COS MAfí JĚ*\DtíCANVČ- Á C L A V BŘEŽAN životy /I/ posledních rož m b e rkd í tUUÍnt příjezdu Svýho do X S> žadati aby jich radou a p0moci p>, }lho°^ Kľľov kTľeoSV^ PfQ CH^" LÉTA PÁNĚ 1546 % Pán/ porttímW všickni sjeli se na Krumlově, inventář všech věcí zhotovili }\l r% dah> od úředníků a poddaných povinnost přijali. Ve čtvrtek po památce sv. Pavla ^ djj % na VÍrU obrácení t28- M ^P^e a prve nic páni poručníci všickni tři na Krumlov Hu l\ s'eli se- A tu před nimi kšaft skrze kancléře1 publikován. A poněvadž ten kšaft ŕ k'^ých V S°bě obsanoval, at>y Páni poručníci v zámky a panství prve se neuvazovali Svých 3 úředníci 'im 'ich nepostupovali, až by nejprve všeckny svrchky, peníze, klenoty 'ezdu třg^ etc. zinventovány a zpečetěny byly. I podle téhož pořízení páni poručníci tak :ely, jak0 ° zachovali se a dvojnásobní inventáře neb registra sepsati i zpečetiti dali. A po ju vykonání toho hned úředníci a purkrabové domu rožmberskýho pánům po- y 152 ručníkům všechněm třem společně a nerozdílně povinnost učinili a věrnost íležité pánů zachovati, jako na dobré a ctné lidi záleží, slíbili. nem Petrem Sirotky paní matce svěřili; sirotci rožmberští z Hradce na Krumlov přiveze- iveni nebyli, ni. Dále, poněvadž pán nebožtík v kšaftu dostavil, aby páni poručníci strejce andovi, Jehc a strejně jeho, dítky dobré paměti pana Jošta, bratra páně,2 chováním opatrovali * t áli W Pocúvé, jak by na ně náleželo, buďto na zboží jejich, aneb kde by se jim nejlépe e> L vidělo. A poněvadž dítkám, a zvláště dcerám, nejlépe a nejužitečněji jest, aby při íflé Pr0Sl . mateři chovány byly, a kdyžť jest za živnosti své s paní matkou jejich, paní Annou ad ni*" l Rožmberskou z Rogendorfu, na tom pán nebožtík srovnal se, aby paní vůli toho jrf ta dv; -jměla při dítkách svých buď na Třeboni neb na Krumlově zůstávati, anobrz pred f \ smrtí svou žádostivě při paní vyhledával, aby neprodlévala k dítkám svým přijeti, \^ jenž tehdáž paní v stejná býti ráčila. Páni poručníci jednosvorně za nejlepsi 0 V V uznali, aby paní máti jejich, což můž býti nejspíše, na Krumlov Pnbratira&la *. 0 ^ Jakož hned páni poručníci po Její Milost poslali a pani potom v sobotu po lÍJ *J « WCfgang ze Saltnu (, 15) by, s V«— a Petren, Vokc z spHznen P^avin, své ^kv Alžbety z Rogendorfu. t í*1 1 Václav Albín z Helfenburka. ka (10)> Eva (9) » Mínény dfti JoSta III. z Rolmberk.: Anna (,ehdy ve veku 16 let), Alžběta (14), Vdem (f a Petr Vok (7 let). Steyr, město v Horních Rakousích. / / 18 H 19 tí m4m mnie^^Z? Ímť%t»ů , j, , . iff** kt^r&iÁfma Tlmit tiifPWH i4u^m uit$ mmr**Vj.íí 'jflfcí v. ,+ V*•'i'',u,••■-"*f:ŕ•!•'»i• .• + ^V,'.»,lll,i.U,i ■ŕir.'.ttt ) ýmfUt* f.tiA -f ±* J'+ r"i. SKU iná-' .Stelze*?-'•"m.'w ■M Jl - v. -r---- i"--->— 7 - -— frrfcrlfyl:. %m im»»)! ««í»T»««r f(|hmi'i*ŕih|Í( /luft . -VW -W »1 fd i*. U Ártftw 7.1. «.l.I^wiftr^^tf' » t* f -.íiii-C^iff- (Si/ -** JP řterémf gefcen Č«5bý £3taw/bÁWtto|?/ vcsáttnoftl y powwnof? fwau t>t>Iét>a: Pracce fcbmné GWfťané / Kořu fco * <£>logol a papcoďc IDoly* Scíndutur vcftesjgémaefrangunťur Sc auru, Carmina quá" tribuent, fama perennís erít* SDraf>ýct> ffce/perel/Statá/méfrVwfr Čas&ý jbufce Co co c nó$ napqfíi/ wccrte tu tnvat bufce. CVM CONSENSV ILLVí ftnTsími Príncípís , Domini, Domini StamV flaíPavvlovvsky Epifcopi Olomucenfis &c. Ac totíusSenatus,omniumc£ ordinum Marchionatus Mor-auiae, Olohvtii EXCVSSVM APVD H & R E D E S Mílích taller i &*pttola XIII* bttinclmMlIoDtrojcuýprtni pan 3oád>ym £augt*iC $ BífFíiptc/a n« 2\ofytmq k, $aí!-cb Beánii ^irtj wyC^né/ na &ftíjtu -€$ttvominu fylm otewčený / koruna tm mm / a $ wí piti berana Cfcrné^o* přebito? wéget>o wyfflť slujte / « pto ^tbín* fřéčiny Bícť^d>5tta po^amd) bonucn waU/yal fe o tom íujjejjij bolojq/ cb &rál#w a^nqsat opatřeni) bcRate* čné wjawffe/ w Rragmád) ťec$to |í ofabrti. mc/ (Dcems w Staw &ytijčj?cm negbefs* 06taw#ttno|?t JBrfoi toí;o / a na* by rf gebo/ to fe tt&d>á$ý. %<\ pano wšiui onéd> a>álccnyd> &ráluw ttemeďyd) a ťlTar* eomanfřýc^/Htccig 6 rojlrcnýmt ÍTároby IP* " Hu webh. ^yti|í geben w pottebád) XPogen* to^O/welťřy cbtqce oblcf gím pufiilť pačgtš nema ltZ!^Klf5mlčípcív"ovv« E R. *; rtUDA, PfclVJLEWl MQNST/F. H. ATI M Afrl^Tft ATHUM KECNJ ITAft] A NUMA; .OMMXtJ DM.mum ir:^HftlUNA ET £TATILS> Hi ftpria brc visTc ni por urn cumClironolo^i co txami nt; lii-^uc jJ iwcimiiLV'acnsJLolinufjic ^nii^iittli*; jjliu.-> fitfunuiiiJLUp \ A U T H O & F IIOHUSLAO BALBINO i SOClETATli JESU. OPUS I N Ci Fr K 5-, V All IBM, DlfFUSUM. ALIQVOT IHN&HUM DECUS.MS EL A BOfc ATU Mfc DtlClIMlNTIS ANTIQVJJSJVIS. L'l I IhilMIS. %UH.IS h K/.hi5 KYl-.tft-Uj i A i .. i i i i-i i; :•: FT r-.-l. ,v..l 15 j ■ ti ' SI'LKITUUIS tT ^XtTtMONI* USEM^.I* *C M^NITLi M^FEATISSJMUMi DEXIQYE omni HOM1W1M iTATUJ AeCJOMMOPATUM. A rát ťf*' r*á* Jjgcľ**^' Tefi^P^ H*frJ&á#$f db**'^ Gtf^ & ^> JiU#ß$v«v *^Jľ f.^^^ awr^rjß (Ä. ČU L/i wiutj, Q. \ vnauu ■PHI 94 ___ J20 DEJINY NÁRODU ČESKÉHO V ČECHÁCH A V MORAVE UJE POVODNÍCH PRAMENU vnutím FRANTIŠEK PALACKÝ. NOVÉ VYDANÍ OBSTARAL A. DOLENSKT OIIU t ČASTKA t. 00 fWVOVf ÍOSTI Al DO to*V tUL V r R A7E. NAKLAP ATFlSTVí GUTENBERG KNIHKUPECTVÍ or* u tu>mi? T Václav Vladivoj Tomek. DEJEPISEC ČESKY. NARODIL BE R Iftlft Kwh) 11 T. Krytín. NEJ STARŠÍ PEČETI ŠLECHTY CESK AŽ DO ROKU [^00, íric-;tL MARTIN HŮLÁft, fřcf«f«r ?. t Tjiui,: rt+l- ^-nvj* t r-iLorí-. --■■-------■--- 1E93. HRADY ZÁMKY a TVRZE království Českého. POPISUJE AUGUST SEDLÁČEK, C. K. KONSERVÁTOR A G Y M N A S I J N t P R O F E S S O R. t I L E U S T R U J í ADOLF LIEBSCHER a KAREL LIEBSCHER. August Sedláček ACADEMIA HRADY ZÁMKY a TVRZE království Českého. POPISUJE AUGUST SEDLÁČEK, C. K. KONSERVÁTOR A G Y M N A S I J N t P R O F E S S O R. t I L E U S T R U J í ADOLF LIEBSCHER a KAREL LIEBSCHER. August Sedláček ACADEMIA DER ADEL' DHU böhmischen kronländer. EIN VERZEICHNISS DERJENIGEN WAPPENBRIEFE MD ADELSDIPLOME welche cs den mmilSCIlES 5AALRÜCIJERN DES ADELSARCIMVtS im K. K MIKISTRRiTO 1>ES INNERN IN WJEN .