Syntax znakových jazyků Souvětí SOUVĚTÍ Způsob užívání souvětí v ČZJ: ● užití nemanuálních morfů ČZJ (mimika a pohyby horní části těla) ● existence v trojrozměrném prostoru SOUVĚTÍ Nemanuální morfy Parataktické a hypotaktické vztahy se vyjadřují: - prostou juxtapozicí, - prostřednictvím nemanuálních morfů artikulovaných obličejem (obočí, oči, čelo ústa) a trupem (pohyb pravolevý, předozadní, pokrčení ramen, pohyb hlavy pravolevý, předozadní) - lexikálně. SOUVĚTÍ Trojrozměrný prostor Syntax využívá jak prostoru topografického (např. pro vyjádření klasifikátorů), tak i prostoru syntaktického, kde mají referenti svá místa, která jsou utvořena na základě konvence. Prostor je základnou textové soudržnosti (polem pro odkazování)..., prostor slouží pro vyjadřování věcně obsahových vztahů mezi výpověďmi (např.vztahu podmínky). Prostor je také polem pro postupy spojené s výstavbou textu (např. pro tzv. změnu rolí typickou pro vypravování). (Macurová, 2001b). Vztahy parataktické Sem zahrnujeme: ● poměr slučovací ● poměr stupňovací ● poměr vylučovací ● poměr odporovací Pozn.: ČZJ nerozlišuje morfy užité v poměru důsledkovém/příčinném a ve vedlejší větě příčinné. Podrobnější výklad je obsažen v části Vztahy hypotaktické. Poměr slučovací Slučovací poměr je vyjádřen: - nemanuálními morfy (kratičké pauzy mezi větami v souvětí, kýváním hlavy, mimika je obvykle neutrální) - lexikálními jednotkami (znaky TAKÉ, PLUS) Příklad ZEMĚ KLF: B ⇓-plochaPOH SILNICE TYP VELKÝ DÁVNO B-VÝSKYTNEPR.NEG. TAKÉ VLAK KOLEJE B- VÝSKYTNEPR.NEG Překlad: V kraji nebyly tehdy velké silnice, i železnice tudy nevedla. Poměr stupňovací Stupňovací poměr je vyjádřen: - nemanuálními morfy (kratičké pauzy mezi větami v souvětí, hlava se mírně vychýlí dopředu směrem k adresátovi, mimika výrazná, obočí zdvižené - lexikálními jednotkami (obvykle jde o znaky NAVÍC, JEŠTĚ, TAKÉ) Příklad (srov. s poměrem slučovacím) ZEMĚ KLF: B⇓-plochaPOH SIILNICE TYP VELKÝ DÁVNO B-VÝSKYTNEPR. NEG. OB zdviž. OČ rozšíř. . NAVÍC VLAK KOLEJE B-VÝSKYTNEPR.NEG Překlad: V kraji nebyly tehdy velké silnice, ba i železnice tudy nevedla. Poměr vylučovací Možnost výběru je signalizována pohybem horní části ze strany na stranu (nalevo a napravo). Pohyb těla probíhá souběžně s produkcí znaků. Čelo je svraštělé. Mluvčí může také použít lexikální jednotku/znak NEBO. Příklad …………………….… ….TR, HL TR, HL VEČEŘE MOCI RESTAURACE JÍT(směr) NEBO DOMA …….