Srovnávání Topic sentence  obsahuje téma a hlavní myšlenku celého odstavce, tj. to, co bude srovnáváno Podpůrné argumenty  uvádějí informace podstatné pro samotné srovnání – příklady, charakteristika a popis srovnávaných jevů atd. Závěrečná věta  shrnuje podstatné informace, příp. jinými slovy formuluje topic sentence 1. použití srovnávacích konstrukcí lepší než (klasické srovnávání pomocí 2. stupně), podobný jako, stejný jako, víceméně stejně, něco je podobné něčemu, podobně jako, ani – ani atd. 2. použití kontrastivních konstrukcí zatímco, ale, být odlišný, lišit se od, být jiný v něčem, na druhou stranu..., nicméně, přestože atd. Uspořádání srovnávacího / kontrastivního odstavce a) blokový typ – nejdříve vypište všechny charakteristiky pro jedno téma/jev a potom všechny charakteristiky pro druhé téma/jev. V závěru uveďte, co z tohoto srovnání vyplývá. Příklad: Čtení příběhu v knize je často zcela odlišné od sledování stejného příběhu ve filmu. Když příběh čtete, musíte zapojit svou imaginaci (fantazii). Kniha obvykle nabízí mnoho informací o lidech, místech a věcech, které se v příběhu objevují, takže si ve své fantazii můžete vytvořit jejich obraz. A navíc, rozhovory jsou často popsány detailně, popisuje se, jak lidé vypadají, jak se cítí během rozhovoru. Při čtení musíte zapojit svou fantazii, abyste „viděli“ jednotlivé postavy v příběhu. Když ale vidíte film, je to často zcela jiná zkušenost. Když sledujete film, nemusíte zapojovat svou fantazii. Obrázky na plátně vám vykreslují všechny detaily o místě, věcech, postavách. Konverzaci si také nemusíte představovat, pouze ji posloucháte a na plátně sledujete, jak se lidé během rozhovoru chovají a tváří. Přestože kniha a film mohou vyprávět stejný příběh, mohou vám tyto dva způsoby přinést zcela odlišné zkušenosti a zážitky. b) typ „bod po bodu“ – postupně porovnáváte každou charakteristiku u obou témat/jevů, to, k čemu chcete srovnáním dospět, se uvádí zpravidla hned v úvodní části (samotné srovnání pak slouží jako důkazy, argumenty pro úvodní tvrzení) Příklad: Marylin Monroe a princezna Diana žily v různých časech a různých zemích, ale v jejich životech najdeme překvapivé podobnosti. Nejdříve, obě ženy měly obtížné dětství. Monroe strávila mnoho let bez rodičů v sirotčinci a Dianina matka opustila rodinu v jejích šesti letech. Později se obě provdaly za známé muže. Princezna Diana si vzala prince Charlese a Marylin Monroe se provdala za známého basebalového hráče a později za známého spisovatele. Obě také měly komplikované vztahy se svými muži, nebo se s nimi rozvedly. Další podobnost mezi Marilyn Monroe a princeznou Dianou spočívá v jejich popularitě, obě byly známé a velmi oblíbené. Diana byla nazývána „princeznou všech lidí“ kvůli své přátelskosti. Přestože byla Monroe známý sex-symbol, byla také velmi oblíbená kvůli svému nevinnému vzhledu. Další podobnost se týká jejich emocionálního života. Přestože obě vypadaly, že by mohly mít šťastný život, trpěly obě emocionálními problémy, často se propadaly do smutku a depresí. Monroe si prošla řadou depresivních období a musela být dokonce hospitalizována. Podobně i Diana trpěla zažívacími obtížemi a během svého manželství si prožila také depresivní období. Poslední podobnost se týká jejich smrti v časném věku. Obě zemřely v 36 letech, Monroe v roce 1962 a Diana v roce 1997. Je možné, že tyto podobnosti v jejich životech naznačují také podobnost jejich osobností. Podobným způsobem je možné popsat také výhody a nevýhody nějakých jevů/událostí atd. Příklad: Obojí, studium v zahraničí nebo „doma“, má určitě pro studenty mnoho výhod. Žít v cizí zemi může být určitě vzrušující zkušenost, protože všechno se zdá být nové a tolik jiné. Problémy, které se mohou v souvislosti s životem v zahraničí objevit, a jejich (úspěšné) překonání mohou studentovi zvednout sebevědomí. Pokud se chce naučit nějaký cizí jazyk, je pobyt v cizině tou nejlepší cestou, protože může číst noviny, časopisy, sledovat televizní programy v daném jazyce, nebo získávat přátele z řad rodilých mluvčích. Dalším dobrým důvodem proč žít v zahraničí je, že se naučí mnoho nového o jiné kultuře. Na druhou stranu, jsou zde i výhody studia ve vlastní zemi. Studium je zcela jistě levnější, takže student nepotřebuje tolik peněz na zajištění vlastního studia a může ušetřit více peněz, které může investovat např. do cestování. Další výhodou je známost prostředí, není nutné se seznamovat s novou kulturou, lze odhadnout, s jakými lidmi se bude potkávat, není nutné se učit cizí jazyk, také požadavky učitelů jsou obvykle předvídatelné. A nakonec, pokud zůstanete ve své zemi, jste blíže své rodině, svým přátelům. Takže pokud uvažujete o studiu doma nebo v zahraničí, dobře rozvažte všechny výhody a nevýhody a rozhodněte se podle toho, co vám bude nejvíce vyhovovat.