■ V..I-.!: M!: j VQK AUGUST von DOERH. VERLAG VON FR. klVJjAC. Seslavil a vydal JOSEF PILNÁČEK Ve Vídni 1930 Nákladem spisovatele Josefa Pilnáčka ve Vídni IV., Prinz Kugensii. 62. Tiskem Lidové knihtiskárny a spol. (odpovídá losef Žinkovský) Vídeň V., Margarelenplatí 7. . I VeSek cokros zd,n,„ecky > Ps«. se vždycky nul znu-Itthovnto. Cíli z V. připomíná .« ' svyni1 Alštkem a Jencem u dce- rou Eliškou r. 1S81. Allík b V. žil v Utech , '\a lIVildi se PH různém ' ' 1361 (Lhota) 1399 (Vežky) U16 (Na-ťsaly), Jenec z V., bratr Alšíkuv, žil 1351 L37? a necházíme ho kromš dříve uvedených statku r. 1359 (Rataje), 1368 (Hrn-covice), 1377 (Chylec, Šidlochov); ženat byl s 1.útkou 1371, která zboží v Něóicích mela, Eliška sestra předešlých se pripomína r. 1351 při Lhotě. Znak dle pečeti Alšíka z V. 1399 C. D. M. XV. 340 (Alesch de VVezka) barev neznámych. Uvádíme, že šachovnici na štítě měl kromě rodů, které u Koláře (Heraldika sub. šachovnice) a Krále (Heraldika str. 299) jmenovány jsou, také Vichard pincerna de Dobra z r. 1332 (dvorní archiv Vídeň, Sbírka pečetí 1. 71—3218). Podobná (táž?) pečeť, totiž štít šachovnice, klenot, rohy volské vyobrazena v Časop. přátel spol. star. česk. ročník XI., příloha pečetí č. 1, a uvedeno, že patří Jindřichovi z Dobré (S. HAINKICI P1NCĽRNE DE DOHRA). Z téhož rodu de Dobra pochován Žibřid pincerna (f 1313) a Anna pincerna de Dobra (f 1317), sestra Bedřicha z Azenbruku, a pochováni u Minoritu ve Vídni, kde také v soudobé úmrtní knize téhož kláštera znak jejich (šachovnice bílo-modrá) vymalován. (Vyobrazení viz Berichte des Altertums - Vereines zu Wien, Band XII., str. 63.) Sedláček uvádí v Časop. Mat. Mor. roč. 16., str. 97 —98 (Rozletíte kapitoly . .) Alše z Vežek (r. 1399), jehož pečeť má znak rodu z Linavy (štít čtyřikráte na přič dělen}'', první a třetí pole šachované) a pečeť nese nápis S. Alschonis de Linavia, což by ovšem na společný původ s rodem z Linavy ukazovalo, a doplňuje v Heraldice 11. 302, že téhož znaku byl Bedřich z Linavy (1312) se štítem na přič rozděleným na 4 pole, ze kterých bylo 1. a 3. svrchu šachované, tak jako u Aleše z Linavy, odjinud z Vežky (Vežek). 2. Z Jemnický (neznámé) pocházela stará vládycká rodina, která v pozdních dobách na Meravé četně se rozšířila. Z nejstarších členů rodu tohoto, kteří raka na štítě měli, známe bratry Milotu a Ondřeje z Jemnický. Milota držel r. 1437 Přemilkov (také Příměl-kov) na Jihlavsku a koupil s bratrem Ondřejem Hradisko (Ruchštejn); ženat byl s Kuňkou z Rohů (okres Vel. Meziříč), která se již r. 1447 připomíná. Ondřej, bratr jeho, uvádí se r. 1437 v držení Hradiska a manželkou jeho byla Barbora z Rohů (1447), snad ovdovělá po Drslavu z Ochab (viz DZ. O. X. 112, 1437), která měla zboží ve Studnici (u Vel. Meziříče) a Oslavě, dle kterého se potomstvo jeho psalo Oslavští z J. (Dle Č. sp. kde o nich obšírněji promluveno a o kterých prozatím dokladů nemáme.) Jiná větev, snad potomstvo Milotovo, držela Váneč (u Náměště) a psala se dle m v a-nečtí z J., z kterých známe téměř současně žijící dva členy Jana a Sigmunda V. z J., který kolem r 1570 se uvádí ženat jsa s Rajeckou z Mirova. (C. sp.) Jan v. z J. držel Váneč již r. 1550 a měl syny Jiřího a Bartoloměje V. z J. (Č. sp.) Bartoloměj dříve uvedeny držel nejdříve (1560) s bratrem Jiřím Váneč a patřily mu také Pavlovice, Opatovice, Dol. Vilémovice, Drevohost.ee (1560) a Válec (1567); ženat byl dvakráte, po prve s Annou Xamrskou ze Záfflř»k, po druhé s Annou z Vel. Poruby a na 1)„|. a Mor. Polance a zemřel H 19 r ):,H't í^-fP-) O potomstvu jeho určitých zprav nemáme. Jtri V. z J., bratr drive jmenovaného Bartoloměje držel Vaneč (1560) a Vel. Byteš jakož i později (ir,07) Jesenici; ženat byl po pivé s Johankou a po druhé s manželkou rodu nám neznámého, která t e r. 1676 ji/, co vdova uvádí. Syn jeho byl Václav (Č. spj, pán na Válči Vánči a Suchohrdlech (1690—1610), cis. rada a číšník' který také od r. 1605 úřad hejtmana kraje jihlavského zastaval. Časem sídlel v Ivančicích, kde (1616) i svůj dům měl, ženat jsa tehda s Kateřinou Kokorskou s Ko-kor (registra Ivančic str. 68). Blízké jeho příbuzenstvo rovněž na Ivančicku sídlící byli Jan a Dorota V. z J , kteří ještě více sester a bratrů měli. Jan zde uvedený seděl 1590 — 1608 na svob. domé „Frišperku" v Ivančicích a ženat byl po prvé s Ludmilou z Olbramovic (zemřela r. 1600 a má náhrobek v Ivančicích) a po druhé s Marianou Služskou z Chlumce, která 1608 byla již vdovou. Dorota, sestra Janova, byla provdána za vladyku ze Šanova a uvádí se r. 1591 již mrtvá (vše viz registra Ivančic). Do té větve patří a snad syn dříve uvedeného Václava V. z J. (1590—1616) byl Vilém V. z J. na Vánči a Válči, který r. 1616 co sirotek se uvádí (C. M. M. roč. 46., str. 161 a 164 a poznámky sub 104), roku 1620 na universitě v Heidberce studoval (matrika univerity v H.) a který ještě r. 1624 23./4. (AL. pečeť) na Vánči seděl. Jiný rozvod této větve V. z J. počíná Jindřichem V. z J. (C. sp.), který byl snad syn dříve uvedeného Jiříka V. z J., neboť r. 1595 nacházíme ho v držení Jesenice; ženat byl s Annou Porubskou z Vel. Poruby a na Polance (vdova Bartoloměje V. zJ.?). Z dítek jeho známe Sigmunda Václava, Viléma Jana a dvě Aleny fjedna nar. 23./7. 