Definování problému Co je to problém? Metody definování problému Co je to problém?  O problému můžeme hovořit jako o situaci, ve které máme cíl, ale neznáme cestu k němu,  Problém tedy není něco negativního, neřešitelného, je to prostě situace, kdy se k cíli musíme dostat přes nějaké překážky,  Kognitivní psychologie rozlišuje dva základní druhy problémů – dobře strukturované a méně strukturované problémy.  Dobře strukturované problémy mají jasně dané řešení. Nemusí být vždy snadné, ale je vždy dané předem. Je třeba podniknout několik kroků, které vedou k požadovanému cíli.  U méně strukturovaných problémů neexistuje jedno řešení dané předem. Řešitelé tak mají problém s nalezením způsobu řešení., nejtěžší bývá sestavení plánu, jak postupovat. Abychom takový problém vyřešili, je potřeba získat vhled do problematiky. Co je to problém? Proces řešení problému z pohledu kognitivní psychologie:  identifikace problému  definování problému  vytvoření strategie řešení problému  organizace informací  rozvržení zdrojů  monitorování řešení problému  zhodnocení řešení problému Jednotlivé fáze nejsou přesně dané, některé mohou být vynechány, spojeny, nebo se mohou objevit v jiném pořadí, příp. je nutné některé fáze přidat. Co je to problém? Jiný postup řešení problému: (wikihow)  používej logiku  definuj problém  měj plán  implementuj plán  zhodnoť výsledky  vytvoř další plán  implementuj plán  zhodnoť výsledky nového plánu  vytvoř další plán  implementuj plán  zhodnoť výsledky atd. Jak definovat problém? Pojmenujte problém  Zkuste problém vyjádřit větou. Např. místo „šikana na základní škole“ - „Jaké jsou problémy se šikanou na základní škole.“  Pokuste se problém formulovat co nejpřesněji. „Jaké existují oficiální preventivní programy proti šikaně na základní škole.“ – „Jaké jsou nejčastější formy šikany na základních školách?“ Uveďte své téma otázkou (viz předchozí prezentace v této lekci) Hledání výrazů  Kromě otázek můžete hledat další slova, slovní spojení vztahující se k tématu. Patří sem především hledání klíčových slov a synonym.  Synonyma rozšiřují pohled na problematiku, pomohou vám připravit si soubor pojmů, se kterými pak můžete dále pracovat (např. při vyhledávání literatury). Jak definovat problém? Hledání nadřazených a podřazených pojmů  K vybranému klíčovému slovu je možné hledat další výrazy, které jsou k němu v určitém hierarchickém vztahu nadřazenosti nebo podřazenosti.  Nadřazený pojem je takový, který kromě vašeho klíčového slova obsahuje i jiné pojmy (např. klíčové slovo: vysokoškolský student – nadřazený pojem: student – obsahuje i pojmy středoškolský student, zahraniční student, student jazykové školy, student kombinovaného studia atd.).  Podřazený pojem v sobě obsahuje pouze část charakteristiky pojmu nadřazeného, příp. obsahuje další charakteristiku, která jeho platnost omezuje (např. klíčové slovo: vysokoškolský student – podřazený pojem: student Masarykovy univerzity, zahraniční vysokoškolský student). Metody definování problému a hledání nápadů Brainstorming - Metoda je založená na hledání co největšího počtu nápadů pomocí určitých pravidel. - Jedná se o skupinovou metodu, při které se hledají nápady na určité téma použitím asociací. - Předpoklad: čím více lidí, tím více nápadů, ze kterých je pak možné vybírat optimální řešení problému. - Existuje i upravený postup pro jednotlivce, kombinovaný s jinými metodami. Metody definování problému a hledání nápadů Základní pravidla brainstormingu: - je zakázána kritika – není vhodné kritizovat jakékoliv nápady, kritika brání volnému proudění myšlenek, může brzdit méně sebevědomé jedince, - kvantita převažuje nad kvalitou – čím více nápadů, tím lépe, v počáteční fázi se nehodnotí jejich kvalita, - všichni jsou si rovni – všechny nápady mají stejnou hodnotu, ať je přednese kdokoliv, - inspirace ostatními nápady – pro vymýšlení nápadů je dobré se inspirovat už vyslovenými návrhy – využít asociace (tj. co vás napadne, když vidíte nápad někoho jiného), - jedna osoba zapisuje všechny nápady, - hodnocení nápadů a výběr probíhá vždy až po skončení fáze hledání nápadů. Metody definování problému a hledání nápadů Myšlenkové mapy (mind mapping)  Tato technika má mnohostranné využití, lze ji použít také jako pomocnou techniku pro definování tématu a práce s ním.  