Úvod

Při psaní odborného textu se neobejdeme bez odborné literatury, kterou máme dostupnou v knihovnách, placených databázích a v neposlední řadě na internet. Právě internet je kvůli jednoduché dostupnosti častým zdrojem informací, k jehož obsahu však uživatelé mnohdy nekriticky přistupují. Nejednou pro své odborné texty čerpají informace z webů, které než pro odbornou veřejnost byly vytvořeny pro tu laickou a které mohou obsahovat zkreslené či přímo nepravdivé informace. Je to způsobeno tím, že na Internetu v podstatě může kdokoliv publikovat cokoliv a kdykoliv. Je proto zcela nezbytné posuzovat kvalitu informací zveřejněných na webových stránkách.

V následujícím materiálu si uvedeme několik rad, jež nám mohou usnadnit rozhodování, zda považovat webovou stránku za důvěryhodný a kvalitní zdroj odborných informací.

Adresa URL

Z již samotné adresy URL můžeme zjistit určité informace o vydavateli (majiteli) stránky, což nám může napověděť o kvalitě jejího obsahu. Konkrétně se jedná o doménu nejvyššího řádu, kterou adresa obsahuje a podle níž můžeme identifikovat, v jakém státu se nachází počítačová síť vydavatele webové stránky. Tyto národní domény (.cz, .sk, .pl apod.) však ještě nezaručují kvalitu informací.

Důvěryhodnými webovými stránkami jsou ty s některou z těchto domén nejvyššího řádu:

.gov– pouze vládní instituce v USA,
.edu – vzdělávací instituce v USA,
.ac.uk, ac.in … – vzdělávací instituce britského commonwealthu obsahují před národní doménou zkratku.ac

U vládních a vzdělávacích institucí lze předpokládat, že záměrem vydavatele je vzdělávání, a navíc jen skutečně oprávněné osoby mohou vystavovat informace na jejich webových stránkách..

Naproti tomu u domén .com nebo .org či národních domén je již třeba věnovat pozornost dalším in- formacím poodhalujícím zájmy autora stránky a v návaznosti i odbornost jím zveřejnšných informací (viz dále).

Přehled domén nejvyššího řádu naleznete na http://www.iana.org/domains/root/db/, kde se po zadání URL adresy zobrazí informace o subjektu, který doménu zaregistroval, současném majiteli atd.

Autor

Dalším ukazatelem důvěryhodnosti jsou informace o autorovi, který svým jménem zodpovídá za kvalitu vystaveného dokumentu. U webové stránky je třeba si položit a zodpovědět otázky:

Je uveden autor?
Je autor odborníkem v dané problematice?
Pokud není autor uveden, zodpovídá za kvalitu informací důvěryhodná instituce?

V kvalitních zdrojích informací je uveden autor (buď fyzická osoba nebo instituce), přičemž v těch odborných bývá obvykle připojena informace o autorově domovské instituci (univerzita, výzkumné pracoviště), profesní vizitka a pracovní kontakt (např. institucionální adresa místo gmail.com nebo seznam.cz).

V případě webových stránek státní správy, zpravodajských serverů apod. nebývá vždy autor uveden, tudíž důvěryhodnost tak odvozujeme od vydavatele. Celkově vzato se jedná o to, abychom byli schopni ujistit se, že text napsala skutečně kvalifikovaná osoba, kterou lze v případě dotazů jednoduše kontaktovat.

Pokračujeme-li dále s předchozím příkladem webové stránky WebMD, zjišťujeme, že ani na začátku, ani na konci příspěvku není uveden autor. Pouze na konci je informace, že příspěvek byl recenzován, či zde spíše ve smyslu kontrolován lékařskou odbornicí. To samozřejmě hovoří ve prospěch článku, na druhou stranu autorství by mělo být jasné. V tomto ohledu je t

V případě příspěvku na webu National Cancer Institute (NCI) není autor vůbec uveden, což je samozřejmě problematické. Podobně jako u druhého příkladu i zde je je ale transparentnost částečně naplněna, protože jak jsme již uvedli v souvislosti s doménou .gov, jedná se o stránku pracoviště podléhající vládním orgánům USA. U těch obvykle texty coby společné dílo zaměstnanců organizace nabývají opatřeny autorstvím. Navíc z obou náhledů je zřejmé, že autoři textu si uvědomovali nutnost zpracovat příspěvek jak ve variantě pro laickou veřejnost, tak i tu odbornou, tj. kdokoliv má přístup k úplným informacím.