1597 a zemř. 6./7.) 1599, z kterých Vilém Jan záhy zemřel, kdežto Sigmund Václav dědil po otci Porubu a Polanku, býval (r. 1625) zemským sudím na Opavsku a ženat byl (r. 1617) s Kateřinou Stirnskou ze Stirn (j-1650 3./9.), která mu porodila dvě dcery, Ludmilu Konstancii a Zuzanu Eleonoru. Sigmund Václav zemřel 5./1. r. 1647 a první z jeho dcer Ludmila Konstancie dědila Porubu a Polanku, jsouc provdána za Jiřího Bedřicha Skrbenského a zemřela 1680, kdežto sestra její Zuzana Eleonora byla r. 1615 ženou Mikuláše starš. Orlíka z Laziska a zemřela kolem r. 1680. Současně s nimi žil jiný člen této větve Jan Kryštof, který dědil po Sigmundovi Václavovi V. z J., ženat jsa po prvé s Marií z Tarolů a po druhé s Helenou Salo-ménou Můllerovou z Reichenberka (vdala se po druhé za Jiřího Maurice Kotulínského). Jan Kryštof zemřel 9./II. r. 1647 a jím vyhasl starý rod Vánečských z Jemnický (Vše dle Č. sp.), po kterých dědili Skrbenští a Helena Sal. Kotulínská. O rodu z Jemnický viz také: Paprocký Dindo-chus II. 2, 294; Kádích str. 174; Český časopis histor. XIX 456; Časop. M. Mor. roč. 46., str. 161, 164_a poznámky sub. 104; Časop. mor. musea roč. IV., čís. 1., str. 60, 62, 66, 68, článek: Rychtářská registra města Ivančic; obšírně pojednáno o rodu z J. v Casop. spol. přátel star. česk., roč. 14, tab. pečetí XII. a str. 27—29, z kterého jsme své údaje doplnili (Č. sp.), je označujíce, viz též Vlastivěda, okres ivančický, str. 62, Časopis vlast. sp. olom. musea 1925 str. 68. Znak všeobecně znám, štít a klenot barvy bílé, rak červeny, točenice bílé a červené. Pečetě viz na př. 23./4. 1624 AL. (Viléma) aČ. sp. (Bartoloměje 1569). Srovnej ruzne zde uvedené rody téhož znaku (raka a racích klepet). Viz též Heraldika II. 294. 9 Ss^/iaÁ o/údy h tféč/m £ 'rJlcu/ostic (púoocfom ze Smréic u m*0*dtlim \ozi) a příležitostné skládaní věnováno lez pozůstale vdově MeflrhJtnl i vdově po Janovi Brikcím JnKskvm. wréůi /Cibrt, KWiogř. IV'-, č- 208, 209). Znak Urikciho z C. (dis Krále. Heraldika 323) byl lev. držící zvon na skule, klenot zvon mezi křidly. Znak TiMT>vskych z ('. (dle kop. pag. 112) byl štít ze spodní polovice červený • z vrchní polovice téhož W*u kr"kvice bílý a od spodku ^^°"rlvici ve vrchní polovici Éhft. neh zlata, mez, kterou kr<*c tich Štítu Půl lilie modre jest HeIm k u. pQ ,vé všech (dříve uvedených) barev. P""7 Hutá „rané drvena a bila £^^»Í*Ä " ^ (zlata) a modra. Klenot krokv ice z 1i lilie modré nad tím vším způsobem tak" na 6ÜL Kropáč z Nevědomí. N. z Nevědomí 1460 t --Ofka ze Zátor 1465 provdala se podruhé i za Štěpána Kropíce z Hol-štejna a byla jeho druhá žena. Ofka. Mikuláš z Nevědomí Jiří Z 1466 Skržice 1466 Skržice 1482 Bzence 1466 Křiže 1457 t w — Dorota z Patendorfu (Zrcadlo 15») Nevědomí Jan z Nevědomí (ncjmladši sv n) 146« Skržice. 1481 na Bučovicích 1492 Kunovicky 1506 i I Markéta z Landšteina a na Stavěbícich, sestra Jiňka z Lamí snad ovdověli z Nezpečova. |T I4w || Bučovice (pomník doposud zachován). II — ~- Markéta z Ojnic sestra Aleše z Ojnic 1601, láli f Krištof Kropáě Václav Kropáč Jan Kropáč z N. ze Bzence z N. ze Bzence | z N. ze Bzence 1427 Vlkoš Racov ,1497 Vlkoš, Racov 1502 (Litenčice) (1503 na Bzenci ~ ~ Bohunka Praž-mova z Bílkova. (Zrcadlo 159) Jindřich Kropáč z N. ze Bzence na Ivanovicích 1497 Vlkoš, Racov 1497 děkan ve Vrati- 1497 Vlkoš, slavě Racov i 1498 Ratiškovice 1511 Dražůvkv 1517 ' 30./4 A.L 1516 studuje univer- I — — Johanka sítu ve Vídni | z Reichlinka (matrika) |II — — Kateřina z Leskovce Jiřík o Ô Aleš Žofka 1506. 1506 — -jw Ru- 1527 x; > 1546 dolf z o >C - na Ko- Kberharce T3 šíkově, — a na c •_2 měst- Jinošově —^ sky arch. Vel. Biteš 1512 (Půh fol. 15, 35) Jan Kropáč starší 'z N. na Litoměřicích (Kunovice, Hranice, Zlín, Kyjov) iť22./10. 1571 j v Hranicích i poslední svého rodu, stár; 68 roků. |I ----z Kunovic,sestra iJetŕicha z K. a na Uh. Brodě (Zrcadlo 158). Í11 — — Veronika z Leskovce [ťI565[ (potomstvo dle Paprockého) Barbora t 1529 --Albrecht Vojkovský z Milhostic Kateřinaj Veronika [Magdalena fr 1564| Loštice I Prokopi Podstatsk z Pru- senovic II- 15711 Jvanovice -fs- Petr Pražma z Bílkova 1559 --Znata ■i Vickova Ludmila Anna —I— Beneš Pražma z Bílkova Jiří ml. ze Zá-strizl Mikuláš Bohuslav Krištof It 15581 |ť 15711 |r 1549| Vartnova, Anna (Johanka), dědička Hranrc 1572 I Hw Jan Jetrich z Kunovic 1572—1581 f II •--Jan ml. ze Žerotina 1582 Dorota Magdalena 15651 Legenda. Kropácpvé z Nevědomí jsou původem z Nevidomí (Neviadomi v dřív. pruském Slezsku (osady ležící nedaleko Rybník). Původní rod Neviadom-ských z Neviadom měl týž znak jako Kropáčové.Příjmení Kropáč podrželi asi po linii Kropáčů z Holštýna, do kterých se Ofka ze Zátor provdala (Štěpán Kropáě z Holštýna měl již r. 142U jinou Ofku za ženu). Rod ze Zator byl na Moravě zastoupen Zikmundem ze Zátor, který se píše co sestřenec Žofky z Vartnova (u Krnova ve Slezsku). Dle téhož Vartnova psala se jedna větev rodů z Holštýna (Štěpán a jeho syn Štěpán z Holštýna a Půh. I. 379 kteří byli r. 1412 strýcové Kropáčů z Holštýna). 