Úvod
do studia znakových jazyků
Podzimní semestr 2013
Brno, 14. listopadu 2013
Typy sloves v českém
znakovém jazyce, modální
slovesa
Brno, 14. listopadu 2013
TYPY SLOVES V ČESKÉM ZNAKOVÉM
JAZYCE
• Pro český znakový jazyk existují tři typy sloves.
Uvedené typy sloves lze najít i v ostatních znakových
jazycích:
1. PROSTÁ SLOVESA
2. SHODOVÁ SLOVESA
3. PROSTOROVÁ SLOVESA
1. PROSTÁ SLOVESA
• Svým tvarem nejsou schopna vyjádřit kategorii osoby
a čísla. Pro jejich vyjádření je nutné užít lexikálních
prostředků: jmen (osob, věcí, čísla apod.) či zájmen.
• Znakují se většinou na těle.
• Příklady: ROZUMĚT, MLUVIT, CHTÍT, SPÁT
1. PROSTÁ SLOVESA
Slovesa mohou vyjádřit různé aspekty děje změnou
parametru pohybu znaku z hlediska jeho
intenzity/opakování, případně ještě přidáním nemanuálních
složek („otrávenost“, náročnost…).
Příklady sloves se změnou aspektu děje:
1. PRACOVAT Překlad: Pracovat.
2. HL: kroucení OK: [T]
PRACOVATPOMALÝ-POHYB
Překlad: Pracovat pomalu, nedbale.
3. OK: [M]
PRACOVATPOMALÝ-POHYB
Překlad: Pracovat s námahou.
4. PRACOVATRYCHLÝ-POHYB
+ + + Překlad: Pracovat rychle.
1. PROSTÁ SLOVESA
Prostá slovesa mohou také podávat různé informace o svém objektu. V
“jednom okamžiku”, simultánně, tak vyjadřují změnou tvaru ruky
takové informace, které je v češtině třeba vyjádřit samostatnými slovy
kladenými “za sebou”.
Například sloveso HODIT nabývá různých podob pro hod kamenem,
oštěpem, zrnkem hrášku, atd.
HODIT-KÁMEN, HODIT-OŠTĚP, HODIT-ZRNKO_HRÁŠKU
Jiným příkladem může být sloveso JÍST, které je možné modifikovat
mnoha způsoby:
JÍSTKULATÝ-PŘEDMĚT
Jíst jablko/broskev/cibuli...
JÍSTMENŠÍ-PLOCHÝ-PŘEDMĚT
Jíst-chleba/chlebíček...
JÍSTPŘEDMĚT-S-PROTÁHLÝM-PŘEDMĚTEM
Jíst-rohlík/banán...
JÍSTVĚTŠÍ-PLOCHÝ-PŘEDMĚT
Jíst-bramborovou placku/langoš...
1. PROSTÁ SLOVESA
Další příklady: HOLIT-SE-ŽILETKOU X HOLIT-SE-STROJKEM
MALOVAT-ŠTĚTKOU X MALOVAT-ŠTĚTCEM X MALOVAT-
VÁLEČKEM
2. SHODOVÁ SLOVESA
• Jsou známa také pod dřívějším názvem směrová
slovesa.
• Mohou vyjádřit kategorii osoby a čísla změnou artikulace
znaku (zejména pomocí parametru místa provedení
znaku, dále pak orientací dlaně a prstů a ve směru
pohybu), často také změnou pohledu očí.
• Slovesa tak vyjadřují shodu svých argumentů (subjekt,
objekt).
2. SHODOVÁ SLOVESA
• Rozlišujeme slovesa, kde počáteční místo provedení argumentu
označuje:
A) SUBJEKT: U těchto sloves je subjekt vztažen k místu začátku
artikulace slovesa a jeho konečné místo pohyb indikuje k objektu.
• Například: VRÁTITJÁ-TOBĚ
, VRÁTITTY-MNĚ,
DÁTTY-JEMU
, ZABÍTJÁ-JEHO
,
další příklady: PLATIT, NAVŠTÍVIT, UČIT
B) OBJEKT: Ve znakovém jazyce se vyskytují i taková shodová
slovesa, jejichž počáteční místo artikulace nás informuje o objektu a
konečné místo artikulace o subjektu.
• Například: POZVATMNĚ-TY
, POZVATTEBE-JÁ
, VYBRATTEBE-ON
2. SHODOVÁ SLOVESA
C) VÍCE SUBJEKTŮ: Jednu skupinu shodových sloves tvoří tzv.
RECIPROČNÍ SLOVESA. Jedná se o slovesa, která mohou vyjádřit
vzájemnou činnost subjektů. Subjekty jsou zároveň i objekty.
• Například: DÍVAT-SEVZÁJEMNĚ, JÁ-TY
,
PROHLÍŽET-SEVZÁJEMNĚ, JÁ-ON
,
PR: VYMĚNIT→poh.←
LR: ←VYMĚNITpoh.→
3. PROSTOROVÁ SLOVESA
● Svým tvarem nejsou schopna vyjádřit kategorii osoby
a čísla. Pro jejich vyjádření je nutné užít lexikálních
prostředků: jmen (osob, věcí, čísla apod.) či zájmen.
3. PROSTOROVÁ SLOVESA
• Zde můžeme vydělit tři podskupiny sloves:
A) První skupina sloves - řadí se sem slovesa vyjadřující pohyb v
prostoru, např. LETĚT, BĚŽET, JET, STĚHOVAT SE, VRÁTIT SE jejich
proměny v kontextu využívají vizuálně-motorické povahy
znakového jazyka a jeho schopnosti vizualizovat prostorové vztahy.
