Návod k aplikaci na přípravu příloh 5 a 6
pro habilitační a profesorské řízení
Zpracoval Jiří Kratochvíl, prosinec 2023
POPIS APLIKACE
Aplikace vznikla za účelem zjednodušení přípravy části přílohy 5 a 6 Směrnice MU č. 7/2017.
Aplikace umožňuje zjednodušit následující činnosti:
1. Identifikaci publikací uchazeče ve Web of Science (WoS) a Scopus.
2. Vytvoření bibliografických záznamů uchazečových publikací podle ISO 690.
3. Rozřazení záznamů do sekcí Web of Science, Scopus a ostatní.
4. K bibliografickým záznamům z WoS, Scopus a Journal Citation Reports (JCR) vypsat:
a. Typ publikace ve WoS i Scopus (article, review, letter etc.).
b. Impakt faktor pro rok vydání publikace z JCR.
c. Article Influence Score pro rok vydání publikace z JCR.
d. Názvy a kvartily oborů, do kterých je časopis zařazen v JCR pro rok vydání
publikace.
e. Záznamy publikací citujících autorovy publikace.
Aplikace *neumožňuje* následující prvky přílohy:
1. Tučným písmem zvýraznit jméno a příjmení autora.
2. Přidat informaci o roli korespondenčního autora.
3. Odhalit všechny duplicitní citace v příloze 6.
PŘÍLOHA 5
SHRNUTÍ, JAK TO FUNGUJE
1. Zpracovatel analýzy (knihovník, referent Odd. pro VaV aj.) z WoS a Scopus exportuje
záznamy obsahující uchazečovy nacionále do dvou souborů.
2. Zpracovatel importuje oba soubory do systému, který je na základě DOI sloučí do jednoho
seznamu seřazeného chronologicky podle roku vydání a poté abecedně podle názvu
článku/kapitoly.
3. Zpracovatel zkontroluje záznamy, které aplikace vyhodnotila jako nesourodé, a určí,
jedná-li se o záznamy stejné publikace (např. liší se mezerou mezi názvem a podnázvem)
či různé záznamy.
4. Zpracovatel zašle žadateli odkaz na stránku s výslednými záznamy.
5. Žadatel projde seznam a označí, které publikace nejsou jeho, případně uvede informace
k chybějícím publikacím. Výběr elektronicky potvrdí.
6. Zpracovatel zkontroluje výstup od žadatele a zapracuje případné chybějící publikace (v
takovém případě se opakuje proces od kroku 4).
7. Po definitivní finalizaci seznamu si zpracovatel nechá aplikací vygenerovat záznamy
s požadovanými metrikami.
8. Výsledek si zkopíruje do výsledné přílohy 5 a provede konečné kontrolní práce (viz výše
např. zvýraznění uchazečova jména aj.).
PODROBNÝ NÁVOD K POUŽITÍ APLIKACE
I. PŘÍPRAVA SEZNAMU PUBLIKACÍ PRO UCHAZEČE K JEHO KONTROLE
1. V administrativním rozhraní na https://kuk.muni.cz/jcr5/admin/index.php vyplníte údaje o
zpracovávané analýze. Při prvním zadání uvedete orientační datum ukončení a čas
zpracování, který po dokončení opravíte podle reálného stavu.
2. Po vyplnění a uložení údajů kliknete na číslo vzniklého řádku.
3. Otevře se rozhraní aplikace, ve kterém zvolíte záložku „Nahrát a zkontrolovat soubory“.
V ní nahrajete soubory exportované z Web of Science (WoS) a Scopusu (viz bod 4).
4. Záznamy z WoS získáme následujícím způsobem:
a. Vyhledáme záznamy podle uchazečova jména, které kvůli možným variantám
křestního jména zadáváme ve tvaru Příjmení J*. Je na domluvě s uchazečem, jestli
se kvůli zúžení výsledků použije jeho identifikátor ORCID nebo ResearchID nebo
jestli se spolu se jménem použije např. afiliace, obor apod.
b. Všechny záznamy exportujeme ve formátu BibTeX.
c. Exportujeme úplný záznam včetně citovaných publikací.
d. Obdobně postupujeme při exportu ze Scopusu, tj. vyhledáme záznamy podle
uchazečova jména (případně kombinovaného s afiliací, oborem apod.) nebo
identifikátoru, všechny je exportujeme jako úplný záznam ve formátu BibTeX.
