Ukázka textu – model Dogma – nesoulad – krize – hledání – nový model Pravidlo české gramatiky zní: Přivlastňujeme-li podmětu věty, používáme tzv. zvratné neboli reflexivní zájmeno svůj. Když jsem nedávno pročítala seminární práce, ve kterých studenti psali o svém vysokoškolském studiu, zaujala mne v nich vysoká frekvence zájmena můj namísto očekávaného zájmena svůj. Uvedu několik příkladů: Chtěl bych se zamyslet nad mojí odbornou kvalifikovaností. - Během mého studia jsem měl problémy se sháněním odborné literatury. - Z těchto knih jsem vybrala materiál, který nyní používám pro testování mojí diplomové práce. V mojí diplomové práci se budu zabývat několika současnými českými autory. Ve všech uvedených pracích - a chtěla bych připomenout, že šlo o studenty oboru český jazyk, tedy budoucí učitele češtiny - bychom podle pravidla české gramatiky na místě zájmena můj očekávali zájmeno svůj. Dopustili se snad studenti svými výroky závažné gramatické chyby? Jejich výroky svědčí o tom, že volba mezi zájmenem můj a svůj není podřízena jen jednoduchému gramatickému pravidlu o podmětu věty. Pravidlo o reflexivnosti se pravděpodobně v češtině důsledně nedodržovalo nikdy, ale v současné češtině, nejen mluvené, ale i psané, se působnost tohoto pravidla hodně oslabuje. Proti tomuto pravidlu totiž působí jiné tendence. Např. ta, že mluvčí chce použitím přivlastňovacího zájmena můj podtrhnout své vlastnictví věci, o níž mluví, svůj mimořádný zájem na ní, svůj citový vztah k ní apod. Tak tomu bylo v uvedených studentských pracích. Uveďme si více příkladů, tentokrát z řeči politiků a literátů: Podrobil jsem se největší zkoušce mého života. - Jak jsem řekl v mém projevu ve sněmovně. - Navážu na mé předchozí vyjádření. - Poctila jsem ho mou návštěvou. Prožil jsem v té zemi určité období mého života. - Měl jsem můj byt vystěhovaný. - To je věc, kterou bych rád připomněl pro mé kolegy. Ve všech těchto případech vyhrává zájmeno můj nad zájmenem svůj proto, že je subjektivnější, silnější a důraznější. Ale do užívání zájmena svůj zasahují i další okolnosti. Velký podíl na vytlačování zájmena svůj má také jiná tendence, s níž se setkáváme v současné češtině, totiž snaha zdvořile oslovovat adresáta, např. v novinových a časopiseckých rozhovorech: Co považujete za Vaši první významnou zakázku? - Kterou z Vašich knih máte nejraději? - Můžete uvést některé konkrétní výsledky z Vaší práce? Se zdvořilostním užitím zájmena 2. osoby množného čísla na místě zájmena svůj se setkáváme také v nejrůznějších pokynech a instrukcích: Uhaste prosím Vaše cigarety. - Zadejte Vaše číslo. - Odeberte Vaši kartu. Závaznou přihlášku vyplňte a pošlete spolu s anotací Vašeho příspěvku nejpozději do konce června 1998 na uvedenou adresu. Nejčastěji se s užitím zájmena 2. osoby množného čísla na místě zájmena svůj setkáváme v reklamách a textech reklamního typu. Například: Chcete dosáhnout Vašich životních cílů? - Nejste spokojena s Vaší postavou? - Chcete zpracovat informace podle Vašich představ? - Podrobnější informace získáte při Vaší návštěvě u nás. - Oslovte Vaši cílovou skupinu za odpovídající cenu. Užití zájmena 2. osoby v reklamních textech má své odůvodnění výzvové, apelativní, ale je tu také velmi pravděpodobný vliv angličtiny, která zvratné zájmeno nemá, a zájmeno Váš se v češtině objevuje také jako překlad angl. your. Gramatické pravidlo o užívání zájmena svůj bylo odvozeno z analýzy výpovědí neutrálního oznamovacího typu, v nichž má nepochybně svou platnost. Analyzujeme - li texty laděné subjektivně či texty s výraznou orientací k adresátovi, zjišťujeme, že pravidlo gramatické je tu potlačeno tendencemi diskursními, které mohou být interpretovány v termínech expresivity, zdvořilosti a apelativnosti. DOGMA: Pravidlo