autorů se uvede první autor se zkratkou et al. (= et alli), např. (Sleigh et al. 1985). Pakliže v textu citujeme více děl téhož autora vydaná ve stejném roce, přidáváme k roku vydání postupně písmena a, b, c atd., např. (Roberts 1985a), (Roberts 1985b, Sleigh 1985). Chceme-li do citace uvést číslo citované strany, přidáme za rok interpunkci a číslo strany, např. (Riser-Roberts 1998, s. 258).

Již v roce 1989 tým Jamese Kecka (1989) prokázal, že odbourávání polycyklických aromatických uhlovodíků s vysokou molekulovou hmotností (VMH PAU) může být urychleno přidáním nespecifických zdrojů uhlíku. Bylo vypozorováno, že přírodní organické látky stimulují rozkládání pyrenu (Holman et al. 2002) a urychlují odbourávání VMH PAU v půdě kontaminované kreozotem (Bengtsson a Zerhouni 2003). Někteří vědci navrhují použít zdrojů uhlíku, které jsou rozpustné ve vodě a jsou relevantní pro metabolismus VMH PAU, např. ftalát a salicylát (Ogunseitan et al. 1991; Ogunseitan a Olson 1993; Tittle et al. 1995). Tým prof. Ogunseitana (1991, s. 2879) ve své studii dokládá, že „salicylát přidaný do půdních vzorků, které byly naočkovány bakteriemi degradujícími naftalen, zjevně rozšířil výskyt genetických determinantů degradátorů naftalenu v komunitě těchto bakterií“, a to po dobu, která může být v souladu s periodou, během které může dojít k urychlenému odbourávání PAU (Ogunseitan et al. 1991). Přidání salicylátu do půdy bylo také použito k tomu, aby byla v aktivním stavu udržena populace bakterií, kterými byla půda naočkována (Colbert et al. 1993a; 1993b; Riser–Roberts 1998, s. 258).

Soupis literatury

BENGTSSON, G. a P. ZERHOUNI, 2003. Effects of carbon substrate enrichment and DOC concentration on biodegradation of PAHs in soil. Journal of Applied Microbiology. 94(4), 608–617. ISSN 1365-2672.

COLBERT, Stephen F., Mavis HENDSON, Mario FERRI a Milton N. SCHROTH, 1993a. Enhanced Growth and Activity of a Biocontrol Bacterium Genetically Engineered To Utilize Salicylate. Applied and Environmental Microbiology. 59(7), 2071–2076. ISSN 0099-2240.

COLBERT, Stephen F., Milton N. SCHROTH, Albert R. WEINHOLD a Mavis HENDSON, 1993b. Enhancement of Population Densities of Pseudomonas putida PpG7 in Agricultural Ecosystems by Selective Feeding with the Carbon Source Salicylate. Applied and Environmental Microbiology. 59(7), 2064–2070. ISSN 0099-2240.

HOLMAN, Hoi-Ying N., Karl NIEMAN, Darwin L. SORENSEN, Charles D. MILLER, Michael C. MARTIN, Thomas BORCH, Wayne R. MCKINNEY a Ronald C. SIMS, 2002. Catalysis of PAH biodegradation by humic acid shown in synchrotron infrared studies. Environmental Science & Technology. 36(6), 1276–1280. ISSN 0013-936X.

KECK, J., R.C. SIMS, M. COOVER, K. PARK a B. SYMONS, 1989. Evidence for Cooxidation of Polynuclear Aromatic-Hydrocarbons in Soil. Water Research. 23(12), 1467–1476. ISSN 0043-1354.

OGUNSEITAN, O.A., I.L. DELGADO, Y.L. TSAI a B.H. OLSON, 1991. Effect of 2-hydroxybenzoate on the maintenance of naphthalene-degrading pseudomonads in seeded and unseeded soil. Applied and Environmental Microbiology. 57(10), 2873–2879. ISSN 0099-2240, 1098-5336. Dostupné z: https://aem.asm.org/content/57/10/2873

OGUNSEITAN, O.A. a B.H. OLSON, 1993. Effect of 2-hydroxybenzoate on the rate of naphthalene mineralization in soil. Applied Microbiology and Biotechnology. 38(6), 799–807. ISSN 1432-0614.

RISER-ROBERTS, Eve, 1998. Remediation of petroleum contaminated soils: biological, physical, and chemical processes. Boca Raton: Lewis Publishers. ISBN 0-87371-858-5.

TITTLE, P.C., Y.T. LIU, S.E. STRAND a H.D. STENSEL, 1995. Use of alternative growth substrates to enhance PAH degradation. In: R.E. HINCHEE, D.B. ANDERSON a R.E. HOEPPEL, ed. Bioremediation of recalcitrant organics. Columbus: Battelle Press, s. 1–7. ISBN 978-1-57477-008-7.

