VÝKLAD 1
2. PÁD (GENITIV) ­ KOHO? ČEHO?
JEDNOTNÉ ČÍSLO (SINGULÁR)
Mužský živ. studenta - muže
Mužský neživ. sešitu/světa - pokoje
města - mořeStřední
toho našeho nového moderního
náměstí
Všimněte si!
* toho ­ jednoho; našeho ­ vašeho
* nového ­ mého, tvého, svého, vrátného; moderního ­ jejího; jeho, jejich
ženy
židle ­ skříněŽenský té naší nové moderní
místnosti
Všimněte si!
* té ­ jedné; naší ­ vaší
* nové ­ mé, tvé, své, vrátné; moderní ­ její; jeho, jejich
POZOR!
* Podstatná jména typu vrátný, průvodčí mají adjektivní skloňování. Vrátný se
skloňuje jako mladý a průvodčí jako přídavné jméno moderní. Tj. zeptám se vrátného
(M) / vrátné (Ž) / průvodčího(M) / průvodčí (Ž).
MNOŽNÉ ČÍSLO (PLURÁL)
Mužský živ. studentů - mužů
Mužský neživ. sešitů - pokojů
Ženský žen ­ židlí, věcí
Střední
těch našich nových moderních
měst - moří
náměstí
Všimněte si!
* těch ­ všech
* našich ­ vašich; nových ­ mých, tvých, svých, vrátných
* moderních ­ jejích, průvodčích; jeho, jejich
POZOR!
* Podstatná jména ženského rodu zakončená na ­ice mají v 2. p. ­ic (několik úřednic,
sklenic, ulic, do Budějovic atd.); podstatná jména středního rodu zakončená na ­iště
mají v 2. p. ­išť (vedle letišť, sídlišť, hřišť atd.).
* Po číslovkách pět, šest a vyšších následuje podstatné jméno v 2. p. mn. č. (Mám pět
kamarádů. ­ Koupil jsem šest rohlíků. ­ Na ulici stojí dvacet aut.). Stejně tak i po
tvarech několik, hodně, mnoho, moc, dost, málo následuje podstatné jméno v 2. p.
mn. č. (Mám několik kamarádů. ­ Je tam mnoho zákazníků. ­ Není dost židlí. ­ Máme
málo sklenic.)
* U nepočitatelných podstatných následuje po hodně, moc, mnoho, dost, málo, kolik
2. p. j. č. (Máme málo času. ­ Je tu dost čaje. ­ Je tam moc mléka.)