5. Exportované záznamy nahrajeme do aplikace. Ujistěte se, že pro WoS nahráváte soubor
savedrecs.bib a pro Scopus scopus.bib.
6. Po nahrání aplikace seřadí záznamy podle roku vydání od nejnovějšího po nejstarší a v
rámci roku podle názvu článku. Záznamy jsou rozděleny do sloupců WoS a Scopus podle
nalezení v exportovaných záznamech (viz záznamy 1 a 3 v níže uvedeném obrázku).
Záznamy se stejným DOI v obou exportech jsou automaticky sloučeny (viz níže 2 a 4).
7. V databázích může být někdy v záznamech pro tutéž publikaci nějaký rozdíl, např.
publikace nemá DOI a autorovo jméno je zapsáno různě, v jedné databázi celé křestní
jméno, v druhé jen iniciála. V takových případech budou v aplikaci pro tutéž publikaci
záznamy v samostatných řádcích, avšak s ohledem na řazení by měly být blízko sebe, neli
přímo nad sebou. Tehdy zpracovatel musí záznamy zkontrolovat a shledá-li, že jde o
tutéž publikaci, sloučí je tak, že u jednoho záznamu klikne na "Sloučit s jiným" a záznam
přetáhne k duplicitnímu na červené tlačítko "S tímhle?" Po přetažení se zobrazí zelené
tlačítko oznamující, že po obnovení stránky se záznamy sloučí.
8. Po této kontrole seznamu publikací se zkopíruje odkaz pro žadatele a zašle se mu
s výzvou k označení, které publikace nejsou jeho.
II. PŘÍPRAVA SEZNAMU PUBLIKACÍ PRO UCHAZEČE K JEHO KONTROLE
1. Uchazeči se po otevření odkazu zobrazí seznam publikací, ve kterém kliknutím na „Not
my publication“ označí záznamy, jejichž není autorem.
2. Na konci seznamu je pole, do kterého může uchazeč uvést údaje o publikacích, které
v seznamu nenalezl a jsou podle něj indexovány ve WoS nebo Scopusu. Po dokončení
kontroly seznamu kliknutím na zelené tlačítko potvrdí své volby.
III. DOKONČENÍ SEZNAMU PUBLIKACÍ
1. Po zprávě od uchazeče o dokončení identifikace jeho publikací zpracovatel zkontroluje
v kartě „Záznamy“, zdali uchazeč nenavrhl nějaké další publikace z WoS a Scopus.
Pakliže uchazeč nějaké publikace navrhl, zpracovatel ověří jejich přítomnost v obou
databázích. V případě nálezu se opakuje proces výše, tj. z databází se exportují pouze
tyto dodatečné záznamy, v kartě „Nahrát a zkontrolovat soubory“ se nahrají ke stávajícím
a uchazeči se opět pošle odkaz ke kontrole a potvrzení výběru publikací.
2. Poté, co s uchazečem bude definitivně sestaven seznam jeho publikací, zpracovatel si
zobrazí kartu Metriky, ve které se zobrazí výsledný přehled publikací s citačními
metrikami. Při vysokém počtu zpracovávaných záznamů může načítání dat trvat déle.
V níže uvedeném náhledu je výsledek podle požadavků LF na další metriky. Nad
seznamem je zatržítko pro zobrazení verze podle rektorské směrnice bez metrik navíc.
PŘÍLOHA 6
SHRNUTÍ, JAK TO FUNGUJE
1. Po zpracování přílohy 5 zpracovatel analýzy (knihovník, referent Odd. pro VaV aj.) zvolí
záložku Příloha 6 a tou vygeneruje k záznamům z přílohy 5 přehled citujících publikací.
2. Aplikace označí sebecitace na základě přílohy 5.
3. Zpracovatel si zobrazí seznam všech citujících autorů kvůli kontrole dalších možných
sebecitací (např. ve WoS u záznamu zaměnili příjmení a jméno) či nesouladu v počtu
sebecitací a stažených záznamů (viz dále v podrobném návodu).
4. Výsledek si zkopíruje do výsledné přílohy 6 a provede konečné kontrolní práce (viz výše
např. zvýraznění uchazečova jména aj.).