Aktuálnost

Datum vystavení informace nebo datum její aktualizace nám sdělují, zda pro naši práci může být dokument přínosný z hlediska nejnovějších poznatků. Vzhledem k tomu, že informace na internetu poměrně rychle zastarávají, je datace stránek nezbytná. Navíc podle tohoto údaje získáme představu, jak se autor/vydavatel o aktuálnost zveřejněných informací stará. Podívejme se proto vždy, jak aktuální jsou zvěřejněné informace (údaje bývají uvedeny slovy last updated…, posted…, naposledy aktualizováno…, vystaveno… apod., obvykle v zápatí/záhlaví webových stránek, viz příklad).

Příspěvek na WebMD neobsahuje žádné datum zveřejnění příspěvku, ale pouze na konci datum recenzování. Stáří příspěvku tak nelze bezpečně určit a lze jen odhadovat.

Naproti tomu pacientská i profesionální verze příspěvku na webu NCI obsahuje datum poslední aktualizace textu a čtenář má tedy zcela jasnou představu o stáří informací.

Sečteno, podtrženo

Na internetu může zvěřejnit informace kdokoliv a proto je nezbytné posuzovat kvalitu obsahu webových stránek. Při tomto posuzování si především všímáme:

můžeme-li bezpečně identifikovat autora/vydavatele internetové stránky a zjistit tak, je-li odbornou autoritou,
jsou-li webové stránky dostatečně aktuální, případně bývají pravidelně aktualizovány,
jestli v případě vyhledávání odborných informací jsou tyto informace podány odborným stylem v souladu se základními pravidly citování.

Vydavatel webové stránky

Důležitým vodítkem k tomu, zda jsou informace důvěryhodné, je vydavatel, respektive majitel webové stránky. Informaci o něm obvykle nalezneme v sekci nazvané About us, Background, O nás apod., pokud nejsou uvedeny hned na úvodní stránce. V případě pochybností o nalezených informací je vhodné z jiných zdrojů ověřit, zdali informace odpovídají skutečnosti.

V tomto příkladu se jedná o webovou stránku o leukémii, na jejíž podstránce About WebMD je uvedeno, že posláním portálu je informovat veřejnost o různých záležitostech souvisejících s medicínou a zdravotnictvím. Primárním účelem tedy není poskytovat odborné informace.

Ve srovnání s předchozím příkladem se zde jedná o webovou stránku zabývající se rovněž leukémií, ale s transparentnějšími údaji v sekci About Us, neboť jsou zde informace o financování centra, související legislativě apod. Z nich i z domény .gov vyplývá, že National Cancer Institute (NCI) je pracoviště podléhající vládním orgánům v USA. Lze proto předpokládat, že NCI také podléhá různým kontrolám dodržování legislativy USA a v tomto ohledu lze na NCI pohlížet jako na důvěryhodného vydavatele.

Vždy si proto položme otázky „Kdo je vydavatelem/majitelem webové stránky? Jaký sleduje vydavatel cíl?“. Jestliže zjistíme, že majitelem stránky není vědecko-výzkumná instituce nebo že cílovou skupinou stránek není odborná veřejnost, logicky se nejedná o odborné informace, případně je třeba si všímat dalších atributů nalezené webové stránky.

Použitá literatura

Bell C. Critical Evaluation of Information Sources [Internet]. University of Oregon: Libraries. 2014 [cited 2014 Apr 23]. Available from: http://library.uoregon.edu/guides/findarticles/credibility.html
Blue V. BP accused of rewriting environmental record on Wikipedia [Internet]. CNET. 2013 [cited 2014 Apr 23]. Available from: http://www.cnet.com/news/bp-accused-of-rewriting-environmental-record-on-wikipedia/
DiStaso MW. Perceptions of Wikipedia by public relations professionals: a comparison of 2012 and 2013 surveys. Public Relations Journal [Internet]. 2013 [cited 2014 Apr 23];7(3). Available from: http://www.prsa.org/Intelligence/PRJournal/Documents/2013_DiStaso.pdf
Dragulanescu N-G. Website Quality Evaluations: Criteria and Tools. The International Information & Library Review. 2002;34(3):247-54.
Engle M. Evaluating Web Sites: Criteria and Tools [Internet]. Cornell University Library. 2014 [cited 2014 Apr 23]. Available from: http://olinuris.library.cornell.edu/ref/research/webeval.html
Hasan L, Abuelrub E. Assessing the quality of web sites. Applied Computing and Informatics. 2011;9(1):11-29.
Martinez M. How to Identify High Quality Websites » Search Engine People Blog [Internet]. Search Engine People. 2011 [cited 2014 Apr 23]. Available from: http://www.searchenginepeople.com/blog/identifying-quality-websites.html
Payton M, Stavney E, Priest MA. The Prentice Hall guide to evaluating online resources with Research Navigator. Upper Saddle River, NJ: Pearson/Prentice Hall; 2004. 64 p.
Sheridan Libraries. Evaluating information found on the Internet [Internet]. John Hopkins Sheridan Libraries. c2010 [cited 2014 Apr 23]. Available from: http://guides.library.jhu.edu/content.php?pid=198142&sid=1665954
UNC Asheville. Evaluating Web Information [Internet]. Ramsey Library at UNC Asheville. 2013 [cited 2014 Apr 23]. Available from: http://library.unca.edu/lr/evalweb.html
University of Washington. Website Assessment and Evaluation [Internet]. TRIO Training: Univer- sity of Washington. c2011 [cited 2014 Apr 23]. Available from: http://depts.washington.edu/trio/trioquest/resources/web/assess.php