Myšlenková (mentální) mapa je útvar, který podává jasný přehled o dané problematice, usnadňuje řešení problémů a umožňuje nalézat nové souvislosti.  Je ideální metoda pro ujasnění myšlenek, pojmů a pro nalézání nových cest k řešení problémů, pomůže zorientovat se v problematice.  Je užitečná také při učení se na zkoušku, kdy si potřebujete ujasnit učivo. Metody definování problému a hledání nápadů Jak vytvořit mentální mapu?  Do středu papíru napište nebo namalujte hlavní pojem/ téma,  Od středu veďte hlavní větve – hlavní podtémata,  Tyto větve pak dále větvěte – doplňujte další související podřazené pojmy,  Doplňte různé obrázky, které podpoří vaši práci a myšlení,  Hledejte souvislosti mezi pojmy – označte je šipkami,  Mapa je obrazem pojmu/ tématu ve vaší mysli, snažte se ji vytvořit co nejpřehledněji,  Ne vždy se podaří mapu vytvořit hned napoprvé,  Můžete použít pastelky, fixy, cokoliv, co vám pomůže mapu zpřehlednit,  Existuje speciální software (jeho přehled najdete např. naWikipedii : http://en.wikipedia.org/wiki/List_of_mind_mapping_software) Metody definování problému a hledání nápadů SWOT analýza  Tato metoda slouží k upřesnění a jasnému pojmenování všech aspektů, které se týkají daného problému.  SWOT je zkratka pro slova Strenghts , Weaknesses, Opportunities, Threats (silné a slabé stránky, příležitost a hrozby).  Používá se především v marketingu, ale je možné ji použít v podstatě kdekoliv.  Vytvořte si tabulku, do které si zapište všechny silné a slabé stránky tématu, všechny příležitosti (nové možnosti) a všechny hrozby (případné problémy).  Jejich posouzením můžete odhadnout, jestli je problém řešitelný (v dané situaci), jestli je možné nějak eliminovat případné hrozby a odstranit slabá místa tématu. Metody definování problému a hledání nápadů Silné stránky: aktuální a zajímavé (pro mě) téma, hodně se o něm píše, spojené s praxí, možnost rozvíjet téma dále v magisterské práci Slabá místa: nedostatek literatury, budu muset vycházet pouze z kratších článků bude to stačit? vím, ve kterých školách se projektové vyučování používá? budu mít dostatek respondentů pro výzkum? Příležitosti: možnost potkat se s řadou učitelů z praxe, kteří tuto metodu používají, vidět prakticky, jak se na výuku připravují - možnost najít pracovní místo na některé ze škol? Případné problémy: neexistují žádné jednotné pokyny z ministerstva - příliš individuální, podaří se mi najít něco společného? budou mít na mě učitelé čas? Příklad: Projektové vyučování na základní škole Seznam použité a doporučené literatury:  Brainstorming [online]. Last edited: November 27, 2012. [cit. 30. 11. 2012]. Dostupné z www: < http://en.wikipedia.org/wiki/Brainstorming >.  BUZAN,Tony. Mentální mapování. 1. vyd. Praha : Portál, 2007. 168 s. ISBN 978-80-7367-200-3.  How to solve a Problem [online]. Last edited: June 30, 2012. [cit. 30. 11. 2012]. Dostupné z www: < http://www.wikihow.com/Solve-a-Problem >.  Mind map [online]. Last edited: November, 23, 2012. [cit. 30. 11. 2012]. Dostupné z www: < http://en.wikipedia.org/wiki/Mind_map >.  STERNBERG, R. J. Kognitivní psychologie. 1. vyd. Praha : Portál, 2002. Kapitola 11. Řešení problémů a tvořivost. s. 385-412. ISBN 978-80- 7367-638-4.