V posledních letech autoři odborných publikací čelí riziku vydání své práce u pochybného vydavatele či v pochybném časopise. V praxi se zažil pojem „predátorský“ pro označení takových vydavatelů a časopisů, avšak s ohledem na jejich nedodržování principů transparentnosti a dobré praxe při publikování v odborných časopisech se čím dál častěji užívají pojmy vyjadřující slovo „pochybný“, např. untrustworthy, bogus, suspicious. I proto v tomto studijním materiálu již používáme pojmy jako pochybný časopis či pochybný vydavatel.

Hlavním cílem pochybných vydavatelů a časopisů je snadný finanční zisk, kvůli kterému rezignují na obvyklý proces peer review (recenzní řízení) před vydáním publikací, vytvářejí fiktivní redakční rady, napodobují názvy již zaběhlých důvěryhodných časopisů apod. V důsledku tohoto jednání se mezi vědeckou komunitu dostává velké množství neověřených, ne-li přímo zkreslených či falešných vědeckých informací. Více než kdy jindy vzniká naléhavá potřeba, aby si vědecko-výzkumné instituce a vědečtí pracovníci uvědomili naprosto nutnou evaluaci vydavatele/časopisu. Kupříkladu již v současnosti Komise pro hodnocení výsledků výzkumných organizací a ukončených programů má informace o tom, že v minulosti byly hodnoceny i publikace vydané pochybným vydavatelem (např. v březnu 2016 na jednání komise byli její členové o tom spraveni Studentskou komorou Rady vysokých škol).

Vzhledem k uvedenému je nejúčinnější ochranou před publikováním v pochybných časopisech osvěta o možnostech jejich rozpoznání. Jen tak se v akademické obci rozšíří povědomí o rizicích, která plynou z publikování v pochybných časopisech vzniklých za účelem pouhého finančního zisku.

Cílem tohoto materiálu je stručně shrnout základní fakta o původu pochybných časopisů a možném způsobu jejich rozpoznání.