0 Kropáčích z Nevědomí vir Kubíček t^ľll m . • *T kratocnvi1' DěJ'ny Bučovic. Literatura jest uvedena od Zibrta v Bibliografii I. 432 Viz těž Ä^IÍ Č- 8°JBlaŽek (Si*macher),Der Adel v. oest. Schlesien 51 (Neviadomski * ") itmslt4e£t ^r159'."^1 "?nohe- nvm Již nestávající náhrobky | 1. které bývaly v Hranicích i jinde Zní' íf- Jí! UV*$1' 26 Ja" Kr°Páč 2 N- a na Podivíne (asi TTolímstva Jana 1506^ měl sestru IZ'-I^^i^Ur^^^ í ČÄrtoI?Í« a d«ru IVta^dalÄau, provdanou za Lhotského ze Ptení a na Vránovi duhu. dceru Alžbetu, zenu Ser.nky ze Senná, a třetí dceru Johanku, provdanou za Jiříka Hostického z Hostie. Znak všeobecne znam, jak zje vyobrazeno, barva bílá a modrá. Per nad helmou bývalo 3-5, střídavých barev. 34 Josef Pilnáček OBČANSKÉ ZNAKY NEZNÁMÉ RODY A ZNAKY STARÉ MORAVY RODY STARÉHO SLEZSKA PROF. RUDOLF BACKOVSKÝ Bývala ČESKÁ ŠLECHTA předbělohorská i pobělohorská na svých sídlech v Čechách a na Moravě a ve svých znacích JINDft. BACKOVSKÝ, PRAHA Vlastníc] hradu PernHejna: t PtrnUcj*.! /v.ili se pří- Pani / Pernštejna, nejbohni.ší a ncjslovnčjší moravsky [nt} P<*nslJ-vodné z Med lov a. Praotec rodu vladyka Hot ar d založil ke Konci i*. _ hrad Z u b r š t e j n , později přestavěný Z kamene. Proto byl zvan K a rn e n a >cn« držitelé se psali z Kamene, latinsky deLapide. - Hotardúv syn S [e PM --—jednotlivci si dávali různá příjmení podle svých statku (Jakubov, Auersperk, Zubrštejn a ]■). Stepán IV. z Pernštejna 1322 _ A Robiš 1326 Jimram z Pernštejna 1349 A Filip 1326 A Jimram z Jakubova 1349 tkubova 1349 túip ; větev jakubovská do poč. 15. století Filip z Jakubova 1349 Vojtěch z P. 1364 m. Kuňka Jindřich 1366 Vaněk 1366 Jimram 1366 A Štěpán 1378 Bohuslav 1378 Vilém z P. 1378—1422 zem. hejtm. mor. A Smil 1378 Štěpán f mlád Bavor f 1475 Jan 1466—1475 m. Bohunka z Lomnice Zikmund Vilém z P. 1435-1521, nejvýznamnější člen rodu m. Johanka z Liblic f 1515 A Vratislav f 1496, zem. hejtm. mor., m. Lidmila z Kunštátu Anička Bohunka 1545 m. Jindřich z Lipého Vojtěch z P. 1490—1534 1. m. Markéta z Postupic 2. m. Johanka z Vartemberka f 1536 Jan zv. Bohatý 1. m. Anna z Postupic 2. m. Hedvika ze Šelmberka f 1535 3. m. Magdalena Zeklovna z Ormozdu A Marie Kateřina m. Václav f 1552 Adam, kn. m. Jindřich těšínský ze Švamberka Jaroslav 1528—1569 m. Alžběta Thurzovna Vratislav zv. Nádherný 1530—1582 nej. kancléř čes. m. Maxmiliána de Lara f 1608 celkem 20 dětí A Vojtěch 1532—1561 1. m, Kateřina z Postupic 2. m. Johanka z Vartem- berka t 1536 _A_ Hedvika f 1558 Polyxena f 1624 1. m. Vilém z Rožmberka f 1592 2. m. Vojt. Zden. z Lobkovic f 1628 Johanka * 1556 m. Ferdinand vév. de Villa H er mos a Eliška * 1557 Františka m. Albrecht m. kníže z Furstenb. z Kasertu Bibiána Jan 1597 Maxmilián m. František f 1597 m. Anna Marie kanov. olom. vév. z Conzangy Manriquez de Lara 1575—1613 A Anna, Frebonie 1596—1646 poslední člen rodu po přeslici Helena Euscbie Jan Vratislav 1594—1631 poslední člen rodu po meči 54 Katharin z Kaíharu 1596-1609 Nástupci pánů z Pernštejna na hradě PernSteJně: Liekové z Ryzenburka Knížata z l.ichtenslein-Castelcornu 1609-1625 162:i —1720 Čtvrcený štít: 1, a 4. pole (původní znak) nahoře červené, uprostřed zlaté, dole černé, přes ty barvy zelená jedle s kořeny. — 2. 3. pole modré se zlatým lvem. — Na helmu s korunou 3 pštrosí péra červené, stříbrné, zlaté. Krydla červená a stříbrná, modrá a zlatá. Zlatý třmen na modrém štíte. Na bělmě zelená kyta, na ní týž třmen. Krydla modrá a zlatá. Knížecí znak od 1606: Čtvrcený štít: 1. pole (Slezsko) zlaté s černou orlicí se stříbrnou pružinou a červenou zbrojí, 2. pole (Sasko):^ H příčných pruhů střídavě zlatých a černých, přes ně rozvinutá zelená koruna, 3. pole (Opavsko) nazdél poloviční červené a stříbrné, 4. pole (Schellenberg): zlate s černou harpyí-orlicí s dívčí korunovanou hlavou. Mezi 3. a 4. polem vystupuje zdola modrý hrot se zlatou trubkou (Krnov). — Střední Štítek napříč zlatý a červený (původní znak rodu). — Znak spočívá na knížecím plášti s knížecí čepicí. VACLAV ELZNIC nobilitační procesy pražské OSTRAVA 1986 O B S A H Slechtlctvl a renobilitace Právni podstata procesu . Technika padělků . Vznik aféry .... Případ ryt. Aloise Müllera z Mildenberka . Křivé svědectví JUDr. Aloise Hrdličky Případ ryt. Petra Antonína Šlechty ze Všehrd Slechtův II. proces....... Případ Josefa Mejtského...... Mejtský — spisovatel....... Případ Jana Vašáka....... Vašákův porotní proces ...... Případ JUDr. Antonína Růžka rytíře z Rovného Případ Christiana Brücknern..... Neznámí pachatelé....... falza Krušinovská....... Případ Adolfa Řídkého...... Porotní případ Vojtěcha Krále z Dobré Vody . Zrušení šlechtických titulů, erbů a predikátů . Regesta z fondu „Šlechtický archiv" v SÚA . Závěr ........... Poznámky.......... Va liUltól sírane: erb ze vrteného renobilitafcn.hu diplomu Ras,.... Na zadn. sírane obálky: zrušený renobili.afnu diplom V.vákfl ppo českou benaldihu a genealógii 2ávodní hlub&O^ fesla Strážnice Praha 1988 O B S A II : Strana 1 Úvod Česká literatura genealogická Josef, Haubelt 5 2 Viktor Palivec 7 3 Uvedení do rodopisné práce Karel Sklenář 21 4 Kroniky rodovo a rodinné Vladislav Brož 53 Česká křestní jména a příjmení Viktor Palivec 5 RudolC Melichar 57 6 Míry a váhy Ladislav Procházka 63 7 Přehled měny v Čechách Ladislav Procházka 70 8 Zjištování cen a mezd v minulosti Ladislav Procházka 76 9 Organizace archivů v ČSR a jejich přehled Rudolf Melichar 82 10 Matriky Rudolf