Slovosled (znakosled) českého znakového jazyka PaedDr. Bc. Roman Vojtechovský Podzimní semestr 2013 Brno, 28. listopadu 2013 • současné jazykové výzkumy ZJ dokazují, že ZJ nejsou závislé na příslušných národních mluvených jazycích • pořadí znaků ve výpovědích ve ZJ je odlišné od pořadí slov v příslušných národních mluvených jazycích Obecné... • v dřívějších dobách existovaly názory, že pořadí znaků v pravém a “správném” ZJ přesně kopíruje slovosled daného mluveného jazyka ○ tyto názory byly striktně považovány za správné • forma ZJ, která neužívala kopírování slovosledu mluveného jazyka, byla pokládána za nevhodnou pro jakékoli veřejné projevy a vzdělávací účely, či dokonce nebyla vůbec uznávaná jako plnohodnotný komunikační systém • přednost - "znakovaná" forma - vyšší prestiž ve společnosti Obecné... Obecné... • ZJ obecně mají jiný způsob existence než jazyky, které mají mluvenou formu • ZJ vzniká v trojrozměrném prostoru – v celém rozsahu viditelný – je třeba výpověď vytvářet tak, aby byla pro svého příjemce dobře čitelná • ZJ mají k dispozici různé typy prostředků, které mohou nést význam (např. prostředky manuální, nemanuální, klasifikátory) • ve ZJ se jednotlivé znaky v rámci výpovědi kladou i za sebou, lineárně • ZJ se od mluvených jazyků liší svou simultánností ○ simultánní konstrukce - inkorporace číslovek do jmen, předmětu do slovesa, příslovečného určení způsobu do slovesa... • pokud jsou významy neseny simultánně (v produkci jednoho znaku), pak v těchto konstrukcích nelze hovořit o slovosledu, o lineárním pořadí jednotlivých znaků) Obecné... • simultánnost ve ZJ přináší specifické “problémy”, neboť slovosled ZJ díky simultánním konstrukcím není možné srovnávat se slovosledem mluvených jazyků Obecné... • ZJ bývají označovány za jazyky flexivní (existuje v nich ohýbání, flexe) ○ jedním z charakteristických rysů flexivních jazyků je volný slovosled ○ volný neznamená libovolný – stejně jako v češtině i v ČZJ je možné stanovit jistá pravidla, v jakém pořadí znaky ve výpovědi klást • ve flexivních jazycích slovosled je závislý i na jednom činiteli a to aktuálnosti členění výpovědi: objektivní pořadí a subjektivní pořadí Obecné... ● při objektivním pořadí: ○ na první místo se klade východisko výpovědi = téma = angl. topic představuje část výpovědi, která je známá ze situace nebo z předchozích souvislostí; zajišťuje návaznost a soudržnost textu ○ na druhém místě je jádro výpovědi = réma = angl. comment - představuje hlavní část výpovědi, která je nová a vyjadřuje klíčové sdělení; podává novou informaci, zajistí postupovou orientaci textu Obecné... ● např.: - Byl jednou jeden král (-). - Ten král (V) měl tři dcery (J). - První (V) byla krásná (J), - druhá (V) ještě krásnější (J) - a ta třetí (V) úplně nejkrásnější (J). ● ZJ častěji používají slovosled (strukturu) „topic – comment“ Obecné... ● při subjektivním pořadí je nejdříve réma, pak téma, čili tematizace rématu (topikalizace) ● tematizace rématu = nejprve se zadá nová informace, která je předsunutou rémou (obvykle je předsunutý objekt) a která je v centru naší pozornosti ● např. AUTO MINULÝ=TÝDEN JÁ MÝT-KLF: držení hadry - objekt (auto) je ve výpovědi na prvním místě a je tak subjektivní zdůraznění Obecné... • v případě užití jména a klasifikátoru stojí jméno vždy před klasifikátorem (např. TUŽKA + klasifikátor dlouhého tenkého předmětu, tj. ruka ve tvaru D) • stejné pravidlo platí i pro užití specifikátoru tvaru a velikosti • v případě užití jména a znaku vyjadřujícího vlastnosti (osob, zvířat, věcí nebo jevů označených podstatným jménem) stojí v ČZJ obvykle nejprve jméno a za ním pak znak vyjadřující vlastnost (např. DORT SLADKÝ) Slovosled ve jmenných skupinách ČZJ - pravidla • v případě užití více znaků vyjadřujících vlastnosti stojí bezprostředně za podstatným jménem znak vyjadřující určení jména ○ např. sladké červené jablko - JABLKO ČERVENÉ SLADKÉ ○ v těchto případech je možné použít i znak TYP, který předchází dalšímu určení jména ○ např. pro mladá moderní žena - ŽENA MLADÁ TYP MODERNÍ ○ např. pro sladký kokosový dort - DORT SLADKÝ TYP KOKOSOVÝ Slovosled ve jmenných skupinách ČZJ - pravidla • v případě