Zdroje obrázků v textu

National Cancer Institute. Adult Acute Myeloid Leukemia Treatment (PDQ®)–Health Professional Version [Internet]. National Cancer Institute. 2019 [cited 2019 Mar 20]. Available from: https://www.cancer.gov/types/leukemia/hp/adult-aml-treatment-pdq
National Cancer Institute. Adult Acute Myeloid Leukemia Treatment (PDQ®)–Patient Version [Internet]. National Cancer Institute. 2018 [cited 2019 Mar 20]. Available from: https://www.cancer.gov/types/leukemia/patient/adult-aml-treatment-pdq
WebMD. What Is the Treatment for Acute Myeloid Leukemia? [Internet]. WebMD. 2017 [cited 2019 Mar 20]. Available from: https://www.webmd.com/cancer/lymphoma/acute-myeloid-leukemia-treat
Wikipedia. Cancer [Internet]. Wikipedia, the free encyclopedia. 2014 [cited 2019 Mar 20]. Available from: https://en.wikipedia.org/wiki/Cancer

Který internetový vyhledávač použít

Zda pracujeme s kvalitními odbornými zdroji, můžeme ovlivnit už výběrem internetového vyhledávače, který použijeme. Běžné vyhledávače (Google, Seznam.cz, Yahoo apod.) nabízejí ve výsledcích odkazy na webové stránky s různou kvalitou obsahu, pro jejichž množství může být nesnadné najít kvalitní odbornou informaci. Naproti tomu vyhledávač Google Scholar (http://scholar.google.com/) prohledává pouze vědecké články, odborné knihy, webové stránky vědeckých institucí atd., čímž máme větší jistotu vyhledání stránek s kvalitními informacemi.

Proč ne Wikipedie

Není žádným tajemstvím, že je Wikipedie oblíbeným zdrojem informací mezi studenty, kteří si jistě často pokládají otázku, proč ji jejich vyučující naopak zatracují. Odpověď je jednoduchá: nedůvěryhodnost.

Vyjmenuje se několik zcela zásadních důvodů, proč Wikipedii nelze pro odbornou práci využívat jako důvěryhodný zdroj informací:

Informace nemusí být objektivní

Protože může kdokoliv, kdo se aspoň trošku vyzná ve způsobu editace článků Wikipedie, do této encyklopedie přispívat, existuje reálné riziko publikování zkreslených informací. Exemplárním příkladem takové možnosti může být případ v souvislosti s únikem ropy do Mexického zálivu v roce 2010 nechvalně známé naftařské společnosti British Petroleum (BP). V roce 2013 bylo zjištěno, že si tato společnost nechala upravit až 44 % informací o ní ve Wikipedii, a to i včetně informací o ní spojených se zmíněným únikem ropy.

V roce 2013 pak dr. DiStaso z z Pensylvánské státní univerzity publikoval výsledky výzkumu mezi cca 1 500 respondenty z marketingových a propagačních společností, z nichž 74 % uvedlo, že jejich společnost nebo klienti jsou autory článků o nich ve Wikipedii.

Značný výskyt faktických chyb

V rámci výše zmíněného výzkumu dr. Di Stasa bylo zjištěno, že v letech 2012-2013 zmínění respondenti zjistli v článcích Wikipedie o jejich společnostech nebo jejich klientech v 59-60 % případů jedna a více faktických chyb.

Ne všechny informace lze verifikovat

Zvláště v jiných jazykových mutacích Wikipedie než v té anglické chybějí odkazy na zdroje informací, které jsou ve Wikipedii uvedeny a které si tak čtenář nemá jak prověřit.

