Ukázka textu – model Dogma – nesoulad – krize – hledání – nový model
Pravidlo české gramatiky zní: Přivlastňujeme-li podmětu věty, používáme tzv. zvratné neboli reflexivní
zájmeno svůj.
Když jsem nedávno pročítala seminární práce, ve kterých studenti psali o svém vysokoškolském studiu, zaujala
mne v nich vysoká frekvence zájmena můj namísto očekávaného zájmena svůj. Uvedu několik příkladů: Chtěl
bych se zamyslet nad mojí odbornou kvalifikovaností. - Během mého studia jsem měl problémy se sháněním
odborné literatury. - Z těchto knih jsem vybrala materiál, který nyní používám pro testování mojí diplomové
práce. V mojí diplomové práci se budu zabývat několika současnými českými autory.
Ve všech uvedených pracích - a chtěla bych připomenout, že šlo o studenty oboru český jazyk, tedy budoucí
učitele češtiny - bychom podle pravidla české gramatiky na místě zájmena můj očekávali zájmeno svůj.
Dopustili se snad studenti svými výroky závažné gramatické chyby? Jejich výroky svědčí o tom, že volba mezi
zájmenem můj a svůj není podřízena jen jednoduchému gramatickému pravidlu o podmětu věty. Pravidlo o
reflexivnosti se pravděpodobně v češtině důsledně nedodržovalo nikdy, ale v současné češtině, nejen mluvené,
ale i psané, se působnost tohoto pravidla hodně oslabuje. Proti tomuto pravidlu totiž působí jiné tendence.
Např. ta, že mluvčí chce použitím přivlastňovacího zájmena můj podtrhnout své vlastnictví věci, o níž mluví,
svůj mimořádný zájem na ní, svůj citový vztah k ní apod. Tak tomu bylo v uvedených studentských pracích.
Uveďme si více příkladů, tentokrát z řeči politiků a literátů: Podrobil jsem se největší zkoušce mého života. - Jak
jsem řekl v mém projevu ve sněmovně. - Navážu na mé předchozí vyjádření. - Poctila jsem ho mou návštěvou. Prožil
jsem v té zemi určité období mého života. - Měl jsem můj byt vystěhovaný. - To je věc, kterou bych rád
připomněl pro mé kolegy. Ve všech těchto případech vyhrává zájmeno můj nad zájmenem svůj proto, že je
subjektivnější, silnější a důraznější.
Ale do užívání zájmena svůj zasahují i další okolnosti. Velký podíl na vytlačování zájmena svůj má také jiná
tendence, s níž se setkáváme v současné češtině, totiž snaha zdvořile oslovovat adresáta, např. v novinových
a časopiseckých rozhovorech: Co považujete za Vaši první významnou zakázku? - Kterou z Vašich knih máte
nejraději? - Můžete uvést některé konkrétní výsledky z Vaší práce?
Se zdvořilostním užitím zájmena 2. osoby množného čísla na místě zájmena svůj se setkáváme také v
nejrůznějších pokynech a instrukcích: Uhaste prosím Vaše cigarety. - Zadejte Vaše číslo. - Odeberte Vaši kartu. Závaznou
přihlášku vyplňte a pošlete spolu s anotací Vašeho příspěvku nejpozději do konce června 1998 na
uvedenou adresu.
Nejčastěji se s užitím zájmena 2. osoby množného čísla na místě zájmena svůj setkáváme v reklamách a
textech reklamního typu. Například: Chcete dosáhnout Vašich životních cílů? - Nejste spokojena
s Vaší postavou? - Chcete zpracovat informace podle Vašich představ? - Podrobnější informace získáte při
Vaší návštěvě u nás. - Oslovte Vaši cílovou skupinu za odpovídající cenu.
Užití zájmena 2. osoby v reklamních textech má své odůvodnění výzvové, apelativní, ale je tu také velmi
pravděpodobný vliv angličtiny, která zvratné zájmeno nemá, a zájmeno Váš se v češtině objevuje také jako
překlad angl. your.
Gramatické pravidlo o užívání zájmena svůj bylo odvozeno z analýzy výpovědí neutrálního oznamovacího typu,
v nichž má nepochybně svou platnost. Analyzujeme - li texty laděné subjektivně či texty s výraznou orientací k
adresátovi, zjišťujeme, že pravidlo gramatické je tu potlačeno tendencemi diskursními, které mohou být
interpretovány v termínech expresivity, zdvořilosti a apelativnosti.
DOGMA:
Pravidlo české gramatiky zní: Přivlastňujeme-li podmětu věty, používáme tzv. zvratné neboli reflexivní
zájmeno svůj.