užití přivlastňovacího zájmena a podstatného jména - bezprostředně za podstatným jménem/za podstatnými jmény stojí zájmeno přivlastňovací ○ např. Moji rodiče jsou neslyšící - MÁMA TÁTA MŮJ NESLYŠÍCÍ • vlastnosti vyjadřovány i simultánně nemanuálními prostředky ○ např. u znaku MÍČ nafouklé tváře vyjadřují velikost Slovosled ve jmenných skupinách ČZJ - pravidla ● vyjádření vlastnosti do znaku inkorporováno ○ např. MALÝ=KOPEC x VELKÝ=KOPEC, KRÁTKÉ= VLASY x DLOUHÉ=VLASY, ○ číselné výrazy např. JEDEN=ROK Slovosled ve jmenných skupinách ČZJ - pravidla ● podobně jako v cizích ZJ existuje i v ČZJ tendence klást sloveso na konec výpovědi ● za základní typ slovosledu je možné považovat slovosled S-O-V (tj. subjekt-objekt-sloveso) ● pokud se výpověď vztahuje k mluvčímu - „já“, je subjekt obvykle nevyjádřen ● v případech tematizace bývá využit i slovosled O-S-V Slovosled - sloveso a jeho argumenty ● nepřevratitelnost - agens (činitel děje) může být pouze v pozici podmětu, tedy nelze si zaměnit subjekt a objekt ○ např. Petr myje kolo. - po záměně subjektu a objektu by byl význam nelogický ● některé tzv. nepřevratitelné (neoboustranné) výpovědi ČZJ lze znakovat dvojím způsobem - např. Muž fotografuje dům: ○ S-O-V: MUŽ DŮM FOTIT ○ O-S-V: [DŮM]TOPIC MUŽ FOTIT Slovosled - sloveso a jeho argumenty ● S-O-VKLF ● S-V-O-VKLF - např. CHLAPEC JÍST POLÉVKA JÍSTKLF:držení lžíce Slovosled - sloveso a jeho argumenty - výzkum ● převratitelnost - agens se může změnit, tedy subjekt může být objektem a naopak ● předsunutí objektu na první pozici ve větě není možné v tzv. převratitelných (oboustranných) výpovědích ČZJ ● v takových případech je třeba dodržet slovosled S-O-V ● např. PETR HANA CHYTIT - slovosled „sděluje“, že Hanu chytil Petr, nikoliv naopak Slovosled - sloveso a jeho argumenty ● S-O-VKLF ● S-V1KLF -O-V2KLF (druhé verbum popisuje činnost objektu) ● O-S-VKLF ● navíc se často vyskytne index/odkaz směrem od subjektu k objektu Slovosled - sloveso a jeho argumenty - výzkum ● postavení slovesa a jeho předmětu (O-V nebo V-O) bývá i v ČZJ dáno také zřetelem k sémantice, významu užitého slovesa ● pokud je předmětem nějaký výsledek děje slovesem vyjadřovaného, je možné klást předmět i za sloveso (v případě ještě nevzniklého objektu, který je teprve vytvářen, tzn. ještě neexistuje) ● ZAPÁLIT OHEŇ - oheň je výsledkem zapalování ● PÉCT KOLÁČ - koláč je výsledkem pečení Slovosled - sloveso a jeho argumenty ● pokud takový významový vztah neexistuje, je třeba dodržet pravidlo o postavení slovesa za objektem ○ např. JÍDLO ZABALIT, TELEFON VIDĚT, KOLÁČ SNÍST • sloveso může v některých větách inkorporovat ještě druhý nevyjádřený předmět (obvykle nástroj, kterým je činnost vykonávána) ○ např.: Chlapec jí polévku. – CHLAPEC POLÉVKA JÍST-KLF:držení lžíce ○ např. Dívka utírá zrcadlo. – DÍVKA ZRCADLO UTÍRAT-KLF:držení prachovky (hadru) Slovosled - sloveso a jeho argumenty • vyjádření časového rámce - základní struktura: „časový rámec“ – „topic – comment“ • vyjádření prostorového rámce - základní struktura: „prostorový rámec“ – „topic – comment “ Obecné... • tři typy situací, kdy lze tematizaci využít a které nejsou vázány na situační kontext: 1. neznámý subjekt: např. Ztratila se mi peněženka. – [PENĚŽENKA MŮJ]TOPIC ZMIZET. - nevíme, proč zmizela, zda jsme ji ztratili nebo nám byla ukradena a kdo ji ukradl 2. nepodstatnost: např. Auto je prodané. – [AUTO MŮJ]TOPIC PRODAT HOTOVO. - není pro nás důležité, kdo auto prodal, ale to, že jej již prodané Tematizace 3. prospěch: např. Telefon se už nalezl. [TELEFON MŮJ]TOPIC NAJÍT. - pokud jsme někomu minulý týden vyprávěli, že jsme byli na tržišti a tam jsme ztratili telefon, a nyní mu chceme sdělit, jak to dopadlo, a přitom nechceme znovu popisovat, kdy a jak ke ztrátě došlo Tematizace ● znaky ve funkci tázacích výrazů se mohou vyskytovat ve větě v různých pozicích: 1. na začátku - Kde bydlíš? – [KDE]OTÁZKA BYDLÍŠ 2. na konci - Odkud to víš? – VĚDĚT [ODKUD] OTÁZKA 3. na začátku a na konci (tzv. „závorkování“) - Kdo se ti líbí? – [KDO]OTÁZKA LÍBIT [KDO] OTÁZKA 4. zhruba uprostřed výpovědi - Z jakého důvodu jsi to udělal? - TY UDĚLAT JAKÝ DŮVOD Slovosled v tázacích větách