….. VAŘIT Překlad: Můžeme jít do restaurace, nebo si uvaříme večeři doma. Poměr odporovací Odpor je vyjádřen různými nemanuálními morfy podle konkrétní výpovědi: - hlava a tělo se varovně vztyčí mírně dozadu (varování, popíchnutí) - vztyčený ukazováček (často s lexikální jednotkou ALE), znaky SKUTEČNOST Příklad 1 ČAS: BUD. LÍZÁTKO KLF: DÁTLÍZÁTKO já-jemu ALE PRVNÍ MUSET UKLIDIT Překlad: Dostane lízátko, ale napřed musí uklidit. Poměr odporovací Odpor je vyjádřen různými nemanuálními morfy podle konkrétní výpovědi: - hlava a tělo se varovně vztyčí mírně dozadu (varování, popíchnutí) - vztyčený ukazováček (často s lexikální jednotkou ALE), znaky SKUTEČNOST Příklad 2 OK [PR] TR ………….OB svrašt. OB zdviž. OB svrašt. D-on NEMOCNÝ SKUTEČNOST VENKU G: (gesto rozhodit ruku dlaní nahoru) Překlad: I když je nemocný, je venku. Poměr odporovací - mimika vyjadřuje negativní emoci - mimika vyjadřuje rezignaci (např. u spojovacího výrazu NAKONEC nebo VÝSLEDEK nebo TÁZACÍ ZÁJMENO “CO”), Příklad HL⇑ HL⇑ ………………………..HL kývání …………………………………....ČELO svrašt. …………………….ÚSTA úsměv …………………………………..NOS svrašt. EKONOMIE VYSTUDOVAT NAKONEC PRÁCE CO VAŘIT. Překlad: Vystudoval ekonomii, ale nakonec skončil v kuchyni. Poměr odporovací - mávnutí ruky (současně se znakem NEVADÍ), Příklad …………………….…HL kýv. …………………ČELO svrašt. …………………..NOS svrašt. RÁNO ČAS: MIN PRŠET NEVADIT G: MÁVNUTÍ ASPOŇ TEĎ HORKO NENÍ Překlad: Ráno bohužel pršelo, ale aspoň není horko. Vztahy hypotaktické Spojovací výrazy ve VV podmětných a přívlastkových se vyjadřují hlavně odkazováním na osoby či věci vyřčených ve větách hlavních. V některých situacích se přívlastkové VV spojují i lexikální jednotkou - znak TYP. PŘEKLAD DO ČZJ - JE MOŽNÝ I FORMOU JEDNODUCHÉ VĚTY. Příklad: OB zdviž. HL ↑ HL ↓ [U] KDO TYP LYŽOVAT IND:on RÁD HORY JEZDIT Překlad: Kdo lyžuje, rád jezdí na hory. OČI přimh. KNIHA TOTO VČERA IND:ty ČAS: MIN PŮJČIT DÁT-mi ZMIZET Překlad: Ta kniha, kterou jsi mi včera půjčil, zmizela. Vztahy hypotaktické Odkazování v prostoru Jde o situaci, kdy dominantní ruka artikuluje jednoruční plnovýznamový znak a ve stejnou dobu druhá nedominantní ruka ve tvaru ruky "D" odkazuje do prostoru. Tato ruka nevyvíjí žádný pohyb, je pouze držena v prostoru. Vztahy hypotaktické U dalších vedlejších vět: - spojky se obvykle vyjadřují nemanuálními morfy či juxtapozicí nebo jinými lexikálními jednotkami/znaky, - vztažná zájmena a příslovce (zpravidla kdo, co, kde, kam, odkud, kdy) se obvykle až na výjimky vyjadřují shodnými lexikálními jednotkami/znaky Vyjádření časových vztahů Děje v minulosti se zpravidla vyjadřují nemanuálními morfy (u spojek KDYŽ, JAKMILE v české větě), případně lexikální jednotkou/znakem HOTOVO, BÝT (v časové ose vyjadřující minulost). Příklad ………………………..HL kýv. HL ⇑ ……………...OB mírně svrašt. ÚKOL PSÁT HOTOVO HOP MALOVAT. Překlad: Jakmile to dopsal, začal malovat. Vyjádření časových vztahů Děje v budoucnosti se vyjadřují lexikální jednotkou/znakem AŽ (u spojek AŽ, DOKUD v české větě). Příklad AŽ JÍST ČAS: BUD. VEN Překlad: Půjdeme ven, až se najíme. Dva odlišné děje probíhající ve stejném čase se vyjadřují lexikální jednotkou/znakem VTOM ( u spojek ZATÍMCO, MEZITÍMCO v české větě). Příklad D-já VAŘIT VTOM D-on TELEVIZE KOUKAT-SE Překlad: Zatímco jsem vařila, díval se na televizi. Vyjádření podmínky Podmínku v ČZJ vyjadřujeme především nemanuálními prostředky, méně lexikálními. 