Melichar 88 11 Pozemkové a pomocné knihy Rudolf Melichar 99 12 Berní rula, katastry, urbáře a Ladislav Procházka 119 fondy velkostatků 13 Katastrální mapy a indikační skicy Milan Kavalír 135 14 Zemské desky české, moravské Miloš Kouřil 137 a slezské Ladislav Olbrich 15 Sčítání lidu - sčítací operáty Rudolf Melichar 142 16 Cechovní archiválie Rudolf Melichar 144 17 Zádušní knihy, kroniky farní, Rudolf Melichar 147 obecní a školní 150 18 Dědické právo v Čechách Rudolf Melichar František Skřivánek 159 19 Závěr *~ E S K Á LITERATURA GENEALOGICKÁ Viktor Palivec hatá ľodon. vľ ^\eratUra neni Plodní ucelená díla nikterak bohatá .f Rodopis , který byl u nás v povedomí již odedávna, mel však dříve prevažne raz uzavřeně feudální, byl důležitou pomůckou k rodovým průkazům a dokladům, ale i k bájím a vždy v úzkém vztahu s heraldikou. Příkladem budiž dílo Bartoloměje Paprockého z Hlohol. Teprve ponenáhlu zvláště osobou Václava Březana a později Františka Palackého dostával rodopis ráz pomocné vědy historické. Rozšíření a popularizace dociluje počátkem třicátých let našeho století, zvláště po založení Rodopisné společnosti čsl. v Praze, kdy vzrůstá o rodopis značný laický zájem. Tento občanský rodopis má charakter převážně praktický a popisný. Kromě bohatého a návodného materiálu v Časopisu této společnosti /od r. 1929/, v němž vycházejí i některé praktické pomůcky k rodopisné praxi, je to zvláště práce-Markusova, která v knižní formě poprvé uceleně vykládá smysl a význam české genealogie, její metody, pomůcky a vzory, zhusta se opírající o práce cizí. Skoro současně /od r. 1930/ vzniká i další periodikum Sborník Jednoty starých českých rodů a v dalších letech některé publikace a periodika. Především se tak stává po založení Svazu přátel rodopisu /r. 1939/ a jeho časopisu Rodokmen. Zachytit v soupisu tyto genealogické práce není snadné. Jednak jsou sporadicky rozmístěny v různých knihovnách pražských i mimopražských , jednak čistému rodopisu jako pomocné vědě historické je věnováno mizivě tisků. Spíše se vždy rodopisné údaje a pojednání spojují s heraldikou .Zde jsou to především stále používané a cenené práce A. Sedláčka, M. Koláře, V. Krále a L. Hosáka, ale i jiných autorů. Také některé velké slovníky /Riegrův, Ottův/ přinášejí uvedených osob řadu poznámek rodopis -ných. Úspěch rodopisného bádání je závislý také na využívání mnoha pomocných disciplin, at již je to paleografie, chronologie metrologie, nauka o jménech, topografie, historie obcí, ale i demografie lekarsm, d.-jiny A, právní otázky a na dalších vědních oborech. Je vsakpro nas Technicky nemožné z těchto věd a skupin vybrat takovou ~ -by mohla pohotově rodopisci pomoci. Záleží mnoho na jeho důvtipu a obeznámením se s materiální*, bo— P™ -^ V našem přehledu uvádíme proto jen nekob-k titulu, ^ °b] ji _ *7* . vteré v zpravidla připojené bibliografii /tzv. sKryte/ uu ni tematiku, a Které v zfuviui f f j »„v,lirm v knihovnách je vedou hledajícího dál a hloubej! v rodovém pružtem .V km o třeba vyhledávat odpověl na genealogické otázky ncj-rpod > ^_ pod. místo v studovnách. Soupisy fondů okresních a mostských archivu byly vy* dány pro všechny kraje v Čechách a na Moravě a jsou k dispozici zájem -cům vo všech státních a ostatních archivech, ústavech apod. Užitečn.í jG i publikace o našich knihovnách, která vyšla pod názvem Adresář ústředních knihoven, sítí státních vědeckých knihoven, lidových knihoven a vysokoškolských knihoven v ČS R /1973/. Tento výběr literatury je určen především pro začínající nebo málo pokročilé rodopisce a uvádí pouze knižní literaturu českou a několik málo časopiseckých statí. Neuvádí, až na několik málo výjimek, bohatou literaturu cizojazyčnou, zvláště německou z území bývalé rakouské monarchie. 1 tyto prameny archivní a knihovní jsou u nás dostupný a rodopisec jistě dříve nebo později se s nimi musí seznámit. Předpokládá to alespoň pasivní znalost jazykovou, a to nejen němčiny, ale i latiny, zvláště pro archiválie listinné i tištěné povahy. Pro snazší orientaci rozdělujeme náš přehledový výběr do čtyř skupin s obsahovým materiálem ovšem často se prolínajícím: I . Základní literatura IL, Pomůcky a příbuzná literatura 1IL Periodika IV. Několik bibliografických přehledů. Protože, jak už bylo výše řečeno, jsou genealogické práce a sbírky zhusta sepjaty s heraldickým doprovodem, uvádíme tu i některá díla z tohoto oboru. Téměř všude k popisu knihy připojujeme stručnou anotaci, bibliografická data však píšeme jen ve stručné, zkrácené formě a řadíme a-becedně. I. Základní literatura Bačkovský Rudolf: Bývalá česká šlechta předbělohorská i pobělohorská na svých sídlech v Čechách a na Moravě a ve svých znacích. Praha 1948 Pojednává o jednotlivých českých šlechtic -kých rodech, z nichž valná část po bělohorské porážce mizí v cizině. Bek Augustin: Rodopis v praxi, Praha 1941 Drobná metodická příručka se základními rodopisnými poučkami a vzory rodopisných soustav. Beneš František: O rodopisném bádání a jeho významu pro dějiny celonárodní . Sborník Jedn. st. českých rodů X/1931, č. 1. Zhodnocení rodopisu v české historii. Bílek Tomáš : Dějiny konfiskací v Čechách po roce l6l8. Bystrický V.* - Hrubý V. : Přehled archivů v ČSR Čárek Jiří: Rodopisné prameny v archivu hl. města Prahy. Časopis Rodop. spol. 14/1942, str. 49. Výčet a charakteristika pramenů zvlášt cenných pro rodopis starých rodin pražských. 