PODROBNÝ NÁVOD K POUŽITÍ APLIKACE
1. V aplikaci klikněte na Příloha 6 a vyčkejte, než se z WoS a Scopus stáhnou citující
záznamy. Doba stahování se odvíjí od počtu záznamů uchazeče a citujících publikací.
2. Po stažení uvidíte původní záznamy z přílohy 5, tj. které uchazeč v prvním kroku označil
jako své. Pokud publikace byla citována, zobrazí se pod ní přehled těchto citací s názvem
databáze, ve které byla uchazečova publikace citována.
3. Jestliže mezi citujícími dokumenty je uchazečova publikace z přílohy 5, aplikace ji označí
poznámkou S: Sebecitace!. Jde o upozornění na sebecitace, které – pokud na fakultě
zpracováváte přílohu bez sebecitací – po zkopírování výsledku do wordovského
dokumentu je třeba umazat.
4. Pod záložkami klikněte na „Citující autoři“. Zobrazí se seznam všech citujících autorů, ve
kterém klikněte na všechny možné varianty uchazečova jména. V tomto případě byla
pouze varianta „Kratochvíl Jiří“. Tento krok je důležitý kvůli výběru možných variant
uchazečova jména (např. změna příjmení; chyba v databázi, která zaměnila jméno a
příjmení).
5. Po této volbě se v citujících publikacích barevně zvýrazní příslušné záznamy. Pokud je
součástí takového záznamu již výše zmíněná poznámka S: Sebecitace!, zcela jistě se
jedná o sebecitaci. V jiném případě je žádoucí, abyste přímo v databázi citující záznam
vyhledali v dané databázi a podle afiliace ověřili, že jde o záznam uchazeče, a ne jeho
jmenovce.
6. Po předchozích krocích zkopírujte vygenerované záznamy do wordovské přílohy 6 a
proveďte následující dvě kontroly.
KONTROLA DUPLICITNÍCH ZÁZNAMŮ CITUJÍCÍCH DOKUMENTŮ
7. Jediným zcela bezpečným způsobem zjištění duplicitních záznamů je DOI. Jestliže
v některé z databází záznam citujícího dokumentu neobsahuje DOI, aplikace nemá jak
spojit záznam téže publikace z WoS a ze Scopusu do jednoho řádku. Proto je nutno
seznam citujících dokumentů projít, jestli se mezi nimi nenachází nějaká duplicita. Alespoň
základní pomůckou pro označení potenciálních duplicit aplikace zvýrazní červeným
písmem slova WoS a Scopus ve sloupci International database. Je na zpracovateli, aby
pak v textovém souboru tyto záznamy sloučil do jednoho řádku.
8. Dále pak jsou záznamy citujících publikací seřazeny podle roku vydání od nejnovější po
nejstarší a abecedně podle názvu článku, aby bylo možno rychle odhalit případné další
duplicity (např. vidím-li nad sebou dva záznamy se stejným prvním autorem, zpozorním a
zkontroluji). I zde je na zpracovateli, aby takto další nalezené duplicity ve výsledném
souboru sloučil do jednoho řádku.
KONTROLA ÚPLNOSTI STAŽENÝCH ZÁZNAMŮ CITUJÍCÍCH DOKUMENTŮ
9. Z nám neznámého důvodu databáze WoS/Scopus k některých uchazečovým záznamům
nedodá úplný seznam citujících publikací. Všechny naše kontroly ukazují na nějaké
pochybení na straně těchto databází. Lze však alespoň zjistit, že počet dodaných
záznamů citujících publikací neodpovídá očekávanému počtu. V takovém případě je pod
citacemi poznámka.
10. Na základě této poznámky u dané uchazečovy publikace ručně zkontrolujte citující
publikace. Předně si vyhledejte příslušný záznam. Zde se lze přesvědčit, že aplikace uvádí
aktuální předpokládaný počet citujících dokumentů, zde konkrétně třináct.
11. Přímo v databázi kliknutím na citace zobrazte citující dokumenty a srovnáním s údaji
v aplikaci zjistěte chybějící záznam. V tomto případě se z WoS do aplikace nezkopíroval
záznam níže uvedeného článku. Ten je již třeba zpracovat ručně nebo pomocí citačního
manažeru, tj. vytvořit jeho bibliografickou citaci a přidat ji do výsledného wordovského
dokumentu.