Citation-sequence

Při citování metodou citation-sequence má citace v textu podobu arabské číslice, která může být v kulatých závorkách (1), v hranatých závorkách [1] nebo v horním indexu 1. Číselné citace se vkládají do textu v pořadí, jak jsou postupně publikace citovány, a soupis literatury je řazen rovněž v tomto pořadí. V případě, že některá z publikací je citována opakovaně, je jí jako citace přiděleno již dříve použité číslo (v níže uvedeném příkladu viz např. citace 4 publikace Effect of 2-hydroxybenzoate on the maintenance of naphthalene-degrading pseudomonads in seeded and unseeded soil).

V případě citování více děl naráz se citace uvedou jako číslice oddělené čárkou v jedné dvojici kulatých závorek. V případě citace 3 a více děl majících po sobě jdoucí číslice, spojí se první a poslední pomlčkou, tj. (3–5) pro citace děl č. 3, 4 a 5, zatímco (3, 4, 6) pro citace děl s číslicemi, které nejdou po sobě.

Chceme-li v citaci uvést číslo citované strany, oddělíme číselnou citaci a číslo citované strany mezerou, tj. (1 s. 5–8), v případě citování dvou a více děl (3 s. 5–8, 4, 5).

Již v roce 1989 tým Jamese Kecka (1) prokázal, že odbourávání polycyklických aromatických uhlovodíků s vysokou molekulovou hmotností (VMH PAU) může být urychleno přidáním nespecifických zdrojů uhlíku. Bylo vypozorováno, že přírodní organické látky stimulují rozkládání pyrenu (2) a urychlují odbourávání VMH PAU v půdě kontaminované kreozotem (3). Někteří vědci navrhují použít zdrojů uhlíku, které jsou rozpustné ve vodě a jsou relevantní pro metabolismus VMH PAU, např. ftalát a salicylát (4–6). Tým prof. Ogunseitana (4) ve své studii dokládá, že „salicylát přidaný do půdních vzorků, které byly naočkovány bakteriemi degradujícími naftalen, zjevně rozšířil výskyt genetických determinantů degradátorů naftalenu v komunitě těchto bakterií“, a to po dobu, která může být v souladu s periodou, během které může dojít k urychlenému odbourávání PAU (4). Přidání salicylátu do půdy bylo také použito k tomu, aby byla v aktivním stavu udržena populace bakterií, kterými byla půda naočkována (7, 8, 9 s. 258).

Soupis literatury

  1. KECK, J., R.C. SIMS, M. COOVER, K. PARK a B. SYMONS. Evidence for Cooxidation of Polynuclear Aromatic-Hydrocarbons in Soil. Water Research. 1989, 23(12), 1467–1476. ISSN 0043-1354.

  2. HOLMAN, Hoi-Ying N., Karl NIEMAN, Darwin L. SORENSEN, Charles D. MILLER, Michael C. MARTIN, Thomas BORCH, Wayne R. MCKINNEY a Ronald C. SIMS. Catalysis of PAH biodegradation by humic acid shown in synchrotron infrared studies. Environmental Science & Technology. 2002, 36(6), 1276–1280. ISSN 0013-936X.

  3. BENGTSSON, G. a P. ZERHOUNI. Effects of carbon substrate enrichment and DOC concentration on biodegradation of PAHs in soil. Journal of Applied Microbiology. 2003, 94(4), 608–617. ISSN 1365-2672.

  4. OGUNSEITAN, O.A., I.L. DELGADO, Y.L. TSAI a B.H. OLSON. Effect of 2-hydroxybenzoate on the maintenance of naphthalene-degrading pseudomonads in seeded and unseeded soil. Applied and Environmental Microbiology. 1991, 57(10), 2873–2879. ISSN 0099-2240.

  5. OGUNSEITAN, O.A. a B.H. OLSON. Effect of 2-hydroxybenzoate on the rate of naphthalene mineralization in soil. Applied Microbiology and Biotechnology. 1993, 38(6), 799–807. ISSN 1432-0614.

  6. TITTLE, P.C., Y.T. LIU, S.E. STRAND a H.D. STENSEL. Use of alternative growth substrates to enhance PAH degradation. In: R.E. HINCHEE, D.B. ANDERSON a R.E. HOEPPEL, ed. Bioremediation of recalcitrant organics. Columbus, OH: Battelle Press, 1995, s. 1–7. ISBN 978-1-57477-008-7.

  7. COLBERT, Stephen F., Mavis HENDSON, Mario FERRI a Milton N. SCHROTH. Enhanced Growth and Activity of a Biocontrol Bacterium Genetically Engineered To Utilize Salicylate. Applied and Environmental Microbiology. 1993, 59(7), 2071–2076. ISSN 0099-2240.

  8. COLBERT, Stephen F., Milton N. SCHROTH, Albert R. WEINHOLD a Mavis HENDSON. Enhancement of Population Densities of Pseudomonas putida PpG7 in Agricultural Ecosystems by Selective Feeding with the Carbon Source Salicylate. Applied and Environmental Microbiology. 1993, 59(7), 2064–2070. ISSN 0099-2240.

  9. RISER-ROBERTS, Eve. Remediation of petroleum contaminated soils: biological, physical, and chemical processes. Boca Raton, FL: Lewis Publishers, 1998. ISBN 0-87371-858-5.