8 T August: Der Adel der bohmischen Kronlfinder. Pra, 1900 plomů . tteZn™ =rbkOTníCh Us,fl a šlechtických dl-ľľľi íif * Ce5kych saalbuchů šlechtického archi- Fremut Bohumil: Hone Jaroslav: Horníček Ignác: žľtelskéľ' "Ť- VlU^a re Vídnl 8 ^P1""1 mí»°^-ziteiskeho archivu v Praze fvTÁT1^y 3 ° 8^"logii a heraldice.Lis- ty bhb 19,76, sesit 7. Zamyslení nad historií českého rodopisu a heraldiky s nastíněnými úkoly do budoucna. Hlavaček 1. - Kašpar J. - Nový R. : Základy pomocných věd historických pro historiky . Praha 1967 Učební pomůcka charakterizující jednotlivé příbuzné a pomocné vědy včetně genealogie a heraldiky. "Uvedena další studijní literatura. Možnosti a cíle české kvantitativní genealogie a heraldiky. Listy GHS 1/1976. Obsáhlé pojednání týkající se různé problematiky v obou vědách, např. koncepce práce,demografické populační sondy, biografie, prameny,jré-na, právo, terminologie apod. Kniha o rodopisu. Vyškov 1939 Praktické uvedení do rodopisu s přílohou o obecních kronikách. Kniha objasňuje pojmy a soustavy rodopisné, uvádí zdroje a druhy rodopisného bádání, vztahy rodopisu ke společnosti, určuje činnost rodopiscovu ústící v sepsání rodinné kroniky. Poslední oddíl je vě -nován návodu pro práci obecního kronikáře. Příspěvky k starému rodopisu moravskému. Časop. Spol. přátel starož. 1936 - 1942 Pojednává o mnohých rodech moravských staršího původu. Hlasy pokolení. Příručka rodopisného pracovníka. Ml. Boleslav 1941 Těžiště publikace je v uvedení farních obvodů s matrikami okresů: Ml. Boleslav, N. Benátky, Mu. Hradiště, Bělá p.B., Mělník, Turnov,Sobotka, Jičín, Libáňa Lomnice n.P. Der Adel von Bohmen, MShren und Schlesien. Praha lbKJ4 Genealogicko-heraldické jmenné reperto-rium nobilitací, predikátů šlechty v českých historických zemích. Hosák Ladislav: Kozák Václav Král Vojtěch: ČSAV ČSAV ČSAV David J. : Elznic Václav El znie V. : Friedrich Gustav: Katastry - vydávané archivní správou min. vnitra v Praze: Berní rula vycházející od r. 1949 podle kraju, Tereziánský katastr český Tereziánský katastr moravský, vych. od l9oz. Umělecké památky Čech Dějiny Československa v datech Dějiny hmotné kultury Míry, váhy a peníze Praha 1921 Informační příručka •» Glosář pro rodopisce a kronikáře Vydala GHSP r. 1978 Je to v podstatě slovníček obsahující bohatý slovní fond starší i lidové češtiny, tedy slov, která se dnes v hovorové řeči nevyskytují neb během doby změnila svůj původní význam. Renobilitační procesy pražské Vydal Klub genealogů a heraldiků Ostrava 1986 Rukověť kře s tanské chronologie. Praha 1934 Pro dějepisce zcela nezbytné, dosud nepřekonané dílo o chronologických pojmech a zařízeních v křes-tanském světě středního a nového věku, orientované k zvyklostem datování podle svátků v českých zemích. Seznam svátků připojen i s českými, německými a latinskými názvy. Použití map v rodopise. Časopis Rodop. společnosti - 15/194-3 Návodný přehled o českých mapách pro rodopisnou praxi. Gothajské almanachy-jsou velmi důležitou pomůckou pro šlechtickou genealogii. Tyto sborníky vydával v Gothě J.Perthes. Je v nich uváděna i česká šlechta usedlá v našich zemích. Hlaváček - Kašpar - Nový: Základy pomocných věd historických SPN 1974 Hlaváček - Kašpar - Nový: Vademecum pomoc, věd historických vydá nakl. Svoboda 1987 Pražské matriky farní 1584 - 1870. Praha 1954 Třídění podle farních obvodů, kostelů, příslušnosti domů, datového rozmezí a druhu matrik. Stručný etymologický slovník jazyka českého Kniha o rodopisu, Vyškov na Moravě 1939 Hlavní pomůcky pro kronikáře a rodopisce na Moravě. Osvěta venkova 15/1941 - 2. Poukazy na pomůcky, prameny a literaturu moravsko provenience. Jak založím rodinnou kroniku. Brno 1940 Praktický návod pro rodinného kronikáře o rozvrhu náplni a formě rodinné kroniky. ' Genttner Viktor lilavsa Václav Holub J. - Lyer S .: Horníček Ignác: Hosák Ladislav : Hosák Ladislav: 12 . I. Praha 1933 - 8 NekoLika svazkové dílo topografické tříděné -IX. Po- ll r och Josef: od ru. za- dle krajů a míst Rejstřík osobní a místní Desk zemských větších 1541 - 1599 č. 1. - 7. Praha 1915 Jmenný seznam české šlechty, pokud je o znam v uvedeném pramenu. Hroch Miroslav a kolektiv: Úvod do studia dejepisu . SPN Praha 1985 Hrudička Alois: Topografie diecése brněnské. I. II. Brno 1907 Místopisný seznam řím. - kat. diecése brněnské Chvojka M. - Skala Jiří: Malý slovník jednotek měření. Janotka M. - Linhart Karel: Zapomenutá řemesla. Kašpar Jaroslav: Knappová Miloslava: Kolektiv autorů: Kolektiv autorů: Kotík Antonín: Úvod do novověké latinské paleografie se zvláštním zřetelem k českým zemím. Praha 1976 Učebnice latinského písma určená pro posluchače archivnictví a historie. Jak se bude jmenovat. Paleografická čítanka I. - II. část Základy paleografie. Malý staročeský slovník Naše příjmení . Praha 1893 Starší soupis českých příjmení. Krejčík Adolf Ludvík: Rodopiscův latinsko-český slovníček a glosářík Praha 1933 Separát ze IV. roč. časop. Rodopisné společnosti č. 2 . - 4. Přehled dějin selského stavu v Čechách a na Moravě 1919 Exlibris a supralibros rodopiscovou pomůckou. Časopis Rodop. spol. 2/1930 s. 8. Pojednání o šlechtických knižních značkách jako pramenu rodových souvislostí příbuzenských, majetkových, časových apod. Seznamy pražských nov orně stanů za léta 1618-1653. Praha 1938 Jmenný soupis občanů pražských za třicetileté války. M oldanová Dobro sláva: Naše příjmení. Mladá fronta ^ 1983 Výkladový abecední slovník našich