Různou podobu budou mít slovesa:
LETĚT⇑→ POH
↓⇓ Překlad: Přistát/Přiletět letadlem.
PRAHA ↑ LETĚT⇑POH
↑⇓ Překlad: Přiletět letadlem do Prahy.
/Přistát v Praze. (Pozn. Mluvčí se nenachází v Praze.)
LETĚTPOH
⇑ Překlad: Odletět letadlem.
3. PROSTOROVÁ SLOVESA
Jiný příklad:
1. STĚHOVAT_SE⇑ POH
⇓
Překlad: Přestěhovat se z jednoho patra na druhé (vyšší).
2. STĚHOVAT_SE POH
⇑
Překlad: Přestěhovat se z jednoho patra na druhé (nižší).
(pohyb směřuje z jednoho místa na druhé místo objektu)
3. STĚHOVAT_SE ↑POH
↓
Překlad: Přestěhovat se ke mně.
(pohyb směřuje od adresáta nebo třetí osoby k pozici mluvčího)
3. PROSTOROVÁ SLOVESA
B) Druhá skupina sloves - řadí se sem slovesa vyjadřující určení
místa (změnou parametru - místa artikulace), kde je činnost
vykonávána
Příklady:
● OPEROVATRUKA
, OPEROVATKRK
● UHODIT-SEHLAVA
x UHODIT-SELOKET
● KOUSNOUTUCHO
x KOUSNOUTNOS
(Kousnout do ucha,
kousnout do nosu.)
3. PROSTOROVÁ SLOVESA
C) Třetí skupina sloves - řadí se sem slovesa vyjadřující určení
místa, pohyb objektu a s nimi vyjadřující prostředek
(klasifikátorovým tvarem ruky).
Např. prostředkem na holení může být žiletka, strojek, břitva a
k němu se přidá sloveso holit, výsledkem je jiná artikulace tvaru
ruky: HOLIT_SE-ŽILETKOU, HOLIT-SE-STROJKEM, HOLIT_SEBRITVOU.
Zároveň se určuje místo vykonávajících činnosti:
HOLIT_SE-V-PODPAŽÍ, HOLIT_SI-NOHY, HOLIT-SI_TVÁŘ.
3. PROSTOROVÁ SLOVESA
• Prostorová slovesa jsou často označována za slovesa
s klasifikátory.
MODÁLNÍ SLOVESA
• V českém znakovém jazyce existují slovesa, která
vyjadřují modalitu výpovědi: CHTÍT, SMĚT, MUSET..
Stupeň modality lze vyjádřit:
a) jinou formou slovesa (lexikálně)
Příklady:
1. HODNĚ-UMĚT X UMĚT X NEUMĚT X OSEL (1R)
2. MSZ č. 3 (2009) x SZ č. 3 (2003)
Překlad: něco dokázat, být něčeho schopen (1. význam) x častý
překlad:...nedokázat/nemoci to udělat...)
MODÁLNÍ SLOVESA
Stupeň modality lze vyjádřit:
b) nemanuální složkou (např. pohyb hlavy, mimika)
Příklady:
OČI: výrazné HL: kýv ++ HL: kýv.↑ HL: otáčení
NOS: pokrč. OB: zvedn. OB: pokrč.
MUSET MUSET MUSET MUSET
Opravdu muset. Muset. Bude to nutné? Nemuset.
Musí se to?
MODÁLNÍ SLOVESA
Stupeň modality lze vyjádřit:
c) zřídka také další lexikální jednotkou (u některých
nemodálních sloves)
(OPRAVDU, MÁLO, MOC, ASI….).
MODÁLNÍ SLOVESA
Zápor u některých modálních sloves je tvořen nepravidelně:
a) pohyb je artikulován smyčkou α– morfém záporu
Např. MOCI x NEMOCINEPR.NEG.
b) změnou tvaru ruky
Např. UMĚT x NEUMĚTNEPR.NEG.
,
SMĚT x NESMĚTNEPR.NEG.
MODÁLNÍ SLOVESA
c) ostatní:
Např.MUSET x NEMUSETNEPR.NEG.
(kombinace a + b)
CHTÍT X NECHTÍTNEPR.NEG.
(změna pohybu, případně i tvaru).
Seznam doporučené literatury:
HENDRYCHOVÁ, L. Vyjádření záporu v českém znakovém jazyce.
[Bakalářská práce.] Praha: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy,
2011.
MACUROVÁ, A., BÍMOVÁ, P. Poznáváme český znakový jazyk II.
(Slovesa a jejich typy). Speciální pedagogika. 2001, roč. 11, č. 5, s.
285-296.
MACUROVÁ, A. et al. Multimediální cvičebnice pro kurz český
znakový jazyk [elektronický zdroj]. Praha: Filozofická fakulta
Univerzity Karlovy, 2011.
ŠEBKOVÁ, H. Mimika v českém znakovém jazyce. In:
KUCHAŘOVÁ, L. (ed.): Jazyk v komunikaci neslyšících. Praha:
Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, 2005. s. 47-51.
Středisko pro pomoc studentům se specifickými nároky
Masarykovy univerzity
Šumavská 15, 602 00 Brno
Tel.: 549491105
Fax: 549491120
E-mail: teiresias@muni.cz
www.teiresias.muni.cz
Děkuji za pozornost.