Footnotes (průběžné poznámky)

Při citování metodou footnotes se číslice mohou psát stejně jako při citování metodou citation-sequence, tj. citace v textu má podobu arabské číslice, která může být v kulatých závorkách (1), v hranatých závorkách [1] nebo v horním indexu 1. Číselné citace se vkládají do textu v pořadí, jak jsou postupně publikace citovány, přičemž však místo soupisu literatury se bibliografické citace píší v poznámce pod čarou na téže straně, kde byla publikace citována.

Je-li publikace citována opakovaně, obdrží vlastní číslo poznámky s tím, že buď se v poznámce uvede celá bibliografická citace nebo se namísto ní uvede příjmení a zkratka ref. s číslem poznámky, pod kterou byla publikace citována poprvé (viz v níže uvedeném příkladu poznámky 7 a 8, kde bylo nutno přidat rok vydání, protože pod poznámkou 4 bylo citováno více děl naráz).

Již v roce 1989 tým Jamese Kecka1 prokázal, že odbourávání polycyklických aromatických uhlovodíků s vysokou molekulovou hmotností (VMH PAU) může být urychleno přidáním nespecifických zdrojů uhlíku. Bylo vypozorováno, že přírodní organické látky stimulují rozkládání pyrenu2 a urychlují odbourávání VMH PAU v půdě kontaminované kreozotem3. Někteří vědci navrhují použít zdrojů uhlíku, které jsou rozpustné ve vodě a jsou relevantní pro metabolismus VMH PAU, např. ftalát a salicylát4–6. Tým prof. Ogunseitana7 ve své studii dokládá, že „salicylát přidaný do půdních vzorků, které byly naočkovány bakteriemi degradujícími naftalen, zjevně rozšířil výskyt genetických determinantů degradátorů naftalenu v komunitě těchto bakterií“, a to po dobu, která může být v souladu s periodou, během které může dojít k urychlenému odbourávání PAU8. Přidání salicylátu do půdy bylo také použito k tomu, aby byla v aktivním stavu udržena populace bakterií, kterými byla půda naočkována9–11.

  1. KECK, J., R.C. SIMS, M. COOVER, K. PARK a B. SYMONS. Evidence for Cooxidation of Polynuclear Aromatic-Hydrocarbons in Soil. Water Research. 1989, 23(12), 1467–1476. ISSN 0043-1354.

  2. HOLMAN, Devin B. a Katherine E. GZYL. A meta-analysis of the bovine gastrointestinal tract microbiota. Fems Microbiology Ecology. 2019, 95(6), fiz072. ISSN 0168-6496.

  3. BENGTSSON, G. a P. ZERHOUNI. Effects of carbon substrate enrichment and DOC concentration on biodegradation of PAHs in soil. Journal of Applied Microbiology. 2003, 94(4), 608–617. ISSN 1365-2672.

  4. OGUNSEITAN, O.A., I.L. DELGADO, Y.L. TSAI a B.H. OLSON. Effect of 2-hydroxybenzoate on the maintenance of naphthalene-degrading pseudomonads in seeded and unseeded soil. Applied and Environmental Microbiology. 1991, 57(10), 2873–2879. ISSN 0099-2240.

  5. OGUNSEITAN, O.A. a B.H. OLSON. Effect of 2-hydroxybenzoate on the rate of naphthalene mineralization in soil. Applied Microbiology and Biotechnology. 1993, 38(6), 799–807. ISSN 1432-0614.

  6. TITTLE, P.C., Y.T. LIU, S.E. STRAND a H.D. STENSEL. Use of alternative growth substrates to enhance PAH degradation. In: R.E. HINCHEE, D.B. ANDERSON a R.E. HOEPPEL, ed. Bioremediation of recalcitrant organics. Columbus, OH: Battelle Press, 1995, s. 1–7. ISBN 978-1-57477-008-7.

  7. OGUNSEITAN, 1991, ref. 4.

  8. OGUNSEITAN, 1991, ref. 4.

  9. COLBERT, Stephen F., Mavis HENDSON, Mario FERRI a Milton N. SCHROTH. Enhanced Growth and Activity of a Biocontrol Bacterium Genetically Engineered To Utilize Salicylate. Applied and Environmental Microbiology. 1993, 59(7), 2071–2076. ISSN 0099-2240.

  10. COLBERT, Stephen F., Milton N. SCHROTH, Albert R. WEINHOLD a Mavis HENDSON. Enhancement of Population Densities of Pseudomonas putida PpG7 in Agricultural Ecosystems by Selective Feeding with the Carbon Source Salicylate. Applied and Environmental Microbiology. 1993, 59(7), 2064–2070. ISSN 0099-2240.

  11. RISER-ROBERTS, Eve. Remediation of petroleum contaminated soils: biological, physical, and chemical processes. Boca Raton, FL: Lewis Publishers, 1998. ISBN 0-87371-858-5.

Údaje v citacích
Kniha