příjmem. Slova a dějiny. Popis království Českého s udáním obyvatelstva dle popisu r. 1843. Praha lä4ľ. Tříděno dle krajů a panství s údaji o majiteli panství, českým i německým názvem obcí, počtem domů a obyvatel. Krofta Kamil: Lifka Bohumír Líva Václav Němec Igor a kolektiv Palacký František: 13 tor; D otazníková metoda v rodopise. Časopis Rodop. společnosti 14/1942 Vyp racovaný Palivec Vikt ze or: M , dotazník s komentářem jako jedei kávání důležitých rodopisných dat. způsobů zísl inimum pro rodopisce a heraldiky. Pal ivec Viktoi Vydala GHSP roku 1970, Německo-český genealogický slovník. n Vydal KGHO v Ostravě r. 1984 Pahvec Viktor - Elznic Václav: Latinsko-český slovník genealogický. Vydala GHSP r. 1976 a 1977. Obsahuje nejen jednotlivá slova, s nimiž se rodopisec v praxi setkává , ale i index latinských zkratek a další přílohy. České katastry 1654 - 1789. Praha 1915 Pojednání o českých katastrech počínaje od Berní ruly. Kniha o Kosti. Melantrich 1942 Znaky a pečetě západočeských měst a městeček. Nevolnické povstání 1775. UK 1973 Materialien zur diplomatischen Genealogie des Adels der österreichischen Monarchie.Praha ]ßl2 První čá*st tohoto dua týká se české šlechty. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. I. -IV. díl Praha ' 1947-1957 Důležité dílo historicko-topografické s abecedním uvedením původu a změn jmen všech českých měst, vesnic a osad i s písemnými daty o jejich založení . Přibyl A. - Liška Karel:Znaky a pečetě středočeských měst. Pekař Josef: Pekař Josef: Pelant J. : Petrán Josef: Pilát 'Kaspar; Profcus Antonín: Ringes V.: Roubík František: Roubík František: Sedláček August: Sedlák Vladimír Jan: Stezkou dějin naší dopravy. Příručka vlastivědné práce. 2. vydání .Praha 1947 Definice, prameny, metody a praktické návody ke studiu české vlastivědy. Soupis a mapa zaniklých osad v Čechách. Praha 1959 Dílo doplňující a rozhojňující Palackého: Popis království Českého. Místopisný slovník historický království Českého. Praha 1908 Cenné topografické dílo s historickým nástinem o místě a jeho držitelích. Tabulky k převádění dat historických pramenů. Vydala GHSP r. 1970. Praktický návod k převodu dřívějších údajů na dnešní způsob datování. 14 »challer Josef F • t • Topographie des Königsreich Böhmen. p, . • dl1 Praha 1785 - 1791 Slovníček archivní te™^.""*"' dÜ° **— ^ kra*- zpracoval kolektiv autorů.1. U. Praha 1954-5. t\ hört A/1 -n * — _ _ 1 __ Sommer J. G.: S rb Vladimír: Staročeský slovník Střítezský J. K. : Svoboda Jan: uziva- Abecední seznam slov a odborných výrazV ných v archivnictví a historických vědách. Das Königreich Böhmen. Praha 1833 - 1849. Představuje statisticko-topografické šestnácti svazkové dílo, rozdělené podle krajů se znaky některých českých měst. Úvod do demografie. Praha 1965. Základy vědy popisující a analyzující lid po všech stránkách jeho životního projevu. Praha 1968. staročeské výrazy z doby do 15. století. Zdravotní a populační vývoj československého obyvatelstva. Staročeská osobní jména místní a naše příjmení. Praha 1964. Vztahy místních jmen k příjmením. Svoboda Jan - Šmilauer Vladimír: Místní jména v Čechách, díl V . Praha i960. Závěrečný díl a dodatky k práci Profousově. áebesta E. - Krejčík A. L.: Popis obyvatelstva hl. města Prahy roku 1770. Praha 1933- Jmenný seznam obyvatel podle jednotlivých pražských obvodů. Šimák Josef Vítězslav :Zpovědní seznamy arcidiecése pražské z let 1671 - 1725. Praha 1909 - 38. Jmenný seznam obyvatel podle víry. Šmilauer Vladimír: Úvod do toponomastiky. Praha 1963. Učebnice ono- a toponomastiky z jazykové a věcné stránky má i části zajímající rodopisce při shledávání výkladu vlastních i zeměpisných jmen. Teice Josef- Základy starého místopisu pražského. Ä * I. - 111. Praha 1910 - 15- Údaje z let H37 - 1620. Starší stejnojmenné dílo z let 1866 - 75 je od W.W . Tomka. Tříska K. a kolektiv: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Morave a ve Urban Otto': Č^polecnost 1848-1918. Svoboda 1982. Vavák František: Paměti milčlckeho rychtare Winter Zikmund: Dějiny řemesel a obchodu U. a 15. 15 Wolnv Gro go r: Wurzbach Constant Die Markgrafschaft Mähren. Topografické , statistické a historické dílo Moravu. I. H. Brno 1835 - £2 • Biographisches Lexikon des Kaiserthums reich, svazek 1-60. Vídeň 1856 -91. Obsáhlý biografický slovník z let 1750 - l850,uva -dějící často i česká jména. lícící Oster— III. Nejdůležitější periodika Časopis Rodopisné společnosti československé v Praze. Vydán 1. - XV11I. ročník /1929 - 1946/.^ Nepřeberné množství materiálů, odborných článků a zpráv z rodopisu. Doplněno Rodopisnou galerii některých rodů. Erbovní knížka ročník 1. - VII. v letech 1935 - 1941.Praha - Vyšehrad. Bibliofilsky vypravené tisky s množstvím odborných statí heraldických i genealogických , zvláště o české šlechtě a duchovenstvu , doprovázené kresbami ponejvíce Štormovými a S chwarzenberkovými. Erbovní sešity - vydávala Heraldická sekce při Klubu vojenské historie při Vojenském historickém ústavu v Praze, číslo 1. ad 1968 - 1971. Kromě převážně heraldické náplně obsahují některé články i genealogický materiál. Genealogické a heraldické informace - vydává nepravidelně od roku 1980 Genealogický a heraldický klub při DK ROH Královopolské strojírny v Brně. Heraldická ročenka - vydává Česká numismatická společnost, pobočka Heraldika, Praha od roku 1972. Heraldický časopis - vydávala Heraldická společnost v Praze r. 