7
Čedič neboli bazalt je hornina tmavá, jakoby
očazená. Její šedočerná barva je dána vysokým
obsahem tmavých minerálů a velmi jemnozrnnou
strukturou. V našem případě mezi tmavými
minerály dominuje pyroxen, méně olivín. Světlé
minerály jsou zastoupeny živcem plagioklasem
a foidem nefelinem, který svědčí o vysoké
koncentraci alkalického kovu sodíku při relativně
nízkém obsahu křemíku.
Všechny druhy čedičů vznikají částečným
tavením zemského pláště, který je nejčastěji
tvořen pyroxenickým peridotitem – lherzolitem. Při
roztahování zemské kůry se v hloubce, přímo pod
místem zahlubování příkopové propadliny,
pasivně zvedá elevace plášťového materiálu.
V něm tlak klesá docela rychle, ale chladnutí je
vlivem malé tepelné vodivosti nesrovnatelně
pomalejší. Takovým prudkým snížením tlaku pak
v horkém plášti nastává tzv. dekompresní tavení,
anatexe. Nejsnáze se z něj vytaví magma
čedičového složení, na jehož plášťový původ
ukazují vynesené xenolity zelenavého lherzolitu.
Je-li natavení lherzolitu velmi malé, vznikají
olivinické alkalické bazalty – bazanity. Proto bývá
vznik velkých poklesových příkopů doprovázen
rozsáhlými výlevy bazanitových láv.
Vznik: Lávové příkrovy masivního čediče vznikly
během hlavní etapy vulkanické činnosti v oháreckém
riftu (před 42–16 mil. lety, Ulrych et al., 2011).
Vznik velké příkopové propadliny oháreckého riftu
byl spojen zřejmě s bočním roztahováním litosféry
v předpolíAlp.
7 ČEDIČOVÝ SLOUPEC
xenolity pyroxenického peridotitu
(lherzolitu) svědčí o plášťovém
původu čedičové taveniny
plášťkůrazaklesávající kra
příkopové propadliny
se vyplňuje sedimenty
vystupující
plášťový
peridotit
se natavuje
za vzniku
čedičové taveniny
čedičový
vulkán
při zvětrávání se peridotit mění
na směs jílových minerálů, oxidů
a hydroxidů železa a zbytků olivínu,
která se označuje jako iddingsit
extenzeextenze
EDIAKAR
KAMBRIUM
ORDOVIK
SILUR
DEVON
KARBON
PERM
TRIAS
JURA
KŘÍDA
PALEOGÉN
NEOGÉN
KVARTÉR
0100200300400500600 mil. let
Hornina a minerály: Olivinický nefelinický bazalt
(čedič) neboli nefelinický bazanit (Cajz, 1996),
patří mezi horniny vyvřelé, výlevné, bazické;
převládá v něm plagioklas, dále obsahuje olivín,
pyroxen a nefelín (Cajz, 1996). Plášťové xenolity
odpovídají složením různým druhům pyroxenických
peridotitů: harzburgitu, lherzolitu a websteritu
(Ackerman et al., 2012). Ty patří mezi horniny
vyvřelé, hlubinné.
Stáří: Bazanit z lomu od Dobkoviček byl metodou
K-Ar datován na 29,5 mil. let (Lustrino & Wilson,
2007), což odpovídá svrchnímu paleogénu
(oligocénu) ze třetihor (kenozoikum).
1
3
5
7
9
11
13
15
37 41 45 49 53 57 61 65 69 73 77
bazalt
andezit dacit
ryolit
fonolit
Na O2
+ K O2
SiO2SiO2
trachyt
bazanit
Regionální zařazení: Evropské kenozoické
vulkanity v předpolí Alp; Český masiv:
třetihorní neovulkanity, vulkanity oháreckého
riftu, České středohoří.
Lokalita odběru: Dobkovičky severozápadně
od Lovosic, činný lom (Kámen Zbraslav, s.r.o.)
na drcené kamenivo je situován pod vulkanickým
vrchem Kubačka severně od obce.
Souřadnice: 50° 34,09´ s.š., 14° 00,75´ v.d.