1. Nemanuální prostředky podmínky Výpověď, která nese podmínku, je signalizována zpravidla: - zvednutým obočím, svraštělým čelem - hlavou nakloněnou lehce na stranu - horním trupem mírně nakloněným dopředu Vyjádření podmínky Pro srovnání (ČZJ) nejprve uvedu příklad neutrální oznamovací výpovědi: ………...HL kýv. VENKU HORKO D-my JÍT(směr) PLAVAT Překlad: Venku je horko, půjdeme si zaplavat. Vyjádření podmínky a) Příklad nemanuálního vyjádření reálné podmínky .…………..ČELO svrašt. ………………..OB zdviž. ………………….………...MIM neutr. …………………….TR …………………………………...TR VENKU HORKO D-my JÍT(směr) PLAVAT Překlad: Pokud bude venku horko, půjdeme si zaplavat. Vyjádření podmínky b) Příklad nemanuálního vyjádření ireálné podmínky …………….…..ČELO svrašt. ……………………..OB zdviž. …………….………...MIM neutr. ………………………..TR …………………………..TR KDYBY VENKU HORKO D-my DÁVNO ...…………………MIM neutr. …..…………………...TR JÍT(směr) PLAVAT Překlad: Kdyby (aspoň) bylo horko, tak bychom si mohli (aspoň) jít zaplavat. Pozn.: U ireálních podmínek užíváme lexikálních jednotek (znaky KDYBY, POKUD apod.). Vyjádření podmínky Podmínkové věty se dělí na 2 části - předvětí (podmínka) a závětí (podmíněný děj). Závětí může být konstatování, otázka a rozkaz. V pauze mezi předvětím a závětím se nemanuální chování mění. a) u výsledku konstatování - obočí a čelo se vrací do normální (neutrální) pozice a hlava i tělo změní směr naklonění (vrátí se do původní pozice). Viz příklad b). Vyjádření podmínky b) u výsledku otázka - obočí se obvykle zvedne výše, hlava se naklání k adresátovi, kývne a mluvčí se dívá přímo na adresáta Srov. následující příklad: ………….ČELO svrašt. ………………......OČI pohled na adresáta ……………….OB zdviž ……………………………………..OB zdviž ………………….TR …………………………………………….TR ………………………………………….? A/N VENKU HORKO D-my JÍT (směr) PLAVAT Překlad: Pokud bude venku horko, půjdeme si zaplavat? Vyjádření podmínky 2. Lexikální vyjádření podmínky V podmínkových větách ČZJ se v menší míře používají i lexémy převzaté z českého jazyka, které mají spíše doplňovací funkci. Začátek podmínkových vět je pouze doplněn o tyto lexémy (spojovací výrazy)/znaky doplněné orálními komponenty: - V PŘÍPADĚ - POKUD, KDYBY Vyjádření příčiny Na rozdíl od výše uvedených vztahů parataktických a hypotaktických v ČZJ, jenž se vyjadřují většinou nemanuálními morfy, méně lexikálními jednotkami či juxtapozicí, příčina se vyjadřuje jedině lexikální jednotkou/znakem DŮVOD. Stejně tak účel lexikální jednotkou/znakem CÍL. Příklad OČI přimh. HL HL TR D-ona ČAS: MIN SVATBA DŮVOD STALO TĚHOTNÁ Překlad: Vdala se, protože otěhotněla. Vyjádření příčiny Příklad: OB krč. D-ona CÍL ZHUBNOUT MUSET PRAVIDELN” BĚHAT Překlad: Aby zhubla, musí pravidelně běhat.