194-8. Pokračování Mildeových Heraldických dopisů v tištěné formě. Heraldický dopis - vydával Heraldický odbor při Jednotě starých českých rodů v Praze 1943 - 1945. Vyšlo 27 rozmnožených dopisů v uvedených letech za redakce J. Mildeho. Od 8. č. tištěno. Rejstříky v č. 13 a 25. Heraldika - bulletin pro základní pomocné historické vědy, který vydává Heraldická sekce při Muzeu těžby a zpracování zlata /MTZZ/v Jílovém. V letech 1968 - 8lvyšlo celkem XIV. ročníků obsahujících i genealogické příspěvky. Texty jsou doprovázeny znakovými kresbami. Na tuto tradici navázala r. 1982 - 3; "Česká heraldická a genealogická společnost Okresním muzeu Praha - západ v Jílovém" 16 pn ii t j-i která vydávala čascmU • Heraldika a genealogie časopis . a po ní následoval v letech 1984 - 1986 "Klub historiografie při ZO Svazarmu" 7r^mr™í„i « i.-i vvdavaJící další tři ročníky XVII, XV11I a XIX jako Zpravodaj Heraldika a genealogie. Od počátku roku 1987 dochází k další zrn Čně. Vzniká : "Klub pro českou heraldiku a genealogii" při ZK ROH Tesla Strašnice a jako svůj dvacátý ročník opětně vydává: Heraldika a genealogie Listy genealogické a heraldické společnosti v Pra.e /=GHL/ vydávala v letech 1969 - 1981 Genealogická a heraldická společnost v Praze /GHSP/. Představují bohatou náplň hlavně gene -alogického materiálu, ale i četnými úvahami heraldickými. Obsahují i četné přílohy jako: Latinské zkratky pro rodopisce a Saitlův: Soupis příjmení okresů Říčany a Jílové. Zprvu jednotlivé ročníky nekorespondovaly s ukončením kalendářního roku a tak tu byly vytvořeny"řady" . Celkem rozděleno celé období na devět řad . Sedmá řada začínající roku 1979 má nový název: Zpravodaj. Rodokmen - vydával Svaz přátel rodopisu v Praze v letech 1941 a 1946 - 7. Časopis obsahoval četné jmenné seznamy z matrik. Sborník archivních prací a Archivní časopis, od roku 1950 vydává archivní správa MV Praha. Sborník Jednoty potomků pobělohorských exulantů-pokutníků a přátel rodopisu v Praze. Vydávala Jednota starých českých rodů / 1/1930 - XIII/1949/. Druhý nejstarší český časopis věnovaný rodopisu, historii a vlastivědě. Zpravodaj Kroužku přátel rodopisu a heraldiky při městském archivu v Plzni. Vydalo Západočeské naklad. Plzeň 1/1969 . Metodický sborník pro rodopis a heraldiku. Z článků pro začátečníky rodopisce možno zvlášt upozornit na stat J. Nuhlíčka: Rodopisné studium a archivy /č. 9 - 10/. Zpravodaj Místopisné komise ČSAV v Praze 1/1960 a další. Obsahuje množství zpráv a pojednání o jednotlivých obcích, jménech, zemích apod. Zpravodlaj vydávaný Klubem genealogů a heraldiků v Ostravě /=KGHO/. Obsahuje velmi mnoho cenných zpráv, ale hlavně z jeho regionu. Z bohaté jeho činnosti tu připomínáme: 17 a/ Sb°rník pHspěvků I. setkáni genealogů a heraldiků ^ . - 1« 1Q. října 19oU , , Ostrava 1». - 12 • . b/ bborník pHspěvků II.setkání genealogů a heraldiku Ostrava 15. - 16. «J°* lj?3 c/ Sborník pHspěvků 111. setkání genealogů a heraldiku Ostrava 11.-12. října 1986 /toto poslední jev tisku/ Za doporučení stojí i jiná práce této skupiny: "Bibliografie české práce heraldické z let 1901 - 1980" zpracovaná kolektivem: Hoštalek, Jásek, Palat a Pokorný. Ostrava 1983. Adler a Jahrbuch der Heraldisch-Genealogischen Gesellschaft Wien - vydává od roku 1870 časopis /Adler/ a ročenku /Jahrbuch/^obsahuje značné množství genealogických prací z oblasti Cech a Moravy. IV. Bibliografie Archivní správa min. vnitra Soupis vydaných publikací. Bauer Otakar - Mrázková Ludmila: Soupis archivní literatury v českých zemích' 1895 - 1956. Praha 1959 Uvedeny jsou i regionální vlastivědné časopisy. Bibliografie historicko-vlastivědné literatury. časopis Rodopisné společnosti čs. I1./1930 s. 4-5. V/1933 s. 13 ad. též zvláštní otisk. Obsahuje: Základní díla o rodopisu, rodopisné časopisy, rodopis občanských rodin, rodopis šlechtických rodin, spisy o metodě rodopisné, bibliografii, o rodopisných společnostech , sjezdech a kongresech, archivnictví, almanachy, kalendáře , schematismy, životopisy, historické slovníky, naučné encyklopedie, diplomatiku, glossaria, heraldiku, chronologii, ónoma-tologii, paleografii, sfragistiku až do r. 1933« Jonášová Stanislava a kolektiv: Bibliografie čs. historieí za rok 1955. Praha 1957 a dále. Klik Josef. Bibliografie vědecké práce o české minulosti za posledních 40'let. Praha 1935. Rejstřík českého časopisu historického za léta 1895 - 1934. Klub genealogů a heraldiků Ostrava: Bibliografie české práce heraldické 1901 - 1980. Ostrava 1983. Zpracovali: Hoštalek, Jásek, Palat a Pokorný. Krejčík Adolf Ludvík: Z bibliografie Literárních pomůcek rodopiscových. 18 Kubíček Jaromír - Vlach ] .aroslav: Historický místopis Moravy a Slezské, svazek 2. ^ . Procházka Roman: # Ostrava 1968. Bibliografie rodopisného písemnictví o dědičnosti . Cas. Rodop. spol. 11/1930. Specingerová Klára: Seznam Článků z vlastivědy Čech, Moravy a Slezska, obsažených v českých časopisech 1801 - 1885. Praha 1891. Zíbrt Čeněk: Bibliografie české historie 1. - V. Praha 1900 - 1912. V prvním díle abecední seznam šlechtických rodin z Č ech,Moravy a Slezska. Literaturu knižní a článkovou ze všech oborů registruje bibliografické středisko Státní knihovny ČSR v periodických publikacích i zvláštních přílohách. Téměř každý vědní obor má své speciální bibliografie. 19 Petr Mašek ŠLECHTICKÉ RODY 10 v Čechách, na Moravě a ve Slezsku Ir4 OD BÍLÉ HORY DO SOUČASNOSTI Argo I PERHŠTlvJHA V/<\\lfi|)