NESOULAD:
Když jsem nedávno pročítala seminární práce, ve kterých studenti psali o svém vysokoškolském
studiu, zaujala mne v nich vysoká frekvence zájmena můj namísto očekávaného zájmena svůj. Uvedu
několik příkladů: Chtěl bych se zamyslet nad mojí odbornou kvalifikovaností. - Během mého studia
jsem měl problémy se sháněním odborné literatury. - Z těchto knih jsem vybrala materiál, který nyní
používám pro testování mojí diplomové práce. V mojí diplomové práci se budu zabývat několika
současnými českými autory.
KRIZE:
Ve všech uvedených pracích - a chtěla bych připomenout, že šlo o studenty oboru český jazyk, tedy
budoucí učitele češtiny - bychom podle pravidla české gramatiky na místě zájmena můj očekávali
zájmeno svůj. Dopustili se snad studenti svými výroky závažné gramatické chyby? Jejich výroky svědčí
o tom,že volba mezi zájmenem můj a svůj není podřízena jen jednoduchému gramatickému pravidlu
o podmětu věty. Pravidlo o reflexivnosti se pravděpodobně v češtině důsledně nedodržovalo nikdy,
ale v současné češtině, nejen mluvené, ale i psané, se působnost tohoto pravidla hodně oslabuje.
Proti tomuto pravidlu totiž působí jiné tendence.
HLEDÁNÍ 1:
Např. ta, že mluvčí chce použitím přivlastňovacího zájmena můj podtrhnout své vlastnictví věci, o níž
mluví, svůj mimořádný zájem na ní, svůj citový vztah k ní apod. Tak tomu bylo v uvedených
studentských pracích.
HLEDÁNÍ 2:
Uveďme si více příkladů, tentokrát z řeči politiků a literátů: Podrobil jsem se největší
zkoušce mého života. - Jak jsem řekl v mém projevu ve sněmovně. - Navážu na mé předchozí
vyjádření. - Poctila jsem ho mou návštěvou. - Prožil jsem v té zemi určité období mého života. - Měl
jsem můj byt vystěhovaný. - To je věc, kterou bych rád připomněl pro mé kolegy. Ve všech těchto
případech vyhrává zájmeno můj nad zájmenem svůj proto, že je subjektivnější, silnější a důraznější.
HLEDÁNÍ 3:
Ale do užívání zájmena svůj zasahují i další okolnosti. Velký podíl na vytlačování zájmena svůj má také
jiná tendence, s níž se setkáváme v současné češtině, totiž snaha zdvořile oslovovat adresáta, např. v
novinových a časopiseckých rozhovorech: Co považujete za Vaši první významnou zakázku? - Kterou z
Vašich knih máte nejraději? - Můžete uvést některé konkrétní výsledky z Vaší práce?
HLEDÁNÍ 4:
Se zdvořilostním užitím zájmena 2. osoby množného čísla na místě zájmena svůj se setkáváme také v
nejrůznějších pokynech a instrukcích: Uhaste prosím Vaše cigarety. - Zadejte Vaše číslo. Odeberte
Vaši kartu. - Závaznou přihlášku vyplňte a pošlete spolu s anotací Vašeho příspěvku
nejpozději do konce června 1998 na uvedenou adresu.
HLEDÁNÍ 5:
Nejčastěji se s užitím zájmena 2. osoby množného čísla na místě zájmena svůj setkáváme v
reklamách a textech reklamního typu. Například: Chcete dosáhnout Vašich životních cílů? - Nejste
spokojena s Vaší postavou? - Chcete zpracovat informace podle Vašich představ? - Podrobnější
informace získáte při Vaší návštěvě u nás. - Oslovte Vaši cílovou skupinu za odpovídající cenu.
HLEDÁNÍ 6:
Užití zájmena 2. osoby v reklamních textech má své odůvodnění výzvové, apelativní, ale je tu také
velmi pravděpodobný vliv angličtiny, která zvratné zájmeno nemá, a zájmeno Váš se v češtině
objevuje také jako překlad angl. your.
NOVÝ MODEL:
Gramatické pravidlo o užívání zájmena svůj bylo odvozeno z analýzy výpovědí neutrálního
oznamovacího typu, v nichž má nepochybně svou platnost. Analyzujeme - li texty laděné subjektivně
či texty s výraznou orientací k adresátovi, zjišťujeme, že pravidlo gramatické je tu potlačeno
tendencemi diskursními, které mohou být interpretovány v termínech expresivity, zdvořilosti a
apelativnosti.