Neaktualizované informace

Dalším zásadním problémem Wikipedie může být neaktuálnost v ní zveřejněných informací. Přestože například v anglické Wikipedii ve srovnání s jejími jazykovými mutacemi je dokládání informaci citacemi zdrojů důslednější, je vzhledem k rozsahu v ní uložených informací a současnému informačnímu boomu nemožné udržovat všechny stránky aktuální.

Jak je z výše uvedeného zřejmé, existují oprávněné výtky vůči Wikipedii jako vhodnému zdroji odbor- ných informací. Wikipedie je nepochybně užitečný nástroj pro základní seznámení s určitou problema- tikou, avšak čtenář k ní musí přistupovat kriticky a v této encyklopedii uvedené informace posuzovat z hlediska jejich relevantnosti i v kontextu dalších informačních zdrojů.

Internetové vyhledávače

Přístup k věrohodným a kvalitním informacím můžeme ovlivnit již volbou internetového vyhledávače.

Obvykle používané vyhledávače nabízejí ve výsledcích odkazy na webové stránky s různou kvalitou obsahu, neboť prohledávají de facto celý internet. V důsledku toho se může stat, že při zobrazení výsledků mohou být mezi prvními odkazy na webové stránky či dokumenty pochybné kvality, případně upřednostněné stránky, které majitelům vyhledávače zaplatili za upřednostnění svého webu.

Vyhledávače odborných informací naproti tomu prohledávají pouze vědecké články, odborné knihy, webové stránky vědeckých institucí atd., díky čemuž lze předpokládat vyhledání obsahově kvalitních informačních zdrojů. Doporučujeme proto při vyhledávání odborných informací na internet využívat takovéto vyhledávače

Znaky odborných informací na internetu

U webových stránek s odbornými informacemi je zcela zásadní, aby jejich autor dodržoval základní pravidla publikační a citační etiky. Všímejme si proto u text následujících náležitostí:

Text je psán odborným stylem

V textu si všímáme, zdali je psán skutečně odborným stylem, jestli v něm nejsou užity formulace obvyklé pro texty určené laické veřejnosti než odborné.

Srovnáme-li text z WebMD s textem z webu NCI, lze si všimnout, že ačkoliv oba texty jsou určeny laické veřejnosti, tak text WebMD inklinuje k hovorovému pojetí vyznačujícímu se oslovování čtenáře, zatímco text NCI je ryze věcný, jak je typické pro odborné texty.

Autor opírá své myšlenky a závěry o konkrétní ověřitelné údaje a řádně cituje informační zdroje

Pro odborný text je zásadní doložení převzatých informací jejich příslušnými zdroji. Činíme tak obvykle prostřednictvím citací odkazujících na bibliografické citace obsahující základní informace o použitém informačním zdroji, který tak lze dohledat a z něj převzaté informace ověřit. Případně formulujeme věty v textu tak, aby bez použití citace bylo zřejmé, z kterého zdroje byly informace převzaty. V návaznosti na to součástí odborného textu je i soupis použité literatury, autor v textu řádně cituje, tj. doslovné citáty vymezuje uvozovkami a graficky zvýrazňuje například kurzívou, parafráze, tj. vlastními slovy stručněji shrnutá původní myšlenka, je opatřena odkazem (citací) na bibliografickou citaci v soupisu literatury. V soupisu literatury si také všímejme, o který typ zdrojů se jedná (vědecké časopisy, monografie, popularizační literatura aj.), neboť i kvalita použité literatury vypovídá o úrovni textu. Pokud autor odkazuje na související stránky („related links“, „additional links“ apod.) opět ověřte, o jaký typ zdroje se jedná.

V případě příspěvku na webu WebMD nejsou součástí textu odkazy na literaturu a na jeho konci je sekce Sources, která však neobsahuje klasické bibliografické citace, podle kterých by bylo možno přesně identifikovat použít informační zdroje, ale jen názvy odborných společností a nějaké další názvy, u nichž není jasné, jedná-i se o knihy, časopisecké články či nějaké příručky. Nelze jednoduše a jednoznačně ověřit informační zdroje.

Pacientská verze příspěvku na webu NCI rovněž neobsahuje ani citace v textu, ani soupis informačních zdrojů, ze kterých autoři textu čerpali. Na druhou stranu z této verze je přímý odkaz na verzi pro profesionály, kde je zcela řádně citováno v textu i v soupisu literatury, který navíc obsahuje přímé odkazy na záznamy citovaných publikací v databázi MEDLINE PubMed. V tomto ohledu je tedy pochopitelné, že pacientská verze odkazy na zdroje neobsahuje, když veřejnost má v případě potřeby možnost si vše prověřit ve verzi pro profesionály.