české gramatiky zní: Přivlastňujeme-li podmětu věty, používáme tzv. zvratné neboli reflexivní zájmeno svůj. NESOULAD: Když jsem nedávno pročítala seminární práce, ve kterých studenti psali o svém vysokoškolském studiu, zaujala mne v nich vysoká frekvence zájmena můj namísto očekávaného zájmena svůj. Uvedu několik příkladů: Chtěl bych se zamyslet nad mojí odbornou kvalifikovaností. - Během mého studia jsem měl problémy se sháněním odborné literatury. - Z těchto knih jsem vybrala materiál, který nyní používám pro testování mojí diplomové práce. V mojí diplomové práci se budu zabývat několika současnými českými autory. KRIZE: Ve všech uvedených pracích - a chtěla bych připomenout, že šlo o studenty oboru český jazyk, tedy budoucí učitele češtiny - bychom podle pravidla české gramatiky na místě zájmena můj očekávali zájmeno svůj. Dopustili se snad studenti svými výroky závažné gramatické chyby? Jejich výroky svědčí o tom,že volba mezi zájmenem můj a svůj není podřízena jen jednoduchému gramatickému pravidlu o podmětu věty. Pravidlo o reflexivnosti se pravděpodobně v češtině důsledně nedodržovalo nikdy, ale v současné češtině, nejen mluvené, ale i psané, se působnost tohoto pravidla hodně oslabuje. Proti tomuto pravidlu totiž působí jiné tendence. HLEDÁNÍ 1: Např. ta, že mluvčí chce použitím přivlastňovacího zájmena můj podtrhnout své vlastnictví věci, o níž mluví, svůj mimořádný zájem na ní, svůj citový vztah k ní apod. Tak tomu bylo v uvedených studentských pracích. HLEDÁNÍ 2: Uveďme si více příkladů, tentokrát z řeči politiků a literátů: Podrobil jsem se největší zkoušce mého života. - Jak jsem řekl v mém projevu ve sněmovně. - Navážu na mé předchozí vyjádření. - Poctila jsem ho mou návštěvou. - Prožil jsem v té zemi určité období mého života. - Měl jsem můj byt vystěhovaný. - To je věc, kterou bych rád připomněl pro mé kolegy. Ve všech těchto případech vyhrává zájmeno můj nad zájmenem svůj proto, že je subjektivnější, silnější a důraznější. HLEDÁNÍ 3: Ale do užívání zájmena svůj zasahují i další okolnosti. Velký podíl na vytlačování zájmena svůj má také jiná tendence, s níž se setkáváme v současné češtině, totiž snaha zdvořile oslovovat adresáta, např. v novinových a časopiseckých rozhovorech: Co považujete za Vaši první významnou zakázku? - Kterou z Vašich knih máte nejraději? - Můžete uvést některé konkrétní výsledky z Vaší práce? HLEDÁNÍ 4: Se zdvořilostním užitím zájmena 2. osoby množného čísla na místě zájmena svůj se setkáváme také v nejrůznějších pokynech a instrukcích: Uhaste prosím Vaše cigarety. - Zadejte Vaše číslo. Odeberte Vaši kartu. - Závaznou přihlášku vyplňte a pošlete spolu s anotací Vašeho příspěvku nejpozději do konce června 1998 na uvedenou adresu. HLEDÁNÍ 5: Nejčastěji se s užitím zájmena 2. osoby množného čísla na místě zájmena svůj setkáváme v reklamách a textech reklamního typu. Například: Chcete dosáhnout Vašich životních cílů? - Nejste spokojena s Vaší postavou? - Chcete zpracovat informace podle Vašich představ? - Podrobnější informace získáte při Vaší návštěvě u nás. - Oslovte Vaši cílovou skupinu za odpovídající cenu. HLEDÁNÍ 6: Užití zájmena 2. osoby v reklamních textech má své odůvodnění výzvové, apelativní, ale je tu také velmi pravděpodobný vliv angličtiny, která zvratné zájmeno nemá, a zájmeno Váš se v češtině objevuje také jako překlad angl. your. NOVÝ MODEL: Gramatické pravidlo o užívání zájmena svůj bylo odvozeno z analýzy výpovědí neutrálního oznamovacího typu, v nichž má nepochybně svou platnost. Analyzujeme - li texty laděné subjektivně či texty s výraznou orientací k adresátovi, zjišťujeme, že pravidlo gramatické je tu potlačeno tendencemi diskursními, které mohou být interpretovány v termínech expresivity, zdvořilosti a apelativnosti.